Paměť kostí
Diana Gabaldon
Cizinka / Outlander série
< 7. díl >
Jamie Fraser, bývalý Jakobita a rebel, ví, že americké povstání přináší tři jistoty: Američané vyhrají, boj na straně vítězů není zárukou přežití a raději zemře, než aby se postavil se zbraní v ruce svému nemanželskému synovi – mladému poručíkovi britské armády. Claire také ví, že Američané vyhrají, ale už ne to, za jakou cenu. Mezitím, v relativním klidu dvacátého století, se jejich dcera Brianna s manželem Rogerem MacKenziem usadili ve starém skotském domě, kde se před dvěma staletími odehrávalo drama jejích rodičů. Nalézají zde Claiřiny dopisy. Křehké stránky odhalují její lásku k Jamiemu. Budoucnost rodiny MacKenzie na vysočině je záhadně, neodvratitelná a těsně spjatá s válkou v amerických koloniích.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2019 , OmegaOriginální název:
An Echo in the Bone, 2009
více info...
Přidat komentář
Další díl nového dobrodružství. Jsem moc ráda, že jsem konečně dohnala seriál, ačkoliv jsem zaregistrovala, že předjíždění mezi Amerikou a Skotskem úplně v seriálu nebylo. Jsem proto ráda, že v knížce tahle část byla a byla krásně popsána. Moc se těším, až se pustím do dalšího dílu, protože cítím, že nás čeká hodně napětí:)
(SPOILER)
Od předchozího dílu už nejsem pri čtení tak znudena a není to takové utrpení. Možná jsem si zvykla. Teď se dostávám k ději, který v seriálu ještě nebyl,tak to bude taky jiné. Ale stále si stojím za tím,že nemilovat seriál a hlavně seriálové postavy (všechny!),tak se neprokoušu ani prvním dílem. Z knih bych si nezamilovala ani toho Jamieho,natož někoho jiného. Postavy,jejich charaktery, city, myšlenky, všechno utopene v hektolitrech omáčky.
Ale více než v seriálu se mi líbilo Ianovo setkání se synem a Emily.Postava Leoghaire pro mě začíná být přehnaná, zbytečně vyhrocená, neuvěřitelná A tvrdý sex Claire a Jamieho těsně po jejím brutálním znásilnění několika muzi,to už bylo úplné scifi.
Málokdy se stane,že je film lepší než kniha,ale v tomto případě na 1000%. Čtu a budu číst dál,protože mě doteď zajímaly rozdíly kniha/seriál,teď mě zajímá co bude dál. Seriál naprosto miluju, všichni herci jako by se pro své postavy narodili a při čtení si vždycky představuju naprosto živě jen a jen jejich tváře.
Jinak Teda Claire se s tím opravdu nemaze. Ztratí Franka, šup s Jamiem do postele. Nechtěně se vrátí, ztratí Jamieho,šup s Frankem do postele.S lordem Johnem to už Teda vážně přehnala!!!!:-DDD(nicméně věřím tomu,že v seriálu to vyzni a dojde k tomu úplně jinak a nakonec u toho ještě budu dojetím řvát!ale v knize veškerý emoce z toho,že Jamie má být mrtvy a tihle dva,kteří ho oba milujou, spolu skonci ze zalu v posteli zabity!
Po šestém dílu jsem navazovala po několika letech, ale do děje jsem přesto vplula okamžitě. Výrazně raději mám ale pasáže knih odehrávající se ve Skotsku. Amerika je za mě taková zvláštní, moc bojů, nemá prostě tu správnou atmosféru.
Ledový dech jsem četla asi před 2 lety, takže jsem si některé věci a postavy hůř dávala do souvislostí, což je škoda. Ale příběh je bavil, jako vždy. Je to svět sám pro sebe, ve kterém v době čtení žijete. Já dokonce i po dočtení. Jenom mi připadá, že některé události jsou v knize popisovány velmi zeširoka až zdlouhavě, aby na posledních 40 stránkách udělala autorka obrovské množství zvratů s otevřeným koncem. Chápu, že potřebuje nalákat na další díl, ale přijde mi to zbytečné. 3,5*
Dokoukáte seriál a musíte prostě vědět, co zhruba bude dál :) takže skvělý , je to parádní čtení , obzvlášť co se týče dějové linie Clair a Jamier nebo Brianny a Rogera . Okamžitě jdu na další díl.
Stejně jako píše Janík61, psala jsem už jednou i já. Čteme z čiré zvědavosti. Ale musím říct, že druhá polovina tohoto dílu mě pohltila. A tak jdu hned číst další. Zvědavost je opravdu veliká :).
