Ďábel a temné vody
Stuart Turton
Nejlepší kniha roku 2020 na Amazonu! Mimořádný nový thriller z pera Stuarta Turtona, autora veleúspěšné mysteriózní krimi Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové, která získala cenu Costa Best First Novel Award za nejlepší prvotinu. Vražda na širém moři. Dvojice pozoruhodných detektivů. Démon, který může a nemusí existovat. Píše se rok 1634 a Samuela Pippse, největšího detektiva na světě, vsazují do vězení na palubě lodi na cestě do Amsterdamu, kde má být popraven za zločin, který mohl a nemusel spáchat. Spolu s ním cestuje jeho osobní strážce Arent Hayes odhodlaný dokázat přítelovu nevinu. Osmiměsíční plavba z Batávie do Amsterdamu je však od samého začátku poznamenána nevyzpytatelnými ďábelskými událostmi. Po lodi se potlouká dvakrát zemřelý malomocný, na plachtách se objevují podivné symboly, někdo zmasakruje všechen dobytek chovaný na palubě. Vinen může být úplně každý. Dokonce i démon. Pipps sedí zavřený v zatuchlé cele a Arent je tudíž jediný, kdo dokáže vyřešit záhadu dotýkající se každého pasažéra na lodi. Jde o tajemství sahající hluboko do minulosti, které hrozí poslat loď ke dnu a s ní i všechny na palubě. Ďábel a temné vody potěší všechny příznivce Stephena Kinga. Jde o mrazivou, neotřelou variaci na dvojici detektivů známých z příběhů Sherlocka Holmese, zasazenou pod hlavičku žánrů jako je nadpřirozený horor nebo okultní detektivka, která se navíc odehrává na širém moři.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , VendetaOriginální název:
The Devil and the Dark Water, 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha je určitě čtivá - dostal jsem ji na Štědrý den a dočetl jsem ji o Druhém svátku vánočním. Sám autor se zříká snahy knihu žánrově zařadit, jako by jí přisuzoval více, než prostý čtenář rozpozná: jde o detektivní román zasazený do méně obvyklých kulis námořní cesty v 17. století, bez nároků na historickou a technickou správnost. I když je tu velká snaha o mysterióznot, srovnání s příběhy Sherlocka Holmese pokulhává. Hlavní hrdiny těžko můžeme obdivovat, když jsou z nich v závěru masoví vrazi, a na tom nic nezmění ani vehementní snaha autora o "dobrý konec" na posledních dvou stránkách. Příběh je propracovaný a udivuje pozoruhodně detailní výstavbou zápletky, to je ale i jeho úskalí, neboť na vysvětlení, jak se vše odehrálo, potřebuje autor 50 stran textu - rozřešení nás tedy neohromí svou překvapivou jednoduchostí, kterou jsme měli celou dobu na očích, jak to u dobrých detektivek bývá, ale je po celou dobu skryto, takže se čtenář sám nemůže pokusit o detektivní dedukce. Myslím, že autor zůstává v zajetí své první knihy, koneckonců o Ďáblovi i Sedmi smrtích často mluví společně: kostra obou příběhů zůstává žalostně stejná, jen namísto "lokaje" tu máme "Starého Toma". Třetí knihu již Turton avizuje, tak doufejme, že jako autor brzy vyzraje.
Mě se autorův styl psaní moc líbí. Tahle historická fikce mě bavila. Ze začátku jsem měla trochu problém se zorientovat v postavách, ale knihu jsem si opravdu užila.
Něco tomu chybí, snaží se to o atmosféru, ale je z toho příliš patrná ta snaha až doslova boj udržet čtenáře u vědomí, že čte něco co je naprosto jedinečné. Jedinečné to není. Postavy nejsou nasáklé prostředím a atmosférou, chybí jim výraz a zůstávají ležet na papíře. Nedostalo se mi to vůbec pod kůži a přitom příběh na otevřeném moři si o to vyloženě žádal. Dialogy bez barvy, nic... zdá se jako by autorovi ani o nic nešlo. 2,5/5
Důsledek příliš rychlé volby knihy v knihovně. Proč musel autor plnit knihu tolika řečmi, které jen zdržují od příběhu, prostě nechápu. Jinak by se snad dala ta trochu fantazie brát jako osvěžení, takto to jen otravovalo a to, podle doslovu, autor redukoval příběh o, pro mne mnohem zajímavější, historické a námořnické detaily. Celé to považuji, s tím Starým Tomem a malomocným, tajnými dvířky, schovkami, lucernami a šeptáním atd., za zbytečně přesložité, ale proti gustu…
Před dvěma lety jsem četla autorovu knihu Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové, a byl to pěkný mindfuck. Pěkně zapeklitá kniha, u kterého musíte držet pozornost, žádné oddechovka, kterou můžete číst v polospánku. A ten konec...
