John na konci umře
David Wong
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/177915/bmid_john-na-konci-umre-pvU-177915.jpg
4
160
160
Dave a John série
1. díl
Vtipný a současně děsivý příběh zabíhající daleko za hranice zdravého rozumu. Stává se vám někdy, že v noci jdete na toaletu a na vteřinku, na zlomek sekundy zahlédnete v zrcadle něco jiného než svůj vlastní odraz? Rozsvítíte světlo a samozřejmě zjistíte, že všechno je v naprostém pořádku. Ze zrcadla se na vás dívá jen vaše tvář. Hlavní hrdinové knihy John na konci umře Davida Wonga tenhle pocit dobře znají. V jejich malém městečku se to hemží podivnými obludami s tělem ze syrového masa, obřími housenkami, brouky bez křídel, kteří se lidem zavrtávají pod kůži, a dalšími příšerami. Jsou skutečné, nebo je to jen výplod fantazie povzbuzené doposud neznámou drogou? Ta má podivné a nebezpečné účinky: otvírá brány do nových realit, ale současně na svět přivádí děsivé nestvůry, které ho můžou zničit. Jeho zachránci se mají stát dva nedostudovaní středoškoláci Dave a John, nezodpovědní „úleťáci“ potácející se mezi drogami a alkoholem, mudrlanti meditující o životě a řešící problémy, o nichž se jim nikdy ani nezdálo. Podaří se jim zastavit tajuplné zlo a vrátit světu aspoň zdání rozumného řádu? Kniha John na konci umře je zábavnou parodií na horory kombinující temná témata příběhů H. P. Lovecrafta se surrealistickými obrazy připomínajícími plátna Hieronyma Bosche. Autor čtenáře vede složitě strukturovaným, přesto ale přehledným a neustále napínavým dějem a rozhodně nešetří nápady. Uchvacuje obrazotvorností, ironickým až kousavě jízlivým humorem a bohatým jazykem, který ale dává zcela do služeb svého strhujícího příběhu. Kniha John na konci umře zaujme nejen milovníky hororů a zastánce paranormálních jevů, ale každého, kdo má rád svižné příběhy a kdo se s otevřenou myslí zajímá o problémy současného světa. „Nesmírně vtipná kniha plná hororových scén, za které by se nestyděl ani Stephen King.“ The Daily Telegraph „Příběh balancující na hraně mezi komedií a hororem. Surrealistická hříčka, od níž se neodtrhnete.“ Booklist „Román John na konci umře je tak napínavý, že se dá přečíst jedním dechem – a vy to jistě uděláte.“ BookReporter.com „Výstřední, filmově zpracovaný příběh plný komických scének i vážných úvah o životě.“ Library Journal První vydání.... celý text
Přidat komentář
Jak je vidět, někdy jde humor s horrorem docela dobře dohromady. John na konci umře je například dost ujetá šílenost, která vás (v menších dávkách) spolehlivě pobaví. Nedoporučuji ale číst celé na jeden zátah, na to je to trochu moc dlouhé a hlavně chaotické. Je bohužel hodně poznat, že jde původně o kratší texty z blogu, které jsou místy dost "na sílu" spojovány dohromady.
Co se mě týká, mám asi raději takový ten černý anglický humor, jako třeba Archivy hrůz. A nebo Řeky Londýna.
Takže nakonec dávám takových 3,14159265359 hvězdičky.
A pokud by česky vyšel další díl, asi bych se nechal přemluvit.
Je to zajímavý hororový příběh plný absurdního humoru a plný šílených nápadů. Kniha je ale příliš dlouhá na to, aby dokázala bavit celou dobu stejně a posledních 150 stránek už jsem se vysloveně nutil ji dočíst.
Neuvěřitelná jízda, od které dostanete to, co nečekáte, a nedostanete to, co čekáte. A nečtěte to, poslechněte si to!
Hltal jsem tento opus jako audioknížku nasdílenou kamarádem při cestách autem a strávil jsem s ním několik tisíc kilometrů. Až v epilogu se dozvíte, že šlo o dnes již kultovní příběh na pokračování, což vysvětluje i značnou délku celého " díla". Obdivuji autorovu fantazii, která v první půlce knížky servíruje minimálně jednu šílenou věc na stránku a nepoleví ani na chvilku, takže ji projedete, jako kdybyste sami byli naládováni onou podivnou "sójovkou" z jiného světa. Totální psychedelický úlet, který umocňuje f-a-n-t-a-s-t-i-c-k-é načtení. Ať jsem pátral jak chtěl, nenalezl jsem po té audioverzi na netu ani stopy, takže netuším, kdo se na ní podílel, nicméně garantuji, že právě ona celou knížku posouvá minimálně o další dvě hvězdičky od mého hodnocení nahoru. Zejména způsob, jakým je načten John, je prostě neopakovatelný a nemůžete se dočkat každé jeho další repliky.
Druhá polovina knížky už překvapuje méně a trochu se cyklí. Jednak pomine počáteční konsternace zběsilým tempem a ještě zběsilejšími nápady, takže se vůči nim stanete částečně imunní, jednak příběh už nic moc nového vlastně ani nepřinese. Stále ovšem čekejte minimálně jednu povedenou hlášku na každý odstavec, se slovy autor, překladatel i dramaturg dokázali naložit opravdu parádně.
Podle knížky byl natočen i film, který jsem neviděl a ani vidět nechci, TOHLE se nedá zfilmovat ani náhodou...
