Chrám Matky Božej v Paríži
Victor Hugo
V monumentálnej románovej freske ožíva pred našimi očami nielen tragický príbeh znetvoreného zvonára Quasimoda a krásnej Cigánky Esmeraldy, ale aj sám Paríž pätnásteho storočia – stredoveké mesto so svojou magickou atmosférou, úzkymi uličkami a námestiami, nespočetnými vežami a kostolmi, medzi ktorými dominuje Chrám Matky Božej, nádherná majestátna katedrála, s ktorou sú nerozlučne späté osudy hlavných hrdinov. Ich príbeh dotvára množstvo epizód, kde sa vystrieda veľa postáv z najrozličnejších spoločenských vrstiev vrátane tých najvyšších. Do centra románu sa však postupne dostáva ľud – parížska chudoba, živelne sa búriaca proti cirkevnej tyranii a objavujúca svoje ušľachtilé jadro, lásku a ľudskosť uprostred stredovekej krutosti a tmy. Hugov nesmrteľný román nepochybne upúta i dnešného čitateľa svojou dramatickosťou, dejom plným neočakávaných zvratov a najrozmanitejších prekvapení. Deviate slovenské vydanie v tomto preklade.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Notre-Dame de Paris, 1831
více info...
Přidat komentář
Až na velmi vyčerpávající architektonické popisy a náboženské a filozofické úvahy jsem knihu přečetl jedním dechem. Mám rád historická díla odehrávající se ve Francii.
Kniha je zajímavá a příběh velmi poutavý. Je to taková klasika pro vášnivé čtenáře. Jistě, jsou tam dlouhé pasáže, zabývající se popisem tehdy středověké Paříže, ale myslím si, že to dodává jistou atmosféru a vůbec mi nevadilo je číst, naopak. :) Záleží na co je člověk zvyklý.
Nebudu knihu hodnotit a to z jednoho důvodu: 1) Popisy v této knize jsou tak dlouhé že jediné hodnocení by bylo odpad. Ovšem pokud se nad tím zamyslím, autor možná chtěl čtenáři přiblížit právě onen detailní vzhled katedrály Notre-Dame a Paříže vůbec. Pokud tedy vyhledáváte příběh budete se muset prokousat velmi tlustou vrstvou popisů. Pokud však hledáte popis tak jste u cíle vašeho hledání.
Kniha je rozhodně jiná, než film či pohádka. Nebýt těch zdlouhavých částí a nekonečných popisů, snad bych si čtení i užil...
Děj knihy je velmi poutavý a zápletka zajímavá, jenže než se ji podaří vyplést ze zbytečně rozvleklých a poměrně častých pasáží popisů, už člověk knihu zklamaně odkládá! Musela jsem ji číst na dvakrát, abych ji dokázala dočíst. Na můj vkus je tam opravdu příliš mnoho popisných částí!
Je pravdou, že tato kniha má SPOUSTA zbytečných, táhnoucích se popisných pasáží. Ty jsem prostě přeskočila a věnovala se samotnému ději, který mě upoutal a bavil. Podovka k čaji, kávě, do deštivých dní.
Příběh můžu obdivovat pouze z televizního zprácování.. moc jsem se těšila na tuhle klasiku i v knižní podobě, ale nedokázala jsem přelousknout prvních asi 30 nudných stran, které byly naprosto o ničem. Tak nudné popisy čehokoliv byly totálně zbytečné a naprosto mne odradily od pokračování v četbě. Že by to byla opět jedna z knih, které jsou považovány za klasiku jen z důvodu, že tento autor byl jedinným v této době a díky hloupé náhodě se o takových nesmyslech musíme dnes učit? Příběh je možná super, ale slohově hodnotím knihu jako totální paskvil, promiň Victore.
Moje první setkání s hrbáčem obývajícím věže Notre Dame bylo ještě v dětství a to prostřednictvím značně upravené pohádkové verze od Disneyho, která mi však do dnešní dní utkvěla v paměti.
Knižní předloha má základní rysy a postavy shodné, celkové vyznění díla je však diametrálně odlišné. A přece skvělé. Měla jsem pocit, že hlavní hrdinové skutečně žili, dýchali a bojovali o své místo na slunci. Někoho by možná mohly nudit rozsáhlejší popisné pasáže středověké Paříže, ale já si romantismus bez těchto líčení jednoduše nedokážu představit.
