Dáma s kaméliemi

Kniha se mi velmi líbila. Přišla mi spíše jako oddechovější čtení, četla se moc hezky, žádné slovo nebylo nazbyt, autor se vyhnul obvyklé omáčce která mnohdy provází starší díla a snižuje jejich čtivost. Motiv mi přišel nadmíru zajímavý, byla to moje úplně první kniha o vydržovaných ženách a kurtizánách. Vycítila jsem z ní Dumasovu kritiku, i když chápu, proč a jakým způsobem si společnost ke kurtizánám předsudky vytvořila a proč se jich nechce jen tak vzdát. V tomto spočívá nadčasovost tohoto díla: stejné předsudky, s jakými se setkala Marguerita s Armandem, provází prostitutky a jejich případné partnery dodnes. Jen jejich poměry se změnily — tehdy kurtizána žila v přepychu, byla vydržovaná svými milenci. Nyní nic takového neplatí. Ovšem i přes tuto kritiku, Dáma s kaméliemi je podle mého románem především o lásce a obětech, které jsou s ní spojeny. Marguerita se pro Armanda vzdala všeho, a nakonec i jeho samého. Projevila neskutečnou vnitřní sílu a vůli, a to všechno pro jediné šťastné chvíle, které kdy prožila. A když v bolestech umírala, myslela jen na něj. Jedná se skutečně o příběh hluboké, opravdové, odsuzované a nešťastné lásky.

01.04.2018

Kniha se mi líbila a určitě si zaslouží nejvyšší hodnocení.

Styl psaní a námět knihy je výborný. Kniha je spíše určená pro ženy, nicméně knihu si může přečíst i muž. Knihu jsem přečetl během jednoho dne, byla velmi čtivá. :)

V knize se vyskytuje láska, žárlivost, pomsta aj. V knize se mi také líbily dopisy, které napsala Markéta Armandovi (Armand věnuje Markétě knihu Manon Lescaut, kterou jsem četl v minulosti, tato kniha byla výborná :). V knize nalezneme také řadu myšlenek. Závěr knihy byl velmi smutný.

Citát z knihy, který mne oslovil:

Víte, co znamená milovat ženu, víte, jak plynou dny a v jakém zahálčivém snění se dáváme unášet k zítřku. Jistě vám není neznámé ono zapomenutí všeho, jež pramení z vášnivé, důvěřivé a opětované lásky. Všechno, kromě milované ženy, se zdá zbytečné a nepotřebné. Litujeme, že jsme už dávali své srdce jiným ženám, a připadá nám nemožné, že bychom někdy mohli stisknout jinou ruku než tu, kterou právě držíme. Mozek není schopen ani práce, ani vzpomínky, a vůbec čehokoli, co by ho odvádělo od jediné myšlenky, která ho neustále zaplavuje. Každý den objevuje u své milenky nový půvab a dosud neznámou rozkoš. Život je jen neustálým naplňováním věčné touhy, duše je vestálka, pečující o posvátný oheň lásky.

05.03.2018

Opět bezkonkurenční ztvárnění p. Dumase. Krásně napsaný příběh se smutným koncem. V knize se mi líbí zachycení surové reality. Příběh, který chytne za srce.

15.02.2018

... Krásné, křehké, smutné... (a velmi čtivé)

31.01.2018

Túto knihu ma dosť dlho odrádzala čítať predstava, že viem, ako sa končí, pretože záver (smrť hrdinky) je známy od začiatku. Bola to chyba, pretože práve vedomie neodvratného konca dodáva všetkým sporom medzi zaľúbencami celkom inú príchuť. Mierne mi pripomína knihy Remarqua. Autor je a nie je postavou v príbehu a ustavične zasahuje svojimi komentármi ako to bolo v tomto období bežné, ale musím sa priznať, že to rozhodne nie je nepríjemné a zdá sa, akoby tento srdcervúci príbeh rozprával starý priateľ, ktorý vás veľmi dobre pozná. Postavy sú veľmi skutočné a autor pichol do témy, ktorá bola v tom období priam neslýchaná. Škoda, že nenapísal viac kníh, lebo by som ich čítala hádam s väčším potešením ako diela jeho otca.

02.01.2018

Prectena jako posledni v ramci lonske ctenarske vyzvy jakozto oblibena knizka babicky za hodinu dvanact ;) A svete div se, porad jsem chtela vedet, jak to tedy vlastne bylo,i kdyz jsem to trosku odhadla. Prekvapilo me, jak moc to bylo ctive,jemne a mile, ackoliv Marketa "nepracovala" zrovna v nejneznejsim prostredi. Vrele doporucuji.

26.12.2017

Knihu jsem četla jedním dechem. Byla krásná, byla opravdová, byla smutná...zkrátka byla nádherná!

30.10.2017

Příběh opravdové, hluboké a zároveň nešťastné lásky. Pro toho, koho milujete, chce za každé situace jen to nejlepší.

