Co jsme si nikdy neřekli
Yasmin Rahman
Život šestnáctileté Mehrín Miahové zcela ovládl Chaos – úzkost a deprese dohnaly dívku na samotný kraj zoufalství. Aby unikla nekonečnému smutku, je Mehrín ochotná k sebevíc radikálnímu řešení. A tak se přihlásí na MementoMori – na server, který přiřazuje uživatele do skupin a určuje jim čas a provedení sebevraždy. Zde se Mehrín seznámí s Carou Sandersovou a Olivií Castletonovou – dvěma dívkami, jež bojují s vlastními zákeřnými démony. Děvčata se mají sejít a postupně splnit úkoly, které jim stránka uloží. Hned při prvním setkání se ukazuje, jak dobře si trojce rozumí a jak skvěle chápou jedna druhou. Navzdory tomu, že je dohromady svedly myšlenky na sebevraždu, vznikne mezi nimi hluboké přátelství, které jim odhalí důležitou pravdu – společně jsou mnohem silnější než každá zvlášť, a pokud vyhledají pomoc, jejich životy se mohou změnit… Rozhodnou se proto dohodu se serverem MementoMori ukončit. Správce stránky je však nenechá odejít tak snadno, a tak začíná vražedně nebezpečná hra, která poštve dívky jednu proti druhé…... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , Yoli (ČR)Originální název:
All The Things We Never Said, 2019
více info...
Přidat komentář
Silný příběh, krásně napsaný a co se mi hrozně líbilo, tak to byl způsob, jakým autorka rozlišovala jednotlivé kapitoly a pomocí grafiky znázorňovala, jak se naše hrdinky cítí.. Skvělá věc!
Sama jsem se knihy trochu bála, hlavně z důvodu, že všichni říkali, jak je to silný příběh. Byla to pravda! Pokud se zrovna necítíte na silné dílo k zamyšlení že které vám občas půjde mráz po zádech, tak tento příběh odložte na později.
Děj má tři hlavní hrdinky, které se z různých důvodů rozhodnout ukončit svůj život a díky stránce MementoMori (v překladu: pamatuj na smrt) je osud spojí dohromady. S každou máme možnost se v průběhu seznámit a zjistit co se vlastně děje.
Opravdu hodně mě oslovilo, že to nejsou jen "obyčejné" puberťačky jejichž život skončil po rozchodu s nějakým blbcem. Každá z postav má svůj příběh a svou hloubku, můžeme se seznámit s Carou, která je na vozíku, Mehrín muslimkou - pro které je sebevražda naprosto nepřijatelná a nakonec s Olivií, kterou zneužívá přítel od její matky. Všechny problémy jsou zde představeny takovým způsobem, že máte pocit, jak kdyby si autorka vším prošla.
U této knihy doporučuji přečíst i poděkování, protože zde je výčet lidi, kteří autorce pomáhaly právě v tom, aby dílo bylo co nejvíc autentický.
Příběh je skvělý, v některých částech vtipný, ale je hodně k zamyšlení. Čte se dobře i přes to o jakých věcech pojednává. Hlavně obsahuje dokonalé myšlenky a myslím, že může některým lidem ukázat, že už je něco špatně, když mají například podobné smýšlení. Má skvělou gradaci a ten konec? Ten mě prostě dostal, já jsem to třeba nečekala. Trochu mi zde chybělo vyřešení problému se stránkou.
A co je naprostá dokonalost? GRAFICKÉ PROVEDENÍ celé knihy. To mě doopravdy dostalo! Bylo to úžasný a celý příběh to velmi dobré dokreslovalo.
Je to doopravdy napsané procítěně a za mě by se taková tématika měla dostat k více lidem a měla by jim ukázat, že sebevražda není nejlepší řešení. Na konci knihy jsou i adresy, kam se člověk může obrátit, když má nějaký problém.
⭐ 5/5
Knížka naprosto splnila má očekávání. Nebyla to úplná oddechová četba vzhledem k tématu knihy, ale rychle se četla. Konec jsem čekala trochu jiný, ale tento měl taky něco do sebe. Hezky vykreslené postavy.