Krásný, emotivní a dojemný příběh, kdy jsem litovala znetvořeného zvoníka, pohrdala povrchním kapitánem Phoebem, nenáviděla kněze spalovaného hříšnou vášní, milovala veselou a zářící Esmeraldu i s její společnicí Džali a uronila jsem slzu nad nešťastnou poustevnicí, která snad byla ze všech postav bičována osudem nejvíce.
Popis Paříže 15. století mi opravdu nevadil, naopak mě docela bavil a vůbec celý příběh dýchal atmosférou středověku. Kapitoly popisující bitvu u Chrámu Matky Boží považuji za nejlepší z celého díla.
Klasické dielo, ktoré by vraj mal mať prečítaný každý vášnivý čitateľ- ale prečo sa mordovať s dielom, ktoré vás nezaujalo? Dlhé a únavné popisy...nemyslím, že by mi tá kniha niečo dala, proste ma nechytila...
Souhlasím s předešlými názory. Také mi vadily dlouhé popisy, musím se přiznat, že jsem je někdy i přeskakovala. Jinak děj, se mi opravdu líbil. Quasimoda mi bylo velice líto. Krásná kniha
kniha je moc hezká, ale trošku mi vadily až moc (dle mého vkusu) detailní popisy Paříže...trošku mi to připomnělo Jiráska, který dokáže psát na pět stránek o tom, "jak se kymácí stromy" (čtěte s nadsázkou) :)
Po přečtení Bídníků jsem se bála, že další Hugovu knihu nezvládnu, ale byla jsem knihou unesená. Pokud nepočítám někdy mnohdy zdlouhavé popisy, které jsou pro Huga typické, byla jsem do knihy začtená od začátku až do konce.
zo začiatku som sa bála, že nič moc....strašne dlhé opisy v úvode knihy ma totálne znechutili, mám rada architektúru, ale potrebujem ju vidieť ......ale keď som tie nekonečné opisy zvládla, príbeh ma úplne zaujal a knihu som nedokázala odložiť....taká neuveriteľná láska môže byť len asi knižná......
Nádherný příběh o lásce .která jde až za hrob. Moc se mi líbilo, jak dokázal V.Hugo krásně a barvitě popsat život Paříže 15 století. Nechápu jak může někdo dát tak krásné knize jen jednu hvězdu ,nebo dokonce jí nazvat odpadem.
Musela jsem to ve škole přečíst na referát, nakonec jsem to četla skoro dva měsíce, ze začátku jsem knihu neustále odkládala, kvůli popisům chrámu a Paříže. Znovu bych si dílo přečetla jedině když bych vynechala dlouhé popisné části, ale samotný děj se mi líbil.
"Nudné, popisné části v knize..." ano, to vše je samozřejmě pravda. Nesmíme však zapomenout, že kniha je napsána v romantismu a ten se zabýval pocity, dojmem... Pokud navíc přihlédneme k neklidné době po Velké francouzské revoluci, kniha vlastně splní naše očekávání.
Kniha byla pro mě velké, velké ale vážně velké zklamání. Říkala jsem si Victor Hugo je pan spisovatel a těšila jsem se, že to bude dramatický, romantický příběh s historickým nádechem. Nakonec to pro mě byla nudná kniha se zbytečnostmi. Jedna hvězdička za několik kapitol, které stály za přečtení, ale bylo jich málo.
Štítky knihy
zfilmováno Francie romantismus 15. století francouzská literatura upalování čarodějnic krása gotické romány tělesné postižení filozofie a náboženství klasická literaturaAutorovy další knížky
2014 | Chrám Matky Boží v Paříži |
1928 | Bídníci |
2000 | Muž, který se směje |
1975 | Bídníci I. |
1967 | Devadesát tři |
Nemám příliš v lásce statická vyprávění, kde se něco načne na straně 40, 300 stran se o tom nemluví, aby se závěrečná pointa vyjevila na straně 450. Naštěstí si vkus dnešních čtenářů vydobyl o poznání dynamičtější způsoby vypravování. Ale celkově je můj dojem pozitivní. Zvláště obdivuji popisy, které působily svěže a ač jsem to nečekal, užíval jsem si je. Způsob vykreslení postav byl vynikající. Pasáže Phoeba a slečny Lilie jsem si vyloženě užíval, stejně jako dramatické a mistrovské minipříběhy typu kajícnice, které opravdu člověkem svou surovostí otřesou. Bohužel zbytek byl spíše nuda. Na podobný způsob vyprávění bych si představoval tak pětkrát hutnější a zamotanější děj.