Co s láskou
Nicholas Sparks
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221882/bmid_co-s-laskou-221882.jpg
4
887
887
Dawson Cole se už v dětství rozhodl, že nepůjde ve stopách svých předků – zločinců a kriminálníků, a v sedmnácti letech proto utekl z domova. Útočiště našel u ovdovělého podivína a automechanika Tucka Hostetlera. Rodina Amandy Collierové naopak patří v městečku Oriental k městské honoraci a na svou dceru klade jen ty nejvyšší nároky. Ona má však své představy o životě a nic nedbá toho, že chlapec, do kterého se zamiluje, je z opovrhované rodiny. Nepřízeň i nešťastná nehoda však mladé lásce nepřejí… Když Tuck Hostetler umírá, jeho posledním přáním je, aby se Amanda a Dawson sešli na pohřbu – po pětadvaceti letech. Společné vzpomínky na chvíli vzbuzují zdání, že snad existuje nekonečná láska, jenomže život je o poznání komplikovanější a někdy je nutné vzdát se toho nejcennějšího, co máme. Původně vyšlo pod názvem To nejlepší z nás (Ikar 2013).... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
The best of me, 2011
více info...
Přidat komentář
Příběh se četl velmi snadno, umění vyprávět se N.Sparksovi nedá upřít. Konec knížky mi přišel trochu přitažený za vlasy, škoda...
Kdo z nás nevzpomíná na první lásku a nepřemýšlí, co by, kdyby.
Ač mám autora moc ráda, tato kniha mě vyloženě zklamala. Konec byl tak "sladký", až jsem to nedokázala polknout. Právě se podle knihy natáčí film s Michelle Moneghan a James Marsden v hl. rolich.
Nicholas Sparks patří mezi mé nejoblíbenější autory. Tato kniha mi opět připomněla, proč tomu tak je. Úplný závěr byl sice předvídatelný, ale mně to nevadilo.
Pro Andvejku: Takto prozradit ostatním čtenářům vyústění knihy, to se snad nedělá, ne?
Konec byl natolik trapný a kýčový, že bych s chutí (mstivě) dala hvězdičky do mínusu.
Po přečtení této knížky jsem se pořád musela pozastavovat nad tím, co by bylo, kdyby...
Líbilo se mi, že kromě romantiky dvou čtyřicátníků( kterou Sparks napsal skvěle) je to taky o tom, že přebíráme zodpovědnost za sebe a za své činy.
Amanda milovala Dawsona, řeší svoje rozhodnutí z mládí, ale taky nezapomíná na svoji rodinu.
Poslední stránky byly napínavé, konec dojemný, i když podle mě trošku nereálný.
Tak tohle je silná kniha. zpočátku se to ani tak nezdá, člověk by si řekl, že to bude "limonáda", ale ve druhé polovině knihy děj nabere obrátky: Mně se tedy děj předvídatelný nezdál - možná právě proto, že jsem od knihy čekala něco jiného. Paralelní příběhy Tucka a Clary nebo Dawsonovy rodiny mně nejen nevadily, ale podle mého názoru příběhu prospěly - nebyl monotematický, bylo nad čím se zamyslet. No a závěr mně tedy vehnal slzy do očí... Kniha je i o tom, že život nejsou často splněné sny, ale ústupky, kompromisy, odpovědnost k vybudovanému vztahu, k dětem - a zda člověk může i přesto nalézt klid v duši a štěstí. Knihu ráda doporučuji.
Skvělá kniha, suprově se četla, konec knihy naprosto strhující, ukápla i slza. Sparks je kvalitní spisovatel, určitě si přečtu i jeho další knihy. Tuto knihu ale rozhodně doporučuji.
Kniha se moc dobře četla, je to má první kniha od Sparkse, určitě si přečtu další, ale teda ten konec, ten mě dostal a nemůžu tomu uvěřit :-( Ach jo, miluju šťastné konce a pak na mě s tímto?? Kdepak mám kapesníky!!!
Moje úplně první knížka od Nicholase Sparkse a přiznávám, že je autor pro mne celkem milé překvapení a moc ráda se zase ponořím do jeho dalších příběhů. Tento jsem přečetla jedním dechem a moc se mi líbil. Čekala jsem spíš takovou příjemnou oddechovku o nenaplněné lásce z mládí, ale že se to nakonec vyvine tak nějak jinak a že i na dobré anděly dojde, to jsem tedy nečekala vůbec. I když se mi děj zdál místy lehce předvídatelný, chvílemi jsem četla až s lehkým napětím, jestli to dopadne, tak jak si myslím. Jste zvědaví, jak? Neváhejte a čtěte, myslím si, že nudit se určitě nebudete a i na nějakou tu slzičku dojde...
