Chatrč
Wm. Paul Young (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28576/mid_chatrc-Z40-28576.jpg
4
1239
1239
Missy, nejmladší dcera Mackenzieho Allena Phillipse, je unesena během rodinného výletu a důkazy o tom, že byla pravděpodobně zavražděna, se najdou v opuštěné chatrči uprostřed oregonské divočiny. O několik let později obdrží Mack, utápějící se v nejhlubší beznaději, podivný vzkaz, který vypadá, jako by byl od Boha, a ve kterém ho pisatel zve na víkend do chatrče. Přestože Mackovi jeho vlastní počínání připadá nanejvýš pošetilé, vrací se jednoho zimního odpoledne na toto místo, aby znovu vkročil do samého středu svých nejtemnějších nočních můr. To, co tam najde, navždy změní jeho život.... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Shack, 2007
více info...
Přidat komentář
"Člověka nedefinuje jeho omezení, ale záměry, které s ním Bůh/Vesmír má..."
Na úvod - nejsem věřící. Knížku jsem ale přečetla a něco si z ní i odnesla. Zajímavý příběh. Možná po ní sáhnu znova a zase si z ní něco vyberu :)
O knize jsem nevěděla nic, nečetla si ani o čem je. Jak jsem četla,tak jsem si říkala, jo super thriller o únosu... No ale pak najednou konec thrilleru... A je tu jakési povídání s Taťkou... Ale četla jsem dál a zklamaná jsem nebyla, ač nejsem věřící v tom pravém smyslu slova... Tak nějak se mě to dotklo...v mysli i u srdce... Tak nějak si totiž představuji, že Někdo je a má nás rád i když nechodíme do kostela...
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla... Určitě na ni nějakou dobu, možná i napořád, nezapomenu...
Asi bych tuhle knihu sama nevyhledala, protože nejsem cílová skupina, ale musím říct, že byl příběh podán způsobem, který se mi vážně líbil. Doporučil mi jí bývalý přítel a jsem mu za to vděčná. Kniha mě bavila, pěkně se u ní přemýšlelo. Myslím, že pokud k Chatrči nemáte předsudky už od začátku a jste aspoň trochu otevření, tak vás kniha nezklame. Jinak film byl pro mě o dost nudnější. Na knihách mám obecně ráda to, že se děj může podrobně popsat, což ve filmu často chybí a tím pádem tam nejsou ani některé části. A především mám u knížek vždy pocit, že jsem součástí děje, vše si představuji podle sebe a je pro mě snadnější příběhu porozumět.
Knížka , která je zajímavě napsaná a pokud ji čte správný člověk, knížka mu hodně dá a hodně ho obohatí. Má mnoho zajímavých myšlenek, ale bohužel knížka nebyla zcela pro mě, protože nejsem nábožensky založená. Ale líbilo se mi jak autor podával svoje náboženské názory nenásilnou formou příběhu.
Já věřím v mnoho věcí. Ale nevěřím v Boha jako takového. Ale kdybych věřila, pak bych díky této knize mnohé pochopila. Je to velmi zvláštní a bolestná kniha.
Moc se mi líbily jednotlivé dialogy mezi postavami, myslím si, že každému člověku dokáží zodpovědět hned několik otázek, aniž by záleželo na náboženském vyznání dotyčného.
Kniha, v ktorej autor opisuje pribeh muža ako sa stretáva s Trojjedinym Bohom. Nachádza cestu von zo smutku, ktory mu sposobila smrt dcery. Uzdravuje sa i zo zraneni, ktore si nesie z detstva od svojho otca.
Jde o velmi silný příběh a kniha obsahuje mnoho krásných myšlenek. Víra může mít spoustu podob a není ani tak důležité v co nebo koho věříme. Podstatné je najít cestu k sobě samému, umět milovat, odpouštět (i když je to mnohdy obtížné) a dělit se o šťastné, ale i těžké chvíle s ostatními, oprostit se od role soudce atd.
"Žít nemilován je, jako když ptákům zastřihnou křídla, a zbaví je tak jejich schopnosti létat."
Podľa mňa sa treba knihe prispôsobiť. Ani mne sa nečitala ľahko, hlavne ak neviem v čo naozaj verím. Či existuje Boh alebo niečo iné nejaká hmota... v každom prípade kniha pomáha dostať sa do vlastného podvedomia a začať pracovať na uzdravení / vyrovnaní sa sa s niečim.
