Chapadla Černé hvězdy
Tereza Kadečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528352/bmid_chapadla-cerne-hvezdy-657cca462b575.jpg
4
60
60
Černá hvězda utopila svět. Aspoň se to tak šeptá mezi věřícími v podvodních svatyních. Aphelion už mezi věřící nepatří. Chce žít svůj život, ale kult Černé hvězdy se ji snaží stáhnout zpět do hlubin. Její tělo se mění a brzy ze člověka nezbude vůbec nic. Perihelion pracuje pro společnost, která vytváří hybridy lidí a ryb. Má na výběr – pomoct svému dvojčeti, aby se nestala nemyslícím dronem, nebo ji vydat a zajistit si kariérní postup. Je silnější sesterská láska, nebo tajemné vesmírné síly?... celý text
Přidat komentář
Autorka ráda míchá žánry, takže žánrově se Chapadla černé hvězdy pohybují mezi kyberpunkem, dark fantasy, dystopií a vztahovkou. Navíc hraje v příběhu prim Lovecraftovský kult a místy příběh záměrně sklouzává až do temných vod hororu. Témata, kterých se Kadečková dotýká, jsou především rozbité rodinné vztahy, vztah k autoritám a život v náboženské sektě. Přitom ale nemoralizuje a nehrozí prstem. Čtenář při čtení příběhu prostě tyhle myšlenky přirozeně vycítí. Svět, který nám autorka ve své knize představuje je originální a zajímavý. Navíc ho autorka dokázala opravdu barvitě popsat. Až se budete prohánět zatopeným městem, zapomenete dýchat. Dějový oblouk nepostrádá napětí a několik zajímavých zvratů. Byť má působení Kultu černé hvězdy globální dopad, příběh samotný je spíš komorním dramatem. Nečekejte honičky na motorových člunech ve stylu filmu Vodní svět. Jednou z mála věcí, která mě na knize štvala, je font. Tedy absence jiného fontu pro pasáže, v nichž hrdinky vzpomínají na minulost, nebo sní či halucinují. Ale to je jen technický nedostatek s autorčiným nadáním pro to napsat čtivý příběh tato poznámka nemá co dělat.
Nabídka štafety od @goldendogbooks ? Jasně, to si nenechám ujít. Takže když @stafety.rachel.roo nabízela štafetu na tuto knihu, tak jsem neváhala, ale tady bohužel moje nadšení končí.
Do teď jsem od GD přečetla kolem deseti knih a jedna byla lepší než druhá. Jenže tato kniha mi svým příběhem vůbec nesedla.
Pro mojí škodu, byla kniha pro mě spíše jen zmatek a chaos. Neuměla jsem se vyznat ve vyobrazeném světě a několikrát se vracela zpět, jestli je to tohle nebo tamto.
Věřím, že pro někoho bude vyobrazený svět skvěle vymyšlený, ale mě kniha celkově nějak nesedla.
Přeměna lidí na mořské živočichy byla někdy opravdu detailně popsaná a neumím si představit, proč by to někdo dělal, když to tolik bolí. Chápu neomezené plavání v moři, ale přijít o svoji mysl? Ne děkuji.
Děj se odehrává z pohledu dvojčat - sester Peri a Afi. Objeví se plno zvratů a kniha mi tlačila na emoce, na jakou stranu se postavím? A já jsem asi více sympatizovala s Afi.
Příběh kde žijí symbionti, kyborgstvo, ryby, hvězdy a plno dalšího. Za mě ne, ale někomu kdo má rád scifi, by se mohl líbit.
Kniha mi i přes všechny mé problémy odsýpala, ale nenadchla. To se jednou za čas prostě stane.
Předně mě uchvátil ten svět, který autorka vybudovala. Obě sestry jsou skvělé postavy a nevěděla jsem komu fandit a komu ne. Děj plný zvratů, překvapení a pro mě místy i hlubokých myšlenek. Obdivuju tu fantazii, kterou autorka má a jak to vše skrz stránky dokáže předat.
