Chatrč
Wm. Paul Young (p)
Chatrč je pozoruhodná kniha, ktorá odpovedá na odvekú otázku ľudstva: Ak je Boh všemocný, prečo nespraví poriadok s bolesťou a zlom tohto sveta? Na túto otázku odpovedá Young so znepokojujúcou a zarážajúcou jasnosťou. Jeho príbeh sa začína ako modlitba – ako najlepšia modlitba naplnená potom, úžasom a prekvapením. Je takmer neuveriteľné, že kniha, ktorú Young napísal pre svoju rodinu a dal vytlačiť len v niekoľkých exemplároch, sa stala bestsellerom The New York Times a bola preložená do 35 jazykov. Chatrč oslovila milióny čitateľov svojráznym, ale zrozumiteľným obrazom Boha plného súcitu s človekom, čo čelí nepredstaviteľnému zlu. Na mnohých zapôsobí Veľký smútok hlavnej postavy. Mack sa nevie vysporiadať s bolestnou stratou dcéry, až si nakoniec kladie otázku : A kto je vlastne Boh? Chatrč nie je len knihou o hľadaní Boha, ale omnoho viac príbehom o tom, ako človek čeliac zlu a bolesti nachádza sám seba.... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 2016 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Shack, 2007
více info...
Přidat komentář
Chatrč som čítala pomerne dávno a odvtedy ešte párkrát...Na jednej strane ospevovaná, na druhej zatracovaná a kritikou zvozená pod čiernu zem.. Dôvod, prečo som po nej svojho času siahla bol práve obrovský boj názorov jej zástancov a odporcov, čo vystupňovalo moju zvedavosť urobiť si názor vlastný. A tak ho mám.
Myslím, že Chatrč bola napísaná s úmyslom stiahnuť Boha z neba na zem a zobraziť ho vo svetle, v akom by sám chcel, aby ho ľudia vnímali. Teda ako toho, kto je tu za každých okolností s nami, pre nás a kvôli nám. To, že bol v románe zobrazený netradičným spôsobom, ako černoška za sporákom, je na prvý pohľad zarážajúce a odvážne, avšak keď človek dočíta, pochopí, čo tým chcel autor povedať - nie je dôležitá forma, ale podstata. Román je aplikovaný na skutočne ťažkú, bolestivú tému - únos a smrť dieťaťa. Určite mnohým napadlo, rovnako ako mne, že toto práve nebol ideálny ťah, že si mohol vybrať inú situáciu, menej citlivú, ktorá by rovnako splnila účel.. Autor však zrejme vie, čo robí - rozhodol sa stavať na extrémoch. Pretože práve tie sú najzreteľnejšie a s istotou zalarmujú naše zmysly, chápanie. A to je práve ideálna pôda pre vysvetlenie a pochopenie zmyslu, podstaty, jednoduchosti veci.
Ja som presvedčená, že pokiaľ táto kniha pomôže zorientovať sa aspoň jednému človeku, ktorému sa stalo niečo podobné, zažil (prežíva) ťažké životné obdobie, osobnú stratu, tragédiu, chorobu, duševnú bolesť - či už je veriaci, alebo nie - ak mu uľahčí jeho bolesť, ak mu pomôže vnímať svoje rozpoloženie v inom svetle, z iného uhla pohľadu, tak potom táto knihá má svoj zmysel. Nech už je jej literárna hodnota akákoľvek. Ak je v človeku aspoň kúsok altruizmu a empatie, tento fakt by poprieť nemal, a to aj v prípade, keď je mu Boh na míle vzdialený.
Mě tato kniha naprosto dostala!!!Vzbudila ve mě nespočet emocí a přečetla jsem ji jedním dechem!!!Nevšedně pojatý příběh,čtivý,emotivní,který v nás něco zanechá a vyvolává otázky a odpovědi....Kniha nejen pro Ty co věří,ale i pro Ty,kteří tápou a pro všechny kdo si rádi přečtou knihu,která je jedinečná svého druhu....
Velmi čtivý a strhující začátek. Poté se kniha zabývá už jenom Bohem. Přirovnala bych to k filosofickému spisu. Proti knize nic nemám, ale musela jsem ji číst po částech, abych ji dokázala vstřebat.
Kniha mne vůbec nezaujala. Nejsem věřící, ale jsem tolerentní, ale tohle mi přišlo trochu moc...Kniha ve mě často vyvolávala vztek. Nedokázala jsem jí číst dlouho, často jsem jí odkládala hluboko do šuplíku, a pak jen přeskočila na konec, abych věděla jak dopadla. Asi bych jí nikomu nedoporučila.
