Jepice
James Hazel
Charlie Priest série
1. díl >
Charlie Priest, bývalý policejní vyšetřovatel a nyní prestižní londýnský právník, se stane obětí útoku. Ve vlastním bytě ho přepadne muž, který se vydává za policistu a dožaduje se jakýchsi tajných dat. Priest mu je ale dát nemůže, protože je nemá, a jen díky zkušenostem z policejní služby dokáže o vlásek uniknout smrti. Krátce nato se v Priestově kanceláři objeví bohatý a vlivný podnikatel Kenneth Ellinder, aby si ho najal k vyšetřování rituální vraždy svého syna. Vzápětí vyjde najevo, že zavražděný mladík byl oním záhadným útočníkem a Priest je tudíž jedním z posledních lidí, kteří ho viděli živého. Musel mladý Ellinder zemřít, protože nedokázal získat to, pro co si přišel? Priest rozplétá jednotlivé indicie a je mu stále jasnější, že klíč k vyřešení spletitého případu představují právě ona tajná data, která však nejsou nikde k nalezení. Pátrání ho postupně dovádí zpět do posledních dnů druhé světové války, kdy došlo k událostem, jejichž smrtící poselství zasahuje až do dnešních časů. Najednou začnou umírat či mizet lidé, kteří jsou pro Priestovo pátrání důležití. Z důvěryhodných osob se stávají zrádci. A proti všem těmto okolnostem stojí Priest, závodí s časem a snaží se odhalit nebezpečný odkaz tajné operace nazvané Jepice.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , DominoOriginální název:
The Mayfly, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha má sice pomalejší rozjezd a pasáže z minulosti mě bavily méně.Hlavní hrdina je sympatický,příběh má spád a celkově to není špatné.Uvidíme jaký bude další díl.
Napínavá a čtivá, to ano. Ale je tam moc náhod, kdy hlavní postavu někdo zachrání přesně v tom správném okamžiku. A celé je to takové moc nereálné. Prostě oddychovka, když nechcete moc přemýšlet.
Příběh psaný ve dvou časových rovinách dělících 70 let, i když ta první je jen pro dokreslení celého příběhu. Proto na začátek trochu těžší rozjezd, ale psané přitažlivě, čtivě. Hlavní hrdina je zajímavý týpek, jsem upřímně zvědav, kam se jeho postava posune v dalších slibovaných pokračováních. Myšlenka příběhu zvrhlá, ale proč ne? Přijde mi, že si svět v tom libuje.
Jepice je kniha, kterou, bohužel, musím zařadit mezi příběhy pro mě absolutně nezáživné. Jistě se v knize najdou i napínavá místa a šokující odhalení, já jsem však při čtení myslela jen na to, když už bude konec. Tři hvězdičky dávám za sympatického Charlieho a jeho div ne nadpozemské schopnosti a myšlení, výš už však nepůjdu. Pro mě trochu zklamání...
Celkem zajímavé čtení , kniha se čte celkem dobře akorát jsem neměla chuť přečíst to jedním dechem ale jako čtení na delší dobu je to dobrá kniha. Osobně jsem knihu v polovině odložila na nějaký čas a pak jsem se k ní vrátila . Ale patří k mím oblíbeným a určitě si ji někdy přečtu znovu.
Ale jo, hodnotím spíše kladně. Pro mě sympatický hrdina, děj ubíhal rychle a odhalení hlavních zloduchů taky v pořádku. Ale určitě to nebude detektivka, kterou bych si nějak výrazně zapamatovala.
S podobnou zapletkou z druhe svetove valky jsem se setkala poprve a priznavam ze jsem mela problem popisem nasilnickych scen. Premyslela jsem i o odlozeni knihy. Nakonec jsem docetla a celkove hodnotim knihu jako zajimavou. Jestli se k ni vratim? To jeste nevim :)
Řekla bych, že Jepice je docela povedený thriller. Některá místa jsou sice až příliš uměle vykonstruovaná, ale pokud bereme v úvahu, že jde o první knihu autora, tak bychom tenhle nešvar mohli přehlédnout. Třeba to bude v další knize lepší? Každopádně má autor místy podobný styl jako Dan Brown, takže máte-li rádi jeho knihy, mohla by se vám líbit i tato.