Tenhle román patří k textům ukazujícím, že mezi fantastikou a nežánrovou literaturou nemusí být tak ostrá hranice, jak si mnozí myslí. Chapadla černé hvězdy jsou v podstatě rodinné drama, na rozdíl od některých jiných ale autorka umí vykreslit postavy tím, že nejsou černobílé a nesnaží se vás přesvědčit, že existuje něco jako dobrá a špatná strana. Román vypráví především o sourozenecké (ne)lásce, křivdách dětství a dospívání, jak se propisují až do dospělého života. Jasně, celé se to odehrává ve fantastickém světě (mimochodem velmi komplexně pojatém na tak malém prostoru), částečně pod vodou a setkáme se tu s několika antropomorfními tvory, kteří nejsou tak úplně lidé, celé je to navíc new weird a taky trochu queer. Ale to vlastně jen naopak podtrhuje to, co píšu: Tahle fantastika je aktuální, s vysokým společenským přesahem a přitom zábavná, byť místy znepokojující.
Tak já vůbec nevím ... Když jsem dostala možnost přečíst si tento příběh, bylo mi řečeno, že to určitě mohu číst se synem puberťákem. Nakonec jsem asi ráda, že se tak nestalo.
Dva světy , moře a souš. Přeměny na jakési rybí stvůry, někdy opravdu detailní popis . Vůbec to nebyl můj šálek kávy. Přesto jsem knihu přečetla a vzhledem k autorčině způsobu psaní mě příběh bavil a hlavně mi ještě dlouho zůstal v hlavě. Za to hvězdička ... Další je za to, že příběh dopadl tak, jak jsem nečekala. Další ne za obálku a poslední je za odvahu knihu napsat a vydat ... Pro ty z vás, co milují sci-fi a vodní světy, je kniha to pravé !
Začátkem roku vyšla tato skvělá fantasy, sci-fi kniha od mé dávné kamarádky, která se také stala mou lektorkou tvůrčího psaní a já ji zbožňuji Terka píše fantasy knihy, ale jak sama říká, divné fantasy knihy Na svém kontě má už několik knížek, v osobním životě je učitelkou angličtiny na základní škole a děti ji mají moc rádi. Já se nedivím, když nás učí v kurzech, je naprosto skvělá!
Od malička miluji mořské víly a mořský svět, mimozemšťany a androidy, a Terezka mi tohle vše v této knize dala. Kromě mimozemšťanů. I když…
Ocitáme se ve světě, který je jakžtakž rozdělen na dvě části. Podmořský svět a svět na souši, které už moc nezbylo.
Vybrali byste si žít v moři, kde si lidé nechávají do těla vložit symbionty, kteří je změní v ryby, chobotnice, mořské panny a další mořské tvory? Nebo byste se přidali k robotstvu a stali se androidem, či byste se na souši přidali k druhé straně a prováděli výzkumy?
Každá strana má pro a proti, je jen na vás, co si zvolíte. Mně osobně se líbili androidi a život pod vodou, avšak to by bylo dosti náročné. Ale co není, že?
Příběh byl vyprávěn z pohledu více osob. Převážně dvou sester dvojčat. Dvojčata obecně mě vždy zajímala a fascinovala jejich spojením atd. Tady však máme pravý opak. Každé dvojče bylo úplně jiné a zároveň stále stejné. Dívky měly rozdílné názory ohledně života, který si zvolily, jiné pohled na postapokalyptický svět, v němž jsou nuceni žít, na rodinu a přátele…
Byla to moje první knížka od Terky Kadečkové a jsem nadšená a spokojená. Myslím, že Terezka má svůj opravdu osobitý styl psaní.
Kniha se četla velice svižně a nikde mě nenudila. Hltala jsem každé slovo.
Terko, přečtu si další svoje knížky a už se těším!
Najdete mě na:
IG: @terischmetti_books
http://instagram.com/terischmetti_books
Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/
Opět další skvělý román od Terezy Kadečkové. To už je snad tradice ne? Jednou ročně vymrsknout nějakou pecku, která jde atypicky napříč různými žánry, co?
Chapadla Černé hvězdy se odehrávají ve vodě. Navíc v prostředí postapokalyptického světa, u kterého autorka dokazuje, jak neuvěřitelnou představivost má. No a do tohoto světa vkládá příběh dvou sester, kde každá stojí ne jedné straně barikády, čímž si Vás omotá kolem prstu a vy čtete až do finálního rozuzlení. Super čtení!