Lebo len zdravé podvedomie ( vnútro ) sa ukáže navonok ako vedomie. Kniha má skôr pobavila v predstavách koho Boh, Ježiš a duch svätý zosobňovali. Na chvíľu má aj zarmútila keď sa Mack dožadoval vysvetlenia. Celkový dojem je však veľmi dobrý ak si knižku dokážete prispôsobiť na svoje vedomie...
V téhle knize jsou dvě zcela odlišné části. První je podobná severským detektivkám, druhá mi hodně připomínala Hovory s Bohem. Z toho podle mě plyne i spoustu jejích negativních hodnocení. Ti, co očekávali napínavou svižnou detektivku, si chrochtali v první části, a ve druhé se začali zklamaně nudit. Možná se i rozčílili, když druhou část přetrpěli, a na konci stejně nenalezli rozuzlení, v jaké doufali.
Ti, kterým byla kniha představena jako hlubokomyslná, byli v první části zmateni, kdežto ve druhé se konečně realizovali. Myslím, že málokdo byl připraven na toto "dva v jednom".
Film jsem neviděla, ale první část šla asi zfilmovat lehce, protože i mně se před očima sám od sebe odvíjel obraz velmi hladce, kdežto druhá byl asi trochu oříšek.
Jako takhle. Myšlenky dobré. Já osobně s tímto souzním. Ale dokážu si představit, že pro mnohé je tato forma nezkousnutelná. Pro spoustu lidí, zvláště u nás, by asi bylo přijatelnější, kdyby se na to šlo spíš selským rozumem. Něco ve smyslu: tak podívej se. Za svoje prožívání a cítění jsi zodpovědný jenom ty sám. Když dovolíš, aby byly tyhle věci v rukou někoho nebo něčeho vnějšího, vzdáváš se kontroly nad sebou sama a předáváš ji do rukou někoho nebo něčeho jiného. A jsi pak závislý na tom, co se děje venku. To je hrozně frustrující, ne? Si představ, že nikdy nenajdou vraha tvého dítěte a ty tak nikdy nedojdeš klidu. Nebo se k jeho nalezení budeš upínat, on se opravdu najde, bude odsouzen na doživotí nebo zemře a ty najednou zjistíš, že se ti stejně neulevilo. A budeš tam, kde jsi byl. Není rozumnější pracovat na tom, co opravdu můžeš ovlivnit? Tedy na sobě samotném? Samozřejmě pokud chceš, máš právo taky nechtít...atd.
Když do toho zamotáme Boha, může se spousta lidí už dopředu zavřít. Zvlášť je-li Bůh černoška a asiatka a ještě jeden "přičmoudlík"... Myslím, že autor chtěl jenom jakkoli narušit stereotypy o představě Boha, ale v dnešní době by asi udělal líp, kdyby to byl třeba kříženec yettiho s prasopsem…
Co mě osobně iritovalo, byly, podobně jako v Hovorech s Bohem, mnohé otázky a prohlášení "nevědomého". Já chápu, že se tím autor snaží vystihnout myšlení mnoha nevědomých a polopaticky si nahrávat na moudré odpovědi, ale očekávala bych nějaký progres. Přijde mi nevěrohodné, že se nevědomý ze začátku chová hloupě a ublíženě, po prvních odpovědích je lačný dalšího dialogu, tak vytrvá, a stejně se po nějaké, poměrně dlouhé době zeptá jako úplnej tydýt.
No a k dokonání toho všeho si autor vybral velmi těžký příklad. Nevím o moc hroznějších scénářích než je únos a vražda vlastního dítěte. Se mnou jako matkou podobně starého dítěte to velmi rezonovalo. Ne nadarmo se většina učení čehokoli odehrává lekci po lekci, od nejsnadnějších po nejtěžší. Pro spoustu, zvláště podobným myšlením nepolíbených lidí může být tohle velké sousto kontraproduktivní. I když existují i ti, kteří byli ve svém životě rovnou hozeni do této lekce...
Takže za mě čtyři hvězdy, za hluboké pravdy, které se skrývají pod trochu nešťastnou formou, ale vůbec se nedivím těm, kteří zdaleka nesdílejí mé nadšení.
Nevšední svědectví o Bohu jakožto tlusté čenošce z chatrče. Kniha se rozhodně vymyká klasické odpočinkové četbě a donutí čtěnáře zamyslet se nad světem a jeho hodnotami. I když musím přiznat, že tato kniha asi není pro všechny...
První polovina knížky se mi vůbec nelíbila, ale doporučení mojí kamarádky mě u ní udrželo. Druhá polovina pro mě byla zajímavá. Viděla jsem i film a je velmi blízký předloze.
Knihu jsem dostal od kamaráda na pohřbu mé ženy. Zemřela mladá a v mém životě zůstalo mnoho nezodpovězených otázek a nedokončených odpovědí.