Nechápu,čím tahle kniha vyvolala takový humbuk.Na psychothriller je to málo krvavé,a i v rámci thrilleru je to průměrná kniha.Neustálé vysvětlování dějinných událostí je otravné a souvislosti nakonec musí vysvětlit hlavní postava v jakémsi monologu, protože jinak by zápletka nedávala smysl.A konečná scéna? No pardón,ale střelecká scéna na střeše v dešti??? Klišé jak hrom.. zklamání,nic než zklamání
Vánoční dárek, který jsem odkládala... Kniha má vysoké hodnocení, ale mě nenadchla... Vracení se v čase, na konec druhé světové války, bylo pro mne zbytečným, navíc s hodně nelogickým chováním jedné osoby. Chápu kouzlo neodolatelné ženy, ale tohle bylo moc...
Samotný příběh se celkem táhl, kniha je objemnější a těžší, téměř nic se tam nedělo, dočetla jsem knihu jen proto, že mě zajímalo, kdo je vrah a finále knihy. Finále tedy bylo o fous lepší a neodtrhla jsem se, ale i přesto si tato kniha víc, jak jednu hvězdu nezaslouží.
Četlo se to fajnově. Mám ráda příběhy propojené s druhou světovou válkou. Tohle bylo trocha historie, trocha napětí, trocha od všeho se svižným spádem. Do toho Charlie s bipolární poruchou a nastínění změn vnímání přitomnosti. Bylo to zajímavé. Knihu doporučuji.
Ničím výjimečný příběh, nijak pěkně napsaný, s dalším z řady narušených vyšetřovatelů - nechápu tady tak vysoké hodnocení.
Tak jsem se nechal zlákat nadšenými recenzemi místních čtenářů a přečetl si Jepici. Musím přiznat, že se dostavilo dost velké zklamání a těch 80% nadšení co tady tahle knížka dostala je podle mého hodně nadhodnocené. Po polovině jsem měl i chuť ji odložit natrvalo. Ale nakonec jsem se prodral až do konce, který se celkem dal tak trochu předpokládat. A ještě navíc se záchranou policejním sborem na poslední chvíli. Chvílemi se čtenář musí na konci skoro smát jak je to ve stylu Hollywoodské produkce se šťastným koncem. Asi bych to shrnul tak, že jako knížka na zimní večer nebo na dovolenou na lehátko na pláži je celkem dobrá, ale že bych se třeba k ní po pár letech vrátil, to tedy určitě ne. Neurazí, ale určitě nenadchne. Přemýšlel jsem kolik dát hvězdiček. Problém je, že půlhvězdičky nejdou. Za ten celkem slušný překlad jsem se nakonec přiklonil ke 3. I když s hodně, ale opravdu hodně, velkým mínusem.
Zajímavá knižka... Ne úplně dobrá, ne úplně špatná. Byla jsem na ni zvědavá, spojitost s druhou světovou válkou mě zajímala, ale nejsem si jistá, jestli se zápletka trefila úplně do mého vkusu.
Určitě bych vypíchla nového zajímavého vyšetřovatele, jsem ráda, že se na scénu dostávají tací, kteří svůj život neustále neutápí ve flaškách levného šnapsu. I celý Priestův tým byl skvadrou sympatických lidí, kteří vždy nějak přispěli svou troškou do mlýna.
Příběh se velmi zajímavě rozjížděl, způsoby smrti byly děsivé a nechutné a já byla opravdu zvědavá, jak z toho autor vybruslí. Začátek odsýpal, ale ve druhé čtvrtině přišel útlum, kde jsem po knize sahala spíš z nutnosti. Po půlce kniha ovšem začala opět gradovat, až "vygradovala" do pompézního finále. Ale já na posledních stranách moc spokojená nebyla. Závěr byl typicky hollywoodský, což sice nemusím, ale přežiju, když funguje. Na mě nezafungoval. Chyběl mi tam nějaký špek, třešnička na dortu nebo něco podobně chutného, protože vše ostatní mi přišlo až příliš průhledné a nasnadě.
Neustále přemýšlím nad hodnocením knihy. Optimálně 3 a pů *, což mi Databáze neumožňuje, ale co s tím dál? 4 hvězdy jsou moc, 3 málo, takže asi se budu ještě chvíli v této škále pohybovat a uvidíme, jak na mě bude kniha působit s odstupem času a kde své hvězdičky nakonec ukotvím.
Každopádně ale knihu doporčuji, své fanoušky si rozhodně najde a i já po druhém díle určtě časem sáhnu.
