Daisy Jones & The Six
Taylor Jenkins Reid
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/554263/bmid_daisy-jones-a-the-six.jpg
4
942
942
Sex, drogy, rokenrol a divoké sedmdesátky v dramatu kapely, které promlouvá i za jiné… Byla to jedna z nejslavnějších rockových kapel své doby. Fanoušci ji milovali, fanynky z ní šílely, recenzenti její hity vychvalovali do nebes a producenti si mnuli ruce nad milionovými zisky. A pak přišel 12. červenec 1979 – den, kdy se sedm členů skupiny Daisy Jones and The Six vydalo vlastní cestou. Jaká dramata předcházela rozpadu celosvětového fenoménu? Série rozhovorů s rodinou, přáteli i jednotlivými hráči formace se vrací na samý její počátek: do roku 1965. Odvypráví jedinečný příběh lemovaný sny i horoucími vášněmi, závistí i závislostmi a především láskou k hudbě, která je vykořisťována bezcitnou mašinerií popkulturního byznysu. Postupně odhaluje, kdo je ve skutečnosti talentovaná zpěvačka a skladatelka Daisy Jones, jak pohnutou historii má za sebou pittsburské uskupení The Six v čele s tvrdohlavým frontmanem Billym Dunnem i kdy se cesty těchto svéhlavých umělců střetly poprvé.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2025
,
OneHotBook
Originální název:
Daisy Jones and The Six, 2019
Interpreti: Vanda Hybnerová , Aleš Procházka , Klára Cibulková , David Matásek , Zdeněk Hruška , Kryštof Rímský , Barbara Lukešová , Zuzana Bydžovská , Jiří Štrébl , Jan Holík , Jan Vondráček , Dušan Sitek , Tomáš Petřík , Hynek Chmelař , Zuzana Ščerbová , Michal Bureš , Tereza Císařová
více info...
Přidat komentář
Je to pravda, všechny (kladné) recenze, které se na Daisy Jones & The Six objevují. Při čtení se vám bude zdát, že s kapelou žijete jejich bohemský sedmdesátkový život. Provedení knihy je super nezvyklé a dobře se čte. Zanechala ve mě spoustu myšlenek. A mrzí mě, že jsem byla líná dojít si pro post-it papírky v ty momenty, kdy mě to zaujalo... tak třeba příště, až se k ní vrátím, si je vezmu s sebou.
Knížku jsem si koupila, aniž bych věděla, že je psaná formou rozhovorů a já takový druh knih moc nevyhledávám. Nakonec jsem byla překvapená, jak dobře se kniha četla, ale zároveň jsem si z toho na zadek nesedla, asi jsem čekala větší nářez. :D
Hlavní hrdinové Billy a Daisy Jones…ani jedna z postav mi k srdci příliš nepřirostla. Daisy mi přišla dost plochá a občas se chovala jako spratek. Billy dostal dle mého více prostoru, ale i tak mi nebyl sympatický.
Atmosféra byla fajn. Prostě 70. léta a drogy, chlast a chlebíčky. :D
Abych to shrnula kniha se četla dobře, ale žádné větší emoce ve mně nezanechala. Určitě ale dám šanci i jiným knihám od paní Reid.
Tenhle příběh byl doslova úplně něco jiného než co normálně čtu. Drogy, muzika, alkohol, muzika, sex a muzika. Připadalo mi to furt a to stále dokola. Ze začátku se vlastně seznamuje se všem a s jejich minulostí a s jejich cestami- jak se Daisy stala slavnou jak se The Six dali dohromady. Jenže, asi to nebyla moje krevní skupina.
Asi jako první co bych vytkla, je jak byla kniha strukturovaná- bylo to totiž strukturované jako rozhovor a upřímně, mě furt nebavilo číst dokola- Daisy, Billy, Kamila…. Atd. Opravdu mě to nebavilo, připadalo mi jako by si autor chtěl jen ulehčit práci. Ano je na konci krásně vysvětleno a krásná tečka, jak a proč je takto kniha vedená, ale upřímně, nemuselo to tak být vedeno celých 300 stran.
