Clona
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 3. díl >
V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2019 , PlusOriginální název:
Gutten som elsket rådyr, 2018
více info...
Přidat komentář
Přišla mi do ruky dříve nežli první dva díly, nevydrzela jsme a přečetla ji jedním dechem, za mě super čtivá kniha.. Konec sice bere rychlý spád, ale nevadí.. Určitě se vrátím k prvním dvěma..
Opět mě to bavilo jako předešlé knihy. Vyhovuje mi ten styl psaní, krátké kapitoly, pořád se něco děje a člověk má chuť číst pořád dál a dál. I přes spoustu postav byl příběh originální a napínavý. Za mně spokojenost a těším se na další knihu autora.
Když se objeví mrtvá nalezla v jezeře obrátí se kriminalista Holger Munch na Miu Krügerovou o pomoc s vyřešením případu. Známa dvojka z předchozích dílů se pustí do práce.
Oproti předchzím dílům se mi zdá tento lehce slabší, to nemění nic na tom, že to bylo skvělé čtení. Do vyšetřování mě vtáhly první stránky a nechtělo se mi knihu odložit. Za mě to bylo napínavé a čtivé, to jsou dva aspekty, které u knihy vyžaduji. Splnilo má očekávání.
Bjork prostě umí!
Opět skvěle napsaný, propracovaný děj, trochu víc postav, ale napětí od začátku do konce. Ty krátký kapitoly mi prostě sedí. Clona se dá číst samostatně, ale určitě doporučuju číst tuhle sérii popořadě nejenom kvůli vývoji jednotlivých postav, ale hlavně proto, že je to prostě zatraceně dobrý čtení. Užila jsem si zatím všechny tři Bjorkovy dílka a už teď netrpělivě čekám na další pokračování.
Detektivka je "můj" žánr, který jsem díky povinné četbě dlouhé tři měsíce nedostala do ruky. Proto jsem se na Clonu strašně těšila a přečetla ji za tři dny, což je na mě opravdu rychlé tempo.
Postavy, které jakoby v Sově zamrzly na stejném místě a od Anděla se nepohnuly, se konečně vyvíjí dál. Proto se mi Clona líbila víc než Sova. Bála jsem se, že si nebudu pamatovat postavy, ale postupně se mi vybavily. Dokonce jsem si vzpomněla i na děj Sovy, který jsem, na rozdíl od Anděla, málem zapomněla.
Kniha mě bavila, napínala, občas svedla na falešnou stopu. Nenudila jsem se, postavy ani děje se mi nepletly. Za mě bez problému 5*
Bylo to celé takové zmatené. Zmatený čtenář - podobná jména, propletence rodinné, vztahové, pracovní, které měly svůj prapůvod v prvních dvou knihách s Miou a Munchem - ale kdo si to má po třech letech pamatovat?! Vždyť každý autor píšící "sériově" nás v tomto směru zahlcuje informacemi! Stala se vražda, začalo se vyšetřovat, autor nabídl okruh podezřelých, potom další a to samé znovu, a potřetí už se v tom nevyznal nikdo, tvůrce samého pravděpodobně nevyjímaje. Na každé stránce náznaky, odkazy, připomínky něčeho z minula. Hlava mi šla z toho kolem .... A ten konec?! Klasika - zbrklé, kakofonické, fantasmagorické a celkově velmi neuvěřitelné. Zajímalo by mě, jestli by si některý ze současných šerloků a jejich týmů vůbec poradil s nějakou starou dobrou salonní vraždou. Asi ne ... Ale ono jim nic takového nehrozí - dnešní autoři potřebují své knihy zaplnit podivíny, mimoni i psychopaty (působícími na obou stranách zákona). Bjork to ode mne schytal za všechny!
Po Andělovi a Sově mě další autorova kniha lehce zklamala, ale nic divného, něco se prostě povede více něco méně. Uvidíme co bude dál.
Hvězdičky za to, jak si píše Samuel Bjork pro sebe: dokáže vtáhnout do děje, vystavět zápletku, postavy vyšetřovatelů jsou něčím výjimečné a zapamatovatelné, dialogy svižné.
