Čisté radosti mého života
Jan Šmíd
Čisté radosti série
1. díl >
Neuvěřitelná dobrodružství obchodního cestujícího Nata Jessela, který nachází čisté radosti svého života při putování po venkovských osadách Arizony a Utahu ve společnosti lvice Eileen. Když na ni, poté co utekla z cirkusu, narazil u horského potoka, snažil se jí nejprve utéct, když si ale povšiml její vychrtlosti a opuštěnosti, nenechal ji samotnou a ona se mu za to mnohokrát odvděčila.... celý text
Přidat komentář
Čisté radosti jsem poprvé četl asi před čtyřiceti lety, zrovna když jsem chodil s Eileen. Eileen mi dávno utekla, ale byl jsem rád, když na mne díky čtenářské výzvě tahle nádherná laskavá knížka plná i osobních krásných vzpomínek znovu vykoukla (tedy doufám, že lvice je kočka ;) ). Po sérii detektivek, hororů a válečných knih jsem to už potřeboval!
Další z knih rodičovské knihovny, kterou jsem zachránila před odvozen do knihobudek a okolních knihoven, při rodinné likvidaci knihovny. A udělala jsem dobře. Za haldou knih jsem se schovala, neposlouchala řádění okolního světa a ejhle....sláva, asi se zas umím smát...a dokonce nahlas, to mě totiž prozradilo a rodina se pohoršovala nad tím, že se v téhle době směju...no a co, směju a smát se budu...smutnému životu navzdory....pokud řešíte nějaký splín, tak tohle z celeho srdce doporučujiiiiii
Úsměvný příběh, který jsem si užila a radovala se z něj. Četla jsem do výzvy, ale je to první kniha, kterou mám chuť si přečíst znovu.
Popravdě jsem po knize sáhla jen kvůli čtenářské výzvě. K humoristickým románům jsem obvykle nedůvěřivá, mám ráda humor situační, neobhroublý, inteligentní. Není snadné s takovými požadavky vybrat vhodnou knihu.
Ale tato předčila má očekávání, good haven! Líčení obchodního cestujícího, kterak přišel ke své společnici a jak mu mnohdy vytrhla z paty trn nebo ho naopak posadila holým zadkem na ježka, nelze číst jinak, než s hubou od ucha k uchu.
Kdo máte jarní deprese, zkuste Čisté radosti mého života užívat jako lék. Možná se vám uleví a dočkáte se teplých slunečných dnů s klidnou duší.
Mám velmi ráda zvířátka hlavně psy a kočičky, proto mne velmi potěšila letošní výzva. Vybrala jsem si k poslechu tuto oddechovou aknihu s jednoduchým dějem. Nat Jessel je od svých 16-ti let sirotek, prodal rodný dům a věnuje se cestování po venkovských osadách Arizony a Utahu. Jak říká s jeho "fordkou" prodává textilní zboží pro chudší lid v horách. Jednoho dne našel opuštěnou "žlutou společnici" lvici Eileen, která mu spestří současné mládenecké žití . Doporučuji tuto knihu všem, kdo má rád zvířátka a "imaginární" cestování divočinou. Kniha určitě pobaví každou generaci.
Skvělá kniha. Zdánlivě jednoduchý děj dává vyniknout nejen vtipu, vztahu člověka k přírodě, zvířatům a lidem, ale i filozofickým otázkám života. Je to takové milé pohlazení po duši. Krásná čeština a využití slov. Výborně jsem se bavila. Doporučuji.
Pěkně napsané čtení, nejen humorné, ale i milé a dojemné. Řekla bych, že kdo má rád zvířata, nemůže žít špatný život.
Ležela mi doma dvacet let. Tehdy mne nezaujala. Proč číst o krajině, která mi není blízká. Nyní jsem se rozhodla přetřídit a umenšit svou knihovnu. Vzala jsem ji do ruky, že se jen kouknu, než půjde z domu. A .... udělala mi radost. Je to milé, úsměvné, oddechové čtení. Nat je do morku kosti dobrý a pohodový člověk, který mi přidal do života pár čistých radostí. Příjemné čtení pro klidné chvíle. Byla nyní ve správný čas na správném místě.
Moc se mi líbilo to spojení vtipného vyprávění a čisté lásky ke zvířeti. Humor a zvířátka... to jsem prostě přesně potřebovala.
Na konci jsem dokonce i byla napjatá.
Doporučuji a jdu se poohlédnout po dalších autorových knihách.
Zjevení a úžas. Přitom tak nenápadný. Doslova a do písmene čisté radosti. Na knížce je prostě poznat autorovo rozpoložení, možná přímo duše, kdo ví? A tohle je tak lehounké, že je mi až hloupé k tomu přidávat nějaká svoje těžkopádná slova. A samozřejmě zase nevím, čím to takové je (možná tím vším, co v autor vynechal?). Spojuje se mi to hodně s Tracyho tygrem - jak postavou zvířete, tak nějakou lehkostí, ale tohle je ještě nějak jemnější, citlivější.
Pohlazení po duši, čtení téhle knížky. Někomu jsem jí půjčila, už se mi nevrátila a zrovna dneska mi chybí. Prožívám těžké období a tak... Čtivo o NORMÁLNÍM člověku, který má rád zvířata i lidi.
Tato kniha mi vůbec nic neříká. Nerada kazím tak vysoké hodnocení, ale opravdu mě vůbec nezaujala. Nebýt toho, že jsem poslouchala jako audioknihu, v knižní podobě bych určitě odložila nedočtené.
Je několik knih, které ve mně zanechaly hlubokou stopu a někdy přemýšlím, kterou bych zvolila, kdybych měla volbu jen jedné jediné. A s největší pravděpodobností by to byla právě tato knížka. Humor je krásně lidský a pohodový a knížka přináší čistou radost a takový ten pocit, kdy vám je bytostně dobře a nic vám nechybí. Poprvé jsem četla před asi 20ti lety a od té doby jsem ji párkrát podarovala a půjčila a vždy se líbila. Pro mě je to jedna z knížek, kterou když přečtete, už s vámi zůstane. Krásná a určitě stojí za přečtení.
Přes některé i poměrně dramatické okamžiky, které s sebou přináší život na řídce obydleném americkém venkově (notabene život s lvicí), plyne kniha klidným pomalým tempem. Celý příběh, složený z mnoha minipříběhů, jež se tak na cestách po tomto kraji mohou člověku přihodit, se odehrává v jakémsi zvláštním bezčasí (možná padesátá léta 20. století, ale stejně tak dobře by to mohla klidně být léta sedmdesátá) a je připomenutím toho, že štěstí si každý představuje po svém a ten, kdo nemá mnoho, je mnohdy bohatší než ten, kdo toho má až moc. Doporučuji milovníkům krásných popisů přírody a přívětivých knih s pomalu plynoucím dějem, které spíš uklidní, než aby nějak výrazně pobavily.
Štítky knihy
kočky humor příroda zvířata, fauna cestování Amerika Divoký západ divočina lvi obchodování, prodejAutorovy další knížky
2002 | Čisté radosti mého života |
1989 | Ve znamení Lva |
2002 | Údolí nejčistších radostí |
1989 | Návrat čistých radostí |
1987 | Upíři |
Čtivý příběh a mnoho úsměvných historek s lvicí v hlavní roli. Ráda se k němu zase vrátím.