Chlapec na dřevěné bedně
Leon Leyson
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182656/bmid_chlapec-na-drevene-bedne-pkn-182656.jpg
4
689
689
I v temných časech – zejména v temných časech – vyjde najevo síla a odvaha. Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců. Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2013 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Boy on the Wooden Box, 2011
více info...
Přidat komentář
Problematika holocaustu očima dospívajícího chlapce, který své vzpomínky na válečné roky na dlouhou dobu uzavřel v sobě a žil obyčejný spokojený život v Americe. Přes některé nedostatky v příběhu, které tu už zazněly v dalších komentářích, mi byl chlapec Leib a později pan Leon velmi sympatický svým optimismem a neustálou samozřejmou vírou v to dobré, co v lidech je. Zaujaly mne především postřehy o postupných změnách v pohledu na Židy, kdy z obyčejných sousedů se stali nepřátelé. Nebo analogie se zadními sedadly v tramvaji ve válečném Polsku a ve svobodném USA.
Holocaust očima malého a později dospívajícího chlapce. Kniha je poutavě napsaná a není jednou z řady těch, které rozebírají útrapy života v koncentračním táboře, autobiografické vyprávění o životě ovlivněném Oskarem Schindlerem dělá totiž knihu do jisté míry výjimečnou. Jak už tady bylo zmíněno, řádkování rozhodně nešetří naše lesy :-)
Asi všetci poznáme príbeh Oskara Schindlera a asi všetci sme prečítali kopec podobných kníh o holocauste, takže kniha nám v podstate nič nové nepovedala. Ale jedná sa tu konkrétne o jednu rodinu, konkrétne o jedného chlapca - dieťa, o to ťažšie sa to všetko číta. Začiatok ma nejako extra nechytil, ale potom sa to rozbehlo. Paradoxne najviac sĺz mi vypadlo, pri stránkach, keď už Leyson žil životom po vojne ... všetko mi to zrazu prišlo ľúto, ako dlho to držal v sebe a nemohol dostať zo seba von.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Je to silný příběh, ne moc rozvláčně napsaný. Mrazí z toho v zádech, ale bohužel to tak bylo. Hodně se kniha podobá filmu Šindlerův seznam.
Za mě doporučuji, ukazuje pravou tvář té šílené doby.
Přečteno za dva dny! Je to skvěle a poutavě napsáno, takže jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Úděsné zážitky malého chlapce, který musel projít peklem, ale s trochou štěstí přežil, aby o tom podal svědectví. Vůbec si například nedokážu představit, jak mohl on a mnozí další vydržet to vražedné pracovní nasazení v táboře při tak žalostném přídělu "jídla" a v neustálé hrůze o život... A i když je takových příběhů v knihách popsáno již mnoho, každý je svým způsobem originální a žádný se neopakuje.
Sice je to opět kniha s tematikou holocaust, Židé apod., kterých můžeme na trhu najít mraky, ale kniha nezklamala. Poutavě psaná, popis Oskara Schindlera člověkem, kterého zachránil. Je skvělé že někdo dokáže o těch hrůzách, které prožil mluvit, a do poslední chvíle o tom přednášet..
Navíc hlavní postava zemřela teprve v lednu 2013!!!
