Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků
Don Miguel Ruiz (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12114/bmid_ctyri-dohody-duG-12114.jpg
4
2990
2990
Praktický průvodce osobní svobodou. Ve Čtyřech dohodách odhaluje don Miguel Ruiz zdroj omezujících názorů, které nás připravují o radost a vedou k zbytečnému utrpení. Čtyři dohody, založené na staré toltécké moudrosti, nabízejí silný kód chování, který dokáže rychle proměnit náš život v nový prožitek svobody, opravdového štěstí a lásky.... celý text
Duchovní literatura New Age
Vydáno: 2001 , PragmaOriginální název:
The Four Agreements: A Practical Guide to Personal Freedom (A Toltec Wisdom Book), 1997
více info...
Přidat komentář
Nejdříve jsem zhlédla několikrát divadelní představení pana Jaroslava Duška - královsky jsem se bavila.
Poté jsem zakoupila audioknihu. Zde jsem se již tak nepobavila, i když četl opět pan Jaroslav Dušek. Dalo by se říci, že základní filozoficko-psychologické myšlenky s možná i trochu náboženským charakterem, se stále opakují (několikrát jsem u audia usnula). Možná by kniha mohla být kratší, ale není opakování matka moudrosti?
Nevím, zda mně osobně ,,Čtyři dohody" změní život.. Zatím vím, že mi již někdy život usnadnily, i když jejich aplikace je v realitě opravdu složitá.
S nadějí v srdci doufám, že nás odhodlaných je na světě víc, i když svět to nezmění.
P.S: Evelyny, nevytvářej si žádné domněnky, neber si nic osobně, nehřeš slovem, dělej vše, jak nejlépe dovedeš a KONEČNĚ přečti tu knihu!
ROZKAZ! :-)))
Tento druh knih není pro mě. Souhlasím s názory většiny, že by myšlenky 4 dohod šly sepsat v kratším rozsahu. Zbytečně zdlouhavé.
Kniha nepochybně obsahuje pár obohacujících myšlenek. Ač zavání jistým způsobem ezoterikou, dá se říct, že se opírá o náboženství, filozofii a psychologii - jen zkrátka používá jinou terminologii. Bylo mi řečeno, že divadelní verze s Duškem je lepší/chytlavější, než kniha, tak se chystám shlédnout i představení.
Co mi v knize chybí, je nějaké pojednání o morálce. Když si knížku přečte nějaký vraždící psychopat, asi to přinese jiné plody, než bylo zamýšleno :D
Čtivá kniha s jednoduchou formou a krásnou grafickou stránkou. Poukazuje na běžné zákonitosti, které si je potřeba stále připomínat.
Asi jsem měla příliš velká očekávání. I tak ale věřím, že by si měl knihu přečíst každý, a to možná i vícekrát. Třeba se jí začne více lidí řídit... já bych to rozhodně potřebovala.
Je zajímavé, kolik lidí tuto knihu čte a je jí nadšeno. Je zajímavé, jak málo lidí se podle ní řídí. Přitom stačí znát desatero a chovat se podle něj (a nemusíte být věříci). A pak není třeba hledat nové moderní osvědčené návody ....