Mladý autor nalezl nový typ detektiva, což není asi zas tak snadné v té současné záplavě detektivních thrillerů. Mírně sice připomíná Sherlocka z posledního skvělého TV seriálu, ale jeho neduh a okolí je zcela zvláštní. Hlavně je však vyprávění vtipné, poutavé, čtivé a inteligentní a to se musí určitě hodně líbit.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Londýn thrillery sadismus válečné zločiny právníci soukromý detektiv
Začnu od konce knížky. Závěrečnou "bondovku" jsem si s chutí užila.
Téma nadmíru zajímavé, jak slibovala anotace.
Někdo z uživatelů postrádal víc krve - na thriller. Za mě nesrovnatelně větší hrůzu (než vymýšlení stále zběsilejších, fantasmagoričtějších a detailnějších popisů násilností v současných thrillerech) vzbuzuje scestnost. Zvrhlost - myšlenky, ideologie, moci...
Nevadil mi dlouhý rozjezd. Příběh byl spletitý a tak to chtělo hodně stránek, než se člověk začetl.
Ocenila jsem, jak střemhlav se Charlie ocitnul přímo v centru dění. Zalíbil se mi on, i celá parta svérázů kolem něj. Vlastně celé zalidnění příběhu, vč. vymakaných Charlieho rodinných "okolností". V knížce je napětí, nápady, dobré dialogy, vtip, všechno dobře. Četla jsem určitě dějově plynulejší thrillery, které mi víc sedly, ale je to prvotina, pokud by byl další díl, zkusím.
POZOR prosím, ODKAZ KE KONKRÉTNÍMU DĚJI...
Co mě, skoro ve třech čtvrtinách, málem přimělo knížku zaklapnout a už ji neotevřít, byly pouhé dvě krátké kapitolky s plukovníkem Ruckem, britským tajným agentem, pověřencem nejvyššího velitele amerických ozbrojených sil. (Zajímalo by mne, zda britská tajná služba zaznamenala kdy jaké výsledky s agenty, jako je Ruck :)).
Považte:
V rámci děje, na přísně utajeném místě, při přísně utajeném výslechu válečného zločince, načapá Ruck sexy stenotypistku, jak mu šmejdí v pokoji. Vzbudí to v něm podezření, sic!
Dále se v ději, za okolností trochu násilně vykonstruovaných, ocitnou spolu zmoklí v autě. (Na stenotypistku se lepí halenka a tak...). A tajný agent, asi šajba, vzhledem k závažnosti mise, vyndá PŘED NÍ z kapsy papírek se supertajným vzorcem, aby se přesvědčil, JESTLI SE MU NENAMOČIL!!! Když si všimne, že ho stenotypistka pozoruje, okamžitě papírek schová opět do kapsy (jediného opravdu bezpečného úkrytu). To, že ona mu ho hned nato šlohne, by nikoho nenapadlo :). (Jeho ale ne, vůbec to nějaký čas nezaznamená).
Dále stenotypistka zmámí jednoho ze strážných, bodne ho nožem, a před Ruckem předstírá, že se jí chtěl násilím zmocnit. Ruck ví, že to není pravda, ale vojína dorazí, a protože se stenotypistka vlní na jeho lůžku a dírou v roztržené košili je vidět její křivky, přejíždí si rukou po těle a hlasitě vydechuje !!!...tady už jsem fakt nevěděla, jestli se mám smát nebo brečet - dá průchod chtíči, a - (mise nemise)... Na tohle téma "zatmění mysli" je vtipů víc, než o blondýnkách, ale výběr výrazů a formulací zde to dovádí k dokonalosti.
Děva zdrhne, cestou vymlátí tesařským kladivem z nácka klíčovou informaci, a v Ruckovi, konečně pohřešivším papírek, POMALU KLÍČÍ PODEZŘENÍ, že na něj ušila něco, čeho by se měl ještě obávat. Musí ji zastavit!!!...
Ani v nejmenším nenadsazuju; cituju, a v kontextu to vyznívá ještě mnohem hůř.
(Naštěstí se Ruck po válce vypracoval na inspektora u metropolitní, a v dalším ději je od něj - až na krátkou epizodu - pokoj).
A já se modlím, aby příště, přes všechny překážky, které mohou nastat, psal tenhle schopně působící autor všechny kapitoly sám, nebo za střízliva :) :) :)