Cirkus Humberto
Eduard Bass (p)
Klasická kniha české literatury je poutavým a procítěným vyprávěním o čtyřech generacích slavné rodiny cirkusových umělců. 17. vydání
Přidat komentář
Knížka je krásná .Kniha má to kouzlo PŘEDSTAVIVOSTI. .Nelze srovnávat knihu s filmem či seriálem.Sic seriál bylmoc hezký,povedl se.
Jako malá jsem milovala tv seriál, který ve mně vzbudil romantické přepravy. V pozdějším věku jsem přečetla i knížku a ráda se k ní vracím, protože to je oslava české pracovitosti. Autor tímto dílem říká, že i sebejednodušší práce má pro danou společnost význam, a klade důraz na správnou partu. Což ve srovnání s některými současnými pracovními "kolektivy" už působí jako sci-fi.
knížka mi byla předčítáná před spaním, měla jsem ji ráda, ale teď bych raději volila filmovou variantu :)
Po letech jsem se vrátila ke své milované knize Cirkus Humberto. A byl to krásný, silný návrat. Hodnotit tuto knihu je skutečně nelehký úkol. Má smysl konstatovat, že ta část, kde sledujeme dětství Vaška Karase, Vašku, je nejdojímavější a má i půvab roztomilosti, aniž by byla dětinská nebo kýčovitá? Zdá se být klišé, když napíšu, že je to hluboce lidský příběh? Vypadá hloupě, když konstatuji, že je to příběh o síle povinnosti, o lásce k práci a kumštu? A přeci Cirkus Humberto naplňuje všechny tyto znaky a ještě mnohem víc. Nabízí totiž také velmi čtivý a dobře postavený děj, prokreslené charaktery a geniální črty vedeljších postav a dějů. Číst Cirkus Humberto je všech směrech radost.
Po nekonečně dlouhé době jsem to dočetla! Děj to mělo, zaujalo mě to... ale nemohla jsem se do toho začíst. Myslím, že tady je vidět skvělá ukázka, jaký je svět na kolech, co všechno se děje, jak lidé putují od města k městu, aniž by někde měli trvalý domov...
Nejprve jsem viděla seriál v TV, pak jsem se vrhla do čtení a byla nadšená ještě víc. I když se seriál povedl, knize a čtenářskému zážitku se nic nevyrovná
Četbu této knihy jsem dlouho odkládala a vždy jsem se raději podívala na seriál, ale musím přiznat, že mě mile překvapilo, jak je kniha čtivá a poutavě napsaná.
Krásná kniha. Snažila jsem se jí číst co nejpomaleji umím, abych si užila každou větu, každý zážitek této knihy. Žádná věta zde není navíc. Stěžejní události jsou prezentovány tak prostě a o to vlastně emotivněji.
Doufám, že při nejbližší návštěvě dědečkovy knihovny objevím knihu Cirkus Humberto a budu si jí moc zařadit do knihovny své. Protože nové vydání s neposkvrněnými stránkami by nebylo to pravé, co by se k této knize a tradici z mého pohledu hodilo.
Tuhle knihu jsem četla na střední, dokonce po tají pod lavicí při hodině literatury, za pár dní jsem jí přečetla a strašně moc se mi líbila. Pamatuju si, že ji měl děda v knihovně a mě ten název tak upoutal, že jsem po ní jednou šáhla, ale děda mi řekl, že jsem na ni ještě malá, bylo to pro mě takové lákadlo. Až když zemřel tak jsem ji našla mezi tisícovkou dalších knih co měl a za pár dní jsem jí zhltla jako malinu. S malým Vaškem jsem to prožívala až do konce.
tuto knihu jsem četla na základní škole moc se mi nelíbila ale díky tomu že pak byl film jsem se k této knize vrátila.
Neskutečná kniha ! Samozřejmě jsem měl, - jako dítě,- možnost vidět nejdřív seriál. Moc se líbil, perfektní práce. Když jsem se ale po nějakém čase dostal ke knize, tak mně to dostalo úplně - už se ani koutkem oka nepodívám na ten seriál, protože, - i když práce herců, režisera atd., byla výborná, - knize se to nevyrovná. Už jsem ji četl vloni asi podesáté.
Trochu mě zklamalo, že cirkus Humberto neexistoval, že jde jen o fikci. Na druhou stranu mě ten příběh lidí tak zaujal, že jsem ho četl v dospívání rád.
Co vše dokázal Eduard Bass do svého poměrně rozsáhlého románu vložit! To, čeho si všimneme na první pohled a co se snažil do svých knih vždy vpravit, je obdiv k Čechům. K jejich pracovitosti, poctivosti a schopnosti přizpůsobit se různým životním podmínkám. Vyvolává to u vás úsměv? Možná i úsměšek. Dobrá, já vím, že pokud se rozhlédneme a vidíme tu lidskou bídu, kterou jsme obklopeni, musíme se divit, z čeho Bass svůj obdiv čerpal. Ale on tak Čechy viděl anebo je tak vidět chtěl.
Román dal Bassovi prostor pro vyjádření svých názorů na povahu českých lidí, na měšťáckou společnost, na profesionalitu umělců i na smysl a směr životní dráhy umělce. Zdůrazňuje smysl pro povinnost, který by měla řídit naše kroky. Jsou to názory zajímavé, názory, které minimálně stojí za zamyšlení.
V knize se velmi málo dovíme o době, ve které protagonisté příběhu žijí. Dramatické události, které v té době hýbou světem i naší vlastí, jakoby zůstávaly na okraji zájmu. Hospodářská krize se projeví na cirkuse menší měrou něž Petrův nezájem o manéž, první světová válka se odbude jednou větou, vznik České republiky se ani nekomentuje. To je velmi zarážející vzhledem k popisnému Bassově stylu, který víceméně připomíná spíše rozsáhlý, přebujelý novinový článek. Ale je to zřejmě záměr, soustředit se na hlavního hrdinu a nerozptylovat čtenáře podružnými ději.
Kniha kolísá mezi idealizovaným pohledem na dokonalého Vaška Karase a velmi reálným pocitem marnosti, který v určitých okamžicích cítí při pohledu zpět, a který nám ho přibližuje zpět z nadoblačných výšin, kam jsme k němu museli vzhlížet.
Kombinace průzračného Bassova vypravěčského stylu, exotického prostředí cirkusů a varieté, hluboká znalost prostředí, příběh bezvýznamného chlapce, který se profesně vypracoval (což nebezpečně balancuje na hraně kýče), dělá z Cirkusu Humberto čtivou a poutavou knihu, která v české literatuře určitě vystupuje z šedi průměrnosti.
Štítky knihy
19.-20. století cirkus zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
1955 | Cirkus Humberto |
1963 | Klapzubova jedenáctka |
1948 | Lidé z maringotek |
1983 | České humoresky |
2000 | Na lodi za pohádkou |
Cirkus Humberto mám nadosmrti spojen s jednou týdenní útrpnou služební cestou (veletrh). Postavy kolem Vašíka Karase mi byli věrnými průvodci abnormální nudy a poskytly mi jedinečnou možnost kouknout do zákulisí cirkusáckého prostředí. Krásný román, krásná čeština (!), která tak moc vynikne v celé té exotice. Bájo žůžo!