Dášeňka čili Život štěněte
Karel Čapek
Dášeňka byla nejdříve takové úplně malé bílé nic, ale pila, spala, hrála si, kousala, zvědavost jí nedala, aby nezkoumala okolí, a tak se z roztomilého štěněte postupně vyklubala slečna Dášeňka. Tohle všechno reportážním stylem zapsal, ve fotografiích a ilustracích zaznamenal a doplnil vtipnými komentáři a psími pohádkami speciálně pro Dášeňku už v roce 1933 Karel Čapek. Zde se nadčasovost potvrdila oblibou stále nových čtenářských generací – u čtení se baví už více než osmdesát let nejen děti, ale i jejich rodiče.... celý text
Přidat komentář
První kapitola mi přišla ještě celkem čtivá, ale zbytek už byla celkem nuda. Nejvíc mě asi vadilo to "hraní" s čestinou, které je naopak jinými tak opěvováno. Přišlo mi to takové moc umělé, takže většina vtipu, měla u mě určitě opačný efekt, než autor zamýšlel.
Ale dceři se kniha, pro mě z nepochopitelného důvodu, líbí.
Jeden z příběhů, které nesmazatelně patří k našemu dětství. Našemu asi nejlepšímu spisovateli vyhovoval odskok od postapo Sci-Fi k dětským knihám a jedinečný způsob vyprávěni je jenom jeden střípek tohoto blyštivého zrcadla.
Tematicky jsem se k Dášeňce vrátila, když mi fena porodila deset štěňat. Jako děti jsme měli Dášeňku na kazetě namluvenou panem Högrem. To byla nádhera. Ještě dneska jsem v duchu přesně slyšela jeho intonace, "hlas přírody", atd...
Příběh je to jednoduchý, notoricky známý, ale nebudu nic předstírat, je to moje nejoblíbenější Čapkovo dílo. Čapek mohl být intelektuál jaký chtěl, ale asi jen Dášeňku známe všichni.
Příběh mého dětství, na který doteď ráda vzpomínám. Milé, zábavné pohlazení po duši.
Doteď si pamatuju, jak jsme si v druhé třídě s mojí tehdy nejlepší kamarádkou rády obkreslovaly ilustrace z této knihy - byly jsme z nich tehdy děsně nadšené! :-) :-D
Dášeňku mám odjakživa moc ráda jako knížku i jako vyprávění (a tak při čtení slyším v pozadí hlas Karla Högera). Text, obrázky a fotografie tvoří dokonalý celek. Na tom se shodnu skoro s každým tady - takže bych ani nemusela komentář psát, ale chtěla bych se podělit o zajímavý zážitek: dostala se mi totiž do ruky anglická verze. Angličtina je v jiných knížkách jazykem výstižným a vtipným, ale půvab české Dášeňky s tou přeloženou porovnat nelze: "... ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali jsme, že to je psisko... / … mělo to pár malých černých uší a malý ocas, uznali jsme, že to je malý pes..."
Když mi rodiče poprvé dali tuhle knihu myslel jsem že budu snad lézt po stropě. Tahle kniha mi zkracuje dlouhé chvilky už celých 7let. Nechápu lidi kteří nazvou Dášenku NUDNOU. Smekám před Karlem Čapkem.
Vřele doporučuji
Dášenku bych jedním slovem nazvala nudnou. Tak nezáživnou, až to bolí. Všechno to zachraňuje ta trocha vtipu, se kterou byla kniha psána, ale jinak nebýt toho, že má nějakých padesát stránek, louskala byh ji horko-těžko ještě dnes.
Krásná, jemná, roztomilá knížka pro děti, psaná působivou čapkovskou češtinou. Četla jsem ji jako malá holka a dodnes na ni ráda vzpomínám. Dnešní děcka jsou zpravidla zaplavována literaturou zcela jiného zrna. Rodiče, máte-li možnost, dopřejte dětem Dáneňku, je lepší :)
Možná přišel čas opět ji vytáhnout z knihovny a usmívat se nad fotkami Dášenky. Tato knížka mě hodně bavila a můžu ji jedině doporučit. Karel Čapek má nádherný styl vyprávění. Knihu dopovázejí ilustrace a přiložené fotografie. NÁDHERNÝ!
Dášeňku doma milujeme. Posloucháme ji doma roky jako audiopohádku, kterou namluvil legendární pan Hogger. pokaždé žasnu nad spisovatelským citem Karla Čapka.
Štítky knihy
psi pohádky pro děti zfilmováno příroda příběhy o psech člověk a pes Večerníček člověk a příroda člověk a zvíře štěňataAutorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Dokonalá nádhera a jedna z nejoblíbenějších knížek mého dětství.