Chrám matky Boží v Paříži
Victor Hugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/empty_bmid.jpg
4
1746
1746
Tento román je první v řadě velkých prozaických děl, která Hugo vytvořil bezprostředně po vítězství červencové revoluce r. 1830, k níž se s nadšením hlásil. V tomto díle ze středověké Paříže (15. stol.) realizoval Hugo své teoretické požadavky, vyložené v předmluvě k dramatu "Cromwell" (1827), požadavky, aby se básník řídil a inspiroval jen skutečností a pravdou, zvláště pak požadavek historicky podmíněného koloritu doby a místa. Román je přesvědčivým svědectvím Hugových sympatií k lidu, k chudině, k vyděděncům. Proto Hugo učinil hlavním hrdinou knihy lid. Na příběhu mladičké dívky Esmeraldy, která zahyne jako čarodějnice na popravišti přičiněním zvrhlého kněze Frolla, ukazuje Hugo bezmocnost pařížské chudiny, soužené bídou a nemocemi, před královskou a církevní zvůlí. Některé kapitoly románu obsahují autorovy historicko-estetické úvahy, které poukazují na nesmírné poklady středověké architektury a odsuzují neodpovědné ničení a pozdější rušivé zásahy. 3 dílné vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1935 , Nakladatelské družstvo Máje (Máj)Originální název:
Notre-Dame de Paris, 1831
více info...
Přidat komentář
Četl jsem zkrácenou verzi pro studenty. Vynechány obsáhlé popisy Paříže ale kladen důraz na vykreslení postav a příběch samotný. Sečteno podtrženo (nebo spíš odečteno) perfektní kniha! Až se mi nechce věřit, že nemá ani těch 80%.
Jarome Klapka Jarome napsal: "Není nic lehčího než napsat rozsáhlý popis krajiny. Není nic nudnějšího a zbytečnějšího ten popis číst" Škoda, že si to Victor Hugo nepřečetl. Nevím jak v tehdejší době ale v dnešní by se normálně náročným čtenářům líbila podstatně více bez oněch popisů :)
Popisy jsou sice obsáhlé, což není tak úplně můj šálek kávy, ale příběh sám o sobě je úžasný. Viděla jsem i muzikálové zpracování a to mě opravdu chytlo za srdce.
Prvním problémem je prokousat se sto třiceti stranami popisů Paříže. Příběh jako takový za nimi ustupuje spíše do pozadí a několik přátel se mi přiznalo, že knihu po dvaceti (a méně) stranách znechuceně odložili. Zde se ovšem vyplatí vytrvat - po straně 131 už to jde samo ;)
Až na popisné pasáže je to úžasná knížka. Tak jsem je přeskakovala a o nic nepřišla :)
Hlavní dějová linie je dokonalá, ale pasáže, kde Hugo na deset stran popisuje budovu či výhled jsem přeskakovala.
Ono to má svůj půvab, ta velkolepost, ta rozsáhlost, jako byste tam byli a dýchali ten vzduch. Hugo to uměl vážně neuvěřitelně popsat. Ale i já už to ke konci nevydržel a musel přeskakovat. Nedalo se to vydržet. Dnes už ne. Pochopitelně šlo o hold městu Paříži, ale kdyby autor trochu víc upřednostnil linii okolo Quasimoda, která měla podle mého tvořit základ příběhu a díky ní jediné jsem knihu chtěl přečíst, určitě by udělal lépe. On totiž Quasimodo je velmi smutná postavička, která mě už odmalička fascinovala (Disneyovka), tak trochu se v něm vidím, zavřený sám ve své zvonici, milující někoho, kdo mě nebude schopen milovat zpátky. Tragédie, smutek.
Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem četla. Úžasný vypravěčský talent Victora Huga a nádherný příběh o tom, že krása může být i prokletím...
Smutné, smutné, smutné. Ale je pravda, že popisů tam je opravdu hodně. Rozptylovalo mne to ve čtení.
.....četl jsem to dvakrát - bezesporu skvělý román, komu se nechce číst, má možnost poslech, Petr Kostka, skvěle načetl ve 14 pokračováních Chrám MBvP /vychutnal jsem si to/ - to zase třeba Dělníci moře od starého pána Huga -- ufuf - já věděl vždycky proč nechci být námořník ani do vody čumící rybář - pro mne k nečtení
Tohle je moc i na mě, Notre-Dame sice stojí za důkladnou prohlídku, ale naživo a ne na papíře. Místy jsem měla dojem, že se Hugo nemůže rozhodnout, zda napsat tragický román nebo příručku architekta.
Niekoho možno odradia zdĺhavé opisy, ale podľa mňa je to skutočne výborná kniha a vďaka opisom má človek pocit, akoby sa preniesol v čase o pästo rokov dozadu.
Rozsáhlé popisy někdy příliš brzdily děj, zápletka byla dosti předvídatelná... Nicméně i tak to stálo za přečtení :)
Štítky knihy
zfilmováno romantismus 15. století francouzská literatura upalování čarodějnic krása gotické romány tělesné postižení klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
Lidé často přeskakujou nebo dokonce tuto knihu odloží při tom, když Victor Hugo popisuje např. Starý palác. Toto popisování je opravdu fascinující, podle mého názoru. Alespoň si starý palác můžu nějak představit, když už vyhořel. Moje nejoblíbenější knížka ♥