Darca
Lois Lowry
Dvanásťročný Jonas žije vo svete riadenom všadeprítomnými pravidlami. Všetko je dokonale zorganizované človeku pridelia meno, rodičov, povolanie, partnera. Všetci sú si rovní, všetci žijú v dostatku a spokojnosti. Komunita vedená Radou starších sa vyrovnala s vojnami a kriminalitou, ale aj s bolesťou, hnevom, neistotu a sklamaním. Stačí dodržiavať pravidlá. Jonas však nezískava povolanie ako jeho vrstovníci. Je vyvolený stať sa Príjemcom pamäti. Aby sa mohol stať strážcom spomienok minulých generácií, musí prejsť výcvikom. Pod vedením svojho učiteľa, múdreho starca, sa postupne sa dozvedá o bolesti a utrpení, no aj o kráse, umení a láske a začína chápať, aká je cena za bezpečný a bezstarostný život jeho spoločenstva. Súcit a schopnosť milovať ho dovedú k závažnému rozhodnutiu. Svoj román venovala Lois Lowry všetkým deťom, ktorým zverujeme do rúk budúcnosť. Román určený vnímavým dospievajúcim aj dospelým, bol preložený do viac ako tridsiatich jazykov a autorka zaň získala niekoľko cien. Na niektorých amerických školách bol zaradený medzi povinné čítanie, na iných naopak zakázaný. Prečo?Pretože je to kniha, ktorá deti vedie k tomu, aby okolitý svet neprijímali automaticky, aby sa oň zaujímali, premýšľali, kládli si otázky a hľadali odpovede. Aby si uvedomili, že pravidlá, ktoré nás majú chrániť, nás môžu zároveň ochudobňovať a pripraviť o slobodnú vôľu.... celý text
Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Artforum (SK)Originální název:
The Giver, 1993
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že jsem první viděla filmové zpracování a to mě nijak nepřesvědčilo o kvalitě tohoto příběhu.. Nicméně jsem si řekla, že by kniha mohla být jiná a tak jsem si ji pořídila.. No a bylo to skvělé! Autorka dostala nápad na nový neotřelý svět, který vám má opravdu hodně co nabídnout... Prostě fantazie!
Zpočátku mě ta knížka vůbec nechtěla ale bylo to asi tím, že jsme ji měli za povinnou četbu ve škole a ještě k tomu ve čtečkách...Nejsem zrovna fanoušek čteček, když si čtu musím cítit v rukách papír a jeho vůni jinak to pro mě prostě ztrácí smysl...Ale to bych nebyla já abych nedočetla rozečtenou knížku. Půjčila jsem si ji v knihovně a doma se do ní pustila. Teda, nečekala bych, že to bude takhle super! Do knížky jsem se totálně ponořila a dokonce jsem u ní i jedla. Fakt doporučuju :-)
Tak tahle knížka by měla být povinnou četbou. Dcera (11 let) jí slupla jako malinu, já hned po ní a pak následovaly velmi výživné rozhovory.
Knížku jsem přečetla za 24 hodin. Je extrémně čtivá a "žene".
Moc všem doporučuji a zařadila bych ji do povinné četby. Moje děti ji za povinnou budou mít:-)
Dystopie pro děti? Šílené, po přečtení mohu říct, že i nebezpečné. Sterilní svět bez emocí, plný pravidel a lhaní mnou otřásl. Ohromná kniha, umělecké dílo. I takové knihy by děti (resp. mládež) měly číst.
Přečetla jsem za jedno odpoledne, čte se snadno. Ale jsem trochu zklamaná, protože po přečtení recenzí a komentářů jsem asi čekala víc.
Myšlenka zajímavá, ale zpracování průměrné. Přišlo mi, že mohl být celý příběh rozvedený víc do hloubky. Ráda bych se dozvěděla víc o Dárcových vzpomínkách i o tom, co předcházelo vzniku společnosti bez vzpomínek, obav, radosti... Myslím, že se z toho dalo vytěžit víc.
Jako první jsem viděla film a knihu jsem četla teprve dnes. Kniha se četla opravdu lehce, rychle a moc se mi líbila, na druhou stranu si ale myslím, že tomu hodně přidal i film, který je daleko obsáhlejší a ukazuje scény, které v knize vůbec nejsou, ale přitom mi připadají důležité k takovému příběhu. Takže si myslím, že kdybych nejdříve četla knihu, tak bych se možná nudila, protože samotný příběh v knize není skoro zajímavý a proto doporučuji se podívat nejdříve i na film.
Jelikož jsem první viděla film a až poté viděla knihu, (což je u mě asi z 80% případů), musím říct, že mě kniha velice zaujala.
Když mě nějaká kniha zaujme, tak konkrétně u mě se to pozná tím, že i po shlédnutí filmu si jdu knihu koupit, abych si ověřila její kvalitu.
Upřímně; musím říct, že filmovému zpracování bych dala 5 hvězd, ale knižnímu jen 4. A to se mi stává jen málokdy.
Proč? Připadá mi, že ve filmu je více akce a romantiky, (taky, že v knize se píše o dvanáctiletém chlapci, zato ve filmu hraje dospělý muž).
Nevím, jakými slovy bych to popsala. Zdá se mi, že vstupujete do světa sci-fi, ale sci-fi vlastního jen Lois Lowryové.
Takže, za mě; knihu doporučuji. Je to velmi příjemná četba. Ale docela mě zklamalo, že je napsaná v er-formě*.
*er-forma-forma vypracování ve 3. osobě jednotného čísla.,např; Seděl pod stromem.