Na knihu jsem se těšil, koukám novinka od mé oblíbené autory Vilmy Kadlečkové, objednávám a pouštím se do čtení a až po pár stránkách zjišťuji, že se jedná o úplně jinou autorku a já jsem to blbě četl.... Ale asi to bylo dobře, protože díky obálce nevím, nevím, zda bych po knize sáhnul. A to by byla škoda.
Neobvyklý příběh a dobře napsaný. Další pěkná varianta naší růžové budoucnosti...
Dávám 4/6
Tento žánr obvykle nečtu, ale jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do ruky! Autorka má úžasnou představivost - postapokalyptický svět i všechny bytosti v něm byly do detailů promyšlené - třeba jména sester nejsou jen tak vymyšlená. Příběh se mi při čtení promítal před očima, tak skvělé je kniha napsaná.
V tomto světě máte možnost změnit si tělo pomocí symbiontu - buď cíleně a částečně se symbionty od Nekonečna nebo nekontrolovatelně se symbiontem od Kultu Černé hvězdy, a proměnit se v rybu. Také si můžete nechat implantovat elektrosoučástky a stát se kyborgem. Nebo zůstat člověkem. Co si vyberete? Ale vězte, že nikde to není růžové..
Příběh dvojčat, sester byl velmi zajímavý. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by dvojčata měly tak napjatý, rozhádaný vztah. Většinou naopak. Jedna spíše emočně založená a ryba, druhá vědkyně s odtažitým postojem k transformovaným.. Více jsem tedy sympatizovala s Peri, ale i tak jsem si přála, aby si sestry k sobě našly cestu. A našly? To si musíte, vážně musíte, přečíst!
Co napsat o této prazvláštní knize, aby člověk neopakoval, co už tu bylo napsáno?
Především předesílám, že tento žánr prakticky nečtu a že jsem byla autorkou osobně varována, že to pravděpodobně nebude nic pro mě.
A bylo? Těžko říct. Ale spíš ano. Jde o syrový postapo scifi horror, tedy žánr, který jsem opravdu od Dne trifidů nejspíš nečetla. Ale dostal mě.
Od provopočátku mě uchvátila autorčina nezměrná fantazie, kterou jí jako "také autorka" upřímně závidím.
Příběh dvojčat, která si každá nesou z dětství svá traumata. Příběh o tom, jak nepodobné mohou být i sobě nejbližší bytosti. Příběh dvou dívek, které nemohou být rozdílnějších charakterů. Každá z nich činí, co považuje za nejlepší - a přece ani jedna z nich není šťastná. V tomto postapo polovodním světě není lehké přežít, natož být šťastný. Na jedné straně Nekonečno, až mrazivě místy připomínající jinou všemohoucí organizaci, na straně druhé Kult, kterých zase nepříjemně upomíná na fanatická náboženství všeho druhu.
Myšlenka existence symbiontů, tedy organismů parazitujících na člověku (aspoň takto jsem to pochopila) a měnících jej k obrazu svému, přesněji řečeno v rybu, je strašidelná. Při popisech jejich chapadélek, vlnících se pod kůží nositele, mi bylo až nevolno, tak působivé byly.
Poměrně temná kniha, u které si milovníci růžových happy endů budou rvát vlasový porost, mají-li ještě nějaký. Ale chytí vás a nepustí. Je znát, že autorka není žádným nováčkem na poli autorském, ultra dobře zvládnuté řemeslo je na knize znát. A když se k tomu přidá jako bonus potěšující úroveň všeobecných vědomostí (neboť vězte, že jména Aphelion a Perihelion si autorka nevycucala z prstíku, jak je u jiných autorů obvyklé), to si pak recenzent mého typu jen vrní.
Původně jsem dala pět hvězdiček, pak jsem to změnila na čtyři, protože jsem nepochopila konec, ale teď to měním zpátky na pět. Musím totiž na tuhle knížku stále myslet a to tu pátou hvězdu vysvětluje.
Chapadla mohu s klidným svědomím doporučit. Ale pozor, ať vás neomotají příliš těsně - mohli byste přestat spát...
