Ďábel
Donald Ray Pollock
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210177/mid_dabel-jRS-210177.jpg
4
153
153
Kdo vraždí nevinné stopaře? Je americký šerif skutečně ochráncem zákona a nedostudovaný kazatel ctnostným mužem? Jak silná je touha po spravedlnosti a jakou roli hraje v našem životě náhoda? Výjimečné krimi, thriller a velký americký román, který zobrazuje osudy několika bizarních postav, propojené ve strhující příběh z drsného amerického venkova, v němž nechybí ty nejhorší zločiny, jakých je člověk schopen.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2014 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
The devil all the time, 2012
více info...
Přidat komentář
Román z amerického venkova, který je jakýmsi panoptikem zvrácených lidských charakterů, plným hnusu, fanatismu, zkaženosti, násilí, smrti a zkurvysynů.
Před časem jsem četla Pollockovu Nebeskou hostinu, kde mi z autorova stylu okamžitě spadla brada. Ďábel byl sice o trochu slabší, ale i tak to byla jízda. Autorovo psaní se určitě vymyká střednímu proudu, je osobité a má šmrnc.
Popravdě řečeno moc dobře nevím, co tím chtěl autor říct. Naservíroval nám několik postav, které v podstatě nemají žádnou kladnou vlastnost. Všichni mají nějakou úchylku a špatnou vlastnost, která je v knize opravdu do detailů rozpitvávána. Jsem rád, že jsem si ji přečetl, ale nijak zvlášť mě nezaujala. Jediné, co jsem si z knihy odnesl je to, že všichni lidé jsou někdo hluboko uvnitř monstra schopná naprosto čehokoli.
Vezměte si ingredience v podobě dospívajícího muže, kterému zemřela matka i otec, chlípného kněze, který przní mladé dívky i několikrát týdně, úplatného šerifa, jehož hvězda není tak úplně čistá, a podivínský manželský pár se zálibou bezcitného vraždění stopařů, promíchejte jejich osudy tak, aby se na amerických šedivých a nekonečných cestách potkaly a vznikne celkem čtivý román, jež je systematickým katalogizováním hrůzy a pokrytectví, které hnisají v temném stínu amerického snu...
Knížka plná magorů a úchylů. Nechtěla bych být Patsy které je kniha věnována....
Přímočarý příběh plný hnusu, zabíjení a odporných charakterů. Nejedná se o detektivku, kdo je vrahem, se ví hned, avšak i tak dokáže autor servírovat malá překvapení a odhalení. Čtivý kousek, který jsem přečetl během třech, čtyřech dnů, avšak nic víc než právě oddechovou četbu bych od toho nečekal. Na prvotinu velmi dobré, určitě knize pomáhá surovost, která není účelová, je jakýmsi prvkem žánru, a celkem originální prostředí.
Kniha plná magorů, ale v podstatě o ničem a jedna velká nuda. Bylo mi po nějaké době naprosto jasné jak to dopadne.... tohle by totiž byl dobrý film od Tarantina ale jako kniha to nefunguje. Četla jsem na základě dobrých recenzí a teď je tedy nechápu.
Moje druhá Pollockova kniha a pořád nevím jestli tak úchylně a nechutně dokáže vymýšlet příběhy on sám a nebo jen věrně popisuje drsnou realitu života na americkém venkově. Každopádně to byla opět divná i zábavná záležitost, která se díky skvěle vytvořené atmosféře čte sama, ale nesedne každému.
Kniha trošku čudnejšie napísaná, ale za to veľmi pútavá. Čítala som ju jedným dychom, bola podľa môjho gusta. Dej prechádza vo viacerých časových linkách, miestami som bola zmätená, ale aj tak to je pecka a veľmi odporúčam.
Přemýšlela jsem, jak někoho může vůbec něco takového napadnout (a ještě to napsat…). Ze začátku mi to moc nedávalo smysl, prostě autor sepisuje skoro to nejhorší, co se na světě děje (skvělý vystihující název knihy!). Příběhy neměly souvislost a nic kloudného to nedávalo. Ale ke konci to začínalo všechno do sebe zapadat a četla jsem to se zvědavostí. Co si autor dalšího vymyslí? Jak to skončí? Ale i tak to není kniha, kterou bych někomu doporučovala, aby si ji přečetl. A rozhodně to není kniha, která navodí krásné sny :-).
Tohle byla opravdu velice zvláštní kniha :) Během čtení si chvílemi říkáte "tohle snad ne" nebo "co má tohle znamenat?", ale stejně vás to nějakým způsobem nutí číst dál, protože zkrátka chcete vědět, kam tím vším autor směřuje. Bylo to stejně "ulítlé" jako přesvědčivé.
Vynikající atmosféra amerického venkova. Při čtení se mi vybavilo tolik amerických filmů, až jsem tomu sám nevěřil. Vynikající záporné a hlavně reálné postavy, které by se daly použít do několika dalších románů, se nám tady střetávají v jednom příběhu. Pro mě Arvin byl kladnou postavou, přece i dobří lidé jsou někdy nuceni páchat zlo. Pro ty, kterým přišla kniha odporná, zvrácená... Přece jste neotvírali knihu s názvem ďábel s tím, že tam bude jednorožec a duha ne?
Smutná,pochmurná atmosféra a pokřivené charaktery lidí obývající malou smradlavou vesnici. Kniha není nijak nechutná ani drsná. Myslím si,že tam chybí hodně popisu určitých událostí,a to dělá knihu méně zajímavou. Autor z tohoto tématu mohl vymačkat mnohem víc.
A propo...Arvin je pro mě rozhodně klaďas.
Napínavý drasťák plný krutých nechutností, zápachu z horka, bzučícího i lezoucího hmyzu. Ani jedna postava knihy není normální. Všichni tu mají nějaké pokřivení, žijí v jedovatém oparu psychóz a od dětských let tuto atmosféru nasávají. Bída - tělesná i duševní. Čte se to výborně. Někdy i taková četba přijde vhod, ale chce to pak něco pohodovějšího na vzpamatování.
Amerika 70. let jak ji neznáme, i když podobný příběh by se mohl odehrát kdekoliv.
Mám rád knížky v kterých se několik více méně nezávislých postav a dějových linek na závěr spojí, v tomto případě šlo o hodně tragické postavy a vyústění. Četlo se výborně, před autorem smekám, že byl schopen vymyslet takovou bandu desperátů.
Každopádně doufám, že se pustí do pokračování - jedna postava mu ještě zbyla :-).
Kniha byla celá prolezlá červy lidské povahy. Místy jsem chtěla knihou hodit do kouta, protože mi bylo nepříjemné číst si o pováhách, ze kterých se mi chtělo zvracet. Stejně jsem to neudělala a knihu dál četla, protože i když ty postavy byly opravdu odporní zlosyni, nebo jen tuze odporní lidé, měla jsem je tak trochu ráda.
Ďábel
Já tedy byla z knihy naprosto unešená. Přečetla jsem ji během tří dnů a opravdu jsem příběh hltala jedním dechem. Přijde mi jako fajn oddechovka s úžasně zvrácenými příběhy. O napětí se dá mluvit asi pouze v posledním odstavci knihy, ovšem to přiblížení k hlavním postavám je dechberoucí. Nemyslím, že prioritou autora bylo pouze poukázat na zvrácenosti nejhlubší lidské mysli, ale také poukázal na to, jak snadné je tyhle lidi milovat. Kromě Theodora a šerifa nevím totiž o nikom, kdo by mi svým způsobem nepřirostl k srdci.