Dášeňka
Karel Čapek

Pro děti napsal, nakreslil, fotografoval a zakusil Karel Čapek. 15. vydání.
Přidat komentář


Každý, kdo si pořizuje pejska, by si měl přečíst tuto milou knížku, ať ví, co ho čeká.


Nemám v úmyslu psát recenzi na Dášeňku, kdo ji nečetl, není Čech. Spíš jsem se zamyslela nad tím, jak jsou děti citlivé a dospělí rozumní. Možná je to naopak. Nemohla jsem přestat brečet v dospělém věku na konci.
KČ: poté, co šla Dášeňka do nového domova. V domě je blahodárné ticho, chválabobohu, teď už se člověk nemusí děsit, jakou škodu či neplechu to zatrápené psisko kde ztropí. Zaplaťpánbůh, že je pryč. _ Ale ono je až mrtvo v domě. Nu, co to? Lidé se sobě vyhýbají, aby se sobě nemuseli dívat do očí, člověk se ohlíží po všech koutech a ono nikde nic, nikde loužičky - .
V psí boudě jen mrkáním pláče oškubaná a utahaná maminka Iris.
Koho to rozplakalo, ať zvedne ruku. Mě jako dítě ne, ale jako bábu hodně.


Jako dítěti mi tuto knížku v jiném vydání koupila babička z otcovy strany a říkala, že na jedné fotografii se Dášenka smutně kouká.
Mně se jako milovnici všech živých tvorů tato kniha velmi líbí a jsem ráda, že jsem si ji mohla zase přečíst. Úžasný je text a stejně tak jsou skvělé obrázky a fotografie.


Kdo by nečetl Dášenku. Hezká kniha mého dětství,nejen pro děti. Samozřejmě i večerníčkové zpracování je moc hezké. Mít pejska je fajn, mám zlatíčko retrívra a nedovedu si to bez něj představit.


Nemám psa! Pes potřebuje výběh alespoň na zahradu, v bytě se nudí a otravuje. Většina sousedů v našem domě si to nemyslí. Kluci vedle nás mají většího hnědobílého, naštěstí vychovaného. Paní přes chodbu malého černého, které říkám,ten pes je holka, Tasmánský čert. Lenka nad námi chová doma Lidožrouta. Když mě Lidožrout vidí, otevře dlouhatánskou tlamu plnou obrovských zubů a chce se ke mně tulit. Já nechci!
Sousedi pod námi si pořídili divocha, který se pohybuje tryskem a táhne za sebou jejich náctiletého synka. Vyhýbám se jim!
Nejraději mám Dášeňku. Neštěká, nepouští chlupy, nemusí se venčit, a když s ní nechci být, prostě zavřu knížku!


Co k tomu řict,je to klasika,kterou by měl každý milovnik pejsku přečíst..už jsem ji dětem četla několikrát. A letos mi pasovala do vyzvy...


Hezká vzpomínka na dětství, kdy se mi knížka moc líbila. Jako už dospělé se mi pořád líbí hravé vyprávění o Dášeňce, toho bych klidně brala v knížce víc, pohádky jsou spíš jednodušší, ale pobaví.


Dášeňku jsem měla moc ráda jako večerníček a měla jsem chuť si ji přečíst znova, takže teď čteno ušima do výzvy - kniha, jejíž autor už nežije a tímto mám letos splněno :-). A jinak musím dát Dášeňce jedině 5*.


Prostě super book, vrátilo ma to do detských čias, mali sme psíkov odkedy si pamätám.
Pán Čapek je veľká osobnosť.


Milá knížka, která se dá číst v jakémkoli věku. A ty krásné kresby a fotografie k tomu, to je kompletní balíček pro radost.


Vzpomínka na dětství. Knížka se mi líbila, i když jsme psa doma nikdy neměli - ona je to vlastně celé taková trochu bajka. Vždyť všechny ty vlastnosti, které Čapek popisuje jsou sice ryze psí, ale taky lidské, a proto je to tak úsměvně srozumitelná "dokumentární" pohádka. Ono je to vlastně vyprávění, které je s nadsázkou jakoby objektivním líčením (až téměř vědeckým), a v tomto "rozporu" je to ta knížka právě nejpůvabnější. Prostě Dášeňka a Devatero pohádek jsou pro mne takový základ.


Moc krásný příběh. Pamatuji si, že jsem ho četla někdy ve 3ti třídě a byla to první knížka, u které jsem brečela :-)


Při čtení knihy jsem si krásně zavzpomínala na své dětství. Četla jsem ji několikrát, ale zrovna teď, když máme štěňátko, mě bavila asi nejvíc :)
Štítky knihy
psi pohádky pro děti zfilmováno příroda příběhy o psech člověk a pes Večerníček člověk a příroda člověk a zvíře štěňataAutorovy další knížky
1948 | ![]() |
2004 | ![]() |
2017 | ![]() |
2009 | ![]() |
2004 | ![]() |
Tak tohle nebylo nic pro me :(, cetla jsem detem pred spanim a rozhodne me to vubec nebavilo. Asi na takovou klasiku nikdy nebudu.