Příběh z postapokalyptického světa, který se může stát. (I když za to budeme spíše moci my než nějaká hvězda.)
Začínáme hned pěkně pod vodou a právě tím mě autorka dostala od první stránky. Její vykreslení světa je dokonalé a já se opravdu cítila, jako bych byla pod hladinou s hlavní hrdinkou. Příběh mě hned zaujal a čím víc jsem poznávala svět, který autorka vymyslela, tím víc jsem byla nadšená.
Je to mix fantasy a sci-fi bych asi řekla. Možnost vyvíjet se pomocí symbiontů, rozdělená společnost, členové rodiny na opačných stranách barikády? Ano, přesně to byl ten mix, díky kterému jsem knihu přečetla za pár dní.
Není to moje první kniha od této spisovatelky, ale za mě je zatím její nejlepší! Nebýt na obálce české jméno, věřila bych, že se jedná o zahraničního autora. Pokud máte chuť na drsné dobrodružství v opravdu nových a netradičních kulisách, které vás budou bavit, mohu jen doporučit.
Ocitáme se v postapokalyptickém světě poté, co se k Zemi přiblíží Černá hvězda, zvedne obrovskou vlnu a ta zaplaví téměř všechny pevniny. Život se proto přesouvá pod vodu. Zbývající malá část souše se jmenuje Jericho a tvoří jej převážně už jen chátrající domy. Pouze hrstce lidí se podařilo utéct před potopou na Lodích svobody. Společnost je rozdělena na dvě části. První podlehla Kultu Černé hvězdy a snaží se přizpůsobit podvodnímu životu tím, že si nechá voperovat tzv. symbionta, díky kterému se s každým dnem víc a víc mění v rybu. Druhá část věří korporátní organizaci Nekonečno, jež usiluje o vědecké vyvrácení nekalých praktik Kultu. Jenže ani Nekonečno není bezchybné. Aby byl příběh pestřejší, vystupují v něm i všemožní roboti a androidi.
Čtenář tímto světem proplouvá a sleduje děj očima dvou sester. S Aphelion v šoku pozoruje, jak se po tom, co se upsala Kultu Černé hvězdy, děsivě a nenávratně mění v rybu a přichází tak o svou lidskost. S ambiciózní Perihelion zase podstupuje přijímací pohovor v laboratořích Nekonečna a postupně objevuje, jak to uvnitř organizace chodí. Dvě sestry, dvojčata, přesto jsou každá tak jiná. Stihnou si k sobě najít cestu a pomoci jedna druhé? Nebo zvítězí touha po kariéře, uznání a tvrdohlavost obou?
Při čtení jsem neřešila otázky jako třeba, jak je možné, aby na celé Zemi zůstalo jen jedno město, kde se najednou vzalo tolik vody, aby zaplavila celý svět, apod. Není to pro mě důležité. Autorka vytvořila zajímavý příběh odehrávající se v neotřelých kulisách, zasadila do něj pestré postavy s uvěřitelnými charaktery a vzniklo tak perfektní originální “podivno". Měla jsem už tu čest od Terky něco málo číst. Nyní opět nezklamala, takže se příště určitě zase pustím do nějaké její knížky. :o)
4/5 *
Tuto knihu jsem dostala přímo od autorky @terezakadeckova v rámci spolupráce a nemohla jsem se dočkat, až si ji přečtu. Moje nadšení mě neopustilo po celou dobu čtení a považuji ji za nejlepší autorčinu knihu.
Nikdy mě asi nepřestane překvapovat fantazie autorů. Postapokalyptický svět zaplavený vodou, kde pomocí symbiontů můžete být doslova rybím hybridem, ale, jak už to bývá, nic není zadarmo.
Lidé už ztratili veškerou víru v dobro a stali se ještě proradnějšími než kdy dřív. Nechybí roboti, co se snaží být lepšími než ostatní, a kult Černé hvězdy, který se chová jako sekta.
Hlavními postavami jsou tu dvojčata, která nemají vůbec nic společného. Neustále spolu soupeří o to, která je lepší, chytřejší a rodiče je v tom soupeření ještě podporují.