Každopádně, když pominu strukturu celé knihy, tak hlavní hrdinka jako Daisy Jones, mi doslova rvala vlasy. Chvilkama jsem si opravdu myslela, že ji knížkou omlátím její krásný obličejík aby se vzpamatovala.
Kniha nebyla rozhodně moje krevní skupina a nebudu se k ní vracet.
Za mě normální průměr, kde autor vypráví o smyšlené kapele a o 70 letech, které byly plné drog a alkoholu.
Nijak mě to neoslovilo. Jak říkám Daisy mi byla protivná svým chováním a Billy měl svoje strašáky a myslela jen na sebe a tak podobně.
Knihu doporučuji těm, kteří taková témata vyhledávají a nijak jim nevadí.
Dala bych tomu 3/5 ale díky konci, kterou knihu tak nějak zachránil jsem rozhodnuta tomu dát 4/5
Autorka má vážně talent.
Celou knihu jsem žrala, jako by to opravdu všechno mohla být pravda. A nakonec mi bylo líto, že to byla jen autorčina fantazie. Protože jsem si sama přála být na koncertě skupiny Daisy Jones & The Six.
Už jen formát, jak je kniha psaná je pecka. Je psaná formou rozhovorů a skvěle na sebe navazují a neruší vám to dějovou linku.
Je to procítěné, je to milé , je to skutečně neskutečné... plné vztahu, drog , alkoholu a hudby.
Já jsem nadšená a plná příběhu.
tahle kniha si mě omotala kolem prstů.
Je to jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Čím mi tolik uhranula? Nejspíš tím, že je jiná, divoká a nespoutaná. Daisy Jones & The Six je psaná netradičně. V podstatě se jedná o přepis dokumentu, všichni aktéři se vyjadřují k jednotlivým situacím v rozhovoru, není tedy možné přímo nahlédnout do myšlenek postav, protože vám ukazují jen to, co chtějí. A možná právě tento styl vyprávění mě na knize tak nadchnul. Dále jsem si naprosto zamilovala tu chemii, která mezi hrdiny panovala. Celá kniha ale přináší kromě Daisy a Billyho také další řadu zajímavých osudů a zápletek, které rozhodně stojí za pozornost. Do knihy jsem se ponořila a nedokázala jsem ji odložit. O to víc mě mrzelo, že už je konec. Za mě rozhodně nejlepší kniha od autorky a vám všem ji moc doporučuji. Ačkoliv se jedná o zcela smyšlený příběh rozhodně nelze vyloučit, že by se ve skutečnosti nemohl nebo dokonce nestal. Kdo ví.
Whuuu, to byla jízda. Zajímavý formát a příběh, který velmi rychle plynul a je velice uvěřitelný.
Jedná se o opravdu zajímavý formát, za ten rozhodně dávám palce nahoru. Od knihy jsem ale čekala víc, ať už kvůli jejímu opěvování na internetu, tak i kvůli tomu, že Sedm manželů Evelyn Hugo, které jsem od autorky četla dříve bylo naprosto perfektní.
(Knihu jsem četla v originále.)
Ze začátku jsem se knihy bála. Ale tohle byla prostě bomba! Dávat 5 hvězdiček na tuhle knihu je opravdu málo. Miluju to a stoprocentně jsem tenhle příběh nečetla naposledy.
Tahle kniha mě chytila asi ve třetině. Zpočátku mi neseděl styl této knihy - rozhovor, jednoduchý záznam výpovědí. Nakonec jsem si ale začala knihu představovat jako dokument a před očima viděla jednotlivé postavy. Ač jsem už několikrát četla, že kniha končí vypravování o kapele příliš rychle, mně to připadalo přesně tak akorát. Skončilo to tak, jak mělo. Velkým momentem překvapení pro mě bylo, když se odhalila autorka, potom to všechno zapadlo. Důvěryhodnost knihy dokazuje i to, že jsem chvílemi přemýšlela o tom, zda to všechno není pravda. Jednoznačně doporučuji.
Nikdy bych nevěřila, ze se dá prožít koncert čtením knihy. Skvěle napsané, moc se mi to líbilo.
