Co život dal a vzal
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307875/bmid_co-zivot-dal-a-vzal-zku-307875.jpg
5
1147
1147
Autorka ve volném pokračování slavného románu Vejce a já vypráví o třech důležitých etapách svého života - o období nezaměstnanosti, o době, kterou prožila jako pacientka plicního sanatoria, a konečně o obtížném údobí, kdy pečovala o dospívající dcery a snažila se o literární kariéru. Náměty čerpá výhradně z vlastního života a s ironickým nadhledem líčí, co ji v něm potkalo dobrého či zlého. Optimismem, bezprostředností, upřímností a vírou v člověka a jeho schopnosti překračují její romány běžné hranice jak humoristické, tak i ženské četby. První vydání v nakladatelství Vyšehrad.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1985 , VyšehradOriginální název:
The Plague and I, Anybody Can Do Anything, Onions in the Stew, 1950
více info...
Přidat komentář
Krásná, moudrá a upřímná kniha. Autorka zde líčí nejtěžší období svého života, ale neztrácí při tom svůj humor.
Po přečtení Vejce a já jsem se vrhla na její volné pokračování.
První část Kdokoli může dělat cokoli vypráví o období hospodářské krize a nezaměstnanosti v třicátých letech. Starší sestra Mary je úplně skvělá. Pro Betty úplný dar z nebes. Betty, no chvílemi jsem měla pocit jestli nezapomněla hlavu na farmě, u slepic...(hlavně kapitola Účty!Účty!Účty!)
Druhá část Morová rána vypráví o tom jak měla tuberkulózu a léčila se v sanatoriu.
A třetí část Dusím se ve vlastní šťávě, ta se mi líbila nejvíc. Život na ostrově Vashon a puberta dcer.
Autorku přidávám do oblíbených
Opravdu zbožňuji sestru Betty Mary, to musel být bláznivý, krásný a šílený život po jejím boku
Krásná a vtipná kniha, ačkoliv částečně pojednává o velmi smutných věcech. Obdivuju Betty s jakým humorem se vypořádala s celou řadou nečekaných životních překážek, včetně té nejhorší v podobě TBC. Čteno opakovaně.
Jedna z nejkrásnějších a nejhladivějších knížek na chvíle, kdy člověku není úplně nejlíp. Takovej tak trošku Herriott v sukních - toho si máma vždycky brávala do nemocnice a já v dospělosti pochopila, proč. MacDonaldová je mu v něčem podobná. Nestihla toho sice napsat moc, ale jsou to krásné věci, a tahle je snad nejkrásnější. Krásně vzpomíná na život - a vůbec ne lehkej - ale s obdivuhodným optimismem, vděčností, humorem a beze stop zahořklosti. Takovejch lidí, co se na život dovedou dívat podobným způsobem, není moc... a když ještě něco napíšou, je to dar. Takže díky Vám a díky za Vás a vaše psaní, paní Betty.
Nádherná knížka! Jedna z nejhezčích, co jsem kdy četla. Vždycky mi zlepší náladu, nalije optimismus do žil, pobaví .....
50x přečtena, stejně jako Vejce - lidskost, laskavost, humor, láska, optimismus, nezapomenutelně zapsána do dějin literatury.
Stejně jako Vejce a já je to nekonečně optimistická knížka.Betty se snad nedá otrávit ničím,to bych chtěla umět.
Moc mila knizka, ktera zahreje na dusi :) I kdyz autorka mnohokrat prozivala tezke chvile, dokazala je popsat s nadhledem a vtipem. Urcite se k ni budu rada vracet :)
Neuvěřitelně laskavá kniha. Čišel z ní humor, teplo domova, láska. Ač se děj odehrává v pohnutých dobách, není to vůbec znát. Krize ve 30. letech, kdy se podnikavá Mary snaží sehnat pro svou sestru Betty jakoukoliv práci, a to doslova, jakoby ani nebyla krizí. Mary byla chvílemi na zabití, Betty nemožná, maminka okouzlující a všechno to bylo prodchnuto takovou samozřejmou láskou a radostí ze života. Část o dospívání Bettiných dcer si určitě přečtu nejmíň ještě 3x. Hlavně až moje holky budou dospívat. Jsou tam pochybnosti, naděje a pak zase ta láska. A sanatorium? Podle Betty může být asi i hůř. Přečtěte si tuhle knihu. Je plná optimismu.
Opět velmi krásně popsaný příběh ze života spisovatelky, která svým neotřelým způsobem líčí zážitky z léčebny.
Stejně jako předchozí kniha Vejce a já je i tato moje oblíbená. Moc se mi líbila část Morová rána, kdy Betty líčí pobyt v nemocnici s TBC. Přestože se nesměla skoro hýbat, ohřívače dostávali až v říjnu a umývat se musela ve dvou hrncích vody, nepropadla depresím a vše líčila s úsměvem a humorem, tak jak jsme od ní zvyklí. Vůbec nevadí, že je kniha napsaná už před 69-ti lety. Rozhodně doporučuji!
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Betty MacDonaldovou miluji. Zcela nekriticky. Takhe kniha je u mě už hodně ochmataná, protože jsem ji četla asi tak 20 krát. Život v tuberkulozní léčebně, který určitě nebyl žádný med, popisuje tak, že máte pocit, jako by byla na dívčím letním táboře. Je jen málo knih, u kterých jsem se tak nasmála. Od doby, kdy jsem četla tuto knížku, vím, že "nejlepší dobroty jsou vždycky v malých balíččích". I když ji tam řekla protivná fouňa, tak tuhle větu si pamatuji. Nevím proč. Možná proto, že měřím 165 cm :-)
Betty vnímám jako přítelkyni od doby, co jsem poprvé četla její knihy. S radostí jsem si je také poslechla a ... byla jsem zklamaná. S odstupem let mě zaskočila její finanční nezralost a negramotnost (to jsem dříve nevnímala ?) A pak jsem s ní znovu potkala v poslední části : Dusím se ve vlastní šťávě - hlavně díky Vilmě Cibulkové, která dokázala absolutně profesionálním a dokonalým způsobem navodit tu správnou atmosféru a zprostředkovat mi znovu Bettyin životní nadhled, kterým okouzlila mnoho čtenářek (sorry, pánové). Prostě, Betty byla třída.
Štítky knihy
humor americká literatura autobiografické prvky
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
V době největší rodinné krize, v době, kdy jsem nevěděla kudy kam jsem sáhla po knihách Betty Mc Donaldové. Situaci to nevylepšilo, ale náladu mi to zvedlo snad o tisíc procent. A to opravdu nebylo málo.