Moc se mi líbily flashbacky, které harmonicky doplňovaly příběh a pomáhaly vykreslovat složitý vztah mezi sestrami.
Pokud jste od autorky ještě nic nečetli, tak to běžte rychle napravit, zaručuji Vám, že budete velmi mile překvapeni.
Hodnocení: 5/5
IG: @freya_zlaskykpribehum
Tereza Kadečková se ze souše ponořila do vod oceánů, od draků přesunula k rybám a vodním zrůdičkám a celej svět si tak trochu potopila. A ostatně...proč ne, že jo?
Skvěla napsat umí oba světy a i tady si neskutečně hraje. Se čtenářem, kterého si vodí kam chce jak poslušnýho věrnýho pejska - ona Terčina tvorba se opouští a zrazuje dost těžko, mimochodem a prostě jí chcete být věrní - a hraje si i s postavama, které nechává riskovat, obchodovat na černém trhu se zbožím i vlastní ctí, prodávat svoje tělo, tělní tekutiny, čest...
Chapadla černé hvězdy sou takovým mafiánským, dark thrillerem ve fantasy světě. A zas...proč by ne? Však to vždycky nemusí být o dracích, válečnících a takový tý okoukaný klasice ne?
Nikdy jsem nebyla extra čtenářka fantasy a sci-fi a nyní mě tyto žánry začínají bavit čím dál víc a to díky tomu, že narážím na kvalitní knížky. A moc mě těší, že jsou mezi nimi díla českých autorů a to opakovaně knížky právě třeba Terky.
Autorka prostě umí a nejde jinak, než se do knihy začíst a neodložit. Vždy totiž vymyslí originální bombu a tato knížky není výjimkou.
Představte si, že téměř veškerou souš spláchne oceán. Objeví se hybridi ryb z kultu Černé hvězdy a bojují o nadvládu nad světem.
Bojují pomocí symbiontů, kteří “obsadí člověka a postupně ho mění na mořského tvora.
Mazec co?
Tak přesně to se nám v knížce odehrává.
Máme zde společnost Nekonečno, která koná pokusy se symbionty a pracuje pro ně část lidstva. Další část propadla kultu Černé hvězdy, jejich těla obsadili symbionti a postupně se mění na mořské tvory a tím pádem v obyvatele oceánu. Pak je tu ještě volba zůstat člověkem a nesmíme zapomenout ani na Robotstvo.
Z toho plyne, že máte dané možnosti a možnost si vybrat symbionta, být kyborgem nebo zůstat člověkem. Lidé jsou na Lodích svobody, což jsou dejme tomu taková plující města.
Když se pro něco rozhodnete, můžete to ještě změnit nebo zvrátit? Najdeme na to odpověď nebo nenajdeme? Pomůže nám s tím jedna z hlavních hrdinek - Aphelion.
Hlavní postavy jsou Aphelion a Perihelion - sestry - dvojčata. Jejich cesty se rozejdou, ale jakým směrem, proč a jak to celé jen dopadne?
Příběh sledujeme z pohledu obou sester a vše se nám krásně prolíná a postupně zapadá.
A mohu vám garantovat, že závěr knihy vám jednoduše vyrazí dech!
Sci-fi z velice originálního prostředí, které se odehrává pod vodou. Autorka na velice malém rozsahu dokázala vybudovat naprosto reálný a fungující svět. Do něj jsme však ihned bez nějakého velkého vysvětlování vhození a musíme plavat, abysme se vyznali v ději a různých společenstvích. Originalita je skvělá, příběh také. Sestry jsou každá správně jiná a mají svůj originální charakter a vystupování. V závěru knihy jsem se hůře orientoval v tom, co je minulost a co současný děj. Co mě pak lehce zklamalo je závěr, který jsem tak nějak očekával a byl pro mě lehce zklamáním. Kdo však hledá originální svět, tak mu tuto knihu mohu doporučit. Četl jsem od stejné autorky knihu: Ve větvích Yggdrasilu a tato kniha je o level lepší.
