Clona
Samuel Bjørk (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533270/bmid_clona-65e19949eb9a0.jpg
4
1388
1388
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 3. díl >
V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2019
,
Plus
Originální název:
Gutten som elsket rådyr, 2018
více info...
Přidat komentář
Knižka Chlapec vo svetle reflektorov ma bavila rovnako ako predchádzajúce dve. Škoda, že je v podstate zakončením série, určite by ma chytili aj ďalšie prípady tohto vyšetrovacieho tímu. Bolo to napínavé, bolo to zauzlené najviac ako mohlo a opäť všetko sadne na svoje miesto až na konci. Netušila som ani kto bol vrah, ani aký by mohol mať motív.
Vyšetrovatelia mi boli sympatickí a tak som bola zvedavá aj na celkový vývoj ich postáv. Holgerovi sa v súkromnom živote otvoria nové dvere a konečne prestáva žiť v minulosti. Mrzelo ma len, že sa v tejto časti neobjavilo viac informácii o Miriam a Marion. Mia Krugerová sa tiež pohne ďalej. Keďže od začiatku prechádza zložitými obdobiami, bola som rada, ako nakoniec naloží so svojím životom. Dosť mi prekážalo, ako ju tí ,,vyšší" pohadzovali hore dole a nepáčilo sa mi, že to Munch vlastne za každým ako ich ,,vyslanec" skúšal. Je jasné, že s ňou pracuje rád, ale toto suspendovanie/nesuspendovanie podľa toho,či sa im Mia nateraz hodí alebo nie, už bolo trápne....vlastne ju len využili, keď mohli a hneď zas odkopli. Keby k takémuto ,,omylu" došlo raz, ok, ale stále?! Príjemným prekvapením bol pre mňa Garbiel, ktorý bol veľmi aktívny pri rozuzleniach prípadov.
Keby bolo viac častí, nevadilo by mi, že v týchto troch knihách bolo vyšetrovanie vždy späté s nejakým hlavným vyšetrovateľom, ale takto mi to prišlo už trochu prehnané. Hoci príbehy vôbec neboli zle, pridalo im to na nereálnosti. Aj keď pri takýchto psycho páchateľoch je reálne asi všetko. Knihy mi sadli, aj autorov štýl písania, za mňa to síce neboli top krimi trilery v mojom živote, ale boli napínavé, plné zvratov a naozaj rýchlo sa čítali.
Asi nejslabší díl z trilogie. Ale líbilo se mi, že autor konečně trochu rozvinul postavy a nebylo to pořád to samé dokola. Hodnotím kladně také zápletku a motiv pachatele, to mi připadalo takové příjemné bez zběsilých kovbojek. Takový tichý ale křičící o pozornost. Každopádne je dobře, že autor se rozhodl sérii zakončit, protože další pokračování už by bylo pouze opakování se.
Tak to je fakt konec??? Tahle série mě tedy dostala. Ačkoli jsou zde některé komentáře nechvalné, tak já naopak chválím. Mě to prostě sedlo, styl psaní i celý příběh. Doporučuji.
(12. 8. 21 - 20 644 - 56)
Nemůžu říct, že by mě kniha obzvláště nadchla, určitě jsou lepší kriminálky , ale četla se dobře a vraha jsem vůbec neodhalila :)
(SPOILER)
Nakonec nestravitelný až jedovatý koktejl, do kterého se pořád přidávaly další neslučitelné ingredience: opatrně, ale s chutí jsem se do knihy pustila, protože/přestože předchozí zkušenost s autorem byla 50:50. Zatímco V lese visí anděl mne uhranulo jako něco nového a čtivého, a málokdo mé nadšení sdílel, Sovu vzali většinou ostatní na milost, přitom já jsem chvíle s touto, dle mého otřesnou knihou, obrečela jako zbytečně ztracené...
Clona zapomnětlivcům či neznalcům předchozích dílů servíruje v první půli především hojně informací z předchozího života vyšetřovatelů (a taky mi připomněla nepříjemnou zálibu autora ve jménech začínajících M: Mia, Munch a jeho rodinná suita - Marianne, Miriam, Marion; šéf Mikkelson a mnoho dalších, včetně názvů ulic). Moc vyšetřování se dlouho neděje, nikdo nic neví, takže se zápletka musí zahoustnout elementy dalšími, nadbytečnými, zvnějšku i zevnitř.
