Dámy a pánové
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541420/bmid_damy-a-panove.jpg
4
1182
1182
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 14. díl >
Kruhy se otevírají, ale staré čarodějky ještě nepatří do starého železa! V království Lancre nastává den letního slunovratu, blíží se horká svatojánská noc plná shakespearovských čar a kouzel. V hospodářských porostech se objevují kola – a výjimkou není ani květináček s hořčicí a řeřichou, které Stařence Oggové vypěstoval čtyřletý Žuchlík. Ona i Bábi Zlopočasná vědí, co to znamená… A Magráta Česneková se má ráno vdávat! Všechno přitom mělo být tak snové! Avšak Morrisovi tanečníci už chystají divadelní hru u kamenného kruhu, do města právě dorazila delegace mágů, a navíc se skrze oslabenou hranici mezi dvěma vesmíry do Zeměplochy vracejí také elfové. Jenže ne sami. Přinášejí s sebou i všechny krutosti tradičně spojené s jejich rodem: únosy počínaje a vražděním konče… Postaví se jim někdo?... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Lords and Ladies, 1992
Interpreti: Zuzana Slavíková
více info...
Přidat komentář
První polovina mě dost bavila, ale poslední část knížky od objevení se eflů se to nějak pro mě zpomalilo a nebylo už tak zábavný. Čarodějky jsou v cajku opět :)
Další zábavný zářez s mými oblíbenými čarodějkami. Snad narazím ve vesmíru TP v jiné knize i na elfské vyjímky.
Zeměplocha jako vyšitá. Stařenčiny narážky a komentáře mě stále uvádějí v úžas a nádherně se bavím nad Bábiným milostným románkem.
Bábi a Stařenka jsou prostě dokonalé. Zatím nejlepší kniha ze Zeměplochy, veselé, trochu smutné i poučné.
Dalsia z peknych Pratchettovych knih, pribehy s carodekami mam rada. Len Magrate som nikdy neprisla na chut, pride mi naozaj strasne hlupa a nevhodna na carodejku.
Historia Babi Zlopocasnej bola zaujimava, ako aj opatovne stretnutie starenky Oggovej s Casanovlezom. Linia s elfmi sa mi pacila - vobec mi nevadilo, ze vystupuju ako negativne postavy, nakolko aj v Sapkowskeho romanoch elfovia opovrhuju ludmi a povazuju ich za menej ako zvierata. Len V tolkienovi su vykreslovani pozitivne.
Trochu mi nesedela zmienka o Dlouhym muzi - podobny kopec je zmienovany aj v Tonickej Bolavej a tam sa nachadza na Kriede, tu v Lancre, v com vidim trochu nezrovnalost.
Tahle knížka obsahuje několik dějových linií, které se samozřejmě propojí. Čarodějka Magráta Česneková si má brát bývalého šaška a nyní krále malého horského království Lancre. Na svatbu míří delegace mágů z Ankh-Morporku společně s opičím knihovníkem a trpaslíkem Casanovlezem, 2. největším milovníkem na Zeměploše. Babi Zlopočasná se Stařenkou Oggovou musí hájit své postavení čarodějek, proti mladé generaci. Vesničané se pokoušejí nazkoušet novou divadelní hru. Nějakým způsobem zrovna v tuhle dobu dojde k průniku reality z podivného světa elfů na Zeměplochu. Všichni postupně zjišťují, že s krásnými honosnými elfy, tak jak si je pamatují, není něco v pořádku. Nebo, že by si je špatně pamatovali? Tolkien by možná trochu protestoval :-)
Každopádně tahle knížka se mi hodně líbila. Kromě rychlého spádu děje, spousty různých nápadů a fórků, obsahuje taky u Pratchetta zajímavou rovinu elfů. Která je o dost temnější než je u něj zvykem, a taky může dost reflektovat určitý typ lidí. Myslím, že to Pratchett vystihl naprosto skvěle.
Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".
Máte Elfy zažité jako vlídné bytosti se špičatýma ušima a hezounkou tvářičkou Orlanda Blooma? Pak vězte, že zeměplošské Elfy byste nechtěli potkat ani za nic. Ne že by byli vyloženě oškliví, to spíš naopak, ale o jejich vlídnosti si můžete nechat jenom zdát. Prostě jsou to zlí, suroví a sobečtí zmetci, kteří nás berou jen jako méněcenná zvířátka. Ostatně - ta jejich nadřazenost - nepřipomíná vám to náhodou někoho?
