Co když se utopíme
Sarah Sprinz
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483181/bmid_co-kdyz-se-utopime-3FI-483181.jpeg
4
444
444
Co když... série
1. díl >
Laurie Cavelleová si ze všeho nejvíc přeje hodit minulost za hlavu a začít s čistým štítem. Po tragické smrti staršího bratra se přestěhuje z Toronta na západní pobřeží Kanady a konečně se zdá, že jde všechno jako na drátkách. Rychle získá nové přátele a práci, ale především začne studovat medicínu na prestižní University of British Columbia. Sní o tom, že se stane lékařkou a bude zachraňovat životy, přesně jak si to přál i zesnulý Austin. Pak jí ale osud do cesty přihraje pohledného a sympatického medika Sama, který jí hned při prvním setkání na pláži naprosto učaruje. Laurie ale záhy zjistí, že je pojí i něco jiného než vzájemná náklonnost. Je možné, že byl Samuel Averett zapleten do událostí, které následně stály jejího bratra život? A co se tu osudnou noc přesně stalo? Minulost, před kterou prchla, ji opět dohání a je jen na Laurie, aby odhalila pravdu.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2021
,
Red
Originální název:
What if we Drown, 2020
více info...
Přidat komentář
Nejspíš jsem ji nerozečetla v pravý čas... Nebo mě už příběhy psané dle šablony tak úplně nedokážou vtáhnout a překvapit.
Celé mi to připomíná Monu Kasten a její sérii Znovu. Mladá dívka se odněkud přistěhuje do neznámého města a nastupuje tam na univerzitu. Shání si bydlení, poznává nové lidi, děsí se z množství učiva, nachází brigádu, chodí na večírky a pak... přichází na scénu "on". Oba dva mají většinou tajemství nebo temnou minulost, kterou si časem odhalí.
Předvídatelné, předvídatelné a ještě jednou šíleně předvídatelné. Všechny tyhle romány jsou na jedno brdo.
Miluji romantické příběhy a přála bych si číst originálnější, uvěřitelnější a nepředvídatelnější osudy hrdinů, kteří se do sebe zamilovávají. Sarah Sprinz jede podle šablony a opisovat bude nejspíš i u dalších románů z této série.
Jako oddychovka je to dobré... Čtenářům, kteří čtou tento žánr výjimečně nebo jsou jím zcela nepolíbeni, se bude čtení bezpochyby líbit. Mně by před pár lety též uspokojilo. Ale když už máte načteno a vidíte tu podobnost, jen vás to nudí.
Doporučuji mladým čtenářkám, které potřebují snít o někom, jako je Sam Averett. Protřelejší čtenáři hlavního hrdinu též ocení, ale myšlení hlavní hrdinky a děj, který už četli mnohokrát předtím, je příliš neuchvátí.
Příjemná odpočinková knížka. Styl autorky je čtivě psaný, citlivý, žádné vulgární pasáže. Snad jen ta velmi často opakovaná věta, že srdce jí vynechalo úder... Ale jinak mezi podobnými příběhy tento nepůsobil tak naivně, hloupě. Jasně, že původní pohnutky hlavní postavy jsou trochu mimo a někdy pořád dokola... Ale sedlo mi to. Těším se na dvojku. :)
„Ale jestli mě ta úmrtí a ty ztráty v mém životě něčemu naučily, tak tomu, že srdci nesejde na tom, co smí a nesmí.“
„Nikdy to nebude jednodušší. Nikdy. Jen ty budeš silnější.“
„Ale každý den máme šanci stát se lepší verzí sebe sama.“
„Nejspíš to bude jako s každou novou výzvou. Ze začátku člověku přijde hrozně těžká a nepřekonatelná, ale pak se jí přizpůsobí. V určitou chvíli se z ní stane rutina, člověk najednou překoná sám sebe, aniž to zaregistruje.“
„Každý člověk si zaslouží pomoc, ačkoliv si za svoji situaci může sám. Ačkoliv ho do ní přivedla jeho vlastní rozhodnutí.“
„Víš co, zní to drsně, ale nezáleží, jak moc budu truchlit. Jak moc se budu ničit. Nic už tě zpátky nepřivede, naopak, přivede mě to tam, kam ses dostal i ty.“
„Nepřísluší mi, abych soudila tvoje rozhodnutí. Abych tě za ně nenáviděla, abych na tebe měla takový vztek. Udělal jsi chybu, ale i já jich dělám spoustu. Každý den.“
„Každý den dělám určitá rozhodnutí, v každém z nich se skrývá šance na nový začátek. Na lepší teď a tady. Šance smířit se a jít dál.“
Kniha nebyla špatná, ale brala bych to jako takový průměr :-) lehké oddechové čtení, ale četla jsem už lepší knihy.