Ze začátku se mi do knížky vůbec nechtělo. Nelákalo mě téma knihy a styl vyprávění, který byl formou rozhovorů. Nakonec jsem si řekla, že dám knížce šanci a nelituju.
Nejdřív se seznamujeme s kapelou The Six, která se snaží prorazit. Poznáváme všechny její členy a samozřejmě nejvíc frontmana kapely Billyho. Postupně poznáváme i éterickou Daisy Jones, která se snaží prosadit jako zpěvačka a textařka. Chvíli trvá, než se cesty Daisy a kapely protnou, ale přesně v ten moment to chytne správný náboj.
Kniha dostane tu správnou atmosféru a sledujeme raketový růst kapely, jejich vnitřní boje a pocity se kterými se perou. Názory jednotlivých členů na určité situace se mnohdy liší a o to je to zajímavější.
I když styl psaní nedává úplně možnost postavy detailně popisovat, stejně je budete milovat i přes všechny jejich nedostatky a démony. Líbí se mi jak autorka věcně popisuje všechny situace v knize. Bere to tak , jak to bylo a tak to čtenáři podává. A proto má celá kniha naprosto nezaměnitelnou atmosféru.
Závěr knihy mě trošku zklamal, čekala jsem větší gradování příběhu, víc reakcí postav...bylo to ukončené dost narychlo. I přes to hodnotím knížku jako hodně povedenou. Nic podobného jsem rozhodně ještě nečetla.
Knížka byla velmi chválená a já od ní měla vysoká očekávání a ta bohužel nebyla naplněna. Ze začátku sem tam o Daisy moc nepsalo a bylo to více o The Six což mě nevadilo protože se mě jejich příběh líbil víc. Daisy mě od začátku knihy lezla na nervy a hrozně mě vadil její způsob života. Členové kapely byli fajn jediný kdo mě štval byl Eddi, Billymu a Camille jsem moc fandila a moc jsem jí obdivovala. Konec knihy jsem čekala víc dramatičtější.
Styl jakým byla kniha napsaná byl velice zajímavý a neobvyklí. Chvilku sem si na to musela zvykat, ale pak se to četlo velmi dobře. Musí se nechat že autorka píše velice čtivě.
Daisy Jones a The Six za mě byla průměrná knížka.
Originální způsob vyprávění skrze přepis rozhovorů se členy kapely. Skvěle napsané, čtivé, atmosféra 60. a 70. let je výborná. Ale nepřišlo nikomu, že to bylo hrozně rychle ukončené? Tohle bych si představoval, že je jenom první polovina knihy. Myslel jsem, že autorka víc rozvede konflikt mezi Billym a Eddiem, love story Karen a Grahama, čekal jsem i že Billy a Daisy udělají nějakou blbost, která kapelu totálně zničí. Konec mi přišel hrozně poklidný a nepřekvapivý na to, že na začátku se píše o tom "skandálním a šokujícím rozpadu kapely". Tady mi vlastně přišlo jako "máme jiný názory, tak končím" "ok." To je škoda, protože v rockový kapele, která navíc drogama a chlastem nešetřila, bych čekal větší drámo. Jinak ale bezvadná kniha, o tom žádná.
Tahle kniha se mi hodnotí hrozně těžko. Téma mi není blízké a štvalo mě tam fakt moc věcí, na druhou stranu se mi ale svým způsobem hodně líbila...
Co se týče obsahu, není mi sympatický. To, jak Daisy žila, to co udělala Karen a jak vlastně žili všichni členové kapely, mi přijde odporné. Na druhou stranu, já jsem se bála, že autorka jejich styl života bude oslavovat, ale ona zůstala neutrální a toho si u ní vážím.
A navíc nám dala Billyho. Byl mojí nejoblíbenější postavou a byl prostě skvělý. Udělal chyby, dokázal se z nich poučit, nebyl bezcitný a ke svým citům se i přiznal, přesto pro něj byla rodina na prvním místě. To samé Camila, obdivovala jsem ji, ale zase z jiných důvodů. Měla pevný charakter a jejich vztah s Billym byl vystavěn na pevných základech.
Z toho příběhu mi bylo smutno ale zároveň oceňuju náhled na tu dobu, na hudební scénu... Já si nedělám žádné iluze a kdo ano, ten o ně s touhle knihou přijde.