Tak tohle byl teda mišmaš. Nebavilo mě to vůbec. Zajímavý byl svět, ale to je tak všechno. K postavám jsem si nevytvořila žádné sympatie. Jsou tady robotstvo, kyborgstvo, symbionti, ryby a pak ještě plísně a houby, jak jinak než cordyceps. Uf ale dočkala jsem se konce a ten byl uspokojivý, přála jsem si ho tak od půlky knihy. Ale jinak super nápad a příjemná próza, jen mi to fakt nesedlo, jako oblíbene jídlo, ze kterého Vám je prostě jednou za čas šoufl.
Kniha nabízí netradiční prostředí, zajímavě pojatou sci-fi technologii a vyprávění z pohledu dvou sester, jejichž charaktery jsou rozmanité i přirozené a v jednu chvíli netušíte, které fandíte víc (což je důležité, protože každá stojí na opačné straně barikády).
Někdy se vyprávění zvrtne do pohledu jiné z postav, které však nemusí mít takovou sílu, protože danou postavu čtenář pořádně nezná. U časových skoků chyběl kontext a většinu z nich si tak čtenář nemusí užít. Emoční scény někdy fungovaly jen z jednoho pohledu (ironicky toho, který měl být "slabší").
Celkově se jedná o vydařený kousek s odvážným koncem. Autorka má jednoduchý styl, přesto je znát, že se jedná o vypsaného autora s knižní minulostí. Kniha potěší příznivce sci-fi, kterému nevadí i lehké sexuální scény a místy hororová atmosféra způsobená symbionty a kultem.
Štítky knihy
moře a oceány New Weird kulty česká fantasy dvojčata fantasy LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2020 |  O dracích a lidech |
| 2023 |  Jiný kraj |
| 2023 | Ve větvích Yggdrasilu |
| 2022 | O dracích a Sedmi |
| 2024 | Chapadla Černé hvězdy |
Samá voda, všude je samá voda.
Svět se změnil. Pevnina už není hlavním místem života. Tu přebral po potopě světa oceán. Většina přeživší populace lidské rasy žije na Lodích svobody nebo na malé ploše, pracně vysušené pevniny, s názvem Jericho. V tomto městě žijí i dvojčata Aphelion a Perihelion. Zatímco první z nich se přidá k sektě s názvem Kult Černé hvězdy, která údajně za potopou světa stála, nechá si do těla vpravit symbionta a začne se měnit v rybu, aby mohla žít pod vodou, druhá se přidá ke společnosti Nekonečno. Ta tyto lidské ryby loví a podrobuje výzkumu. Následně vytváří vlastní hybridy lidí a ryb. Celý příběh navíc ještě obzvláštní skupina androidů.
Je silnější sesterská láska nebo touha po uznání a moci?
Takhle to možná zní jako hodně velká šílenost. Ale světě div se, fungovalo to naprosto skvěle.
Postapokalyptický svět s neotřelou zápletkou. Kam Chapadla Černé hvězdy zařadit? Za mne to rozhodně není typické fantasy. Obsahuje i hodně prvků cyber punku a sci-fi. Rozhodně má hlubší přesah a řeší i mnoho morálních dilemat.
Sestry Aphelion a Perihelion spolu nemají pěkný vztah. Jedna na druhou žárlí, myslí si, že rodiče měli radši tu druhou, že jen jedna z nich se musela neustále té druhé přizpůsobovat. Ve skutečnosti to tak ale často nebylo. Když se tedy v dospělosti jejich cesty rozdělí, ani jedna si z toho nic nedělá.
Kniha má skvělou dynamiku. Neustále mění pohled z Afi na Peri a obráceně. A my si tak musíme vybrat, na čí straně stojíme. Já tedy sympatizovala více s Peri. Nicméně tyto rychle se měnící pohledy nám odkryly minulost obou hlavních hrdinek. A já si tak nakonec zamilovala i Afi.
Při čtení se rozhodne nemáte čas nudit.
Autorka se s příběhem nepárala. Zabila mi hned několik oblíbených postav, které jsem náležitě obrečela. Fakt děkuji.
Konec byl nečekaný a wow, tohle chtělo sakra koule udělat. Zůstala jsem s otevřenou pusou dokořán koukat na prázdnou stránku.
Smekám před autorčinou fantasií, o které mne přesvědčila již potřetí. Takto naprosto originální příběhy vtěsnat na tak málo stránek, to umí snad jen ona.