Dám šanci i druhému dílu.
Krásná kniha, čtivá od začátku do konce, škoda že nebude i pokračování s tímto párem :) přišlo mi to docela rychle ukončené ale stojí za přečtení :)
Bylo to velmi příjemné a milé čtení. Laurie je skvělá postava, která se potýká se smutkem a nevyřešenou minulostí. Potká sympaťáka Sama, který má stejný problém a jak to bývá, láska přijde když to nejméně čekáme. Odhalí se menší tajemství a následně přijde dojetí a slzy. Musím říct, že se mi kniha líbila a určitě se hned pustím na další dva díly.
S knihou jsem velice spokojena, byla naprosto skvělá. Ikdyz mi přijde, ze na školu už jsem stará, tak tyto knihy neskutecne mám rada. No nic jdu na další díl
,,A pochopila jsem, kdo jsi. Jak čestný jsi. Jak moc jsem se v tobě mýlila. Všechno je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Není jen černá a bílá, jen dobro a zlo. Tak jednoduché to není. Což jsi mi ukázal ty."
Myslím,že je brácha nakonec dal dohromady. Jejich první setkání i sbližování bylo milé a najednou stranu chápu Laurie proč mu to neřekla, ale na druhou...chudak Sam. Ovšem dopis pro Austina ve mě vyvolal skoro pláč,už jsem měla nakrajičku...
Opět jsem tuto knihu vybírala očima aniž bych věděla o čem kniha je, obálka se opravdu povedla. Musím přiznat, kniha mi vyrazila dech. Byla pro mě emočně silná, párkrát jsem musela odložit a prodýchat aby se mi nespustil potok slz. Sarah se jako spisovatelka zařadila k mým oblíbeným, píše opravdu hezky a už jen téma medicíny není lehké popsat aby jste si to dokázaly vybavit, jí se to ovšem povedlo skvěle. Postavy se mi také moc líbily a těším se na další díly.
tento komentár píšem už trocha neskôr po prečítaní knihy, takže bohužiaľ tie čerstvé emócie po prečítaní tu nebudú zaznamenané. Čo však môžem povedať, a sama Laurie to na konci knihy zhrnula bolo, že to ona sa postavila zle k celému problému, zvolila zlý prístup k Samovi, a celkovo mi nebola až tak veĺmi sympatická. Ja rozumiem, že tá kniha sa točila okolo nej, ale pre ňu tu vždy niekto bol, podal pomocnú ruku a tak, a ona sa o svojich priateľov až tak veľmi nestarala. Viac menej, zápletka bola predvídateľná už od začiatku, tak to aj dopadlo. Našťastie, vďaka (opäť) zásahu priateľov, to pre Sama a Laurie dopadlo dobre. Príbeh bol príjemný, niekedy emócie boli veľmi hmatateľné, najmä tie Samove. Celkovo ale nejde o knihu pre náročných čitateľov, nedopraje ani poriadnu zábavu, sex či romantické rozvíjanie vzťahu. Na to, že tam išlo o ľudí na vysokej škole, sa správali dosť detinsky.
Moc jsem netušila, co od toho čekat, ale ve výsledku jsem rozhodně byla mile překvapena. Bála jsem se, že z toho budu mít depky, protože co si budeme, ta anotace nezní moc optimisticky. Ale... jako jo, děj byl místy vážně smutný a bolelo ho číst, ale nic, z čeho bych měla dlouhodobé depky.
Laurie byla skvělá hlavní hrdinka. Jo, občas mě lehce štvala, ale byla fajn. No, je tu ale jedna věc, kterou jsem ale nemohla zkousnout... nechci ale nic spoilerovat, takže jen ve zkratce - byla to věc, díky níž jsme vlastně měli zápletku. Sam byl taky strašně fajn. Myslím, že jsem si ho zamilovala téměř hned. Klasika.