Ale teprve když na posledních sto stranách začaly houfně přibývat nové postavy, nová jména, bez ladu a skladu, jak tahaná z klobouku, a další směry příběhu, které neměly s ničím nic společného a jen zase koktejl zahušťovaly (generální štáb, pašování drog, válka v Afghánistánu), prostě jsem to vzdala, již bez jakékoli potřeby zjistit "rozuzlení" (vždyť to už snad ani nešlo rozuzlit!). Zklamání.
Já jsem si tedy dvojici detektivů opravdu oblíbila.. Mia byla pořád taková rozlitaná:-) jen ten konec mi připadal odbyty a za mne bych věnovala trochu více stránek Miriam. Přeci jenom v předchozím díle byla jednou z ústředních postav a tady to bylo skoro jako kdyby byla mrtvá. Holt čtenář si může pouze domýšlet.. Ale jinak jsem opět netušila, kdo je vrah, což je u detektivek jistě dobře:-)
Je dobře mít přečtené předcházející díly s Miou a Munchem, tato kniha počítá se znalostí předchozích dílů. Tady se vše uzavírá poměrně rychle na posledních stranách knihy. Místy mi děj přišel zdlouhavý, ale to je můj dojem. Víc nebudu prozrazovat, přečtěte si. Kdo nečetl předchozí díly, nebude vědět, na co se v ději poukazuje.
(SPOILER)
Možná už jsem jaksi předetektivkovaná, ale Clona na mě nezapůsobila jako něco, co bych si chtěla přečíst znovu.
Mia mi se svými psychickými myškami přišla otravná, vrah byl klasicky pošuk a to, že vraždil kvůli Mie, vidím jako nepravděpodobné, ohrané až únavné. A přitom knížka začala poměrně slibně, jen prostě byla čím dál tím horší…
Předesílám, že tento stejný komentář na audioknihu je vložen i u knih Sova a V lese visí anděl. Někde jsem napsal, že na audioknihu zde není kolonka, ale proč bych si ji nemohl vytvořit? (edit:) Jde vytvořit vlastní seznam (člověk se učí celý krátký/dlouhý život).) Tak napíši pár nesouvislých vět, můžu ne? Děkuji vám za vnitřní souhlas :-) .
Knihy načetla Petra Špalková. Musím říct, že mi docela dlouho trvalo než jsem si na to zvykl. Což podle mě dělá také dost důležitou roli při poslechu.
Ale teď ke audioknihám. Kdysi jsem si chtěl knihu V lese visí anděl přečíst. Nějak jsem se k tomu nedostal a když se vyskytla možnost poslechnout si tuto „trilogii“ a navíc chronologicky využil jsem toho. Na svých „(ne)pravidelných" toulkách jsem si je poslech. Nejlepší je Anděl, potom Clona a Sova. I když Sova má příběh dvou bratrů, který byl v knize asi nejlepší a nejčtenější (edit: to není v Sově, ale v Andělovi - jak to že jste mě za to nesprdli?). Tím pádem Sova je asi fakt nejslabší.
Někdo zde napsal u jednoho dílu, že mu vadilo chování Mii. Mě vadilo víc chování právničky. A další věc, která se táhne celou trilogii je to, že nikdo z vyšetřovatelů nezvedá telefony. To jsem dost dobře nechápal. V kritických situacích, kdy jde o vyřešení případu, všichni telefony ignorovali. Všechno se vždy točilo kolem Muncha a jeho rodiny a nakonec i kolem Mii. Když to ohodnotím vůči jiným knihám severského typu moc se od nich neliší. Mrtvých jako u Verdunu, chytrá detektivka Mia (i když mě to až tak moc nepřipadalo)... spíš se každý případ vyřešil náhodou. Možná namítnete, že tam byl hodně platný bývalý hacker Gabriel, tak to nelze než jen odsouhlasit.
Shrnutí. Knihy neurazí, ale ani vám nepřevrátí váš čtenářský svět. Je to trochu jako podle šablony současné severské detektivní tvorby.
Edit: ubral jsem každému dílu jednu *.
