Jak zabít civilizaci
Benjamin Kuras
Civilizace série
1. díl >
Další v sérii knížek (předchozí Sekl se Orwell o dvacet let?, Jako psa ke kandelábru, Evropa snů a skutečností) popisujících a s příměsí humoru komentujících postupnou přeměnu Evropy z civilizace demokratických národů v totalitní superstát. Jak zabít civilizaci už vnímá demokracii v Evropě jako prohranou a sleduje její pevně nastartovanou a setrvačností hnanou cestu k zániku západní civilizace. Nastiňuje ideový původ, vznik a vývoj západní civilizace, její jedinečnou a vratkou kompozici stěžejních prvků, principů a hodnot, které z ní přes všechny překážky a pokusy o zničení udělaly nejtvořivější civilizaci dějin. Táže se, co z nich nám ještě stojí za záchranu, jak by se taková záchrana ještě na poslední chvíli dala provést, nebo jak alespoň něco z jejích hodnot převést do civilizace, která se ji chystá nahradit s mírou bigotnosti a cílené krutosti, jakou západní civilizace na svém území pamatuje jen z krátkého období Hitlerova nacismu. Mezi hlavními prvky této náhradní civilizace jsou adorace nenávisti, zbožňování smrti a likvidace smyslu pro krásu, lásku, laskavost, soucit a humor, které jsou pro západní civilizaci prvky stěžejními. Ty se i zde autor pokouší zachránit, ale jeho obvyklý optimistický humor předchozích knížek zde místy přechází v humor šibeniční a mrazivý.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
islám muslimové společensko-politická publicistika politická korektnost západní civilizace imigrace euroskepticismus antiislamismus střet civilizací a kulturAutorovy další knížky
1996 | Češi na vlásku - Příručka národního přežívání |
2015 | Jak zabít civilizaci |
2004 | Tao sexu - Jak udržovat ženu v blahu a zpomalit stárnutí |
2012 | Soumrak bílého muže |
2016 | Poslední naděje civilizace |
PozoruHodný, ale také kapku (místama i dvě kapky) nesourodý mišmaš k historii Evropy a z ní nastalé aktuální situace, v níž se nachází (či v autorově smyslu - potápí) civilizace dnešní Západní Evropy. Autor bije na poplach za záchranu židovsko-křesťanské-kulturní-svobodné Evropy a předkládá čtenáři pádné důvody (opřené o pádné argumenty) s vysvětleními (mnohdy až vytmaveními) o tom, kde se stala/kde se děje chyba, respektive chyby, mnoho chyb. Osobně v mnoha ohledech s panem autorem souhlasím, leč s militantní rétorikou se ve většině případů neztotožňuji. Na každý pád je si třeba uvědomit, že "bití na poplach" jde ruku v ruce s "militantní rétorikou", a to tím spíše, pokud se bezprostředně obrací k hrozbě Evropského islámu či Islámské Evropy. Ještě bych zmínil malé zastesknutí, kdy se v textu napříč knihou vyrojuje několik faktografických a historických chyb, což v některých ohledech může vést až k mylné interpretaci. Přesto je kniha velmi čtivá a čtenář vůči propíraným tématům může jen stěží zůstat chladným.