Citové pouto
Amir Levine , Rachel S.F. Heller
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400064/bmid_citove-pouto-fCO-400064.jpg
4
86
86
Poznejte svůj typ citového pouta a najděte trvalou lásku Dnes už víme, že touha být připoután k partnerovi je přirozená lidská potřeba, kterou máme zakódovanou v genech. Teorie attachmentu podložená více než dvěma desetiletími výzkumu odhaluje vliv citového pouta vytvořeného v raném dětství na naše partnerské vztahy v dospělosti. V této knize najdete praktický návod (a test) jak rozpoznat vlastní typ citového pouta i vzorce attachmentového chování u svého partnera. Dozvíte se, jak se vyhnout úzkostně‑vyhýbavé pasti, proč lidé s jistým citovým poutem mohou být dobrým partnerem pro každého a jak využít efektivní komunikaci ve vztahu. Skrze porozumění teorii attachmentu si můžete najít – a udržet – hluboce uspokojující partnerský vztah, místo abyste ponechali jeden z nejdůležitějších aspektů svého života náhodě.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2019 , SynergieOriginální název:
Attached
více info...
Přidat komentář
Nemám moc ráda škatulkování, takže rozdělit lidi do tří kategorií podle typu citového pouta mi přijde zjednodušené. Kniha je spíš přínosná v tom, že ukazuje, jaké problémy s sebou přináší, pokud mají lidé ve vztahu různé potřeby a jak odlišně se chovají, pokud jsou si vztahem s daným člověkem jistí nebo ne. Podle mých zkušeností často lidé mění svůj typ citového pouta/vazby v závislosti na chování druhého partnera. Líbily se mi názorné ukázky, jak se chovají partneři, když si jsou vztahem jistí a když ne. Také se mi líbil pohled, že být do jisté zdravé míry závislý na svém partnerovi je normální, nebo vysvětlení, proč lidi tolik láká emoční horská dráha, namísto klidu. Co se týká formální stránky knihy, tak mi hodně vadilo časté opakování věcí, uvozovky v téměř každém odstavci a na pár místech jsem narazila na to, že se později vyvracelo to, co bylo napsáno třeba o dva odstavce dříve. Kniha je ale zajímavá zas trochu jiným náhledem na vztahy a určitě se z ní dají odnést i přínosné poznatky.
Kniha velmi čtivá a přínosná. Podobná knize Pět jazyků lásky. Měla jsem zapůjčenou od kamarádky. Hodnotím ji průměrně, protože jsou tam informace, které už znám.
Pokud se stále dostáváte do vztahů, kde máte pocit, že Vás každý partner "dusí" nebo naopak žádný partner Vám nedá dost "pozornosti a lásky", kniha Vám může ukázat jak se nad sebou zamyslet. Případně pokud máte s partnerem problémy, je možné, že dost z nich pramení právě z rozdílného vnímání blízkosti a tato kniha, pokud si ji přečtete oba, Vám může pomoci pochopit chování své i toho druhého. Pro velkou část populace bude kniha přínosem. Nevyřeší problémy všech, ale někomu může opravdu velmi pomoc. Kniha je přehledná, výstižná, interaktivní (o špatném ozdrojování se tu již psalo). Oceňuji i příklady z konkrétních vztahů a reálné příklady řešení.
Kniha slibuje praktické přístupy ke zlepšení vztahu (milostného mezi dospělými). Dost mi přijde propojená s Jazyky lásky. Kromě popisů vazeb obsahuje i testy na určení sebe a partnera. Překvapilo mě, že vliv na typ pouta má nejen výchova ale i genetika. Zajímavé je, že fyzická blízkost partnera má vliv na průběh stresové reakce.
Autor píše, že dochází k nevědomé změně typu pouta co 4 roky. Dále ale píše, že typ pouta bývá v čase stabilní, ale cílenou snahou jej lze změnit.
Obecně se moc nekloním k tomu, že jedna teorie vládne všem, všechno vysvětlí a zahrnuje. Přijde mi, že zde je relativně jednoduchý princip zbytečně rozpatláván. Věty se často opakují, text obsahuje hrubky, překlad je katastrofální. Chybí mi zdroje podstatných tvrzení. Některé závěry studií a experimentů jsou pochybné a nelogické.