Ze začátku se kniha trochu vlekla, ale ten konec… S postavami jsem soucítila a krásně se to četlo. Jelikož to je moje první kniha od Sparkse, která mě nadchla, tak se určitě pustím i do dalších.
Moje první kniha od Sparkse, neurazí, ale ani nenadchne. Na mě moc přeslazená a často lehce předvídaný děj. Ale jako nenáročná a odpočinková četba super.
Jako první knihu jsem přečetla Milý Johne. Nevím proč, ale mám pocit, že ostatní knihy, které jsem četla, včetně To nejlepší z nás, jsou jen chabé odvary.
Knížky od Sparkse se čtou skoro samy. On má prostě krásný styl vyprávění, popis, při kterém se skoro ocitnete někde u domku u jezera se spoustou květin. Příběh byl zase hezky vymyšlený. Takže jako vždy mě tímto nezklamal. Na druhou stranu jsem od knihy očekávala ještě o trošku víc. Zvlášť tedy na konci. Protože, jak já zrovna nejsem zastáncem takových těch přešťastných konců, tady by mi podobné zakončení nevadilo, i když vzhledem k situaci Amandy byl tento konec relativně "nejreálnější".
Nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, ale ani mě neposadila na zadek. Je to pro mě takový zlatý střed, který neurazí, ani nenadchne. Líbil se mi styl vyprávění, ano, uznávám, místy s přehnaným množstvím patosu. Na druhé straně ale musím říct, že jsem četla mnohem patetičtější záležitosti a tenhle příběh si oproti nim tak volně plynul, nic nebylo úplně nesmyslné a přehnaně kýčovité, jako to dokážou některé "spisovatelky".
A konec bych nechala určitě otevřený ;-)
Sparks se nádherně čte. Má úžasný cit pro krásné příběhy, pro vztahy dvou lidí a nebojí se otevřeně mluvit i o pocitech mužů. Což ve většině případů jiných autorů chybí.
Přistupovala jsem k této knize s vidinou příjemné beletrie, ale dočkala jsem se k dílu, které jsem málem nezvládla ani přečíst. Velmi mě zklamalo, protože bylo přeromantizované, předvídatelné a veskze nudné. Závěr, o kterém jiní píšou, že slza ukápne, byl pro mě vlastně trapný (jak z amerických filmů), protože jsem ho čekala už padesát stránek předem :-) Pro mě prostě omyl, myslím, že od tohoto autora již knihy číst nebudu.
SPOILER: Tak najskôr - Nicholas Sparks je výborný autor - to len na úvod, že proti nemu nič nemám. Ale táto kniha bola z 2/3 nudná. Dawson bol taký kladný hrdina, až ma z toho rozboleli zuby. Dej románu sa vliekol, obsahoval zbytočne veľa postáv a vedľajších scén, ktoré s hlavnou myšlienkou nemali nič spoločné. Autor sa stále motal v minulosti. Chvíľami mi to pripadalo, že vlastne nevie o čom bude písať a potom odrazu ho napadla spásonosná myšlienka a pustil sa do poslednej tretiny, ktorá nabrala takú rýchlosť, že nestačila zabrzdiť a prerazila ochrannú bariéru. Celá myšlienka románu je ukrytá v jednom jedinom slovnom spojení autora: ŽIVOT ZA ŽIVOT - kto, kedy a prečo, si musíte prečítať. Keď sa autor zachytil tejto myšlienky už bol dej veľmi, veľmi predvídateľný.
Trochu ma naštval aj preklad názvu v množnom čísle. Myslím, že by bolo lepšie, keby bol zostal v jednotnom čísle. O tom je vlastne celý román. Je to o Dawsonovi, nie Amande ani o Tuckovi, len o Dawsonovi. A možno práve preto z neho autor urobil takého kladného hrdinu.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Milý Johne |
| 2013 | Zápisník jedné lásky |
| 2010 | Poslední píseň |
| 2013 | To nejlepší z nás |
| 2012 | Bezpečný přístav |
Jednoduchý děj, snadné rychlé čtení, závěr se dal očekávat, ale právě posledních 50 stran mě nepustilo od knihy, doporučila bych na víkend, dovolenou nebo jen tak do vany :-)