Opäť raz zvádzam tuhý vnútorný boj ako a či vôbec hodnotiť. V rámci kníh tohto charakteru (pojednávajúce o holokauste, rasovej segregácii, o určitom vládnucom režime, ideológii) vnímam ich osobitnú, špecifickú subkategóriu, tvorenú knihami, autori ktorých popisované udalosti sami zažili, resp. doslova prežili, a v ktorých absentuje akákoľvek literárna hodnota, čo však v konečnom dôsledku nie je ich cieľom, ale napriek tomuto nedostatku majú veľkú, nikým nespochybniteľnú hodnotu (výpovednú). Chlapec na drevenej debničke patrí práve do tejto subkategórie a pre mňa je teda táto kniha v tomto zmysle nehodnotiteľná. Ak sa však mám na ňu pozerať ako na celok, vziať do úvahy jej obsahovú i formálnu stránku, nemôžem hodnotiť inak, než som hodnotila. Kniha mi trochu pripomína školskú slohovú prácu – je síce gramaticky bezchybná a jej štylistika je krásna (aspoň v slovenskom preklade je tomu tak), takže jej nemožno nič vytknúť, avšak pôsobí tak dokonalo, až je to neprirodzené, umelé, miestami dokonca nudné. Je výsledkom práce niekoľkých ľudí, ktorí ju autorovi pomáhali napísať a je to poznať. Text je príliš „učesaný“, príliš usmernený a akoby potláčal prirodzený prejav autora a nasilu ho štylizoval do určitej roly. Chýba mi v ňom autenticita a čosi, čo by na poslucháča silno zapôsobilo a podmanilo si ho, ak by si autorov príbeh vypočul priamo z jeho úst. Tiež nerozumiem voľbe riadkovania. Nečítalo sa to síce až tak zle, ako sa zdá na prvý pohľad, cítila som sa však ako prváčik na základnej škole, ktorého učia čítať. Evokuje to vo mne nečestnú snahu vydavateľstva umelo navýšiť počet strán a zvýšiť tak predajnú cenu knihy. A napokon obal – graficky prijateľný, ale má zvláštnu štruktúru, pre mňa veľmi nepríjemnú na dotyk (nevysvetliteľná zmes vlhkosti a zároveň sucha, ktorá ma až zadúšala).
Někdy se divím, jak lidé, kteří prošli něčím tak strašlivým, dokáží v sobě tyto vzpomínky držet a nikomu o nich neříct. O to víc je cennější, když se otevřou.
Kniha se mi opravdu líbila, ale je mi líto toho, že byla tak krátká, aby se člověk dokázal do děje pořádně vžít. Jinak bych dala určitě 4*.
Velice silný příběh. Měl by si ho přečíst každý. Nedovedu si představit, jak ti lidé museli trpět. A jak mohli takové svinstva dělat , dětem, důchodcům, všem. Mrazivé!
Wow, tak takhle mě kniha snad ještě nikdy nerozsekala. Opravdu silný příběh. Tuhle knihu by jsi měl přečíst každý kdo v té době nežil a uvědomit, že to vůbec nebylo lehké, hlavně pro Židy během druhé světové války. Nejhorší pak je když se uvědomíte, že tato kniha je skutečná a že se to doopravdy stalo.. mě akorát běhá mráz po zádech a na tuhle knihu budu určitě teď pár dní myslet. Knížku jsem právě teď dočetla a když tohle píšu tak nemůžu pomalu ani psát, protože jsem z knihy vážně mimo a radši už nebudu nic psát, určitě to pak nebude dávat ani smysl!!! Knížku strašně moc doporučuju přečíst..
Řádkování v knize je katastrofální, odradilo mne od koupě. V tomto případě bych volila e-knihu.
Chlapec na dřevěné bedně
Každá kniha o problematice holocaustu a nezměrného utrpení lidí, kteří byli považováni za méně než zvířata, je nesmírně důležitá, ačkoli moc nového k problematice nepřinese. Podobně je na tom i tato vzpomínková novela Leona Leysona. Je až s podivem, co všechno dokázal přežít a v jakých podmínkách byl nucen vyrůstat. Vzhledem k tomu, že je kniha dost útlá, jsem ji měl během dvou dnů přečtenou a můžu říci, že je čtivá, svižná a ničím se nezdržuje. Leyson v ní dost jasně, trefně a stručně vylíčí, co zažil a nic jiného de facto sdělit nepotřebuje. Možná je to částečně chyba, protože tu chybí nějaké emotivně silnější scény, takže čtenář se prakticky nemůže s vypravěčem sžít a je jen nezaujatým pozorovatelem. Nikdy tak nedojde k něčemu, co by se čtenářem nějak víc otřáslo a je to škoda, protože u podobného tématu se něco podobného přímo nabízí. Zarážející je i formát samotné knihy, která velkým řádkováním a písmenky evokuje spíš čítanku, což tedy není úplně "user friendly". Když ale odhlédnu od těchto problémů, můžu Chlapce na dřevěné bedně vřele doporučit, abychom si vážili toho, co máme, i když to není ideální. 75%