Hvězdičky dolů za to, jak na svou dovednost hřeší ve vztahu ke čtenáři. Říkám si, jestli je to záměr (přeje si své čtenáře pozorné a samostatné – až tak, že si něco musí domyslet sami), nebo na čtenáře tak trochu kašle. Začíná to drobností, volbou jmen postav. Jeho obliba počátečního M ve jménech Munchovy rodiny je trochu bláznivá (Marianne, Miriam, Marion), ale čert to vem; když Munchovi skočí do náruče jedna z těch od M, nedá tolik práce vyloučit exmanželku – a už jste na dobré cestě k vnučce. Já bych ale nevolila, v detektivce obzvlášť, podobná jména postav v případu: Luna, Lundová, Lindová? Moje větší výčitka ale směřuje k tomu, jak si najednou autor uvědomil, že dostane zaplaceno jen za 368 stran; sakra, musím něco zkrátit – co třeba tu linii s Currym…
Proto krátím tentokrát i hvězdičky.
Za mě super. Čtivě napsáno. A o proti předchozím dílům mě Mia docela bavila. Určitě stojí za přečtení.
Musím přiznat, že vážně dobré. Jen jsem tento díl přečetla s odstupem předchozích a naprosto se ztratila v postavách, což není chyba autora, ale má.
Co se mi zdá, že je v knize příliš postav zbytečně a závěr je opravdu překvapující, až bych řekla, že na můj vkus příliš :) Nicméně, stále řadím mezi výborné detektivky co stojí za přečtení.
Tak já mám pro knihy Samuela Bjørka slabost, pro všechny 3 :-) Všechny jsem si užila a nejsem schopná říct, která byla slabší, která lepší, atd... prostě všechny jsou napsány velmi čtivě a napínavě a konkrétně u Clony jsem se k závěru fakt dost bála (jo, jsem posera a zrovna sama na baráku) :-)) Jasných 5 hvězd!
Podle mě byl první díl nejlepší , asi na mě zapůsobil nový styl vyšetřování, který byl v knize velice osvěžující a překvapující. Tento styl sice autor využívá i dalších dvou knihách, ale již o poznání méně a to je škoda. Naopak to neustálé depresivní chování hlavních postav se zvýšilo, kde je nějaké sebevědomí? Vymyšlené je to sice dost dobře . Mia je v tomto díle mnohem snesitelnější než v Sově. Četlo se to dobře. Ale podle mě je konec hodně nevěrohodný. Knihu V lese visí anděl , to rozhodně nepřekonalo a ani se to k ní moc nepřiblížilo. Škoda.
Pořád hodně dobré, ale patřím k těm, kteří si myslí, že ty dvě předchozí knihy byly o chlup lepší.
SPOILER
Tým Holgera Muncha je znovu vzkříšen a poslán do akce. Všichni mají problémy: buď hulí jednu za druhou, sají jak houba nebo potřebují prášky. Fakt bohužel je, že v dnešní době celkem normálka. Řekl bych, že děj je trochu překombinovaný a závěr poněkud fantasmagorní.
Tak já patřím mezi ty, kterým se třetí díl líbil. Pamatuju si, že ve druhém díle mi trochu vadilo chování Mii, tady jsem ale žádný problém neměla. Příběh byl svižný, námět byl originální a celkově se kniha dobře četla. Za sebe můžu určitě doporučit. Seveřani prostě umí.
Clony jsem se nemohla dočkat a když má člověk velká očekávání, bývá často zklamán. Byla jsem namlsaná Andělem a Sovou a Clona je z celé série nejslabší. Chybělo mi takové to svádění na falešné stopy, přemýšlení nad motivem a pachatelem. Knize uškodilo i příliš mnoho postav. Na druhou stranu je Clona opět neskutečně čtivá :-) Po Bjorkovi sáhnu příště opět moc ráda, ale pro tentokrát jen 4*.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Norsko thrillery napětí severská krimi
Autorovy další knížky
2015 | V lese visí anděl |
2016 | Sova |
2019 | Clona |
2022 | Vlk |
2023 | Ostrov |
Nezáživné, protahované, konec vyloženě odfláknutý, velké skoky od jednoho tématu k druhému, oproti předchozím dílům jsem se natrápila, abych knihu dočetla. Tohle pokračování se nepovedlo.