Co dělat, když prší
Marissa Stapley
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422095/bmid_co-delat-kdyz-prsi-WDi-422095.jpg
3
82
82
Oba potřebovali ochranu. Ona přišla v šesti letech o rodiče, on potřeboval zachránit od svého otce-alkoholika. Ujali se jich prarodiče. Netušili však, že Mae a Gabriel k sobě budou cítit něco víc. Stačilo jen málo a hluboké přátelství se vyvinulo v první lásku. Lásku, která byla náhle přerušena Gabrielovým odchodem. Uplyne deset let a Mae s Gabrielem se ocitají zpátky na místě svého dětství. Budou schopni navázat tam, kde kdysi dávno přestali? Nebo je dožene jejich minulost a historie jejich rodiny? Dojemný příběh o lásce a odpuštění v mnoha podobách. Kanadská verze Jojo Moyes nebo Nicka Sparkse.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Things To Do When It's Raining, 2018
více info...
Přidat komentář
Za mne tedy ne ne a ještě jednou ne. Od knihy jsem prakticky nic neočekávala a taky jsem nic pozitivního nedostala. Omlouvám se, ale tento komentář bude spíše negativní, než pozitivní. V knize se velmi často střídá minulost s přítomností, což může působit poměrně chaoticky - a taky občas působí. Všichni hrdinové se potýkají s nějakými svými problémy. A domnívám se, že by to mohlo mít poměrně velký potenciál, ale ten autorce utekl neznámo kam. Po přečtení knihy mi přijde, že to celé bylo vlastně o ničem. Je to kniha, kterou si přečtete a už za týden na ni zapomenete. Jen jistý depresivní pocit ve vás zůstane. Ale berte můj komentář s nadhledem. Sto lidí, sto chutí. Třeba vás kniha okouzlí. Já za sebe říkám, že to nebyla kniha pro mě.
Tuto knihu jsem si vybrala, jelikož jsem si chtěla odpočinout od thrillerů, hororů a smutných knížek; chtěla jsem něco romantického a pozitivního. Noooo, když jsem knihu začala číst, úplně mě nadchla, byť do pozitivní knihy má hodně daleko :-) Je krásná a depresivní zároveň. Při čtení téhle knihy zažijete všechny pocity, které vás napadnou.
Kniha vypráví dojemný příběh o Mae a Gabrielovi, jejich rodinách, partnerech a životech. Oba za sebou měli už jako děti hodně těžké zkušenosti. Mae přišla tragicky o rodiče. Gabriel vyrůstal s otcem alkoholikem až do té doby, než si jej osvojili prarodiče Mae. Mae a Gabe byli nerozluční kamarádi, a jak už to tak bývá, později přátelství přerostlo v první lásku. Idylu narušil až náhlý odchod Gabriela. Po několika letech se oba znovu ocitnou zpět v rodném městě a dostanou šanci vysvětlit si minulost a začít znovu. Ovšem když se začnou proplétat minulostí, přijdou na věci, které možná ani jeden z nich vědět nechtěl – takové, jež jim obrátí život vzhůru nohama, ale také leccos vysvětlují.
Kniha se mi opravdu líbila, i když byla jiná, než jsem původně očekávala. Čekala jsem odpočinkovou slaďárnu, ale to se nekonalo. Je to kniha o lásce, vztazích, rodině, radostech života, ale také o zradě, bolesti, smutku a odpuštění. Z knihy jsem měla rozporuplné pocity, ale ne z důvodu, že by byla špatná, ale protože jsem si chvílemi nebyla jistá, zda mám brečet, nebo se smát, být dojatá, nebo naštvaná, že jsou v životě věci, které člověka hodně zasáhnou a nelze s nimi nic udělat. Příběh krásně popisuje, jak velkou váhu mají naše rozhodnutí a kam až nás mohou zanést. Je škoda, že kniha má jen 296 stran; šla by totiž více rozvést, v některých příbězích by šlo pokračovat a o některých životních etapách by se dalo více dozvědět. Jediné, co se mi na knize moc nelíbilo, byl závěr – necelých pět stran –, který byl rychlý a trochu kýčovitý. Moc se mi do knihy nehodil. Jinak za mne kniha za 1* a doporučuji.
Co dělat, když prší
Mně se to líbilo. Život prostě nikdy není jen černý nebo bílý, je barevný a má všechny barvy v různých odstínech. Jsme prostě jen lidé. Někdy nerozumíme ani sami sobě, natož ostatním. Někdy nepoznáte člověka ani za celý život. Ukazuje se, jak důležité je spolu mluvit. Tohle není vysloveně odpočinková kniha, nabízí spoustu námětu k zamyšlení. Je místy veselá, místy smutná, stějně jako život. Ale na seznamu, co dělat když prší, je spousta tipů, jak se radovat i z neradostného "počasí" a užívat si každičký okamžik. A déšť v tomto případě nechápu jenom jako počasí.