Prima sezóna
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
1. díl >
Povídky o životě středoškoláka, prožívajícího první lásky, opojení jazzovou hudbou – to vše je zasazeno do dramatických událostí 2. světové války.
Přidat komentář
Příběh o Dannym Smiřickém a jeho milostných eskapádách. Je hrozně sympatické, jak se Danny u dívek snaží, a přesto se mu nedaří. Tuto knihu mám moc ráda.
Mě kniha převážně bavila. Největší krizi jsem měla asi v půlce knihy (pasáže s Karlou-Marií Weberovou), to jsem si už začala myslet, že se snad autor uchýlil k nadpřirozeným prvkům. Zoufalec byl hlavní hrdina jak se patří.
Podle mne strašně přeceněná kniha (a to i samotným autorem). Kniha, která by se CELÁ dala beze zbytku vyjádřit jedinou větou: "Jak si student Danny chtěl zapíchat a jak se mu to nikdy nepovedlo" že má být tou nejmilejší, nejvtipnější a i jinak nejzdařilejší knihou autora? To by i o samotném autorovi něco vyjadřovalo....
Krasne se to cetlo! Bylo to takove mile nahlednuti do prvnich lasek stredoskolaku a o valce a rezimu je to v podstate jen okrajove. Autoruv styl psani me vazne zaujal a nadchl, hlavne hovorove vyrazy s zkratky knihu velmi mile osvezily. Ale teda takovy proutnik jako byl Danny, to se malo vidi (diky bohu) :-).
Danny Smiřický je ten mladík, který málem svedl většinu náchodských děvčat. Je výmluvný, hraje v kapele a smůla se mu lepí na paty.
Knížka je napsaná opravdu svižně a lehce.
Achjo a já mu tak držela palce, i když je to bídák, ten Danny... Určitě si přečtu i další...
Dannyho příběhy si prostě musíte zamilovat! I když je to většinu času trumbera, stejně mu přejete, ať mu to alespoň jednou vyjde. Atmosféra Protektorátu Čechy a Morava na vás úplně dýchá a Škvoreckému se tyto povídky opravdu povedly! V budoucnu se určitě pustím do jeho dalších děl. Jakožto úvod k tomuto autorovi Prima sezónu určitě doporučuji!
Jako vzpomínka na mládí patří tato knížka snad k tomu nejlepšímu, co se dá přečíst. To, co člověk v Dannyho věku nezkušenosti prožíval jako nekončící neštěstí či smůlu, je v nánosu věku krásnou vzpomínkou na dny, kdy s vámi podobně cloumaly hormony, stále přetrvával pocit, že vám něco uniká, zatímco ti druzí..., a už jste to chtěl taky. A milovat jste mohl každou, hlavně když vám dala... V knize jsou excelentní scény snahy o milostný kontakt, k nejlepším patří zásahy pana rady, ochraňujícího naopak před svody své dcery; neubránil jsem se hlasitému smíchu, když se o Dannyho spádech dozvěděl od recepčního v hotelu. A zatímco Danny v něm viděl úhlavního nepřítele, okouzlila mne moudrost pana rady, který se vždy zachoval s nadobyčejným nadhledem a musel se v duchu opravdu bavit.
A onen nadhled a lehkost z celé knížky přímo čiší. Všetně lásky k jazzu, jenž jakoby byl pouze v pozadí, ale dodává knize tu správnou atmosféru, dokreslující protektorátní poměry.
Danny Smiřický (alias alter ego Josefa Škvoreckého) v Kostelci (alias Náchodě) během 2. světové války. Trable neúspěšně zamilovaného gymnazisty ve válečných kulisách.
(2012)
PRIMA SEZÓNA je první kniha, kterou jsem přečetl od Josefa Škvoreckého. Dlouho jsem uvažoval, jestli se mám do knihy pustit, a nakonec jsem se rozhodl, že si knihu přečtu. Jedná se o knihu 6 povídek, ve kterých vystupuje DANNY SMIŘICKÝ, gymnazista, který je sukničkář, zamilovává se a odmilovává se do různých dívek. Sport není jeho silnou stránkou, ba právě naopak. Má rád jazzovou hudbu a přes nedostatky v jeho charakteru dokáže pomoci člověku v nouzi, když o to požádá. Děj knihy se odehrává v Kostelci v období Protektorátu Čechy a Morava. Okupační atmosféra do jednotlivých povídek zasahuje jen okrajově. Hlavní postavy knihy se v jednotlivých povídkách proplétají. Kniha vyšla v Československu až v roce 1990. Kniha vyšla už v roce 1975 v nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu, které autor vlastnil.
Autor používá hovorovou mluvu mladých lidí, takže mladší čtenáře to může tímto způsobem ještě více vtáhnout do děje, dialogy tak působí živěji a uvěřitelněji. Některé situace byly komické a na mé tváři vyloudily náznak úsměvu, což se příliš často nestává. Nechci říci, že jsem se smál nahlas, ale spíše pousmál. Danny nenechá na pokoji žádnou sukni, jednotlivým dívkám říká, že je miluje, ale přitom myslí jen na to jedno. Sám sebe se dotazuje, jestli je možné, aby miloval 2 dívky zároveň. K závěru se mi zdálo, že kniha už nemá žádný spád, jakoby se opakovalo jedno a totéž pořád dokola. V knize se vyskytují také anglické a německé věty, které mohly být přeloženy a umístěny třeba poznámkou pod čarou. Povídky jsou lidské s téměř lyrickým nábojem. Vyústění povídky „Májová kouzelnice“ bylo překvapivé. V povídce „Smutné podzimní blues“ se objevují také dialogy o politice (bolševismus, buržoazie apod.).