Osobně nesouhlasím s tím, že štěstí najdeme ve druhé osobě. Pokud nejsme spokojeni sami, těžko nám to zařídí někdo druhý.
Autor se zmiňuje o efektivní komunikaci, ale její princip shrnuje jen na upřímnost a přímost. Snaží se mluvit o komunikaci a řešení konfliktů, ale je to očividně mimo jeho záběr.
Opravdu hodně přínosná kniha. To, co autoři o typech citových pout vysvětlují, jste tak nějak stejně tušili, ale nebylo to utříděné a vysvětlené.
Myslím, že by podobnou partnerskou orientační mapu měli pořídit učitelé na střední školy a ušetřili by tak někomu spoustu budoucích problémů. Ale jak říká jeden klasik: "Mladí lidé se dnes učí ve škole spoustu zajímavých věcí. Kromě toho, co je pro život nejdůležitější."
Samozřejmě se autoři nevyhnou určité generalizaci, ale to jinak nejde. Také nikde netvrdí, že musíte být 100 % jeden typ a hotovo. Spíš je to stejné jako u flegmatika, pesimisty, sangvinika a melancholika. Z každého máme něco, ale jeden více procenty převažuje.
Například vyhýbavec je jako partner nejnáročnější, ale je škála, po které se pohybuje. Pokud vám jako partner přistane ten klasický, čeká vás život plný výzev. Proč ne, jen budete připraveni a budete vědět, co vás nejspíš čeká. A také to, že ho nikdy nepředěláte a ustupovat se bude vždycky směrem k vašemu území.
A dozvíte se, že s přibývajícím věkem je jich na "partnerském trhu" nejvíce.
Zvlášť pokud máte sklony k úzkostnému vztahu, nečeká vás s nimi procházka růžovým sadem, ale spíš hromobitím a pouští.
Není na škodu nahlédnout jinému, někdy zcela opačnému typu člověka, trochu do karet. "Jak se může takhle chovat? Já bych to nikdy neudělal(a)."
Je to jeho přirozenost, jako je přirozeností psa štěkat.
Pomocí této mapy je možné se zorientovat a nedivit se. Přijímat a vědět:)
Mám z toho rozporuplné pocity. Zaprvé mi vadil styl knihy “a teď zjistíte pravdu a najdete konečně lásku.” Jako jo, informace o vazbách jsou důležité a jistě přínosné, leckomu mohou zlepšit vztah nebo získat na dosavadní vztahy náhled. Zároveň mi ale přijde, že se kniha dopouští moc velké generalizace a zjednodušení - myslím, že vazbu může člověk v jednu chvíli vytvářet k různým lidem různou, že existují i lidé, co doopravdy o velkou vazbu nestojí a neznamená to, že jsou osamělí, že na vazby má vliv vícero věcí v životě… A o tom, že se kniha odvolává na zdroje, které tam nejsou zmíněny, už tu bylo psáno.
Absolutně doporučuji všem, kdo si prošli nebo případně prochází vztahem, ve kterém nejsou šťastní.
Adekvátně podané pro širokou veřejnost. Myslím, že jde o solidní práci. Teoretické obohacení by šlo shrnout na jednu A4, informace se neustále opakují. Což ale záměru knihy asi spíš přispívá. Chce být hlavně praktická. Osobně se mi moc nelíbil až moc srdíčkový design, ale záměru knihy zřejmě spíše taky posloužil. I mě mrzí, že není dobře odzdrojovaný text, některé informace bych ráda prostudovala více do hloubky. Celkově doporučuji. Pokud nebudete schopní to aplikovat ve vztahu, aspoň si popřemýšlíte sami nad sebou
Jedinú vec, ktorú musím vytknúť a nerozumiem jej, prečo nie je poriadne odcitovaná, keď sa v nej stále odvolávajú na rôzne (dôveryhodné a mne známe) vedecké poznatky. Pôsobí to dojmom odfláknutia. Je to škoda.
Velice užitečná kniha pokud se chcete trošku zmapovat v sobě i ve vztazích. Kniha nabízí i partnerské testy a mnoho zajímavých rad i pohledů na běžné partnerské problémy.
