Chlapec z kociek
Keith Stuart
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/338943/mid_chlapec-z-kociek-q50-338943.png
4
302
302
Alexovi sa rozpadá život. Svoju ženu Jody miluje a takisto aj svojho autistického syna Sama, ale nedokáže uniesť každodennú realitu Samovej „inakosti“ a problémy, ktoré ich dusia. Opustí rodinu, navyše stratí prácu a ocitne sa tak úplne na dne. Po čase vstúpi do Samovho života prostredníctvom Minecraftu. Sam túto hru miluje a v spoločnom virtuálnom priestore počítačovej hry začnú komunikovať a spoznávať sa. Nešťastná rozbitá rodina sa cez toto nové puto medzi otcom a synom ocitne v celkom novej situácii...... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno:
2017
,
Albatros (SK)
Originální název:
A Boy Made of Blocks, 2016
více info...
Přidat komentář
Dobře napsaná kniha o autismu a jeho problémy s nim spojené. Není se čemu divit, že to rodiny občas neustojí. Dnes stačí problematika s adhd a i ji ustát je velký dar. Spousta rodičů s medikamenty (konkrétně na adhd) nesouhlasí , a bez nich se to nedá (z vl. zkušenosti) Konec konců v našem případě si léky vyžádala přímo škola. Autismus je asi ještě složitější , záleží na jeho formě.
Film s Brucem Willisem Mercury Rising poukazuje na schopnosti těchto jedinců , jejich svět, myšlenkové pochody a zranitelnost.
Téma poruchy autistického spektra mě zajímá, zde navíc ve spojení s oblíbenou hrou mého syna Minecraft. Trochu mě zklamalo, že kniha líčí, jaké problémy sám se sebou má především otec Sama, který autismem trpí. A těžko říct, zda ho tak lze považovat za hlavní postavu. Jinak výborná kniha o autistovi je Nejsem jako vy (J. Picoult) nebo Řvi potichu, brácho (I. Březinová).
Je to další kniha, po které bych normálně asi nesáhla, nebýt knižní výzvy. A opět nelituji. Příběh rodiny s autistickým dítětem je zajímavý a nikdy by mne nenapadlo, že počítačové hry mohou být takto užitečné. Spíše jsem je brala jako zlo. Opravdu poučné. Kniha se velmi dobře četla.
Nahlédnout do života člověka s autistickým spektrem bylo velmi zajímavé a za mým názorem, že to autor opravdu vykreslil si stojím.
Co se mi na knize líbilo nejvíc, byl nádherně vykreslený psychický posun postav. Co si prožívají, jak je nějaká událost dokáže posunout zase o krůček dál. Zvláště ten konec, ta hrdost přímo z řádků vyzařovala a nejen jednoho člověka to dojalo.
Jedna z věcí, se kterými je velmi těžké se vyrovnat, a někdo to ani nezvládne, je to, když je moje dítě "jiné" než ostatní děti. A právě tím si prochází hlavní hrdina. Autor čerpá z vlastního života a o to je příběh autentičtější. Kniha je čtivá, děj graduje, ke konci i dojme. Jednoznačně mohu doporučit zejména těm, kdo nějakého autistu zná nebo doma má.
Zajímavá kniha o autismu. Nahlédnutí do rodiny s malým autistou je mě jednou velkou neznámou. Kdo se s autismem nesetkal, určitě ocení práci rodičů a učitelů v perfektně napsané knize. Ráda doporučuji.
Život rodiny a Sama je někdy na pohodu, ale většinou se snaží všichni řídit podle syna což někdy jde na první pohled vidět. Sam je totiž v několika věcech výjimečný. Mimojiné dokonale ovládá Minecraft a rozumí jeho světu.
Divíte se? Jejich syn má autismus.
Cesta mezi otcem a synem"je zatarasena bariérou" Dokáže ji otec , se kterým Sam nekomunikuje porazit?
Naprosto skvělá kniha, jejíž poselství je prostě jednoznačné. Ne vždy je jednoduché si najít cestu k těm, kteří můžou ostatním připadat „jiní“. V tomto příběhu hledá tuto cestu otec Alex ke svému autistickému synovi Samovi. Pomůže Alexovi k pochopení vidění světa Samovýma očima i hra Minecraft? Nádherná, dojemná i poučná kniha, kterou může doporučit všem.
Moc jsem toho o Autismu nevěděla, jen něco z filmu. Ale tohle je dojemná knížka o boji otce za pár chvil se svým synem. Líbila se mi moc.