Sdílím názor A700
Kniha zaujme každého, kdo hledá odpovědi na složité životní otázky (viz děj - vražda dcery, pocity viny apod.). Pokud se ale s řešením navrhovaným v knize stotožní. Což se v mém případě stalo. Celkově mě kniha uchvátila natolik, že bych si ji koupila i domů. Není to o ději, ale o výkladu křesťanského přístupu k životu. Pokud se chcete pohroužit do děje typu co se stalo a kdo to udělal a jak to dopadlo, tak vás kniha určitě nenadchne. Pokud nejste příznivci křesťanství, tak vás kniha asi taky nenadchne, možná vás snad ovlivní ke změně názoru?
Krásně napsané a super popis pohledu na boha trošku jinak. Tuto knížku bych doporučila i lidem,kteří v něj nevěří.Je to opravdu poutavé čtení a docela mne toho dost dala.
Začátek knihy je celkem poutavý.Slibně se rozvíjejjící příběh s kriminální zápletkou se však s každou další stránkou stává nesnesitelně ukecanou a nabubřelou fraškou.Věčné téma viny a odpuštění je zde podáno manipulativní formou,která nedává čtenáři šanci utvořit si vlastní názor.Připadala jsem si při četbě této knihy jako na manifestaci nějaké sekty.
Někomu se to může dost líbit, někoho odradit. Záleží na úhlu pohledu. Mě ta myšlenka špatná nepřišla, celkem se dalo číst. Určitě p ní zůstal ve mě dojem.
Každý z nás má v srdci místo, o kterém nemluví před lidmi ani sám před sebou, bolavá vzpomínka, kterou nezahojí čas, zklamání, zrada, hořkost - zkrátka vlastní Chatrč uvnitř každého z nás. Jednoho dne dostanete pozvání podívat se dovnitř své Chatrče ...
Tato kniha se nečte, tato kniha se žije... inspirativní záležitost, která radikálně změnila můj pohled na to kým Bůh je a kým není. Má láska hranice? a má bolest někde svůj konec? Proč Bůh dopustil, aby umíraly děti? A proč bych měla odpustit někomu, kdo mi postavil v srdci Chatrč?
Je zajímavé, že už v úvodu se uvádí pro koho kniha je a pro koho není. V určitém smyslu se jedná o alibismus, ale líbí se mi že přesně vystihuje přidávané komentáře.
Kniha neříká nic nového, ale i když jsem skoro všechny myšlenky už někde slyšel, tak zde jsou pohromadě a pomáhají člověku se zamyslet.
Upřímně, ať jsem se snažila chápat sebevíc, nezdařilo se.
Víte jak, tematika je hodně o náboženství a já jsem ateistka. Ne že bych k víře neměla toleranci, to ne. Mě je jedno, čemu kdo věří, rozhodnutí je na něm. Ovšem nemám ráda, když mi nikdo nutí své názory a co se týče náboženství, tam mi podstrkování vadí obzvlášť. A z této knihy na mě přímo sršelo - vadilo mi a nedokázala jsem se přes to přenést.
Ramcový děj mě zaujal - únos malé holčičky a snaha rodičů se s tímto faktem vyrovnat. Zajímalo mě, jak příběh dopadne, a tak jsem četla. Ale asi ve dvou třetinách jsem knihu na delší dobu odložila - taková hromada (pro mě) náboženských keců a všeobecných klišé na mě bylo až příliš. Nedávno jsem knihu nakonec opět vzala do ruky - jen ze zvědavosti, jak příběh o malé holčičce dopadne. Ovšem raději jsem vynechala asi 3 kapitoly tlachání a dočetla jsem pouze nábožensky nezaujatou část.
Když to shrnu - místo aby mě čtení knihy potešilo či mi dodalo nějaké nové myšlenky, mě akorát spíš naštvalo..
Kniha se mne velmi líbila, jak řekl můj kamarád "po jejím přečtení nelze mít depresi". Část kde vidí ve světlech svého otce je velmi povznášející, fakt paráda.
Verun: Trošku tolerance a pochopíte, není potřeba hned odsuzovat ;)
Nehodnotila by som to stratou času, rozhodne to nie je odpad. Je to len iný pohľad na vec, ktorú ľudia s fixnou vierou nevedia akceptovať. Ten človek vedel, čo robil, študoval náboženstvá, len mal iný pohľad na vec. Subjektívne. Zaujímavo. Inak.
