Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202925/bmid_chram-matky-bozi-v-parizi-202925.jpg
4
1759
1759
Historický román odehrávající se v Paříži v 15. století za vlády Ludvíka XI., vystavěný v chronologické kompozici s v romantismu obvyklými prvky retardace. Chrám Matky Boží v Paříži (Notre-Dame de Paris, 1831), historický román ze středověké Paříže v době vlády Ludvíka XI. Hlavním hrdinou je hrbatý zvoník Quasimodo z chrámu Matky Boží, kterého se v dětství ujal kněz Frollo a vychoval ho. Kvůli němu se Quasimodo pokusí unést cikánskou tanečnici Esmeraldu, do niž je Frollo zamilován. Quasimodo je ale zatčen a odsouzen k trestu na pranýři. Esmeralda se nad ním jako jediná slituje. Frollovými intrikami je Esmeralda popravena a Quasimodo se mu za to mstí. Po letech je zvoníkovo tělo nalezeno v hrobce, kde byla Esmeralda pohřbena.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Notre-Dame de Paris, 1831
více info...
Přidat komentář
Milujem tento príbeh, je to geniálne dielo.
Predstavujú sa tu dve formy lásky, láska ako vášeň (Frollo, Phoebus) a láska skutočná, t. j. súcit (Quasimodo). Tento príbeh je živým príkladom toho, čo písal Schopenhauer o láske. Quasimodo ak by žil taký poznávací život ako Frollo, mal by vystlanú cestu k svätcovi, lenže Quasimodo by to už nebol ten, ktorého zbožňujem odmalička. Už by nebol tým, za čo ho považoval stredoveký ľud. Veľmi sa mi páči, že autor ukázal, čo značí, keď človek je tým, ako ho vidia druhí, sami s tým počas vývoja bojujeme, nerozumieme tomu, alebo rozumieme a predsa každý z nás má aspoň nepatrnú skúsenosť s tým, že začal robiť niečo, čo zvyčajne nerobí, len aby bo tým, čím chce okolie. Stačí iba vyštudovať 5 rokov právo a zaiste už taký človek nebude pôsobiť tak, ako pred piatimi rokmi. O tom to je. Úbohý Quasimodo je živý vzorec našej civilizácie, možno dnes iba spadá skôr pod extrémnejšiu ukážku. Pokiaľ ide o charakteristiku Chrámu... autor spravil to, čo písal o kníhtlači, skutočne kniha nahradila túto stavbu, ale my si to ceníme, je to hodnotné dielo. Páčili sa mi niektoré vety, vyčítali mu kamennosť, dosty to nie je určite, ale častokrát opisy činností mohli zostať statickými nebyť oživujúceho autorovho štýlu, napríklad Frollov bratanec stočil sa na soche ako had... Frollo a jeho myšlienky, práca v tajomnej komnate, prekrásny úsek, ale aj krásny živý vzťah Smeraldy a kozičky, ktorá za ňou všade kráčala, aj na popravu, ako sa správala k svojej priateľke, je až očarujúce! Toto si určite prečítam znovu...
Upřímně, vím, že jsem ji četla již dávno ale u závěrečné pasáže, jak si Quasimodo lehl k mrtvé Esmeraldě a pak je společně našli, tak jsem brečela :) Já mám k těm ubohým, znetvořeným, nešťastným hrdinům vztah :)
Naprosto úžasný příběh, u kterého víte, jak konec dopadne, ale marně doufáte, že by se přece jen něco mohlo změnit a všechno mohlo skončit dobře. Snad nejvíce beroucí dech je scéna, kdy Esmeralda najde svou matku, ale ihned na to má být pověšena... Kdyby nebylo toho někdy až moc popisování města, ať už z ptačí z perspektivy nebo jen sálodlouhý popis Notre-Dame, určitě by kniha měla pět hvězdiček :)
Docela pěkný příběh o tom, co s lidmi dokáže udělat láska. Každý má právo na lásku bez ohledu na to, jaký je, nebo kým je. Bohužel to někdy nemusí dopadnout tak úplně dobře. Popis Paříže byl velice rozsáhlý, ale Pařížané tím v originále musejí být bezpochyby unešeni .
Krásná kniha, kterou jsem přečetl 2x.