27.10.2017

V meziobdobí (chápejte jako dobu, kdy mí oblíbení severští autoři píší) jsem se rozhodla, že by nebylo na škodu vytáhnout taky něco z 'povinné četby'. Z tohoto odvětví jsem knížek moc nepřečetla, a ty, co jsem dočetla se vždy dělily na dvě kategorie - nádhera a oblíbená kniha nebo hrůza a nenuťte mě to číst znova. A ani tentorkát to není jiné - nádherná knížka, s krásným příběhem (ano, i člověka milujícího detektivky to zaujme) a ... prostě perfektní.

20.10.2017

Ty pocity jsou popsaný naprosto bravurně, i když možná mne to zasáhlo více, jelikož jsem v rozpoložení, kdy se s nimi sama ztotožňuji. Proto ta plná pátá hvězda..jinak 4-5*

07.10.2017

Poprvé jsem tento bezesporu nejslavnější román z pera francouzského spisovatele, dramatika a v neposlední řadě nemanželského syna stejně slavného otce četla ve svých sedmnácti letech.
Stále znovu mě bude dojímat slavný romantický příběh nešťastné, všemi odsuzované lásky zhýčkané pařížské kurtizány k citlivému a o to více žárlivému mladíkovi.
Stále znovu budu překvapena jeho historickým základem.
Stále znovu budu vděčna autorovi, že se s námi o epizodní životní příběh jedné svojí lásky podělil.
A stále znovu mě bude jímat představa veliké nehynoucí lásky, která čtenáře ohromuje již sto šedesát devět let.
Marguerite - Armande - Alexandře, děkuji Vám ...

Camellia je rod rostlin z čeledi čajovníkovitých. Její květy člověka okouzlovaly již před tisíci lety. Její domovinou je Japonsko. Zatímco pro samuraje znamená její květ symbol smrti a znovuzrození, na evropských dvorech byly květy ozdobou plesových šatů. Je velmi citlivá na jakoukoli změnu teploty i vlhkosti vzduchu. Právem se jí přezdívá ,,Královna pokojových květin".

P.S: A jakým symbolem byla květina Tobě, Marguerite Gautierová - Marie Duplessiová?
P.P.S: Operu La traviata Guuseppe Verdiho jsem neviděla. Budu to muset napravit.

05.10.2017

Absolutní citová exploze ...

Jsem nadšená ze stylu jakým je romantika psaná perem muže - nerozvláčně a přitom plně ... má spád, nevyzrazuje pointu, nepostrádá napětí.

Jde o vyprávění jednoho slušného mladíka zamilovaného do dobře vydržované kurtizány. V pravém slova smyslu analýza myšlenkových postupů hluboce zamilovaného muže, milence, žárlivce a neskutečného ješity.

Měla jsem možnost porovnat její dva překlady a daleko více sedí překlad starších vydání od paní Věry Kopecké.

Na pařížském hřbitově Père Lachaise leží nejnavštěvovanější hrob. Stojí na něm: Marie Duplessis. Tuto miloval jistý A.D., syn autora Tří mušketýrů.
Poslední věta románu zní: "... příběh je výjimečný, neboť kdyby byl obvyklý, nestálo by za to o něm psát."

16.09.2017

Knihu jsem si vybral, protože jsem chtěl nějaké klasické dílo. Dámu s kaméliemi jsem znal pouze podle názvu. Musím však uznat, že jsem ve výběru nešlápl vedle. Dojemný příběh velké lásky je psaný poutavě, čtivě a do děje jsem se položil tak, že jsem knihu přečetl na jeden zátah. I když někoho může odradit právě to, že se jedná o "klasiku", mohu každému jen doporučit.

07.08.2017

Miluji tenhle příběh. Knihu jsem si úplnou náhodou vybrala v antikvariátu. Líbila se mi obálka. Tím spíš, že se ke mně takhle osudově dostala na ni nedám dopustit. Pokud máte chuť na zamilovaný příběh z dob dřívějších, je tato kniha tou správnou volbou.

02.08.2017

Knihu jsem četla jen díky knižní výzvě- oblíbená kniha rodičů, maminky tedy. Doma má několik vydání.. zprvu se mi do ní nechtělo. Příběh mě nakonec tak pohltil, že jsem jí dočetla během chvíle,. Krásný, na svou dobu strašně silný a smutný příběh. Ale zamilovala jsem si jej. Naprosto jsem chápala chování Armanda, možná s mám podobné chování.. ke konci jsem pochopila i počínání, a vřelou, a silnou lásku Markéty. Tak dojemný příběh.. za mě 5*. A doporučuji.
" Minulost pozbyla tvarů, budoucnost neměla stínů.. "

28.07.2017

Řekla bych klasika francouzské literatury a i dnes má co říci.

24.07.2017

Kniha byla čtivá a příběh poutavý.

13.06.2017

Nejoblíbenější knih.Kterou jsem už několikrát četla a ještě několikrát číst zase budu.

07.06.2017

Láska a bolest z dávných dob. Tento příběh je pro mě krásný ať už v knižní podobě či divadelní. Nejlépe v operní :) .