Nemůžu se zbavit pocitu, že kniha má obrovský přínos pro své čtenáře. Mně toho dala hodně.
Co se týče formy, výpovědi jednotlivých členů kapely a dalších svědků mě zpočátku trochu děsily, ale ono to nakonec bylo snad ještě čtivější, než běžná románová forma. Fakt jsem se nemohla odtrhnout.
Jediné, co tomu chybí, je hlubší vykreslení charakteru postav, to tahle forma zkrátka neumožňuje. Největší prostor dostal samozřejmě Billy, Daisy byla dost plochá a neustále zfetovaná, takže jsem neměla možnost ji lépe poznat. A to se vlastně týče i všech dalších členů kapely. Mé sympatie si kromě Billyho a Camily získal ještě Graham.
Opravdu povedená sonda do Ameriky sedmdesátých let, světa rock'nrollu a květinových dětí.
Bylo by asi nefér, kdybych kvůli osobním pocitům snižovala hodnocení tak povedené knize... 4*
Jaká kniha byla? NÁDHERNÁ!!! Autorka ji pojala jako rozhovor s členy kapely, aby vyprávěli o začátcích a největší slávě skupiny Daisy Jones & The Six. Tolik emocí co jsem při čtení zažila! Obdivovala jsem i nesnášela Daisy a Billyho, hlavní členy skupiny. Jejich osobní démony, slabé a silné stránky jsou v knize skvěle vykreslené.
Být slavný není žádný med. A věřím, že tyto situace zažívají i jiné slavné kapely. Při čtení se mi vybavila skupina Queen a film Zrodila se hvězda.
Tahle kniha rozhodně není marketingový tahák. Ta kniha je opravdu skvělá. Já ji přečetla za pár hodin a fakt mi bylo líto, že jsem na poslední stránce. Byla tak čtivá!
A klobouk dolů před autorkou, která dokázala napsat i písně! A ty texty jsou nádherné.
Na konci jsem měla slzy v očích dojetím a pocitem, že jsem dočetla....klidně bych o Daisy Jones & The Six četla pořád.
“Jsou věci, které jsou za čárou. Když ale člověk za tuhle čáru vstoupí, najednou zjistí nebezpečnou věc, s to, že když poruší pravidla, svět se hned nezbortí... pokaždé když tu čáru člověk znovu překročí, je šedší a šedší, až se jednoho dne člověk rozhlédne a pomyslí si: Tady někde bývala nějaká čára, alespoň myslím.”
Taylor Jenkins Reid skrze svou knihu Daisy Jones & The Six vzdává hold 70tkám a dobře známému triu sex&drogy&rock’n roll. Slunné L.A. a v něm Daisy, holka, ze který je každej na větvi, a která chce psát svý písničky a hlavně zpívat SVÝ písničky. A pak tady máme skupinu The Six v čele s Billem (kterého si snad ani nejde nepředstavovat po vizuální stránce jako toho ze Stranger Things????), který má svou holku (a později manželku) Camille a holduje všem neřestem, které mu úspěch a sláva nabízí a stírá všechny hranice, o kterých si myslel, že je nepřekročí.
Musím říct, že styl vyprávění, který autorka zvolila mi sedl hned od začátku. Máme tady přepis rozhovoru, ale na mě osobně to působí jako přepsaný dokument, který se skládá z rozhovorů a na konci jsem zažila skrze tuhle autorčinu zvolenou formu menší mindblow. Nemáme tady vlastně skoro žádný popis, ale zcela upřímně jsem s tím neměla problém a kniha se mi i svižněji četla. Těch postav poskytující interview někdy bylo fakt dost, takže jsem měla tendence, začít si dělat poznámky a zpětně je to možná jediné malinkaté mínus, které bych knize dala. Avšak ty hlavní postavy se vám neztratí. Samozřejmě tady máme hlavní trio aktérů Daisy, Billy a Camilla, ale já si oblíbila hodně i Karen (čelenku The Six) a souhlasím s tvrzením, že všechny tři zmíněné ženské hrdinky nesou jistou message a jsou obestřeny feministickým duchem.