Myslím si, že pouto mezi rodičem a dítětem je natolik pevné, nakolik oba z nich chtějí pevnost podpořit. Někdy to chce čas, aby se tyto dva zdánlivě neslučitelné světy alespoň částečně spojily. Autor nám ukazuje, že když je snaha, tak se vše dá zvládnout. Kniha je čtivá a téma poutavé a pro dnešní dobu bohužel velmi aktuální. Byla jsem i na Listování, kde se tato kniha hrála a četla zároveň a hned poté jsem věděla, že tento tip k četbě zkrátka bude správný!!
Kniha mě dojala - hlavně svou bezprostředností, tím, jak reálně popisuje ne vždy lehké pocity a osudy. Moc pěkný vhled.
Jak mě kniha ze začátku štvala, tak na konci mám slzy v očích. Mám zdravé dcery a děkuji, děkuji za to. Protože Sam je autista a nikdo kdo takové dítě doma nemá, by neměl soudit. A já soudila, jeho tátu Alexe. Jaký je to zbabělec že před synem utíká, až ho žena vykáže z domu. A pak otec se synem objeví svět Minecraftu. Konec je opravdu dojemný a to že knihu psal otec autisty, je přidaná hodnota.
Velmi čtivé a dojemné. Obdivuji všechny rodiče, kteří musejí tohle všechno zvládat.
Kniha mě velmi příjemně překvapila svým neotřelým popisem mezilidských vztahů v současné Anglii, ale také velkým přehledem v oblasti nových technologií. Autor psal zjevně s velkou znalostí problematiky, a to nejen autismu, ale také fenoménu mezi počítačovými hrami, jakým je Minecraft. Dojemný a lidský příběh mladých manželů, kteří padají únavou při výchově svého autistického syna, mě doslova vzal za srdce. Příběh má správnou dávku napětí, je vtipný a čtivý, takže rozhodně doporučuji. Určitě by se to nemělo to s počítačovými hrami přehánět, ale pokud mohou pomoci, tak proč to nezkusit...
Měla jsem rozepsané dlouhé hodnocení Kluka z kostek, ale smazala jsem ho. Jasně, mohla jsem se tu rozepisovat o tom, že mě ke knize přivedl Minecraft (ne autismus, na rozdíl od většiny čtenářů), jak a v čem mi připadlo nelogické chování Samových rodičů, jak mi připadaly postavy na začátku ukňourané a chvílemi snad i protivné, .... Ale kdyby bylo v příběhu vše tak, jak si to představuju já, tahle kniha by buď vůbec nemusela být napsána, nebo by byla k smrti nudná.
Kluk z kostek je čtivý a povedený tak jak je, to prohlašuji jako unavený rodič (ha ha ha).
Knížku si sice nepoběžím koupit do nejbližšího knihkupectví, aby se mi vyjímala v knihovně, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Zajímavé čtení pokud znáte děti s autismem a chcete pomoci jim i rodičům snad i poučné
Ono to není vůbec špatně napsané, Kluk z kostek měl potencial. Akorát ty postavy byly jen stěží uvěřitelné (nojo, psal to recenzent pc her!) a děj byl takovou červenou knihovnou pro unavené a zdeptané rodiče... Pohádkou, kde se míchá úplně všechno - skoro vyléčený autista, psychické trauma z dětství, nevěra i odpuštění, podnikání, nezvedená dcera nakonec šťastně kotvící ve vztahu s nejlepším kamarádem, který nejspíš do 70 bude nosit konversky, a nad tím vším chápavá maminka, které se její děti z nějakého záhadného důvodu pořád vyhýbaly, ale teď ji zbožňují. Jo, a Minecraft! Už zbýval jen jednorožec a pláž zalitá svitem zapadajícího slunce... Nepochybuji o tom, že život s autismem/autistou je těžký, ale zároveň se mi nechce věřit, že stačí trocha toho porozumění a lásky a z poruchy se stane jen taková drobná každodenní nepříjemnost... I když bych to všem zúčastněným přála. Škoda, těch klišé na mě bylo víc, než jsem dokázala unést.
Já vám nevím, mám s Aspíkem osobní zkušenost a taky v práci se setkávám s dětmi s touto poruchou, a tak tady mi v knize nějaký přesah nebo účinek chybí. Vím až moc dobře, že jestli někdo takovou "poruchovou" každodennost neustojí, pak většinou otec. My mámy to většinou ustojíme hlavně proto, že už tam tak nějak nikdo další není, že jo. A když to nějaká už nevydrží, tak pak skočí pod vlak i s tím děckem, které už tou dobou není dítě. Psát o tom knihu není v případě matky čas a ani síla.
Ani se mi nechce přesně definovat, proč a čím, ale autor mě dost štval. Kdyby to šlo, dala bych dvě a půl hvězdy, nejspíš za téma.