Chata v Jezerní kotlině

Chata v Jezerní kotlině
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183790/chata-v-jezerni-kotl-183790.jpg 5 1584 1584

Jezerní kotlina série

1. díl >

2:vydání. Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí k zdravému životu a především kamarádství s Pavlem. V roce 1941 dotisk. Všeobecná poznámka - jednotlivá vydání nakl. Kobes se liší jen drobnostmi, zpravidla na přebalu a obtížně se rozlišují - to ale je zajímavé jen pro sběratele.... celý text

Přidat komentář

Demonius
08.10.2017 3 z 5

Moje první kniha, příjemná vzpomínka na první stupeň ZŠ a hodiny čtení

Stromolezci
06.09.2017 5 z 5

Moje první Foglarovka.


jaja10
04.07.2017 3 z 5

Věřím, že knihy J.Foglara jsou super, miluji Záhadu hlavolamu, ale tato mi jaksi nesedla. Nevím, možná mnoho popisů, příliš zdlouhavé...ale některé pasáže se mi zase líbily moc.

tomaskac
18.05.2017

Výbirná knížka. Dostal jsem jí od dědy a začetl jsem se do ní hned. Rozhodně bych doporučil protože je dobrodružná a napínavá.

Mabie
04.05.2017 5 z 5

Má nejoblíbenější foglarovka a jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. Dodnes ji vnímám jako knihu, která mě poznamenala.

spicule
11.04.2017 5 z 5

Moje úplně první setkání s Foglarem. Četli jsme ho ve školní družině. Do té doby jsem nevěděla, že něco tak svělého lze vůbec napsat. Knížka mě tenkrát úplně pohltila.
Ráda si jí teď v dospělosti prečtu znovu.

EvikU.
07.04.2017 5 z 5

Kniha čtená v dětství. Moc se mi líbila. Úplně jsem ji hltala. Moc pěkné kamarádství.

knihamouder
18.03.2017 4 z 5

Vzpomínky na dětství, velká přátelství, příroda, nekonečná dobrodružství a večerní návraty domů... pěkná kniha, pro dnešní generaci jistě k neuvěření-toulky přírodou, tichý svět bez připojení...

jindrich7442
09.02.2017 5 z 5

Návrat do let mládí, vzpomínek na vlastní hledání dobrodružství v okolních lesích a na doby táboření. Krásné Foglarovi příběhy by měli být povinnou četbou základních škol.

alenkacermi
25.01.2017 5 z 5

Příroda, volnost,veliké kamarádství . Nádhera

vlkodlaq
31.12.2016 5 z 5

Přes lehce archaický styl má nejoblíbenější foglarovka a jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. I když se neodehrávala hlubokých lesích koloniálního západu, měla své čestné místo vedle Rolfa zálesáka, Verneovek, U táborového ohně a podobných pokladů. S radostí čtu po cca dvaceti letech znovu a baví mě tak moc, až se tomu sám divím a překvapuje mě, kolik z toho kluka ve mě zůstalo dodnes.

haki34
18.11.2016 5 z 5

Opat kus romantiky, strasidelneho, opat verne priatelstvo, ktore obstoji...len ten nedostatok dievcat ;)

jerry04
30.10.2016 4 z 5

Na začátku je to báječné,na konci však smutné. Jinak to je krásné, jako každá foglarovka.

MakiMel
28.10.2016 5 z 5

Taky patří k mým srdcovkám. Samozřejmě v tom teď s odstupem času vidím taky trochu toho mentorování o špatných návycích a špatných vlastnostech, ale je to pořád silný příběh a vždycky mě to bude dojímat.

Zikus
28.09.2016 5 z 5

Jedna z knih mého zkurveného dětství. Pamatuju si, že když jsem to četl poprvé někdy v devíti letech, tak jsem se na konci skoro rozbrečel, jak mne to dojalo.

parxel
05.07.2016 5 z 5

K tomuto příběhu jsem se poprvé dostal v dětství, když vycházel formou komiksu v Kometě. Po letech jsem se k němu vrátil a opět mne nezklamal. Co víc dodat. Pan Foglar prostě takovéhle příběhy uměl napsat. Moc krásná kniha.

babyboar
30.05.2016 5 z 5

Po dlouhé době jsem se zase dostala ke čtení foglarovky a nadšení ze čtení bylo téměř stejné jako v pubertě.

Kačus
19.03.2016 5 z 5

Krásný příběh, jedna z nejlepších knih, co jsem četla.

IYv
09.03.2016 5 z 5

Měli jsme doma vydání z roku 1968 s hrůznými ilustracemi (aspoň mě to tak připadalo). Bála jsem se u toho. První foglarovka, přečtená asi tak 12 -14. Dost mě děsila líčením, co se se mnou stane, když začnu kouřit cigarety :-).
Kniha mě určitě v té době inspirovala k toulání přírodou a poznávání, jestli i já bych dokázala to, co hoši - postavit něco svýma rukama, postarat se o sebe a "přežít" v přírodě s ešusem bez maminky.

lucie2371
06.03.2016 5 z 5

Je to už nějakou dobu co jsem knihu četla...myslím,že tak před 5-6 lety. Ale stále si jí dobře pamatuji! Byla to jedna z nejhezčích knih,jaké jsem četla. A vděčím za to mojí babičce u které jsem knihu objevila, když jsem prohlížela její knihovničku :3 Nyní už jí mám ve své! (babička se knih zbavovala) :)