Jak už název knihy napovídá Daisy Jones a The Six se střetnou - vše začíná jejich spoluprácí na songu Honeycomb, jehož autorem je Billy, který právě prodělal odvykačku a snaží se být vzorný manželem a otcem, jenže ještě nemá nad svou závislostí vyhráno. Studio na něj navíc začne tlačit, co se týče připravované nové desky The Six, a navrhnou aby byl Honeycomb duet.
Ti dva si samozřejmě na začátku tak úplně nesednou. Každý má za sebou jinou minulost a původ a oba mají neuvěřitelný talent a lví hrdost. Střídá se tu sympatie s apatií. Svou roli hraje i závislost a tvůrčí vypětí. Nicméně je vám asi jasné jakou cestou to povede. Z anotace víme, že nakonec dojde k rozpadu, jenže jak to celé bylo?
Naprosto jsem netušila, že je příběh inspirovaný světoznámou kapelou Fleetwood Mac - i když se to píše v anotaci, ale já osobně je poslední dobou moc nečtu. Mně to připomnělo jiné příběhy o známých osobnostech - Bohemian Rhapsody, Factory Girl a další. Chtěla bych však zdůraznit, že tohle není nějaká prvoplánová YA romanťárna, ale místy je to reálně bolestné. Našla jsem tady hromadu krásných a zajímavých myšlenek, které lze aplikovat na vztahy, závislosti, hudbu, slávu,... Mam-li se však pokusit shrnout své pocity, které ve mě kniha zanechala, najednou, řeknu to asi takhle... Na konci “každýho dne”, když se začne sčítat jsme všichni jenom lidi, děláme chyby, protloukáme se životem, zažíváme vzestupy a pády...
Zcela upřímně? Zamilovala jsem si tenhle příběh natolik, že hned, jak jsem se dostala na poslední stránku, nalistovala jsem tu první a začala číst znovu. A to jsem naposledy udělala asi u Stmívání? Daisy je fenomén - výjimečná kniha, a těžko se po přečtení chce věřit, že to byla a je všechno jen fikce...
“Už tehdy jsem měl zvláštní pocit.. jako bych věděl, že prožívám něco, na co budu vzpomínat celý život.”
Asi od půlky knížky jsem nevydržela a vyhrabala alba "Fleetů" a u čtení musela poslouchat jejich muziku. Trošku jsem se obávala stylu, kterým byla kniha psaná, ale naprosto mě to uchvátilo. Místy jsem se bavila tím, jak kdo určitou situaci viděl - někdy naprosto odlišně. Co mi maličko vadilo byl uvolněný pohled na závislosti členů kapely. Člověk by došel k názoru, že to vlastně bylo v pohodě a v pořádku. Také jsem čekala, že bude trochu víc skandální, ale bylo to takové "civilní". To ale bylo vše, co bych vytkla. Co se mi naopak líbilo, byla osobní otevřenost s jakou vyprávěli o svých pocitech v osobních vztazích a o prožitcích při skládání a hraní. Tam se naopak všichni naprosto shodovali. V emocích okolo muziky, tam byly zajedno. Jde o velice zajímavě psanou knihu o zajímavých lidech a zajímavém období. Je to taková zajímavá kniha.
PS: Když jsem si googlila členy kapely, zjistila jsem, že Daisy je pořád ještě krásná a šmrncovní ženská...
Měla jsem vysoká očekávání a ta nebyla úplně naplněna. Líbilo se mi zpracování knihy pomocí rozhovorů, díky kterému se Daisy Jones and the Six skvěle četla.
Úžasná byla atmosféra šedesátých a sedmdesátých let, ale členové kapely mi vůbec nebyli sympatičtí.Celou dobu buď pili alkohol a nebo užívali drogy. Doufám, že se českého překladu dočká i autorčina kniha The Seven Husbands of Evelyn Hugo.
3,5/5
Tuto knihu jsem četla cca před rokem v originále. Nevím, jak moc to mělo na moje hodnocení a vůbec pochopení knihy vliv, že jsem to četla anglicky, ale faktem je, že jsem se s touto knihou dost prala. A bohužel neumím říct, co přesně se dělo, že mi to trvalo tehdy přečíst tak dlouho.