(8. 5. 22 - 9 672 - 22)
Přemýšlím co napsat, vše co mě, po dočtení Paměti kostí napadá, už tu bylo řečeno, a ztotožňuji se asi s každým názorem. Byly (někdy dost dlouhé) pasáže, které mě nudily, zdlouhavé přípravy na válku, popis bitev...atd. Ale pak to vynahradily ty napínavé kapitoly...hlavně mě taky zajímalo jak se daří Briane a Rogerovi, co prožívají...nápad s dopisy byl originální. Pak zase skok zpátky ke Claire a Jamiemu, kteří to opět nemají jednoduché, ale o to víc jsem si jejich dobrodružství a lásku více užívala. No prostě je to moje oblíbená CIZINKA, a miluju jak knihy, tak i seriál.
(SPOILER) Tak poprvé v této sérii, kdy jsem se docela i nudila a celkem dost přeskakovala stránky. Bavili mi úseky s Briannou a pak bohužel až snad od 900 stránky a to jsem fanynka, řekla bych. No a to s tím lordem Johnem, nevím, to bylo takové jako najednou moc rychlé a nepochopitelné. Spoustu stránek o ničem a pak najednou několik důležitých a zásadních věcí se stane na dvou stránkách... No ale budiž. Samozřejmě už se těším na další knížku.
Můj názor je, že většinu čtenářů této série nutí jen zvědavost se stále prokousávat až příliš podrobným popisem některých pasáží. Kniha by mohla mít polovinu stran a úplně by stačilo. Ale stejně si přečtu i další díl i přesto, že možná budu některé odstavce opět vynechávat.
Zvědavost mne donutila pustit se do další Gabaldonky a přetrpět rozvleklé nezáživné pasáže i bojůvky Američanů a Britů...Nicméně kolem rodinných trampot Jamieho, Claire, Rogera i Brianny jsem vždy zpozorněla. Stránky bych strouhla napůl, ale nikdo se mne nezeptal...
(SPOILER)
I přesto, jak moc ráda čtu pokračování Cizinky a většinou mi nevadí ani přílišná popisnost nebo rozvleklost děje, tak v tomto díle jsem narazila. Aby se knížka, která má 1200 stránek rozjela až na stránce 900, mi přijde už trochu přes čáru.
Těšila jsem se, že se tento díl bude z velké části odehrávat ve Skotsku na Lallybrochu, protože tam přeci mají Jamie s Claire namířeno, že? Jaké bylo moje překvapení, když oněch zmíněných 900 stran zabrala pouze cesta tam. A to byla ještě protkaná neuvěřitelně nudnými pasážemi o Williamovi, který se akorát pořád ztrácel někde v lese, Lordu Johnovi a asi milionu dalších politických či vojenských postav.
No nic, natěšená že jsme se konečně dostali do Skotska si užívám čtení, znovushledání s Murrayovými a Leoghaire, jenom proto, abych zhruba po sto stranách zjistila, že se Claire musí urychleně vrátit do Skotska, protože Henri Christian potřebuje vytrhnout mandle? No mě snad vomejou. Nechcete mi říct, že mě teď čeká dalších 900 stran cesty ze Skotska zpět do Ameriky? Žádný strach, zpět jsme se naštěstí dostali za dvě kapitoly.
Části, které jsem si naopak užívala, byly ty s Briannou, Rogerem a dětmi ze současnosti. Kéž by jich bylo zahrnuto více. Nápad se schovanými dopisy byl super, takže se alespoň měli možnost dozvědět, kam rodiče po jejich odchodu osud zavál.
V dalším pokračování se budeme zřejmě opět setkávat s postavou Jenny Murrayové, která se po smrti milovaného Iana rozhodla odjet s Jamiem do Ameriky (ačkoliv mi zde trochu nesedělo, že by opustila trilion svých dětí a vnoučat). Každopádně mě na autorce baví to, jak ráda povolává zpět postavy, které v předešlých dílech odsunula stranou. Tudíž doufám, že se příště do děje více zapojí Fergus s Marsali, kteří mi v tomto pokračování chyběli.
Jinak celý tento díl skončil neskutečně otevřeně a napínavě, což mi přišlo trošičku nefér, vzhledem k tomu, že jsem se zrovna prokousala spoustou zbytečné omáčky a když se příběh rozjede a já jsem napnutá jak kšandy, tak mi autorka zatne tipec. Ale na další díly se i přesto všechno, co jsem napsala stejně v budoucnu chystám.