Lois Lowry měla úžasný nápad. Podařilo se jí totiž vymyslet svět bez kast a tříd, na první pohled naprosto spravedlivý. Položíme-li si otázku, odkud se bere násilí a neshody, uvědomíme si, že vše začíná velmi brzy. Už v mateřské školce, když jeden má lepší autíčko než druhý, nebo třeba jiné.. Není nic jednoduššího než všechna tato nebezpečí eliminovat. Dát všem stejné hračky, stejné oblečení, majetek, tradice. Postupovat podle jednotného řádu, udržet informace od lidí co nejdál- zrušit knihy, média. Skoncovat se sexuální touhou. Vymazat barvy, tóny, vše rušivé, nápadné, vybočující. Zrušit možnost volby.
Pak to samozřejmě musí aspoň trochu fungovat a všichni mohou být v rámci svých možností šťastni..
Opravdu bychom chtěli takový svět? Denně jsme konfrontováni s násilím, teroristickými útoky, peněžními machinacemi, jsme, zoufalí a kolikrát je nám špatně z naší společnosti, jejíž jsme součástí. Tohle by bylo jistě ideální řešení. Ale za jakou cenu?
To jsou otázky, které se nám honí při četbě této knihy hlavou.
Ve srovnání se současnými akčními , drsnými i lehce zamilovanými „ young adult “ dystopiemi, je to však opravdu jiné. Zejména proto, že podle autorky je kniha určena dětem. Děti nepotřebují propracovaný vládní systém, nepotřebují zamilované románky ani drsné akční honičky a střílečky. Nepotřebují dokonce ani dotažený konec, protože si ho mohou dosadit podle sebe. Nemyslím však, že by tato kniha byla primárně pro děti. Doporučila bych ji všem bez ohledu věku.My starší bychom neměli hledat chyby a nelogičnosti. Víc než samotný příběh, pro nás znamená to poselství. Je jasné, výstižné a zdrcující. Pokud se přeneseme přes otevřený konec ( který, co si budeme vykládat, rozladí u každé knížky), zůstane nám kupa myšlenek a poznání, že ten náš svět přece jen není až tak strašný..
Tak trochu "ideální" svět, kde jsou všichni hrozně šťastní a všechno je hrozně fajn. Ale jsou opravdu šťastní?
Líbilo by se vám, kdyby vám někdo určil jakou práci budete celý život vykonávat, koho si vezmete za manžela, jaké dítě vám přidělí, co si na sebe smíte obléci a jak se máte chovat? Takový život je určitě snazší, ale je to to pravé? Vždyť občasná bolest a neštěstí jsou právě to co dělá život životem a krásné chvilky krásnějšími.
Jasně, možná by bylo super, kdyby někdo vypozoroval na jakou práci se opravdu hodím, který muž je pro mě ideální.. ale právě to hledání sebe sama a smyslu našeho života je to nejzajímavější a nejvzrušující, nebo ne?
A svět bez barev? To si nedokážu představit!
Trochu filozofický a otevřený konec se k této knize hodil, ale zklamalo mě, že hned následoval několika stránkový dovětek autorky, který jsem okamžitě zhltla, protože jsem čekala, že příběh ještě bude pokračovat a místo toho byly popsány různé teorie, jak to možná dopadlo/nedopadlo a já tak přišla o prostor vytvořit si svůj vlastní závěr.
Kniha je extrémně čtivá,to se jí musí nechat...
Podle mě je to dobrá kniha s dobrými myšlenkami..
Úžasná a nádherná kniha která se mi moc líbila a byla vel!i úžasná. Všem podobná a přesto úplně jiná… . Krásný příběh který mně nadchl. 5* dávám za všechen děj , obálku a vše ostatní
Protože je to kniha pro mládež, je jasné, že byl vybrán jazyk takový, aby se lehce četla a byla dětem srozumitelná. Ale musím říct, že jsem si ji užila i já...a to dítě ani mládež už nějaký pátek nejsem :) Myšlenka je hodně silná, hodně zajímavá. Chvíli jsem cítila závan komunistických let, chvíli beznaděj, chvíli vztek...ale i chvilkami myšlenku, že by to takhle mohlo fungovat (to ale fakt jen chvilkami :-) Doporučuji přečíst v jakémkoliv věku. Po knize dávám film...uvidíme..
Prečítala som v origináli, je to písané pre deti a teda zvolený jednoduchší štýl aj obvyklejšie slová.
Pohodlný svrt, kde všetko je dopredu vyriešené, stačí poslúchať a prispôsobiť sa spoločnosti má aj opačnú stranu a tou je žiadna voľba. Kým to Jonas nevie, je spokojný, no keď sa mu otvorí okienko poznania, chce, aby aj ostatni tento dar dostali.
Jedním slovem geniální... Jak už tu mnohokrát padlo, ačkoliv je to řazeno jako literatura pro děti, já sama bych to doporučila spíš svým rodičům než mladšímu sourozenci.
Ovšem to, že je to psané z pohledu dvanáctiletého chlapce, má svoje kouzlo a myslím si, že i díky tomu se knížka četla jako po másle.
Vůbec si nedovedu představit, jak něco takového takhle do detailů mohla autorka promyslet.
Jediné, co mě maličko zklamalo, byl závěr. Ne že by byl špatný, jen tak nějak... Nenadálý. A na můj vkus nakonec spíš vyzněl do ztracena.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno americká literatura pro mládež pro chlapce kolektivní paměť
Autorovy další knížky
2013 | Dárce |
2014 | Spočítej hvězdy |
2016 | Hledání modré |
2020 | Posel v temném lese |
2022 | Syn |
Dárce je takovým předchůdcem v současnosti velmi oblíbených dystopických knih, jako je třeba Povstalecká trilogie. Velká škoda u této knihy je, že děj není vice propracovaný. Člověk má pocit, že čte spíše povidku, nežli román, přesto je to však velmi zajímavý a originální příběh. Rozhodně nelituji jeho přečtení.