Musím říct, že si myslím, že nejsem žádná citlivka, ale párkrát mne tato kniha dojala .... skoro k slzičce :o)) Prostě mi bylo toho Quasimoda lito :o)
Tato kniha je klasika klasik a já ji samozřejmě četla už jako povinnou četbu na střední škole a ještě jednou jsem si ji zopakovala i později. Je to povedený historický román z 15. století. Autor umí především bravurně popsat atmosféru tehdejší Paříže (občas až opravdu zdlouhavě). Knížka není na četbu úplně jednoduchá a je potřeba se obrnit trpělivostí a nadšením, určitě si ale myslím, že se jedná o krásnou knihu a za přečtení rozhodně stojí.
Od této knihy jsem příliš nečekal, ale stalo se to, že jsem byl knihou unešen a nadchla mě.
Jedním slovem: NÁDHERA!! Snad nejvíc mi utkvěla v paměti koza Džali :-)) Krásný jméno!! Jinak nádherná román, i přes dlouhé popisné pasáže!!
Mně osobně zdlouhavé popisy prostředí, postav nebo doby připadají nudné a nezáživné. Pokud však vydržíte a překoušete se přes několik stran mohu vám zaručit, že na knihu si uděláte zcela jiný názor.
Myslím, že právem se Chrám zařadil mezi moje oblíbené knížky. I přes svou obstarožnost, občasnou průhlednost a rozvleklost (četla jsem snad dva měsíce, možná více) si získává místo na mé imaginární poličce slávy.
Mně třeba víc než nudné popisy vadily ty srdceryvné monology páně Frolla nebo samomluva Petra Gringoira, i když ten v sobě měl aspoň kousek vtipu.
Ak sa nenecháte odradiť nudnou popisnou pasážou na začiatku knihy tak sa dočkáte pútavého ale smutného príbehu.
Ty popisné části jsem moc dlouho nevydržela, ale příběh mě vtáhl docela rychle, i když jsem předem věděla, co mám čekat na konci.
Popisné kapitoly je nutno přeskočit, neboť to začne nudit. I začátek knížky nebyl (pro mě) nejzábavnější, ale přibližně na 120 stránce mě knížka vtáhla, velice dobře popsány rozdíly mezi obyvateli :)
Trochu jsem se bál, jak je tak trochu zvykem u klasiky, že se nedá číst a že je docela složitá. Když pominu popisovací pasáže, které mají svůj smysl pro milovníky staré Paříže, tak mohu říci, že jsem byl mile překvapen. Děj ubíhá, a když se člověk dokáže prokousat popisy Paříže a různých filozofických otázek, tak je radost číst.
Jen škoda, že dnes se nepíše stejně. V.Hugo uměl perfektně popsat i to, co ostatní nikdy neuvidí. I to nejobyčejněnší a nejšedivější.
Tento román je místy čitelný asi jako Starý zákon. Zajímavé příběhy a spousta popisů a výčtů budov, které jdou jedním uchem tam a druhým ven (u četby by možná bylo přiléhavější: jedním okem tam a druhým ven).
Pokud nejste tak zapálený fanda do architektury jako autor, ale dokážete se překlenout mnohdy až přes 30 stránek (popis chrámu a Paříže z ptačí perspektivy), potom se vám kniha odmění osobitou atmosférou (podsvětí Paříže a jeho lůza), humorem (zvláště patetický filosof a umělec Petr Gringoire a scéna, kdy hluchého Quasimoda soudí hluchý soudce) a charaktery, co jdou až na dřeň (třeba kněz Klaudius Frollo a jeho wertherovsky zoufalá, všeničící láska k Esmeraldě).
Vzhledem k propojenosti knihy jsou události v ní často hodně předvídatelné. Nemusíte být zrovna Hercule Poirot, abyste si domysleli jisté příbuzenské vztahy, či kdo je onem tajemný muž v kápi.
Když to shrnu:
+ atmosféra, humor a především charaktery postav
- výčty a popisy budov, které sice nejsou úplně samoúčelné, ale rozhodně jsou hůře stravitelné
Štítky knihy
zfilmováno romantismus 15. století francouzská literatura upalování čarodějnic krása gotické romány tělesné postižení klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
Příběh pěkný, ale někdy až moc popisu, pak jsem se celkem nudila než k něčemu došlo. Jinak dílo fakt dobré :)