A příběh se mi taky moc líbil. Bylo to psané hrozně čtivě, že jste prostě chtěli vědět víc. Jen teda kdyby se Laurie zachovala trochu jinak... vůbec by mi to nevadilo.
Doporučuju! Pokud máte rádi třeba knihy Mony Kasten, rozhodně s touto knihou neuděláte chybu.
4,8/5
Z mé strany to bylo velké šlápnutí vedle, kniha možná pro teenagery, ale ne pro dospělého. Možná edice Red, znamená červenou knihovnu.
Dějová linka skoro žádná, Laurie střídavě šíleně miluje a nenávidí, myšlenky a dialogy se opakuji stále dokola, kniha nemá vůbec žádný spád. Kdyby měla 100 stran, tak to úplně stačí. Od poloviny knihy jsem se musela přemlouvat, abych ji vůbec dočetla. Vlastně ani nevím, za co jsem dala 2 hvězdičky, možná, že sem tam za inteligentní úvahu nad tragédií, která může člověka v životě potkat.
Co kdyz se utopime je velmi příjemná oddechovka plná citlivě uchopeneho smutku.
Laurie chce konečně někde začít znovu. Ale smutek se nese společně s ní i do nového města, kde začíná prvním rokem studovat medicínu. Medicína byl sen jejího bratra, teď je i jejím, ale vždy byl hlavně jeho... Možná by to mohl být nový začátek. A když potkává Sama studenta čtvrtého ročníku, možná je čas i nový vztah. Jenže vzpomínky se každý den derou na povrch. Není jediná koho tíží bolest a výčitky. Ten někdo, kdo se cítí podobně jako ona, možná ještě hůř, je velmi, velmi blízko.
Tohle bylo velmi příjemné čtení, bez zadrhelu, hluchych a nudných míst. Celé se to četlo svižně a opravdu to bavilo. Prostředí, ve kterém se příběh odehrával tomu také dost pomohlo, včetně vedlejších postav, které si nejde neoblibit.Celé to působilo tak klidně a nenucene. Vše plynulo pozvolna a přitom poutavě.
Co kdyz se utopime je velmi krásný příběh, který vás rozesmutni i okouzlí a budete si jej plnými doušky užívat.
Co jsem očekávala, to jsem taky dostala - krásnou a pohodovou knihu, u které se člověk může nechat prostě jen unášet dějem. Oběma jsem to věřila, i když bych malé výtky vůči Laurie měla, tak na fajn oddechové večery bych ji určitě doporučila. Navíc prostředí Vancouveru, pro mě srdeční záležitost :-). Doma mám i další dva díly, tak se na ně určitě brzy s chutí vrhnu.
Půjdu proti proudu, ale mě kniha vůbec nezaujala. Ano nevím, kde mám začít.
Milostná linka vlastně žádná. v podstatě jsme se o jejich vztahu nic nedozvěděli, prostě viděli a bum strašně se do sebe zamilovali. Žádný příběh okolo toho, nic proč bych měla věřit, že jsou doopravdy spolu, protože se milují. Nebyla mezi nima téměř žádná komunikace, prostě nic.
Laurie celkové v komunikaci pokulhávala, nebo když něco řekla, tak udělala úplný opak. Nechovala se vůbec na svůj věk. O Laurie se jinak nedozvíme nic moc, jen že studuje medicínu a umřel ji bratr. To je vlastně vše.
Knížka je postavena na nulové komunikaci směrem od Laurie a o tom je celý příběh.
Pasáže, kde by mohly být zajímavé, tak jsou sfouknuty na pár stránkách bohužel. Takže celkově hodnotím 2/5
Od knihy jsem neměla žádná velká očekávání a o to více mě překvapilo, jak mě doslova pohltila. Kniha je velmi čtivá. Jako oddechovka ideální.
Nádherná knížka. Neměla jsem velká očekávání, navíc z předchozích recenzí (whiolet) jsem se trošku bála povahy Laurie. Nebylo proč, každý vnímá odchod blízkého člověka a další nepříjemné situace v životě jinak a já se i přesto, že jsem žádnou blízkou osobu neztratila, dokážu přesně vcítit do toho co Laurie prožívala i po 3,5 letech. Asi není nic co by mě na knize zklamalo. Několikrát mě kniha dohnala k slzám.