V poslední době se kniha stala tak nechutně profláknutou, že se mi do ní vůbec nechtělo. Říkala jsem si, že jde pouze o další super marketingový tah, ale pak mi došlo, že to možná bylo mnohem jednodušší... - knížka se stránkami nedostane ani ke 140 a tvrdí, že díky čtyřem jednoduchým krokům člověku změní život - to se prostě musí prodávat samo a ani na obalu nemusí být žádné nahotinky. Pak mi přišlo divné, že i lidé, kteří jdou hrdými čtenáři této knihy, se chovají pořád stejně, jen když ostatním radí, jak mají žít, použijí nějakou citaci z knihy a mají tendenci se tvářit velmi světácky. Ale nakonec jsem se ke čtení (nebo spíše poslechu) dostala, když jsem hledala nějaké mluvené slovo k domácí práci. Není to úplně nejpoetičtější první shledání, ale určitě toho nelituji. I když kniha nepřichází vlastně vůbec s ničím novým, dokáže to známé zabalit do srozumitelného textu, který je velmi logický a zní až trapně banálně, že si člověk i říká, že na to mohl přijít sám. Chápu, že většina lidí si Čtyři dohody koupí a po přečtení se ke knize už nikdy nevrátí, protože to přece už dávno vše zná, jen aby našla výmluvu, se do toho složitého dostat a přestat 1) hřešit slovem, 2) nebrat si nic osobně, 3)nevytvářet domněnky a 4) vždy dělat vše, jak člověk nejlépe dovedete. Knihu jsem si poté pouštěla pořád znova a znova, abych dokázala ty myšlenky více vstřebat - samozřejmě jich tam je mnohem více, než jen čtyři - a rozhodla se je zkusit aplikovat. VÁŽNĚ to není vůbec nic jednoduchého a je docela přirozené, že to člověka po pár nezmarech omrzí, ale věřím, že vytrvalost přinese ty správné růže. Někdy jsou situace, kdy opravdu nevím, jak se vyhnout porušení dohod a jedny dohody jsou pro mne důležitější než druhé. Prostě myslím, že je třeba k tomu přistupovat trochu osobitěji a když vám nesedne forma, jakou jsou myšlenky zrovna v této knize zpracovány, je fajn zkusit najít jinou knihu, abyste se dostali k obsahu a přímo k jádru myšlenky. Doporučuji každému.
triviální mix self-help psychologie s povrchním pop-duchovnem v hávu toltécké moudrosti. 4 triviální věty nafouknuté do velikosti knihy.
Vše, co je v knížce je v podstatě kompilátem obecně známých pravd, a to nejen z ezoteriky nebo náboženství, ale i z naší mladé dobré západní psychologie. Dělej věci nejlépe, jak umíš. Buď upřímný k sobě i ke druhým a vybuduj si zdravé ego. Cesta je dlouhá a budeš na ní klopýtat. Nezalekni se. Jdi dál. Dívej se na ideál a přibližuj se k němu. Žádná sláva to tedy není, snad jen pro ty, co tyto obecné pravdy neznají. :) Jen v jiných metaforách snu, kouři, dohod a parazitech. V tomto jde indické učení ještě dál. Nesnaží se uzavírat dohody, snaží se rozplynout kouř (tedy EGO) a stát se zrcadlem (splynout s Bohem). :)
Někteří čtenáři měli problém s rozvláčným repetitivním stylem. Podle mě to k tomu patří, protože se lépe ty základní principy pamatují. Určitě to bylo zábavné čtení. Jelikož se pořád válím v knihách o psychologii a sociologii, v hlavě mi dokola naskakovali známé poučky a principy, které bez skrupulí popisují v knížce zmíněné. Určitě to stojí za přečtení. Jak knížka zmiňuje, opakováním vznikají nové dohody a kdo z nás se 100 % času chová tak, jak by skutečně chtěl. :)
Obohatila mě zatím jen jedna dohoda. I to je obrovský úspěch. Je to skutečně vše tak, jak je tu psáno. Jen to není psané formou ála "škola hrou". Bere se to možná trohu vážně a to pak nemá takový dopad na čtenáře.
Další z knih, které popisují "obecně známé", přesto však jakoby zapomenuté či ignorované pravdy, které vedou ke spokojenějšímu a plnějšímu životu.
Myšlenky fajn, samotné dohody jsou k zamyšlení. Ale ta omáčka okolo? Zbytečně natahovaný text, aby v knize bylo alespoň NĚCO? Opakování vět pořád dokola? To se vážně nedalo. Knihu nemůžu doporučit, ty dohody samotné (ty 4 VĚTY) si najděte někde na internetu a knihu nekupujte. NEMÁ TO SMYSL. Je plno zajímavějších motivačních knih, než tato. Naprosto nechápu, jak může být tak moc propagovaná. Přitom se z toho tématu dalo vytěžit mnohem víc. Holt autor asi není dobrý spisovatel. Alespoň jednu hvězdičku dávám pouze za dohody samotné - za ty čtyři hlavní myšlenky.
