Dáma v jezeře
Raymond Chandler
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216069/bmid_dama-v-jezere-o1t-216069.jpg
4
300
300
Phil Marlowe série
< 4. díl >
Další z mistrovských děl drsné školy americké detektivky, další případ pro Phila Marlowa. Tentokrát si ho najal obchodník Derace Kingsley, aby pro něj vypátral jeho zmizelou ženu. Popsal ji jako mladou blondýnku, která je tak trochu živel - je totiž kleptomanka a nymfomanka. Ta měla odjet do Mexika s mladým gigolem Chrisem Laverym, s nímž chtěla začít nový život. Na Chrise narazí Marlowe bez potíží, ovšem bez paní Kingleyové. Během dvou dnů se objeví dvě mrtvá těla, případ se zamotává. Poradí si Marlowe i tentokrát?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2012
,
Mladá fronta
Originální název:
Lady in the Lake, 1943
více info...
Přidat komentář
Zvoľte znovu Jima Pattona za šerifa. Na prácu je už príliš starý........Moja najobľúbenejšia chandlerovka.
Četl jsem v angličtině. Nevím, jaký vliv to má na dojem z knihy, nicméně jsem o Americké tvrdé škole a Phillu Marlowovi hodně slyšel a na knihu se dost těšil. A byl jsem trochu zklamán, zejména koncem knihy, který se na můj vkus odehrál příliš rychle a zmatečně. Marlowe mi i tak celkem přirostl k srdci a nad ním a celým žánrem rozhodně nelámu hůl, a časem si něco dalšího rád přečtu.
Tuto útlou knihu padesát let starou jsem našla v bedně určené do sběru. Přivábilo mě jméno autora a hlavní hrdina Phil Marlowe, s nímž jsem dosud neměla tu čest. Svůj rest jsem napravila a příběh o mrtvole v Kolouším jezeře jsem zhltla jako malinu. Exkurz do USA v roce 1943, kdy policajti s nikým nejednali v rukavičkách a ženy byly svůdné a zrádné, rozhodně stál za přečtení.
Dle obliby a rychlosti přečtení nějaké knižní postavy jen profrčí rychlíkem, jiné slušně zaskočí na návštěvu, a pak jsou takové, co se k vám div nenastěhují. A to je frapantní situace, obzvlášť když zjistíte, jak jsou nudné a trapné. Jako tento Marlowe, kterého jsem do »přečtených« pracně vystrnadil až po 14 dnech. 28/17
Drsná americká škola. Tohle je ta nejryzejší detektivka na světě. A která ženy by nemilovala Phila Marlowa? Kdo nečetl Chandlera, neměl by číst žádné detektivky! Zákaz! Dokud nedostanete základ poctivé kriminálky, nemůžete číst žádnou modernu...ani severskou (před deseti - patnácti lety to byli asiati, kdo letěl ... :-))!
Doposud jsem od Chandlera četla čtyři "Marlowoovky" a musím zcela bez přemýšlení říci, že tato na mě zapůsobila asi nejvíc. Je napínavá (samozřejmě s přihlédnutím k roku, kdy byla napsána. Pochopitelně, srovnáme-li to s dnešními severskými detektivkami, je napínavost relativní) a čtivá. No a Phil Marlowe? Myslím, že už patří mezi mé oblíbené detektivy. Je přímočarý, sakrastický a klasický.
V této knize mi docela chyběly Chandlerovy klasické hlášky a sarkasmus hlavního hrdiny. Jinak celkem dobré.
Můj první Chandler a určitě ne poslední. Výborná detektivka s nezaměnitelným Marlowem, spoustou skvělých hlášek a řadou poctivých dobových bonmotů. Děj a zvraty už dnes po sedmdesáti letech tolik nepřekvapí, ale rozhodně stále potěší. Stejně jako atmosféra tehdejší doby, která má prostě své zakouřené kouzlo. A na to si ťuknem sklenkou ginu.
Skvělá a nejen napínavá, ale místy doslova zábavná kniha. Když už je níže polemika ohledně překladu: Četla jsem to v překladu Josefa Škvoreckého ze šedestátého pátého a byla jsem moc spokojena a vysmátá - je to jazyk a hlášky mé generace. Je ovšem pravdou, že překladatel si v případě ženské kozmetiky neporadil s výrazem coldcream - asi tehdejší naše realita neznala žádný takový krášlící výrobek. Ale kniha je to i po těch mnoha letech pořád výborná a ke čtení.
Rozpaky. Na jedné straně straně dobrý příběh a svérázný humor, na druhé opravdu místy rozvleklost a zašmodrchávání dějové linky. Není to prostě moje gusto, ale to je moje chyba, mám raději detektivky od A. Christie a podobných autorů. Věřím ale že pro jiné to naopak bude to pravé ořechové.
Vynikající bonmoty, postřehy, přirovnání, hrátky se slovy a větami. V úvodu je úplná smršť podobných slovních hrátek, až se člověk musí při čtení zastavit, aby je pobral. Později už jich samozřejmě není tolik, není v lidských silách podobně nastavené tempo udržet, ale přesto mají svou sílu a údernost. Problém zde je s příběhem, který je sice dostatečně zašmodrchaný, ale pokud u Koloušího jezera zastříháte ušima při jedné poznámce, bude vám jasno hned zhruba ve třetině knihy, a zbytek tak nějak prošumí, protože jste dostali až zbytečně silnou stopu. Ale i tak se dá pak v knize najít pár překvapivých zajímavostí, jež nám autor odhalí postupně a naservíruje nečekaně. Kniha mohla být kratší, přece jen mi chvílemi lezly na nervy skoro doslovné popisy situací, jež se odehrály v knize před chvílí, a Marlowe je opět někomu znovu do detailů reprodukuje. Velmi nadprůměrná knížka, kde jsem čekal poněkud silnější konec i propletenější zápletku vzhledem k onomu jasně danému náznaku ve třetině knihy, ale stále je to díky dokonalým situacím, popisům a hlavně „bonmotům“ velmi kvalitní dílo.
