Čtvrtky v parku
Hilary Boyd
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204288/bmid_ctvrtky-v-parku-204288.jpg
4
105
105
Co byste dělaly, kdyby váš manžel po dvaadvaceti letech společného života zničehonic opustil manželskou postel? Když se to stane Jeanie Lawsonové, nerozumí tomu a od svého muže George požaduje vysvětlení. Zamiloval se do jiné? Udělala snad ona něco špatně? George však zarputile mlčí. Nejlepším dnem celého týdne se pro Jeanie stává čtvrtek, kdy chodí se svou vnučkou do parku. Tam se seznámí s Rayem, milým, pohledným a zábavným mužem, který je v mnoha ohledech pravým opakem George. Najde v sobě Jeanie odvahu dát lásce druhou šanci, všem navzdory?... celý text
Přidat komentář
Hrdinka příběhu byla asi tak v mém věku, takže pro mne zajímavý pohled na její vztah s manželem. Dost mi vadilo oslovení "holka stará", nesedělo mi v textu, možná by šlo formulovat v překladu lépe?
Tato kniha mi dala hodně přemáhání, abych ji dočetla a byla pro mě velkým zklamáním. Dialogy mi často přišly umělé. Lidské vztahy jsou různé, hezké i smutné, jako z pohádky nebo zlé. V příběhu najdeme od každého trošku.
Oslovení "Holka stará" si myslím, že je námi čtenáři špatně vnímáno jen rozdílem mezi angličtinou a češtinou, že v originále by to tak nevyznělo, stejně jako se používá "old boy". Angličané dle mého názoru to nevnímají tak v pravém smyslu těch slov jako my.
Přesně tak, osloveni “holka stará” by použil manžel jen jednou, jen by potom nebylo o čem psát.
Neříkám, že se kniha nedala číst, ale četla se těžkopádně. Některé dialogy mi přišly divné. Takové ano, ne. Nebo možná, určitě.
A dost mi vadí, když autor překvapí, ale nakonec je to neuvěřitelné klišé, fádní.
Oslovení „Holka stará“ by v mém případě použil manžel pouze jednou :-). Pěkný oddechový příběh staršího manželského páru, Jeanninino rozhodnutí naprosto chápu. Myslím, že kniha je spíše pro starší čtenáře, kteří v nějakém vztahu žijí delší dobu. Mladí si ta dlouhá léta po boku jiného člověka nemusí umět vždy představit.
Jsem ve věku hlavní představitelky Jeannie a vidím kolem sebe hodně tzv. "provozních nezdravých vztahů", kdy partneři po odchodu dětí si nemají co říct, nemají zájmy, v lepším případě se nijak neponižují, ale, jakoby přežívali v tom, co si kdysi slíbili a k vůli tomu, co si manželstvím vybudovali. Proto jsem při čtení fandila Jeannii, že ještě něco od života očekává, zažívá lásku. V posledních letech se obětovala manželovi, který se snažil její život manipulovat, omezovat a citově ji vydírat. Tzv. nemocný chudák, který se snažil využít i rodinu a popudit proti ní.Už jenom ten jeho výraz "Holka stará", by mě od partnera velice urážel. Jsem ráda, že se rozhodla jít za svým srdcem a žít svůj život. Láska kvete v každém věku a udivuje mě, když se někdo diví, že se lidé zamilovávají i v domovech důchodců. Jsme stvořeni pro žití v páru a čím je člověk starší, vidí tu rychlost života. Nekritizujme jiné, přejme jim lásku, ne každý ji má.
...a tak jsem se těšila!
Bohužel dialogy jsou tak blbé, že jsem po počátečním nadšení knihu odložila nedočtenou.