Knihu hodnotím na 70 %. Dočetl jsem se, že Josef Škvorecký považuje tuto knihu za svou nejlepší knihu. Upřímně řečeno jsem nebyl z knihy úplně nadšený. Časem uvažuji, že bych si přečetl knihu ZBABĚLCI, kterou jsem měl přečíst jako povinnou četbu na střední škole, ale bohužel jsem knihu nečetl, případně jinou knihu, a pokud se rozhodnu pustit do četby, pevně doufám, že se mi kniha bude líbit více než kniha Prima sezóna.
Zpočátku jsem se nemohla moc začíst, měla jsem problém si oblíbit hlavního hrdinu a také autorův styl s dlouhými, někdy trochu šroubovanými souvětími a nepravidelným používáním hovorového jazyka i mimo přímou řeč mi trochu četbu ztěžoval. Na druhou stranu se mi líbila atmosféra knihy, kdy válečné události do děje pronikají jen nepřímo a občas, samotné prostředí Náchoda, který znám a mohla jsem si tak jednotlivá místa lépe představovat, i ty opakované jazzové motivy. Jednotlivé historky jsou navíc docela úsměvné, třeba příběh s dvojčaty nebo s překladem písňových textů do němčiny. Musím ale přiznat, že Danny je mi tou svou povrchností a věčnou nadržeností dost protivný, jinak bych dala o hvězdičku víc.
Danny je aktuálně mou nejoblíbenější knižní postavou a nejspíš ho miluji. Při čtení jsem byla v jeho době, prakticky v jeho hlavě, tak moc mě Škvorecký zatáhl do děje.
U historky s Karlou Marií jsem měla chvíli pocit jako bych četla Mistra a Markétku, ale rozuzlení super.
A Dannyho “Já tě miluju!” - jak mohla ta děvčata odolat?
Velmi se těším na Zbabělce.
Krásný autobiografický příběh Dannyho Smiřického z období protektorátu. Krásně popsaná atmosféra doby.
Krásná knížka, která pěkně ukazuje, že v hlavě mladých to bylo vždycky stejné, i když se nám starší snaží často napovídat, že ve starých časech možná někdy po svatbě pomysleli na to, že by jim snad drahá polovička mohla odhalit kotníček... :-D
Nedočetl jsem.
I když se vždy snažím dočíst knihu, co jsem vzal do ruky, občas se mi stane, že to prostě nejde.
Knihu, která mě otravuje, nemá smysl dočítat.
Jak se mi Smiřický líbil ve Zbabělcích, tak tady asi prodělal úraz hlavy, protože se z něj stalo tupé pudové zvířátko, které když spustí z očí jedno děvče, tak okamžitě přeladí na to, které má zrovna v dosahu.
Čekal jsem svižnou, lehkou, sluníčkem, láskou a muzikou protkanou četbu a dostal jsem uslintané nadržené zvířátko bez mozku.
Neberu. Opravdu ne.
Omlouvám se autorovi, ale jednu hvězdu dávám pouze ze slušnosti. Dát odpad mi přišlo kruté.
Bylo to takové odlehčené čtení.Na hlavní postavě mi vadila jeho vlezlost,ale nešlo ho nemilovat,proto mě taky mrzelo,že mu jeho plány nevyšly.
Ale jo. Takové odlehčené čtení. Místy jsem se i nahlas smála, ale asi už jsem na tuhle knížku přeci jen trochu stará. Danny Smiřický mi byl trochu protivný svou touhou si za každou cenu vrznout, ale na konci už jsem mu to i dost přála a ono.... prd. ????
Tak jsem přečetl Prima sezonu a pořádně jsem se pobavil. Dan Smiřický a jeho náhled na svět... Tohle napsal sám život.. Plno okamžiků jsme zažily podobně. Nádhera jako kniha Zbabělci.
Plný počet.
Vůbec jsem nevěděla, že je o Dannym více knih. Takže když vyšly povídky o jeho létech na gymplu, tak mě to překvapilo. A jelikož jsem Tankový prapor viděla mnohokrát, neváhala jsem.
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
(SPOILER) - - Čteno z povinnosti do školy - -
Nah. Příběh nic moc. Jen 5 povídek o tom, jak se Danny, místní Kostelecký sukničkář, snaží dostat holky do postele, ale pokaždé mu to něco zkazí... (Pak mi ho začalo být i celkem líto.)
Velká výhoda je, že se to hodně rychle čte. Ale ta nespisovnost někdy to čtení zase zpomalí. (Někdy jsem si ty nespisovné výrazy musela říct nahlas, jak to zní.) Jinak mi to celkově nic nedalo. Řekla bych, že je to spíš čtení pro puberťáky. (A měla jsem i pocit, že je to z pera puberťáka.)
Druhá povídka, která by měla být trochu mysteriózní, ale řekla bych, že moderního čtenáře začne za chvíli nudit a otravovat, protože mu dojde, o co tam jde.
Třetí povídka je taková, že jsem se o postavy začala i trochu bát (kvůli době a následkům za chování), co by se jim mohlo stát, ale samozřejmě to dopadlo dobře.