Když jsem byla do knihy začtená, bavilo mne to a zajímalo mne, co se bude dít dál a kam to všechno povede. Bavilo mne, jak je to celé psané v rozhovorech a jak se autorce podařilo vytvořit v jednotlivých postavách tak rozmanité osobnosti. I ta doba se mi líbila, jak tu byla zachycená.
Ale když jsem knihu odložila, bylo pro mne těžké se k ní vrátit zpět a znovu se do ní ponořit. Vždycky jsem se musela do toho přemlouvat. Ale když jsem se do čtení zase pustila, kniha mne zas chytila.
Ve výsledku nedokážu momentálně hodnotit lépe než třemi hvězdami - právě pro tento těžkopádný vztah. Asi si to zkusím ještě někdy přečíst česky a uvidím, třeba mi to bude v překladu sedět více. Protože ten námět a způsob zpracování pomocí rozhovorů vůbec nejsou špatné...
P.S. Stejně jako čtenářce Lenny.Wolf mi při čtení této knihy pořád v hlavě naskakovala písnička Go Your Own Way od Fleetood Mac. Trochu jsem měla dojem, jestli se paní autorka touto kapelou nenechala inspirovat. :) :D
Štítky knihy
Kalifornie 70. léta 20. století hudební skupiny, kapely rock zfilmováno – TV seriál Daisy Jones & The SixAutorovy další knížky
| 2023 |  Sedm manželů Evelyn Hugo |
| 2017 | Jediné pravé lásky |
| 2020 | Daisy Jones & The Six |
| 2015 |  Možná v jiném životě |
| 2022 | Malibu v plamenech |
Úúžasná atmosféra, co jsem si fakt zamilovala, sedmdesátá léta, sex, drogy a rock'n'roll, hudební turné, dva nádherné hlasy, perfektně popsané vztahy mezi postavami bez jakýchkoliv příkras a skvělé tempo i svižnost příběhu.
Styl vyprávění formou interview, dokumentaristických rozhovorů mi opravdu velice sedl a užívala jsem si, jak mi díky tomu mizí stránky pod rukama. Daisy jsem měla přečtenou za tři večery a šíííleně moc mě bavila!!! Zamilovala jsem si prostředí, realističnost příběhu, detailní nahlédnutí do vnitra kapely, pocity při vzestupu na první příčky hitparád, při vyprodaných koncertech, při problémech a pádech, které k tomu patří.
Ty vztahy mezi postavami! To bylo něco! Tak syrové, neupravené, vznikající, zanikající. Osobní dramata, neopětovaná láska, nenávist, bolest, to všechno utlumené a zároveň zesílené drogami. Bylo to, jako kdyby Daisy, Billy, Karen, Graham, Eddie, Warren, Pete, jak kdyby všichni doopravdy existovali.
Asi tak do poloviny knížky jsem bojovala s pocitem, že si nějak stále nejsem jistá, co ostatní dostává do kolen, co z knížky činí údajně tu, co jim změnila život. Ano, bavila mě, a to nesmírně, ale nebylo tu nic u čeho bych si řekla WOW!
Jenže za půlkou se to tak trochu změnilo. Najednou mě celý ten příběh tak strhnul, tak pohltil. Propadla jsme tomu kouzlu.
A ten konec? To byla emoční horská dráha. Běhal mi mráz po zádech, oči se mi zalévaly slzami, měla jsem pocit, že čtu něco výjimečného.
Stále nemám pocit, že bych jasně dokázala ukázat prstem na to, co bylo tak průlomového. Ale možná to ani nepotřebuji. Možná to tak prostě je. A nevadí mi to. Protože já jsem si celé čtení neskutečně užila. Zamilovala se.
Nakonec Daisy ohodnotím čtyřmi a půl hvězdičkami z pěti. Mám pocit, že jsem ji nečetla naposledy. Něco mě stále láká si ji v budoucnu přečíst znovu. Za mě velké doporučení, jsem si tak nějak jistá, že tahle skvělost bude naprostou většinu z vás bavit!