Knihu jsem četl dost těžko, po kouscích a dlouho. Ačkoliv jsem věřící, s některými názory na víru a její přijímání jsem se nemohl ztotožnit, začátek mě dával jakousi naději, že ještě něco bude....
Stále jsem si dával vinu za to co se stalo, jeho jsem vinil že to mohl dopustit, ale nic z toho mě nepomohlo dostat se z té bídy do které jsem se dostal.
Teď, (píšu dva roky po odchodu mé ženy) mám trochu smířlivější pohled na tuto knihu, ale pocit určité marnosti ve mě zůstává. Kamarádi mi říkají že život jde dál, ale on jde nějak okolo mě....
Omlouvám se, není to moc o této knize, ale potřeboval jsem to napsat....
Prvá tretina knihy je napísaná pútavo, skoro bytostne som pociťovala zúfalstvo, smútok alebo pochybnosti hlavného hrdinu v otázke viery, ktoré vyvolala bolestná strata vlastného dieťaťa a tešila som sa ako to bude ďalej vysvetlené.
Potom však prišla pre mňa veľmi rozporuplná a myšlienkovo nevyrovnaná časť, kde som ocenila jedine dobre položené otázky, ale mnohé protirečivé vyjadrenia v otázkach vzťahu človeka s trojjediným Bohom, som nedokázala akceptovať.
Rovnako som nemohla súhlasiť s tým ako autor napríklad opísal vzťah k jedlu, ktorý vo mne skôr evokoval márnivosť alebo obžerstvo.
Jedine v čom som sa na sto percent stotožnila s autorom bolo tvrdenie, že Boh je nekonečná láska, ktorá dokáže prekonať aj veľkú bolesť.
Knihu jsem louskala 2 mesice. Nakonec jsem ji teda docetla, ale uz nikdy vic. Nemam nic proti lidem, kteri v Boha (i ja sama verim, ze nejake duchovno je) ale cist o tom neni pro me :-)
Kniha se mi nelíbila, první kapitoly, pak už je to pro věřící. Podruhé bych jí už nečetla.
Ve většině souhlasím s komentářem "Potolu". Knihu jsem na Vánoce dostal od své maminky. Ne, že bych vyloženě trpěl, při čtení, ale kniha se nečte lehce. Vracel jsem se k ní asi čtyřikrát, a na mé poměry jsem ji četl hóóódně dlouho. První tři kapitoly uběhly celkem snadno. Avšak filozofické rozhovory o podobenství, lásce a křesťanství mezi Mackem a ostatními, na to je třeba se soustředit a přemýšlet. Některé pasáže mě mrazilo a věty mě nutily se nad některými věcmi zamyslet. Jiné mi prozatím nedávaly smysl a já opět počítal stránky do konce kapitoly. Rozhodně knihu doporučuji všem, kteří mají rádi filozofii náboženství, já osobně ji určitě doporučím s varováním. Hodnocení za propracovanost a poněkud zajímavý a nečekaný konec a nádherně zpracovaný příběh, byť nejsem věřící člověk.
Štítky knihy
duchovno křesťanství Bůh, Hospodin zfilmováno tajemství rozhlasové zpracování náboženské romány kanadské romány
Autorovy další knížky
| 2009 |  Chatrč |
| 2013 |  Křižovatky |
| 2016 | Eva |
| 2018 | Lži o Bohu, kterým věříme |
| 2013 | Chatrč - Zamyslenia na každý deň v roku |
Pro někoho ta kniha asi bude, když je kolem toho taková sláva, pro mě ovšem ne. Už ta legenda kolem vzniku textu mě poněkud znejistěla – autor prý napsal knihu jako vánoční dárek pro svých šest dětí. To mi přišlo jako dost odvážné téma, dát svým dětem jako dárek knihu, ve které masový vrah zabije jedno z několika dětí hlavní postavy, a to ještě způsobem dost drastickým. Následuje zcela nepravděpodobný průběh vyšetřování, kdy vyšetřovatelé sdílejí s jedním z nutně podezřelých /otcem pohřešované/ úplně všechno, aby následovala společná obhlídka místa činu. Zvláštní agentka, která jistě již podobné případy vyšetřovala, se dojímá, chytá podezřelého za ruce a objímá ho. Hlavní (asi) poselství a poučení má plynout z návratu na místo činu a setkání s tam všemi…přičemž celé sdělení je tak plytké a tak školácky napsané, že marně přemýšlím, co asi do té doby četli všichni, které to tak okouzlilo…návod k použití vysavače?