(SPOILER) To že spisovatelka nechala Claire tak trapně a jednoduše uvěřit, že Jamie zemřel, to nedokážu skousnout. Přitom bylo úplně běžné, že se tam vynořily postavy, které měly být údajně mrtvé. A to i v následující knize, kde teda bylo daleko reálnější smrt dotyčného... A dále nemůžu skousnout, že sebrala postavu Lorda Greye Jamiemu a přesunula ji ke Claire. To ještě kdyby se to stalo v chlastu jednou, ok, ale to uspokojení rukou byl další trapas navíc. Vracela jsem se v knize, jestli mi něco neuniklo, nechápala jsem jak takovým lusknutím prstů, poté co jiné věci popisuje tak detailně, mohla tak stroze napsat, to co napsala. Strašné zklamání...A jsem přesvědčena, že tohle v seriálu naservirují lépe než v knize, tak jak Jacka Randalalla a Jamieho... Musím říct, že poslední knizni díl to zachránil, ale na druhou stranu, v nejlepším se má přestat, tak doufám, že 9.dil bude poslední...
Opět výborné :)
Zpráva těm, kterým se kniha nelíbila: Pokud vám vadí zdlouhavé popisy děje, místy, kde se ani nic moc neděje; popis historických událostí, o kterých toho moc nevíte; neustále nerealistické potkávání hlavních postav a stejně nerealistické přežití všelijakých nástrah, bitev, zranění a přepadení, tak PROČ TO ČTETE??? :D
Mě to bavilo protože:
- Hlavní postavy prostě miluju, nevadí mi tedy je pozorovat při běžných i opakujících se činnostech nebo nesmyslných scénářích :D
- Historické pozadí z války o nezávislost mě sice nejdříve poněkud nudilo, ale to jen ze začátku. A naopak mě bavilo si v průběhu čtení vyhledávat informace o zmíněných historických postavách a bitvách a vyhledávat na mapě zmíněná místa a pevnosti - hold nejsme Američani, abychom se ve škole učili veškeré detaily této války, ale já si užívala, že si můžu i takto rozšířit obzory.
- Postava Williama mě občas dost rozčilovala, ale bylo důležité ho čtenářovi více představit, jelikož jistě bude do budoucna hrát v příběhu důležitou roli. Konec knihy pro něj musel být hodně těžký :)
- No a ten závěr, všechny ty otevřené dějové linky, to je přece paráda ! :) Prostě dobrodružství.
Nyní si dávám trochu pauzu, mezi kterou si budu číst příběhy Lorda Johna a povídky Sedm kamenů lásky a ztráty a až za nějakou dobu se pustím do zatím posledního vydaného, 8. dílu :)
SLOŽENÍ KNIHY:
65 % samolibosti, nadřazenosti a narcistního sebeobdivu hlavní hrdinky
- charakter obou hlavních postav se bohužel časem jednoduše zkazil
10 % únavných historických událostí, zcela nudně podané bitvy
10 % přesexualizovaného obsahu, často dosti chorého či absurdního, sadistické výjevy, věčné nechutné operace zraněných lidí
10 % dobrodružné akce, nacpané do posledních cca 200 stran
5 % obsesivního zabývání se vlasy. plus doslovně opakované popisy postav - viz "kočičí očí" a "dlouhý rovný nos"
...
namísto cca 1000 stran by stačilo 250
Sledujeme další osudy hlavních hrdinů. Po náročném zvládnutí první poloviny, kde člověk se pořádně nemohl zorientovat, následuje už zajímavé pokračování. Otevřený konec mě dosti zaskočil. Budu se těšit na další díl. Doufám, že bude zajímavější.
Tímhle dílem jsem se musela prokousat. Možná mě už na začátku odradil počet stran, to číslo je šílené. Příběh není špatný, ale zdá se mi, že tady se nic moc nestalo. Jsou tu příběhy dalších postav, hodně děje se odehrává ve válce. Pořádně jsem se začetla za polovinou, pak už to bylo fajn. Fanoušci si knížku určitě rádi přečtou, ostatním bych nedoporučila.
Zase super. Tihle serii už proste musím dočíst. Některé pasáže s Williamem měl vyloženě štvali ale jinak jsem hltala a užívala si každou stránku. Konec samozřejmě jak jinak naláká na další díl
Souhlasím s ostatními čtenáři, Paměť kostí je dosud nejslabší kniha série. Americká historie mě minula a množství jmen, půtek a přestřelek mě příliš nebavilo. Otravné bylo také neustále se potkávání známých postav. Konec knihy byl úplně přitažený za vlasy. Nicméně Gabaldon baví, mám jí ráda pro její oddychové tempo i příběh.
Autorovy další knížky
2010 | Cizinka |
2011 | Vážka v jantaru |
2011 | Mořeplavec |
2013 | Hořící kříž 1 |
2012 | Bubny podzimu |
Super poutavé pokračování o všech hlavních hrdinech, kteří musí neustále řešit všelijaké překážky a vlastně nemají ani kdy si vydechnout, protože hned za rohem je čeká další. Závěr knihy přinesl mnohá překvapení a o zvraty nebyla nouze. A tak nezbývá, než si přečíst pokračování a dozvědět se, jak to se všemi pokračovalo dál :)