Co život dal a vzal
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/239792/bmid_co-zivot-dal-a-vzal-239792.jpg
5
1149
1149
Úsměvná vyprávění americké autorky Betty MacDonaldové si získala oblibu svou bezprostředností a upřímností. Pod titulem Co život dal a vzal vyšly tři její práce - Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě - navazující na její neméně populární knížku Vejce a já. MacDonaldová čerpá náměty výhradně z vlastního života, popisuje, co ji potkalo dobrého i zlého. Znovu přivádí k životu nesčetné množství lidí, s nimiž se setkala třeba jen letmo, nebo ať už její osudy ovlivnili významněji. K nejsilnějším a nejvýraznějším částem trilogie patří díl Morová rána, kdy vypráví o svém pobytu v tuberkulózním sanatoriu. Ať už ji však potkává cokoli, nikdy se beznadějně nepropadá do sebelítosti a pesimismu, vždy hledí kupředu s nadějí a vírou, že se vše dobře skončí. A právě pro tuto schopnost přenášet na čtenáře svou nezdolnou víru v člověka, který se nevzdává a svou činorodostí, elánem a dobrou náladou za všech okolností dokáže překonat všechny překážky, sklidila Betty MacDonaldo... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2000 , VyšehradOriginální název:
The plague
více info...
Přidat komentář
Tu to knihu jsem četla asi 100x je to moje bible , vždy po jejím přečtení se mi zdá život hezčí.
Úžasná kniha, ke které se vždycky ráda vracím, která se neomrzí, z níž si pamatuji celé pasáže. Betty MacDonald je podle mě záruka kvalitního humoru, což u autorek (tím chci říct ženských) není moc časté. Hvězdiček by si zasloužila daleko víc, stejně jako její prvotina Vejce a já.
Nejvíc mne bavila třetí část knihy. Některé pasáže byly zdlouhavé, četla jsem knihu fakt dloouho. Ale kladně hodnotím, že věřím, že spisovatelka všechno zažila (netuším, jestli tomu tak opravdu je ve všech případech-příbězích).
Humorná, lehká, optimistická a padne-li na vás zádumčivost, melancholie, deprese, trudnomyslnost, světabol, prostě splín, tak se vsadím, že ji tato skvělá knížka vyžene. A jak píše čtenář sycek " v případě těžkých chvil dá sílu bojovat dál". Věřím, že je to nezbytná četba v případě ztroskotání na opuštěném ostrově. :))))) Doporučuji.
Vtipně pojaté vyprávění o boji s nemocí.Kdo přečetl, může autorce jen fandit.
Nejvíc mi utkvěla v paměti Morová rána a s velkou chutí jsem ji četla při pobytu v nemocnici.
Pred mnohými rokmi mi táto spisovateľka svojimi vtipnými postrehmi a múdrosťou cez knihu prežiarila niekoľkomesačný pobyt v nemocnici v sádrovom skafandri. No a cez kapitoly o pobyte v sanatóriu som si ju adoptovala za staršiu sestru v trampotách. :D
Četla jsem několikrát. Podle mých poznámek:
Tři různá vyprávění, ze života autorky.
Optimismus, vyprávěčství, láska k lidem.
Čtivé. Knížku miluji.
Citát:
"Můžeš, když musíš."
"Lenoch nikdy nepozná radost z odpočinku."
Jedna z nejlepších knížek, co jsem četla. Poprvé jsem jí otevřela asi ve dvanácti letech a poté se k ní několikrát vrátila.
Knížka je humorná, lehce se čte. Výborně se u ní bavím.
Tato kniha je mým zachráncem v těžkých chvílích,pohladí po duši a dá sílu bojovat dál.
Sprvu som hodlala udeliť 4 hviezdičky, ale už pri časti, kde si Betty hľadá zamestanie v meste, som si uvedomila, že tisíc a jedenkrát variuje na tú istú tému- slepačia farma, nezamestnanosť, tuberkolóza, život na ostrove. Až krajne ironicky popisuje príhody svojej životnej púte, a v každej časti popisuje všetko rovnakým spôsobom. Kto bol otravný, zopár zaujímavých duší, atď.
Pro mě úplně nejlepší kniha, četla jsem ji několikrát a vždy se těším, kdy zase přijde její čas.
Asi nejvic jsem se pobavila u casti Morova rana. Tu jsem cetla asi s nejvetsim zajmem. Jinak musim priznat, ze jsem se nekdy dost nudila a cetla jsem jen proto, ze je tato kniha "klasika" a ja knihy velice nerada odkladam nedoctene. Je pravda, ze si clovek musi uvedomit, kdy je kniha psana.
Byly to moc příjemně strávené chvilky s touhle knížkou ... je to už docela dlouho co jsem ji četla, a přesto v paměti zůstává :-) ... Betty má velký talent vyprávět příběhy svého života ... máte pocit, jakoby jen tak mimochodem referovala o „radostech i katastrofách během hospodářské krize“ ... a přitom, každý z těchto tří příběhů vyznívá trochu jinak ... tyhle pocity navozuje pokaždé jiná „atmosféra“ příběhu ... v Morové ráně, je to úplně jako by Vám Betty svůj příběh vlastně jen potichu a pozvolna vyprávěla, jen tak, aby nedostala vynadáno od ošetřujícího personálu :-), víte přeci, že pacienti se musí léčit klidem :-) ... zato v případě líčení puberty svých dcer je to jiná, Betty je příjemně sarkastická ... a bez problému Vás přesvědčí, že „puberta je něco, co si každý rodič musí prožít“ :-), proto, aby pochopil, že „některé věci se skutečně nedají popsat“ :-) ...
Doporučuji začíst se do Bettyiných příběhů ... třeba když Vám není lehce na duši, ... nebo když potřebujete vypnout a relaxovat ... zasmějete se, ... získáte mnohé „užitečné“ rady (jako třeba, že přidáním nudlí k jakékoliv večeři získáme libovolné množství porcí :-) ...) a možná si i „srovnáte priority“ (nebo si alespoň vzpomenete na Bettyinu radu, že „ kdokoli může dělat cokoli - jen si musí věřit“ :-) ...), čas strávený s Betty Vám určitě příjemně uplyne a Vy ... najednou otočíte poslední stránku :-).
Knížku jsem sice neshltla tak jako Vejce a já, ale stejně se mi líbila moc :) Kdokoli může dělat cokoli asi nejmíň, Morová rána byla sice mírně depresivní, ale nejzajímavější a Dusím se ve vlastní šťávě byla úžasná oddychovka. Je hrozná škoda, že toho Betty nestihla napsat víc, ale podle všeho si ten ne moc dlouhý život užila naplno :)
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Jedna z nejkrásnějších knížek jakou jsem kdy četla,vím ,že tuhle budu mít doma stále:-))poslouchala jsem i mluvené slovo a jsem schopná poslouchat donekonečna:-)