Po téhle knize jsem sáhla čistě náhodou, zaujal mě název a tušila jsem, že půjde o víceméně odpočinkové čtení. Nejedná se o žánr, který bych vyhledávala, nicméně mé dojmy jsou pozitivní a dost možná v brzké budoucnosti opět vytáhnu knihu z podobného soudku. Očekávala jsem lehce zábavný text, od nějž se před spaním budu moci snadno odpoutat aniž bych samou zvědavostí měla problém zamhouřit oči. Tato má očekávání se naplnila, kniha nabízí velmi uvolněné čtení, poklidnou atmosféru. Ač jsem věkem blíže dceři hlavní protagonistky, neměla jsem problém se vcítit do role o generaci starší ženy a její pocity prožívat s ní. Určité napětí v knize samozřejmě je, ale jak jsem již zmínila, není nutné ji přečíst na jeden zátah. Není to žádná nervydrásající dramatie. Vyjádřeno jedním slovem je vyprávění takové něžné. Je povzbuzující vidět, že láska může kvést v každém věku. Leccos lze v ději sice předvídat, ale nic to příběhu na jeho kráse a lehkosti neubírá.
Kniha má asi co říct ženám dříve narozeným. Láska nás přepadá v každém věku. Nevybírá si jen holky mladé. Přichází nečekaně a někdy i proti naší vůli.
Příběh ze života, který může potkat každého z nás. Jeannii jsem moc fandila, ať se z toho dostane.
Tak tahle kniha je opravdu pro ty, kteří mají za sebou 20 a více let manželství. Nechci soudit ani Jeannii ani George. Každý jsme nějaký. Prostě žili, tak, jak žili. A někdy to tak přijde, že po letech přichází neporozumění, odcizení, ... Těch důvodů, proč se tak stane, může být hodně.
Obálka knihy je moc pěkná. Podzim v parku jakoby symbolizoval i ten nástup "podzimu" v životě lidském. A přece i v tomto věku lidé touží po porozumění, po lásce. Jeannie se seznámí v parku s Rayem, který je úplně jiný než George ......
Tak jsem si uvědomila, jak dobře jsou na tom angličtí důchodci ve srovnání s těmi českými. Žádné existenční starosti, tudíž mají čas na ten luxus babrat se ve vlastním nitru, a to pořád. A víte, že ti čeští jsou na tom vlastně líp? Protože mají plnou hlavu toho jak vůbec vyjít s mizerným důchodem, tak jim nehrozí drama v podobě prodeje vily a koupě další někde blízko moře:). Dilema koupit/nekoupit zabere opravdu dost stránek. Jo, trošku nadsázka...zpočátku kniha vypadá slibně. Nahozený příběh, náznak konfliktu. Mladistvá málem šedesátnice všecko stíhá, hraje tenis, chodí na skleničku a neví, co chce. Od poloviny to už jenom jede jako kolovrátek. Jeannie se trápí a trápí a pomalu se začne trápit i čtenář. Hernajs, to se takhle potáhne až do konce?? Ano. Kniha je velice čtivá, k vodě na deku jako dělaná. Za to uděluji dvě *. Jo, a termín "holka stará" mě dorazil dočista. To jsem za celý svůj strastný život nikdy u nikoho nezaslechla. A ještě něco: já už taky něco pamatuju. Takže vím, že to ve skutečnosti chodí dočista jináč:)
Knížku jsem dočetla, příběh mi byl věkově blízký, ale moc mi vadilo, že se sebou nechala tak manipulovat - nechápu, ale to je součást příběhu, to že si nechala říkat "holka stará", tak to mi moc vadilo.
I toto se může ve vyšším věku stát, tuto knihu opravdu nedokážou pochopit mladší čtenáři, nedivím se, že ji třeba ani nedočetli. Mě se celkem líbila, doporučuji, ale opravdu spíše starším.
Příběh o tom, že i na stará kolena můžete potkat lásku. Docela fajn oddechovka.
Prima odechovka. Jen nechápu proč si hrdinka nechala říkat "holka stará" ač to nesnášela a 10 let bez sexu očividně také neřešila. Zvláštní.
Zajímavě pojatý příběh ze života o starší dvojci a o tom, že nikdy není pozdě se zamilovat do někoho jiného. A také o tom, jak je složité dojít k rozhodnutí zda od člověka, s nímž jste prožili dvě desítky let maželství odejít?
Příběh se mi velice dobře četl, snad to bylo i tím, že jsem seniorka a v manželství jsem si odžila několik desetiletí. Takové hezké konce bohužel v životě nebývají často.