Asi trochu špatně zvolená kniha na moje momentální rozpoložení. Ale i tak se mi líbila, což u této knihy vyzní možná špatně. Je věrohodně napsaná, mrazilo mě z ní. Toto téma si zaslouží více knih.
Ze začátku jsem si říkala, že knihu odložím, protože mi nedělaly dobře ty témata, o kterých kniha je. Bylo mi celkem nepříjemné o nich číst, když se s jedním z nich potýkám v rodině (to nepíšu proto abyste mě litovali nebo psali).
Jinak se kniha četla sama. Měla jsem ji přečtenou hodně rychle, děj velmi rychle ubíhal a byl opravdu originální.
Na začátku knihy mi připadaly všechny tři hlavní hrdinky velmi sympatické, ale časem jedna z nich začala být hodně namyšlená a sobecká a to mě rozčilovalo.
Knihu jsem četla v knižní štafetě, takže jsem navíc ke čtení měla i poznámky a obrázky od holek, což jsem si velice užila.
TATO KNIHA URČITĚ NENÍ PRO VŠECHNY.
TAKŽE SI PRVNĚ POŘÁDNĚ PROMYSLETE, JESTLI JI CHCETE OPRAVDU ČÍST.
4,5/5⭐
Autorčina kniha pojednává o třech odlišných dospívajících dívkách, přičemž ani jedna z nich to nemá v životě lehké, které dohromady svede jedna internetová stránka... :)
(SPOILER) Kniha se mi velice líbila, ačkoliv téma ohledně sebevraždy není příjemné. Musím říct, že jsem se dost viděla v Mehrín, ohledně jejích myšlenek. A o to víc si mě kniha získávala. Pořád jsem čekala, že ona stránka, na kterou se dívky přihlásily, bude nakonec ta dobrá (že chce po nich špatné věci, aby došli k uvědomění a nakonec si to rozmysleli). Ale tak se nestalo...bylo to ještě zajímavější. Setkáváme se zkrátka se třemi dívkami, jenž každá má svůj příběh. Ten je svedl dohromady. A otázkou zůstává...opravdu nepůjde o život? Tahle kniha ve mně zanechala tolika myšlenek i husí kůži...
Super čtení nejen pro náctileté. Moc se mi líbilo grafické ztvárnění vnitřních démonů děvčat.
(SPOILER)
Na tuto knihu jsem se velmi těšila...
Toužila jsem po světě young adult a byla nadšená tím, že zase vyšla kniha, která se zabývá vážnými tématy.
Musím ale říci, že jsem velmi zklamaná...
Začnu plusy - kniha je velmi čtivá a žene čtenáře kupředu. Já jsem dala na jeden zátah přes dvě stě stran a pak se divila, že jsou už dvě v noci. Takže pravdou je, že vás nudit nebude. Zajímavé je i ojedinělé typografické zpracování, které se k hrdince, které bylo přiřazeno, velmi hodí. Působí naléhavě, jako by záleželo na každém slovu. Na každém.
Tohle jsem ocenila.
Nicméně - rozhodně bych knihu nepřirovnávala ke "kontroverznímu, místy až šokujícími thrilleru." Thrillerem se tato kniha vůbec nedá nazvat a nechápu, že tohle označení někoho vůbec mohlo napadnout. Čekala jsem, že se to tak odprostředka rozjede, že holkám začne hrozit třeba i nějaké nebezpečí ze strany temné webové stránky, ale to se nestalo.
Navíc mě naštval sluníčkový konec. Jako takhle - já chápu, že je kniha určená mladším čtenářům a lidem, které trápí podobné problémy jako zdejší hrdinky. A že tím, že u nich to skončí všechno tak dobře, dostává čtenář naději a tak dále. Chápu to. Ale má být tohle terapeutická kniha? Jestli ano, tak fajn. Ale myslím, že v životě to není všechno tak jednoduché, ihned vyřešené a optimistické. Prostě to nepůsobilo realisticky...
Přes to všechno, co jsem popisovala výše bych se ještě přenesla, ale mě vážně zarazilo, jak jsou problémy v knize řešeny povrchně.
Máme tu dívku, kterou zneužívá přítel její mámy.
Máme tu dívku, která se viní ze smrti vlastního táty.