"Pro čarodějky totiž neexistoval žádný zvláštní druh dravců, ale jí jako královně povolovaly zákony sokolnictví používat k lovu jekostřába neboli škarohlída laločnatého. Byl to malý krátkozraký pták, který si nejraději všude došel pěšky. Při pohledu na krev ztrácel vědomí. Asi dvacet škarohlídů dokázalo zabít jednoho holuba, když nebyl příliš silný. Strávila s jedním z nich celou hodinu. Nejdřív jí seděl na předloktí a sípal na ni, ale nakonec přepadl hlavou dolů a usnul."
Vždycky mě potěší díly, kde se setkají postavy z jiných prostředích .) Čarodějky a mágové z Univerzity - paráda :) Trošku mi jich bylo líto, když si uvědomíte, že tito nepříliš zkušení muži se měli vypořádat se stařenkou Oggovou.... :D
Kniha opět doplní informace o minulosti postav, hlavně představa Bábi jako vzdorovité mladé slečny je úsměvná :)
A zlí, zlí elfové! "Krásná paní, pojďte s náma tančit!"
Nenechme železo zrezavět! Hlavně ne to, co mají lidé v hlavách!
Setkala jsem se s dosti vlažnými reakcemi na tento zeměplošský díl, ale já osobně nechápu proč. Za všechny klady bych zmínila hlavně pojetí elf, které mě nadchlo. Koho zcela neuspokojilo idealistické pojetí Tolkiena, ten by si u Pratchettových elfů mohl přijít na své (jako já). V neposlední řadě další střípky informací o životě Bábi Zlopočasné a různorodosti v pojímání čarodějnictví na Zeměploše rozhodně stojí za to si přečíst.
A jako ve většině Terryho knih i zde platí, že kombinace vytříbeného humoru s neotřelou koláží mytologie, jiných autorů a přidané hodnoty FUNGUJE.
Až je mi líto, že jsem to přečetla tak rychle. Dva dny a nebylo co číst, když ono se od toho nedalo odtrhnout. Od čarodějek to prostě nejde. Bezvadný příběh se vším vśudy. Samí staři dobři znamý jako bábi, stařenka, magráta, delegace mágů, casanovlez ( chudák, chvíli mi trvalo než jsem si na něj vzpoměla, kdo vlastně je) atd. Nikdy by mě nenapadlo, že by byli eflové zlý :D a doporučuji těm kdo čtou zeměplochu jak je napadne, aby než šáhli po této knize, nejdřív sáhly po předešlich knihách čarodějek. Terry se sice snaži objasnit na začátku jak to bylo před tim, ale příjde mi, že by to pak nebylo ono. A tady ty předešlé příběhy navazují.
První příběh ze Zeměplochy, u kterého jsem se trochu trápil a měl problémy se donutit ho číst. Nějak mě to nebavilo, příběh mě neoslovil.
Začínám mít knížky s čarodějkami nebo mágy pana Pratchetta čím dál tím víc rád.
Trochu (hodně) jiný pohled na elfy... a musím říct, že to funguje.
A knihovník, ten je bez konkurence :o)
Rozhodně líbí :) Pojetí elfů i čarodějek....šašek králem....a Jeník Ogg je super "holka pro všechno" :)
Krom toho, že Bábi Zlopočasná je má nejoblíbenější postava Zeměplochy /až po Smrťovi:)/ tak se mi hrozně líbilo pojetí Elfů! Elfové jsou všude vyobrazeni jako dokonalá forma života, krásná, elegantní a mírumilovná až z toho bolí zuby:) zato zde, jsou sice pořád krásní a dokonalí, ale pěkně zákeřní:)
Velmi zlí elfové, čarodějka-královna-bojovnice-královna Magráta Česneková, stará láska Esme Zlopočasné, Casanovlez, Oggovic...
Nevím jak pro jiné ale pro mě záruka dobré a příjemné zábavy...
Lidé zde dávají každé Pratchetově knize automaticky 5*****,jinak si to nedovedu vysvětlit..
Autor, jak už je jeho dobrým zvykem, boří další z mýtů. A chudák Willi Shakespeare to taky schytal. Jedna z nejlepších Zeměplošských knih ;-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Tady máme vesnické čarodějky i velkoměstské mágy, mihne se nepostradatelný filosofující Smrť, prostě knížka hýří oblíbenými postavami i bohatým dějem.
Bohužel pak hodně postav dělá jenom křoví, protože knížka patří hlavně Magrátě (která si hlavní linku beze sporu zaslouží, ale s výraznějšími postavami je více legrace). Ke konci Pratchett přechází do epična ve stylu Pána prstenů, kdyby se tam lidé potřebovali zbavit elfů. Vypadá to, že zlé elfy někteří čtenáři nerozchodili. :-)
Závěr se mi však tolik nelíbil (vyjma heroických činů Magráty a Bábi), možná mi chyběla znalost použité mytologie, ale mohlo tam být méně Deus ex machiny.