Agatha Christie čiší i z Ďábla a temných vod a záhadná anotace slibuje další lahůdku.
Autor zde opět představí několik figur, které umístí do uzavřeného prostoru lodi, striktně rozdělenou na část pro obhroblou posádku a zhýčkané šlechtice. A kdesi v podpalubí jsou chudáci.
Příběh se odehrává v 17. století, kdy magie a strach z démonu byli součástmi každodenního života lidí, a zde na lodi se možná vyskytuje ďábel, který možná všem usiluje o jejich duše.
Autor si se čtenářem hraje. Vodí ho za nos a odkrývá skryté motivace postav. Zde ale máme knihu s celistvým dějem a mám dojem, že postavy tentokrát nejsou schopny knihu utáhnout. V předešlé knize byly postavy spíše křoví pro časovou smyčku a hrály druhé housle, zde je tomu jinak a jde to vidět. Zde už působily tak trochu ploše.
Příběh a zápletka se mi líbily, ačkoliv se mi zdálo, že autor je možná až příliš zamotal, a to vodění za nos bylo příliš zdlouhavé.
Zápletku lze celkem snadno odhadnout, ale úplný konec překvapil a nemůžu říct, že by se mi nelíbil.
Kniha určitě pořád stojí za přečtení, protože se odlišuje od dnešního mainstreamu, což je vzácné, a nabízí kvalitní román, kterému jeho chyby rádi odpustíte.
Celou dobu jsem při čtení této detektivky něco postrádala... Ale ani teď nemůžu přijít na to, co. Místy se to neskutečně táhlo a konec už mě trochu nudil. Na druhou stranu se mi líbilo prostředí, bohužel víc jak tři hvězdy nemůžu dát.
Na první pohled se může novinka Stuarta Turtona jevit jako další variace na Sherlocka Holmese s klasickou „záhadou zamčeného pokoje“, ostatně s mnohými z klasických postupů typických pro detektivky autor opakovaně pracuje. Ale Turton vše navíc zabalil do přitažlivého námořnického hávu 17. století a stvořil temný historický thriller s hororovými momenty. Nečekejte Terror, na to je Ďábel a temné vody až moc komplikovanou detektivní hříčkou, ani Severní vody, takovou koncentraci špíny, zkaženosti, hnusu a zvrhlosti nenabízí ani náhodou. Výsledek je však někde mezi zmíněnými, navíc se silným doylovským nádechem.
Ono to pomrkávání po Sherlockovi má své kouzlo, slavný detektiv Pipps stráví větší část knihy v řetězech, vyšetřuje primárně jeho asistent a bývalý voják Arent, odlišný od Watsona snad jen tělesnou stavbou. Stejně jako v příběhu o Psu baskervilském se i zde hledá objasnění nevysvětlitelných jevů hraničících s nadpřirozenem. Tajemný kult, lovci čarodějnic, prokleté symboly a zjevující se malomocný jsou v kontrastu s opravdovým lidským zlem v podobě krvežíznivých námořníků, chásky která je schopná zamordovat bezbranné cestující, když náhodou zbloudí na jejich území.
S přibývajícími stránkami se kupí záhady i mrtvoly, Turton po většinu knihy nedává šanci čtenáři tajemství rozluštit, jen jej provází napříč brilantně vykreslenými kajutami, skladišti a všemožnými zákoutími a lidskými charaktery. Možná i proto je konec nejslabším momentem, protože v duchu poirotovských detektivek všichni společně vyloží karty na stůl a jednotlivé díly skládačky do sebe zapadnou. V tomhle případě ale trochu kostrbatě.
Autorovy další knížky
2019 | Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové |
2021 | Ďábel a temné vody |
2025 | Posledná vražda na konci sveta |
Příliš mnoho špíny, bláta, smradu a moči. A krutosti a bezohlednosti a tuposti. Ono to zasazení děje do 17.století asi vyžaduje, ale já ne. Dokonale se mi vybavilo, proč jsem nemohla přijít na chuť autorovo první knížce (Sedm smrtí E.H.). S díky odkládám, a tímto považuji setkání s autorem za uzavřené.