A máme tu dívku, která trpí depresemi, úzkostí a od svých psychických problémů si ulevuje sebepoškozováním.
Tohle všechno je neuvěřitelná síla. Něco velkého, co vyžaduje hodně odvahy o tom psát. A já nedostala to, co bych očekávala. Všechny tyto záležitosti tu slouží jako důvod pro sebevraždu, ale ne jako něco, čemu by náležel hlubší popis a prozkoumání. Četla jsem o tolik lepších románů, jejímž motivem byla vina. O tolik lepších příběhů, ze které se valí tuny deprese na samotného čtenáře... Dusivé a bolestné knihy o zneužitých dívkách.
A to, jak byly v této knize pojaty sebevraždy, o tom ani nemluvím. To bylo vše tak těžko uvěřitelné a tak divné...
Já prostě fakt nevím. Asi si pro tyhle témata nemohu chodit do světa young adult. Přesto jsem četla tolik dobrých knih na podobná témata z tohoto žánru, že se nebudu omlouvat za to, že čekám hodně.
Ty knihy, od kterých jsem dostala to, co jsem očekávala a ještě víc: Ten, kdo sedí v koutě; Hledání Aljašky; Bez naděje; Jedna želva za druhou; Uvnitř mé hlavy; Tíha vesmíru; Důvod dýchat; Odpusť mi, Megan; a moje nejoblíbenější pokud jde o téma sebevraždy Odpusťte mi, váš Leonard.
Těmto knihám stojí za to věnovat pozornost.
Čekala jsem od knihy asi trochu víc, ale jednoznačně má všechny hvězdy.
Zatím ještě spadám pod Young Adult stále, ale určitě by si knihu měli přečíst i rodiče dospívajících.
Jak bylo vidět, rodiče Mehrín si ničeho nevšimli a ona trpěla.
Kniha mi přiblížila, jak se může cítit člověk s úzkostí a depresí, jelikož jsem naštěstí ničím takovým nikdy netrpěla.
Knihu Co jsme si nikdy neřekli by si podle mého názoru měl přečíst (nejen) každý teenager. Velmi citlivým způsobem řeší hned několik komplikovaných témat (deprese, ztráta blízké osoby, sebepoškozování, znásilnění...). Nebylo pro mě snadné ji číst, protože mě hodně zasáhla. Já u knih nikdy nebrečím a tady i nějaká ta slzička ukápla. Kniha je sice natolik čtivá a chytlavá, že by se dala přečíst za chvilku, ale za sebe doporučuji číst pomaleji, abyste si to opravdu prožili a užili. Pusťte se do ní, nebudete litovat. Tenhle křehký příběh plný emocí si nejde nezamilovat.
Tento emocemi nabitý román si mě naprosto získal. Postavy Mehrín, Cary a Olivie jsou tak živě a reálně vykreslené, že jsem měla pocit, jako by byly skutečné. Jejich propracované charaktery mě donutily si je zamilovat a prožívat s nimi jejich příběh od začátku až do konce. Dokázala jsem se skvěle vcítit do jejich pocitů, což ale z knížky nedělalo vůbec jednoduché čtení. Mezi emocemi převládal smutek, zoufalství a deprese a při čtení mi mnohokrát bylo až úzko. Rozdílnost hlavních hrdinek autorka podpořila tím, že u každé z nich trošku odlišila formát textu a styl psaní. Nejvýraznější v tomto ohledu byly kapitoly Olivie, které byly psané formou krátkých a úderných vět.
Navzdory poměrně dlouhému rozsahu se knížka čte úplně sama, příběh vás pohltí a na konci vás vyplivne emočně totálně vyždímané. Při čtení jsem se neubránila slzám, téma pro mě bylo velmi silné, a přestože bylo podané citlivě, příběh mě hodně zasáhl. Knížka má opravdu velký přesah, zabývá se důležitými tématy, o kterých je třeba mluvit, a myslím si, že pro spoustu mladých čtenářů by mohla být velmi důležitá.