Tato série (zatím přečtené první dva díly) je za mě mnohem lepší než série ze Skalistých hor od Lilly Lucas. Učitě nechávám v knihovničce a ráda se ke knize někdy v budoucnu vrátím.
IG: @books_by_dee
Laurie se po tragédii v rodině, smrti nevlastního bratra, vydává přes celou Kanadu splnit svůj, ale i tak trochu bratrovo, sen stát se lékařkou. Náhodou potkává studenta medicíny Sama a přeskočí jiskra. Všechno by mohlo být dokonalé, ale to by se Laurie nesměla dozvědět, že právě tenhle Sam by mohl ýt zapletený do událostí, které následně stály jejího bratra život.
Ze začátku mě mrzelo, že se díl hlavně zaměřoval na Laurie a v podstatě nějaká romantická linka se začala rozvíjet až kolem strany 100. Já moc nemám ráda ty hlavní hrdinky, které se chovají jak puberťačky a neumí komunikovat a to je přesně Laurie. Bavilo mě však prostředí univerzity, celkově lékařské prostředí (Sam a Laurie studují medicínu) a vedlejší postavy (obzvlášť Emmet, na kterého se těším do 2 dílu).
Já málokdy čtu anotace, takže tady mě docela zvrat v knížce šokoval a absolutně jsem netušila, jak tohle vlastně dopadne. Dokonce mi na konec ukáplo pár slziček a za to si knížka taky nahrabala pár bodů. Někomu Sarah sedne, někomu ne. Já se řadím k té skupině, kterou její styl psaní baví.
Trošku mi Sarah připomíná Colleen alespoň tím těžkým tématem, které vždy ve svých dílech propojí s romantickou linkou.
Štítky knihy
přátelství láska lhaní, lži nový začátek vyrovnání se s minulostí vyrovnání se se smrtí
Autorovy další knížky
| 2021 |  Co když se utopíme |
| 2022 | Co když zůstaneme |
| 2023 | Kdekoliv |
| 2022 | Co když uvěříme |
| 2023 | Kdokoliv |
Po strašně dlouhé době jsem sáhla po své knižní krabičce a vylosovala knihu, kterou si přečtu. Očividně štěstěna stála při mně a já dostala tuhle, která mi neuvěřitelně sedla do nálady. Jedná se o mé první seznámení s autorkou.
Příběh byl neuvěřitelný emocionální kolotoč, měl nejen vtipné a kouzelné momenty, ale i chvilky, kdy se mi zastavilo srdce a nutilo mě to hodně přemýšlet. Sice se jedná o „předvídatelnou“ romantiku, ale má plno výjimečných situací a opět se dotýká těžších témat. Kdo sledujete moje recenze delší dobu, tak víte, že tyhle knihy doopravdy miluju.
Laurie se přestěhuje, aby mohla studovat medicínu a splnit si sen. Je to doopravdy přímo její sen? Stále se totiž nepřenesla přes smrt svého bratra a tak doufá, že jí nové město nabídne lepší start. Brzy se seznamuje s pohledným starším studentem medicíny Samuelem. Oba si nesou své démony z minulosti a snaží se s nimi vypořádat po svém. Rozhodně mi přijde, že Laurie udělala obrovský pokrok.Obě dvě postavy jsem si velice oblíbila a strašně moc jsem si užívala jejich vzájemnou energii. Kromě toho jsou zde i skvělé vedlejší postavy a já jsem se zamilovala do Emmeta a rozhodně se těším na druhý díl s ním.
Prostředí univerzity, studia i lékařství bylo velmi pěkně zpracované a bylo zde vše – radosti i starosti, které každý student dobře zná. Děj plynul rychle, já jsem se nenudila a hltala jsem každé slovo. Zamilovala jsem se, aby mi kniha mohla zlomit srdce a následně ho zase slepit. Dokonce jsem i pobrečela. Po dočtení jsem se dlouho nemohla od příběhu odpoutat a neustále jsem na něj myslela.
Mohu naprosto doporučit a jelikož mě kniha vážně zasáhla, tak hodnocení bylo jasné hned po dočtení!
5/5