Chatrč
Wm. Paul Young (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28576/mid_chatrc-Z40-28576.jpg
4
1239
1239
Missy, nejmladší dcera Mackenzieho Allena Phillipse, je unesena během rodinného výletu a důkazy o tom, že byla pravděpodobně zavražděna, se najdou v opuštěné chatrči uprostřed oregonské divočiny. O několik let později obdrží Mack, utápějící se v nejhlubší beznaději, podivný vzkaz, který vypadá, jako by byl od Boha, a ve kterém ho pisatel zve na víkend do chatrče. Přestože Mackovi jeho vlastní počínání připadá nanejvýš pošetilé, vrací se jednoho zimního odpoledne na toto místo, aby znovu vkročil do samého středu svých nejtemnějších nočních můr. To, co tam najde, navždy změní jeho život.... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Shack, 2007
více info...
Přidat komentář
Tuto knizku som fakt nepochopil - v tom zmysle, ze nechapem, co na nej ludi zaujalo. V podstate su dve tretiny knihy len filozofovanie bez realneho obsahu a koniec je vyslovene hollywoodsky.
Po precitani som chvilku myslel, ze chyba je vo mne, ze som sa mozno nebol spravne naladeny, tak som skusil na internete najst, co ludia povazuju na tej knizke za dobre. To sa ale ukazalo nemoznym, iba kopec vseobecnych fraz typu "Tato knizka zmeni vas pohlad na Boha" a podobne.
Potom som skusil najst zaujimave citaty, a fanusikov knihy zaujalo napr. aj toto:
"Emoce jsou barvami duše; jsou velkolepé a neuvěřitelné. Když je necítíš, svět se stává mdlým a bezbarvým."
"Následovat mě neznamená být jako Ježíš, znamená to zabít v sobě nezávislost."
Ak chcete citat 200 stran takychto vyrokov, je to kniha pre vas. Inak odporucam sa jej oblukom vyhnut.
Je to velmi fascinující příběh, který však není pro každého. Pro toho, kdo není otevřený něčemu "vyššímu", něčemu mezi nebem a zemí, to bude jen ztráta času. Já jsem si příběh užívala. Dal mi několik námětů k přemýšlení.
Tohle byl pro mě přešlap. Přečetla jsem v rámci čtenářské výzvy, ale kniha jde úplně mimo mě. Jak tématem, tak zpracováním. O knize jsem si předem nic nepřečetla, takže jsem nevěděla, do čeho se pouštím. Příběh se vyvíjel celkem dobře, ale od okamžiku, kdy Mack obdržel onen záhadný vzkaz a vydal se do chatrče, jsem už jen zírala, do které díry to Alenka zase spadla. Pokud nejste nábožensky založený člověk, doporučuji se knize vyhnout. Pokud jste ateista, který navíc přišel o někoho blízkého, kniha Vás pravděpodobně dost vytočí.
"Místo, kde se boh stává nudným."
Začátek ušel. Už úvod s pádem, tajemným dopisem a pak následnou "retrospektivu" s únosem me nenechal chladným. Četlo se to jakoby samo a stránka stŕídala stránku. Pak to ale příšlo.. ta chata...a vše se začalo kazit. Ne doslova. Pořád se to dalo číst, jen..prostě..bylo to zrazu jíné. Hodně jiné. A to sem vědel do čeho jdu.
Hlavním problémem téhle kníhy (v mých očích) je ten, že se v ní až moc filozofuje a navíc, ta filozofie se opakuje pořád dokola, jen v jiných větách, myšlenkách. A opakuje se pul knihy, což je prostě hodně.
A teď největší minús (subjektivný) -- pointa celého příbehu. Aneb "odpusti a já ti ukážu tělo tvé dcerky". To je prostě moc. Pro veřící i nevěřící. A to jak se "taťka" snažil vysvětlit/ ospravedlnit všechno zlo světa a zhodit to na lidi (jo, proč ne, lide mužou za vše, vždyť buh v realu není, že ne? :) ) a ještě se nad tím s láskou rozplývat mi lezlo krkem. Možná je to má vina. Možná sem prostě na tuhle knihu ještě nebyl připravenej. Jedno se však musí nechat. První pulka byla opravdu fajn. Pak to šlo do kopru.
P.s. - Vysvětlí mi někdo, proč "taťka" při konci knhy změnil odrazu pohlaví? Co ho k tomu vedlo. Tohle sem taky nepochopil...
To se fakt nedá. Přeslazená politicky korektní (Bůh černoška co se jí ríká taťka (sic!)) slátanina. Zvládl jsem po 8. kapitolu a tak mi to lezlo na nervy, že jsem kmihu hodil do koše. Dobrá leda tak k podložení kývajícího se kanape. Škoda času a peněz.
Opět jedna z mých nejmilejších knih. Je to občas mírně přitažené za vlasy, nevím, nakolik všechny ty informace brát vážně, ale i tak je skvělá. Tak nějak lidsky napsaná, i když se místy snaží z člověka vyždímat co nejvíc slz. Líbí se mi to lidské a milé vyobrazení Trojice.
Kniha dobrá, místy zarážející. Každý ať si udělá závěr sám. Rozhodně není nezajímavá.
Doják, který s tím dojetím už příliš tlačí na pilu. Ano, je tam spousta podnětů k zamyšlení, ale celkově to na můj vkus bylo až příliš "americké" (to jest velkolepé ve všech směrech - příliš emocí hnaných až do krajností.. a já radši náznaky a jistou dávku autorovy víry ve čtenářovu inteligenci. Polopatické vysvětlování prostě nemusím).