Skvělá kniha, kterou by si především dospívající měli přečíst. Autorka se s řešením vážných témat poprala bravurně a zpracovala je do velmi hezky napsané knihy. Velké plus na knížce je její čtivost a to jak vám strany ubíhají pod rukama, takže i na tloušťku knihy jí máte opravdu rychle přečtenou. Kniha se zabývá tématy jako je například sebevražda, sebepoškozování, deprese, tělesné postižení a celkově psychické poruchy. Příběh je psán hned z tří pohledů a to hlavních hrdinek. Oliviin pohled je navíc velice zajímavě napsaný (to poznáte při čtení knihy) a Mehrínin pohled je víceméně z vlastní zkušenosti autorky, která dříve také měla psychické problémy. Navíc je toto kniha u které jsem měla poprvé a to dokonce několikrát na krajíčku. Jednoznačně vám knížku můžu doporučit. Jediné co mě trošku mrzí, že v knize nebylo dovyřešeno, jak to dopadlo se serverem MementoMori a kdo za ním stojí, ale to je jen taková maličkost, takže dávám zasloužených 5* a je to kniha ze které si určitě něco odnesete:)
První co musím vyzdvyhnnout je krásná barva knížky, která mě hned na první pohled zaujala. Celkově je ta obálka taková minimalistická a hezká, což je něco pro mě. O knížce jsem nevěděla absolutně nic, nečetla jsem si anotaci ani jsem s nečetla žádné recenze, jen jsem ji dost často viděla na instagramu u lidí, které sleduji a viděla jsem tam dost vysokých hodnocení. Takže když jsem se šla do Luxoru jen "mrknout" (všichni to známe, že :D), tak jsem si ji s sebou musela odnést. Hned jsem se do ní pustila a ten děj šíleně rychle odsýpal. Příběh je vyprávěný z pohledu tří dívek, z čehož je jedna nejvíce propracovaná ( Mehreen), což je vlastně tak trochu sama autorka, protože hned na začátku knížky se dozvídáme, že sama trpěla depresemi a myslela si, že je na všechno sama. Knížka pojednává o dost závažném tématu a podle mě to zvládla vážně bravurně. Každá dívka měla jiný problém, kvůli kterému si chtěla vzít život, ale postupně zjištují ,že jim konečně někdo rozumí a má je rád. Trošku jsem ke konci knížky slzela, ne že ne. Užívala jsem si příběh, líbilo se mi zpracování deprese jako " chaosu", jak ho popsala jedna z hlavních postav. Taky zpracování textu je skvělé ( hlavně u Olívie, kde se text různě sype a točí). Za mě vážně dobrá YA knížka, kterou by si měli přečíst hlavně mladší slečny, které mají nějaké problémy. Za mě 4.5*/5* a určitě ji mohu doporučit i starším.
TRIGGERS: Sebevražda, sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, sexuální zneužívání, znásilnění, deprese a úzkosti, panické ataky.
Tohle rozhodně není knížka pro každého. Velmi silný příběh propletený mentálními nemocemi, fyzickým postižením, sexuálním zneužíváním a to celé zabalené do sebevražedného paktu tří zcela odlišných dívek se zcela odlišnými životy.
Jestli se potýkáte se zmíněnými triggery, prosím, prosím, PROSÍM. Vážně zvažte, jestli tuhle knížku budete číst. A i pokud ano, nespěchejte s tím, dávkujte si to, dejte si na čas.
Příběh je velmi čtivě psaný (ačkoliv kapitoly Olivie jsou psané ve velmi specifickém formátu, který nemusí být ke čtení příjemný), je uvěřitelný a reálný. Líbí se mi jak autorka klade důraz nejen na důležitost odborné pomoci, ale také zdravých vztahů a otevřené konverzace v rodině a mezi přáteli.
Fajn kniha pro young adults, která uvěřitelným způsobem řeší problémy mladistvých, jako je sebepoškozování, zneužívání, nepochopení ze strany rodiny atp. Sice už nespadám do cílové skupiny, ale i přesto, že se mě tato témata už tak nedotýkají, ráda si občas přečtu něco i z tohoto soudku jako oddechovku.
Štítky knihy
sebevražda islám znásilnění sebepoškozování arabská literatura tělesné postižení sexuální obtěžování pro dospívající mládež (young adult)
Kniha se mi opravdu HODNĚ líbila, ale je tak moc čtivá že jsem si ji musela přečíst ještě jednou abych z toho něco měla.