Za mě skvěle podaná i čtivá publikace a určitě se k ní ráda vrátím
Jedna z užitočnejších kníh o vzťahoch. Sympatické je, že naozaj môže pomôcť, keď to človek potrebuje. Neviem, či to delenie na typy pripútanosti vo vzťahoch (istý, vyhýbavý a úzkostný) nie je pomerne zjednodušené. Bezpochyby existuje viacero príčin pre ľudské konanie... No nedomýšľať si významy slov či reakcií toho druhého, nebojovať, nesprávať sa tzv. protestne, ale využívať efektívnu (teda priamu a úprimnú) komunikáciu s cieľom vyjadriť svoje potreby a zlepšiť vzťah, to sú veci, ktoré by mali byť síce medzi ľuďmi samozrejmé, ale vidíme, že nie sú, teda je fajn, že to niekto pripomína takto vľúdne s cieľom pomôcť.
Spolu s knihou Pět jazyků lásky vnímám tyto knihy jako nejzásadnější a nejpřínosnější tituly o partnerských vztazích. Recenzi a citace jsem napsal do samostatného článku. http://blog.vejnar.com/kniha-citove-pouto.htm
Úžasná kniha, která mi dala odpovědi. Doporučuji ji přečíst všem.
*Teorie citového pouta, attachementu, říká, že dítě potřebuje v prvních měsících a letech svého života péči jedné stále blízké a bezpečné osoby. Jen tak bude samo sebe vnímat jako dobré a láskyhodné , bude toužit po blízkosti jiných lidských bytostí a svět bude považovat za zajímavé a bezpečné místo k životu. Pokud není pečující osoba schopna poskytnout dítěti psychickou a/nebo fyzickou blízkost, a pokud mu nezajistí pocit psychického a/nebo fyzického bezpečí, jeho vývoj bude vážně narušen. Bude se snažit vyhýbat se blízkosti jiných lidských bytostí a/nebo se bude bát.
Teorie attachmentu - teorie vazby... Přehledně napsáno. Užitečné informace, obzvlášť pro ty čerstvě dospělé. Ale nejen pro ně.
Rozhodně zajímavá knížka, přesně tohle jsem si potřebovala přečíst. Je to taková povinná četba pro všechny, co tápou ve vztazích. Je tam z mého pohledu spousta zajímavých a užitečných informací, které se do budoucna budou určitě hodit.
Asi nejpraktičtější a nejužitečnější kniha o vztazích, kterou jsem kdy četla. A pro mě osobně docela převratová, protože jak se píše v knize, tenhle svět nás chce přesvědčit, že už od mimina musíme být samostatní, nezávislí a hlavně se nevázat, ačkoli je to proti vší přirozenosti člověka. Tahle kniha přichází s myšlenkou naprosto opačnou a vysvětluje na základě citové vazby, proč je ve vztazích tolik nedorozumění a trápení a jak se zaměřit na hledání partnera, který odpovídá naší citové vazbě a naplní tak naši potřebu emoční blízkosti. Autoři dále ukazují, jak se naučit efektivně komunikovat, čili nebát se vyjádřit partnerovi své oprávněné požadavky na blízkost ve vztahu a přestat používat tzv. protestní chování, které je právě typické pro lidi s nejistou čili úzkostnou a vyhýbavou vazbou a které vytváří další konflikty. Tato kniha ukazuje potenciál, kde může každý na sobě zapracovat, aby se posunul blíže k vytváření spokojených vztahů anebo přinejmenším uměl rozpoznat, s kým ten spokojený vztah není možné vytvořit.
Pop naučné. Vystačilo by na kratší článek než knihu. Prima tipy pro efektivní komunikaci, když se dva světy protnou. Líbila se mi pozitivní poselství knihy - i pokud si naskórujete ne-bezpečný attachment, pořád s jistou mírou píle, se s ním dá pracovat a je šance ve vztazích zdravě fungovat.
Kniha je hodně zaměřená na anxious attachment style. I když jsem se pár nových věcí dozvěděla, nebylo to čtení, které bych si užívala. Vypsala jsem si zajímavé poznatky, jinak ale knihu posílám dál.