Chandler toho moc nenapsal, ale to co napsal, napsal mistrně. Tuto knihu jsem si koupil jako svou první chandlerovku. Vyšla tenkrát ve Smaragdu. Chyby se tehdy v textu nevyskytovaly a rovněž překlad je skvělý. Mám rád dobré detektivky, zvlášť když jsou psány s humorem, pro Chandlera typickým.
Četl jsem vydání z roku 1965, tedy první, překlad Josef Škvorecký, odpovědná redaktorka Hana Žantovská, a nestačím se divit: tohle že je špatně přeložená kniha? Tohle je, podle mého názoru, skvostně přeložená kniha! Válím ji po jazyku jako bonbón. Možná, že některá (tipoval bych porevoluční) vydání mají spoustu překlepů, ale toto rozhodně ne, a kromě toho má skvělý doslov. Nevím, zda se od Škvoreckého očekává dnešní slang – který je mi mimochodem mnohem míň srozumitelný než ten z doby, kdy jsem ještě nebyl na světě – nebo co, ale každopádně, nahlédnutí do originálu, což je otázka okamžiku (link je přímo ve Wikipedii) člověka přesvědčí, že „Ústřední detektivní kancelář“ je přeložena naprosto správně, v originále stojí Central Detective Bureau (což je myslím část losangeleské policie). FBI se u nás tehdy tuším překládala „federální policie FBI“, alespoň v Neronu Wolfovi to tak je. Fakt se divím, trochu smutně. [Později: To, čemu jsem se divil, bylo mezitím z komentářů smazáno.]
Četla jsem vydání z roku 1965. Skvělá detektivka, vynikající Škvoreckého překlad, požitek Dámu v jezeře číst.
Central Detective Bureau je FBI? Podivné, to by mě nenapadlo..
Knížka se mi zdála místy docela zdlouhavá, přiznám se, že jsem občas něco přeskakovala. Dočetla jsem ji jen proto, že jsem byla opravdu hodně zvědavá, jak to dopadne. Dost rušivě působilo obrovské množství chyb a překlepů a občas nepovedený překlad.
Pro mne velké zklamání. Projev autora je kostrbatý, překlad místy neumětelský, je patrné, že nejde o český text, ale nezdařilý převod z jiného jazyka. Příběh jako takový není špatný, ale je podáván až moc popisně tam, kde by vyžadoval dynamičnost, a naopak zkratkovitě tam, kde člověk nestíhá myšlenkové postupy "vyšetřovatele." Najednou se děje něco, co nevíte, jak si vysvětlit, vyústění příběhu je pak maximálně rozpačité. V knize jsem postrádala linku, větší prostor čtenáři. Často jsem se ztrácela a těžko pak mohla sama mít vlastní podezřelé a předtuchy, jak to dopadne. Což je u detektivního příběhu bohužel dost zásadní minus.
Celou dobu jsem měla pocit, že Chandlerův marlowovský styl nebude to pravé ořechové pro moje jinak nevybíravé oči. Začátek knihy, ve kterém je soukromý detektiv Phil Marlowe najat na nalezení bohaté manželky, trpí nevýrazností a přílišnými detaily a nemít tu knížku jako polopovinnou četbu, asi bych jí odložila, tak jako jsem to udělala s anglickým vydáním. Ze židle mě nedokázala zvednout ani detektivova přízračná všímavost a ani popis vyplouvající mrtvoly.
Když se ale doberete na konec, dojde vám, proč byl Chandler tolik opěvovaný kritiky, přestože je dodnes detektivka považována za něco méněcenného a "pokleslého". Krása tkví v jednoduché, ale propracované kompozici děje a hlavní postavě - není to uniformní postava supermana dobráka, jehož jediným smyslem je hnát zločince před spravedlnost. Ne, Marlowe je jiný. Mnohokrát kvůli svému povolání dostane pár facek, ale jemu to nevadí. Nepotřebuje si nic dokazovat a zachraňovat svět, stačí mu zasloužit si svůj honorář.
Takže, pokud milujete detektivky, Chandler by měla být vaše další spisovatel, na kterého se vrhnete hned po Doylovi. Nenechte se zmást počáteční neslaností nemastností. Svým životem vám ručím, že tohle si užijete. ;)
Štítky knihy
vraždy americká literatura USA (Spojené státy americké) detektivní drsná škola
Autorovy další knížky
| 2011 |  Hluboký spánek |
| 1967 |  3x Phil Marlowe |
| 1965 | Dáma v jezeře |
| 1976 | Poslední útočiště |
| 2011 | Sbohem buď, lásko má |
Soukromý detektiv v Los Angeles v období války je situace, která mi při čtení vyhovuje - zajímavé prostředí, spousta prominentů a s nimi souvisejících snah o ututlání průšvihů... při pátrání po zmizelé manželce můžete narazit na úplně jiné mrtvoly a zjistit, že věci nebyly a nejsou tak, jak měly být anebo jak si někdo přeje, aby byly.
Sice jsem v jednu chvíli měla pocit, že jsem se do příběhu pořádně zamotala, ale naštěstí se mi to úplně nepovedlo a nit jsem udržela až do konce. Nevím, jestli nakonec kniha skončila tak jak bych si přála, ale závěr byl rozhodně zajímavý... a vlastně proč ne.