Vzhledem k tomu, že už nemám potřebu si vyškrábat oči, jsem se konečně dostala k dočtení Čtyř dohod • Jsem člověk racionální, logicky zaměřený a nadpřirozeno je mi cizí. Při slovech anděl, sen života a znovuvzkříšení jsem měla husí kůži. Na druhou stranu, pokud si tu knihu přeložíte do svého jazyka a víte, co v tom chcete najít, může vám to pomoc si odpovědět na pár otázek, které v sobě již delší dobu máte. • Chtěla jsem si tu knihu přečíst už jen z toho důvodu, že je to kniha známá a mnohými doporučovaná jako cesta ke spáse (Tu sice nehledám, ale mám nereálný sen, přečíst si všechny knihy světa, tak postupuju od nejznámějších) • Myšlenky jsou jasné, dají se shrnout do par vět a všechno v knize obsažené již vlastně víte. Ale člověk to potřebuje i slyšet od jiných, potřebuje podat pomocnou ruku, přečíst si návod a s vědomím, že na to nejste sami, si dodat potřebnou motivaci k činům, které byste asi jen tak neudělali. Úvod, závěr a konečné modlitby jsou psány jazykem mě cizím. Dohody samotné se čtou hezky. Takže směle do toho
Veliká spokojenost.... v podstatě nic nového, ale krásně, příjemně čtivé....energií nadupané...
Spoustu zajímavých myšlenek, které mne nutí přemýšlet...čtyři dohody určitě stojí za přečtení..a myslím, že vícekrát než jednou, než člověk opravdu vstřebá to, co autor píše a jak to myslí. Hrozně se mi líbilo to, že autor shrnul na obálku to nejdůležitější, líbila se mi i grafika celé knihy.
Knihu jsem si přečetla dvakrát, abych nečetla jen písmenka a vstřebala to mezi řádky. Nejsem astro, takže mi věty o Bohu a všemocném vesmíru odírají uši, celkově v knihách mi vadí opakování, neměla jsem to ráda už jako malá v dětských knihách, kdy např. tři bratři prožívali stejný příběh. Hodně stran popisuje už nám dlouho známé poříkadla, která by se dala vypsat na pár řádků, jen jsou přepsaná do odstavců jinými slovy. Ztotožňuji se s názorem, že to, co je tu napsané, lidi vlastně už ví a to je to důležité slovo, jenom VÍ jako informaci a třeba díky této knize si to i uvědomí. Díky jedné neznámé beletristické knize jsem si uvědomila, že peklo není místo, kam se možná někdo dostane, ale, že si peklo nosíme v sobě. Díky Čtyřem dohodám jsem si ale douvědomila, že stejně jako v sobě nosíme peklo, tak v sobě nosíme nebe a tím je tato kniha pro mě důležitá.
Velice zajímavé, občas trochu zdlouhavé, ale jsem ráda, že jsem knihu konečně přečetla, nad dost věcmi jsem se zamyslela a začnu si dávat pozor :))
To, co je z knihy nejdůležitější a co se mi na ní líbilo, jsou čtyři základní myšlenky (dohody) shrnuté ve čtyřech odstavcích na obálce. Celých sto třicet stránek pak pro mě demagogickými a opakujícími se větami, rozvádí to, co bylo trefně vyjádřeno čtyřmi odstavci. Nestává se mi to často, a u krátkých knih téměř vůbec, ale tuto knihu jsem nedokázala dočíst.
Jedna * za myšlenky.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků |
| 2010 |  Pátá dohoda |
| 2003 | Láska, vztahy a přátelství |
| 2004 | Hlas poznání |
| 2002 | Čtyři dohody – Pracovní kniha |
Myslím, že z této knihy jsem si odnesla tak třikrát tolik, co si z knih průměrně odnáším. Četla jsem ji na doporučení jednoho velmi dobrého kamaráda s tím, že bych si prý obzvláště druhou dohodu měla vzít k srdci. Za dva dny jsem ji měla přečtenou a teď zkouším dohody uvést do praxe. Určitě si ji přečtu ještě alespoň jednou, abych ji lépe pochopila.
Nicméně neříkám, že je mi v ní všechno jasné – představme si třeba, že všichni čtyři dohody dodržují. Jaký pak má smysl někomu říkat, že ho milujeme, když on si to stejně nevezme osobně? Nebo existuje vůbec nějaký způsob, jak něco udělat pro ty druhé, aniž bychom z toho něco měli? Z knihy jsem pochopila, že pravděpodobně ne, což mi přijde dost smutné. Ale možná to jen špatně beru.
Ale i přes tyhle malé nejasnosti knihu všem doporučuji, je to v podstatě návod, jak se zbavit zbytečného trápení, o kterém ani nevíme, že zbytečné je.