Jsem ráda, že jsem knihu přečetla - vím, o čem je a nad čím se dá zamýšlet a jak jinak se dá "vnímat", ale vím, že podruhé si ji do ruky vezmu možná tak za několik desítek let, čistě pro zvědavost, protože už zapomenu a budu s to knihu vnímat zase o chlup jinak, než teď..
Když vezmu jen hlavní dějovou linku s Missy, tak je to v nejlepším smyslu prvotřídní doják. Očistné smíření v slzách. Větší část knihy ale zabírají Mackovy rozhovory s Bohem a z těch už jsem byl trochu méně nadšený.
Vůbec mi nevadí, že jsou neortodoxní. Naopak, vidím v nich probleskovat vitalitu nového druhu křesťanství, které vede člověka k celosti. Ale vadí mi, že jsou příliš rozvláčné a poněkud nudné. Pro cílovou skupinu ortodoxních křesťanů je to možná vhodné tempo, ale ostatním bude nejspíš připadat, že mluví o ničem, a bezpečně je to odradí. Což je velká škoda, protože základní poselství příběhu má tak silný potenciál.
Co se týče teologie Chatrče, jsem v rozpacích. Zobrazení Boha Otce jako rozšafné černošky, která si říká Taťka, sice úspěšně nabourává tradiční představy a očekávání, na druhou stranu z toho, co se z Mackových diskusí s Taťkou dozvídáme, přeci jen místy vyčuhuje tradiční dogmatismus. A když přijde na hlavní otázku, na existenci zla, Bůh se tváří, jako že má odpověď. Nepochybuji, že Bůh je odpověď na existenci zla, ale nevěřím, že můžeme dostat odpověď na otázku, proč ho Bůh dopouští, ani že vůbec můžeme takovou otázku smysluplně položit. Abychom nakonec nebyli jako ti Jobovi přátelé.
Tohle se současné generaci věřících lidí může číst snad i lépe než Bible samotná. Jde totiž o její novodobější verzi. I tak by se tato kniha dala nazvat. Mrzí mě, že kniha začala velmi dobře, kdy postupně budovala napětí, až dospěla k onomu zlému konci. Bohužel následné pokecy s černošským Taťkou odstartovaly pro mě jako pro silně nevěřícího člověka hotové peklo. Netvrdím, že kniha je napsána nějak zle, to určitě né, ale pro mě, jako pro člověka, který není tou vírou obdařen až tak moc je to průser. Určitě zkusím letos jeho filmové zpracování, které by podle traileru mohlo nabídnout pěkné vizuální představení podobné třeba snímku Pí a jeho život. Uvidíme. Třeba si s Taťkou k sobě najdeme společnou cestu.
Začátek mě hodně bavil a knihu jsem téměř hltala. Později nadšení trochu opadlo a četlo se mi hůř. Přesto ale v knize lze najít spoustu moudrosti a hlubokých myšlenek, takže stojí za to si ji přečíst.
Není nutné se lekat slova Bůh. I nezaujatý ateista si jí může oblíbit :) Je celkem jedno, jaký recept na svíčkovou kdo používá. Ano, v drobných detailech se bude její příprava lišit, ale její PODSTATA zůstává stejná. A zasytí :)
Původně jsem si myslela, že se pouštím do napínavého příběhu. I tak jsem pak nebyla zklamaná, kniha mě přivedla k zamyšlení nad určitými životními postoji. Ale poslední třetina knihy je už úplně zbytečná, opakující se myšlenky a nic nového. Kdyby autor knihu zkrátil o tu poslední třetinu, nebylo by to špatné čtení.
Já mám duchovní literaturu a motivační myšleny ráda, ale tohle bylo tak prvoplánované a hrálo to na city tak evidentně, až mi bylo u čtení skoro hamba. To se mi opravdu nelíbilo. Nemohu to s klidným srdcem doporučit. Čtení pro mě bylo trochu utrpení. Nebyl to pro mě přirozený děj, ani postavy.
Jak tuhle knihu charakterizovat? Nejlépe asi přímo citátem:
"Jsou chvíle, kdy se rozhodnete uvěřit něčemu, co byste normálně považovali za naprosto iracionální. To neznamená, že to skutečně je iracionální, ale rozhodně to není racionální. Třeba existuje něco jako supraracionalita, odůvodnění přesahující běžnou definici skutečnosti nebo logiku vycházející z daných údajů; něco, co dává smysl jen tehdy, když dokážete zahlédnout realitu z větší perspektivy. Možná právě sem patří víra."
Po slibném začátku už se to jen zhoršovalo. Asi mám problém s tím, že tomu prostě nevěřím.
Knížku jsem četla jednou a už ted vím že to nebylo naposledy. Jeto užasna kniha, která ukazuje bolest ze stráty, část krásy Boha a sílu odpuštění. Knihu bych doporučila všem, i když každý bude mít jiný názor, ale tuhle knihu by měli přečíst všichni
Štítky knihy
duchovno křesťanství Bůh, Hospodin zfilmováno tajemství rozhlasové zpracování náboženské romány kanadské romány
Autorovy další knížky
| 2009 |  Chatrč |
| 2013 |  Křižovatky |
| 2016 | Eva |
| 2018 | Lži o Bohu, kterým věříme |
| 2013 | Chatrč - Zamyslenia na každý deň v roku |
Nádherná knížka, jsem nadšená...ale určitě ne pro všechny, někteří nepochopí.