(SPOILER)
Moc nechápu, jak může mít Clona horší hodnocení než Sova, protože z hlediska napětí, propracovanosti a gradace děje jde rozhodně o lepší dílo. V Cloně přibývají vraždy jak na běžícím pásu, napětí se stupňuje, a pak přijde neuvěřitelný zvrat, který na základě komentářů tady nebyl všem po chuti, ale mě doslova odrovnal (byť rozumím i výčitkám).
Tentokrát snad nikdo nemůže nic vyčítat Mie, jelikož se na rozdíl od Curryho (u)držela čistá. Jen se nabízí otázka, co se to děje s Munchem. Ve druhém a třetím dílu totiž jeho užitečnost pro vyřešení případů klesla k bodu mrazu.
Doufám, že série bude pokračovat. A i já bych uvítal, kdyby se hlavní dějová linka už přímo netýkala hlavních postav. Třikrát už stačilo.
Clona mě nezklamala. Byl to takový lepší průměr, který mě dokázal zabavit, vyvolat zvědavost a pocity napětí.
Celý příběh měl hlavu a patu, zarážející nesmysly neobjeveny a Mia jako vyšetřovatelka mi je sympatická. Jak tomu bývá ale zvykem u severských krimi, i zde se naše hlavní postava utápí v depresích a svých myšlenkách.. Naštěstí mě to nerušilo, naopak to dodalo celému příběhu o špetku větší zajímavost.
Celá série není špatná a doporučuji ji jako oddychovější a méně násilnou krimi ze severu.
Moje první kniha ze série, což mě trošku mrzí, docela by mě zajímaly předchozí díly. A souhlasím s tím, že konec by mohl méně chaotický, rozpracovanější . Ale jinak spokojenost.
Za mě lepší jak předchozí díl. Pachatele jsem tentokrát vůbec neodhadla. A snad se Mia a Holderem a celým jeho týmem zase někdy vrátí.
Mia, Mia a zase hlavně Mia, tak bych shrnula kolem koho se točila tato kniha. A víte co? Doufala jsem, že Miu někdo zavraždí, ach bože jak mi je ta vysetrovatelka nesympaticka! Prostě si nemůžu pomoci, ale pokud si člověk přeje smrt hlavní hrdinky asi to nebude to pravé ořechové :(
Vraha bych tedy absolutně neuhodla, neboť to bylo fakt nedohledatelné, spíše mi to přišlo, že ani autor do poslední chvíle nevěděl z koho vraha udělá.
Ještě chci podotknout, že jsem knihu poslouchala v audioverzi, ale můj nazor bych nezměnila ani kdybych knížku fyzicky četla. Bylo to o něco horší než průměrné čtení, bohužel.
Dobře se to čte, motivy i způsoby vražd jsou originální. Na druhou stranu souhlasím, že konec byl moc rychlej. Škoda, kdyby byl víc propracovanější, bylo by to super. Na tuhle knihu jsem se ale hodně těšil.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Norsko thrillery napětí severská krimi
Autorovy další knížky
| 2015 |  V lese visí anděl |
| 2016 | Sova |
| 2019 |  Clona |
| 2022 | Vlk |
| 2023 | Ostrov |
(SPOILER) Třetí díl detektivek o Holgerovi a Mie mi jen potvrdil klesající úroveň celé trilogie. Když jsem četla po dvěstěpadesáté osmé "Pojď, Mio, pojď..." chtělo se mi zařvat - jdi už sakra Mio, a už se proboha nevracej! Tahleta slečna mi byla silně nepříjemná - jsi výjimečná, Mio, víš to? No já teda nepochopila, v čem byla výjimečná. Je fakt, že v té partě nýmandů, která si říkala vyšetřovací tým asi výjimečná krapet byla. Ale to zas nebyl takový problém...Jinak zápletka slabá a překombinovaná. Jak když pejsek s kočičkou píšou detektivky. A ještě tam vrazíme drogy. A krapet postraumatickýho syndromu. A alkoholismus. A celý to přikryjeme srnčím parožím. (mmch, proč tam byl ten chlapeček s tím parožím? No a na závěr - nemám ráda detektivky, kdy se pachatel objeví 50 stran před koncem a do teď jsme o něm neslyšeli. Takže sbohem, Bjørku, nebylo to krásné a bylo toho dost.