Povedala by som, že hviezdičku odoberám iba kvôli nadmernému použitiu klišé.
Tak tahle knížka rozhodně NENÍ pro všechny. Není pro intelektuály a rádobyintelektuály (k nimž se tak trochu počítám), není pro buřiče a rebely, není pro puritány a není pro hledající, kteří spolehají na vlastní prožitek a ne něco naservírovaného pod nos z druhé ruky. Každopádně kniha podává dosti plytký obraz trojice Boží. Občas se najde zajímavá myšlenka. Myslím ale, že každý k tomu jak to vlastně funguje musí přijít sám - z osobní zkušenosti a z neutuchájícího pátrání. Toto je jen takové malé vodítko. Každopádně autor to, co se popisuje v knize vykládá jako pravdu, což mne dost mate. Jestli se to stalo - nevím a nemohu vyloučit. Jestliže ne a autor vaří z fantazie, pak je to taškařice na entou!
Co jsem si z četby odnesl? To, že Bůh je milující a miluje bez rozdílu (to jsem ale věděl už předtím), ale nevěděl jsem že "obzvlášť miluje také mne", pak dobrý pocit po přečtení a pěkném závěru knihy + vědomí, že by to takhle nějak podobně mohlo být. Dále je to výborný návod na léčbu zlomených lidí, takže doporučuju všem, kdo prodělali nějakou velkou ztrátu třeba i nevěřícím.
V Chatrči jsem našla pár zajímavých myšlenek. Nutno podotknouti, že opravdu jen pár. Vyrovnat se se ztrátou dítěte je pro mě nepředstavitelná věc a z tohohle pohledu mi tato kniha přijde sympatická, dobrá, snad i inspirující. Přítomnost Velkého smutku a toho, jak někomu navrácení se k Bohu z tohoto smutku pomůže - myslím, že takto to má s náboženstvím spousta lidí.
Jistě ne zanedbatelnou měrou se na mém názoru podepisuje to, že jsem nevěřící. Přesto jsem čekala, že bych v knize mohla naleznout něco, co by mě donutilo "zamyslet se nad sebou či mým vztahem k Bohu", jak tu spousta komentátorů předesílá, ale nestalo se tak. Tudíž naopak z tohoto pohledu mi přijde Chatrč jaksi plytká. Ostatně i fakt, že ji toliko z vás, včetně mě, přečetlo jedním dechem, o něčem vypovídá. U knih, u kterých je opravdu třeba se zamýšlet, by se vám to nestalo.
hlavním důvodem proč jsem si chtěla knihu přečíst byly rozporuplné názory na ní. A já se bohžel klaním k těm lidem, kterým nic nedala. Pro mě je zajímavé vykreslení boha a ducha svatého ale tak nějak mi to přišlo divné. Nevím asi to je v každém z nás jak vidí a jak si představuje duchovno.
Chatrč určite nezmení všetkých, ktorí ju prečítajú. Ale jednoznačne každý, kto ju prečíta, sa zamyslí nad sebou a nad svojim vzťahom s Bohom. Výborná kniha.
Štítky knihy
duchovno křesťanství Bůh, Hospodin zfilmováno tajemství rozhlasové zpracování náboženské romány kanadské romány
Autorovy další knížky
2009 | Chatrč |
2013 | Křižovatky |
2016 | Eva |
2018 | Lži o Bohu, kterým věříme |
2013 | Chatrč - Zamyslenia na každý deň v roku |
Obyčejná snůška new age keců, která si bere Boha - nebo spíše něčí pomatenou představu Boha - jen jako rukojmí a zástěrku pro šíření keců o tom, jak si člověk vlastně může pomoct sám. Pomoz si sám, každý svého štěstí strůjcem, ten Bůh nakonec vlastně není potřeba. Člověk má své vnitřní rezervy a síly, o nichž neví. A tak dál. Vše se řeší na modelových a znásilněných, tedy nereálných situacích. Protože o chlápkovi z oceláren, který tam tavil den co den ingoty a nyní je bez práce s minimální podporou, nikdo Chatrč nenapíše. Nebo o popeláři, který nedostal do vínku příliš rozumu ani zdatnosti. Myslím, že kniha může oslovit jedině ty váhající a nerozhodnuté. Ale jak nevěřící, tak skutečné věřící leda naprdne.