No tak to ne... Dočetla jsem, protože jsem doufala v aspoň trochu inteligentní konec a ani toho jsem se nedočkala.. To mělo být vtipné? Pousmála jsem se asi dvakrát za celých 530 stran.. Na začátku se sednutím do křesla a pak s rozházeným oblečením, ale jinak vůbec.. Pokud výjde další díl, tak se určitě do mého vlastnictví nedostane..
Prvych sto stran mam dojem ze... (okej, bude to zase prirovnanie typu ked X stretne Y), Ako ked Irvine Welsh vidi Constantina , precita par Hellblazerov a napadne ho ze to dokaze napisat lepsie. Presne na 144 strane som s tym stratil trpezlivost. Nie preto ze by sa mi hnusili opisy chrobakov, zdevastovanych ludskych tiel, sialene napady, cervy a vsadepritomne na nas cihajuce peklo...to je v pohode, na to sme zvyknuti z teleshopingu. Lenze sa to zmenilo na obycajny iniciacny roman a neviem ci to primarne nie je urcene teenagerom, hoci na nich je to zase ztrasne rozvlacne a pomaly napredujuce. Zalozku som nechal v knihe, mozno o mesiac, dva... rok... sa k tomu vratim.
PS: David Wong je mimochodom majstrom nazvov svojich romanov. John na konci umre, Tato kniha je plna pavukov, vazne kamo, nedotykaj sa!, Co do pekla som prave cital. Vidno ze asi navstevoval kurzy tvoriveho pisania a nevynechal ani tie o marketingu a PR:)
Jako když King potká Lovecrafta. A nebo Correiovy Lovce monter, jen mnohem zábavněji a taky bez blbé politické agitky.
Příběh přitom začíná jako čistokrevné béčko: u sójové omáčky, která otvírá dveře do jiné dimenze, kde, samozřejmě, nežije nic příjemného. A tohle "nic příjemného" z cizí dimenze se právě snaží ovládnout náš svět: prostřednictvím stínů, klonů, co jsou k nerozeznání od vašeho souseda, mluvících psů nebo příšer stvořených z klobás a salámů (fakt!).
Jedna z nejzábavnějších věcí za dlouhou dobu, ke které mám asi jen jednu výtku: až příliš je znát, že kniha John na konci umře původně vznikla jako série příběhů určených pro internetové publikum, a ne primárně jako ucelená kniha. John na konci umře tak místy mění tempo (a někdy dokonce i žánr), ale to je jen malá vada na kráse jinak skvělé a zábavné knihy.
To se takhle vezme něco krve, nějaké to napětí, trochu duchařiny, velké vědro humoru, nějaký ten penis, všechno se to hodí do velké krabice, zatřese se... a vypadne z toho pěknej chaos... Pak se to musí nějak poskládat do vět, aby to dávalo relativně smysluplné odstavce...
Užívat po malých dávkách a nedivit se, že se v tramvaji zničehonic začnete křenit :)
""Koukej",... „jak ti všude po podlaze rozházeli oblečení.“
„Jo, vidím. A ještě k tomu si ho nejdřív oblíkli a zašpinili.“"
EDIT:
druhý díl už mi připadá konzistentnější, je poznat, že první byl podle blogových příspěvků, kdežto "Pavouci" už jsou plánovitě celý jeden příběh. Takže knihu plnou pavouků považuju za ještě lepší než Johna.
Tak tohle byl vážně úlet.Marně vzpomínám,jestli jsem četl nějakou knihu podobnou téhle.Ale bavilo mě to,a o to přece jde.Oceňuji spoustu popkulturních odkazů a poměrně dost černý humor.
Tak slibně to začalo. Intro mě opravdu navnadilo, vypadalo to na druh humoru, který mi je blízký (což se vyplnilo, když pominu vtípky s penisem apod.). Jenže postupně se kniha tak nějak rozplizla v přehršli nápadů. Po pravdě je na tom poznat, že kniha nebyla psaná klasicky, ale postupně jako příspěvky na internetu. Celkově to nějak nedrží. Nejdřív se autor zaměří na podivné tvory až patvory (housenka s parukou), aby se v druhé půlce najednou přeorientoval na klonování lidí v paralelním světě. Jakoby najednou zapomněl, o čem psal. Kam zmizely ti divnotvorové? Kam vysublimovala sójovka a co měla vlastně znamenat? A co proboha postava Marconiho, vždyť vypadal jako klíčová postava - a po krátké scéně najednou nic? Schéma, kdy postava všechno to neuvěřitelné vypráví novináři, aby mu posléze jako nezvratný důkaz nadpozemských příšer předložila nějakou banalitu (díra ve zdi), mě taky dost štvalo. No jestli si chcete přečíst bláznivý příběh o tom, jak náš svět ohrožují divné věci z jiného světa/světů, aniž by to mělo hlavu a patu, směle do toho. Připravte se ale na pár nechutností - ke konci už vyloženě svévolnických, kdy jde jen o to, aby lidé nelidsky trpěli a řvali krutou bolestí a tím se asi jako docílí té hrůzostrašné atmosféry. Navíc navzdory tomu, co se píše na přebalu knihy o jejím přečtení jedním dechem, tak já se musela celou dobu nutit k pokračování. Ani nevím proč, některé scény byly opravdu horrorové, několikrát jsem se opravdu pobavila, ale celkově to prostě nechytlo. Je tam toho hlavně hrozně moc, cokoli autora napadlo, tak to tam vrazil. Včetně moralizování o hraní stříleček dětmi. Kdyby polovinu věcí vypustil a dal všemu řád a logiku, mohlo to být určitě lepší.
Kniha mě donutila nejednou se zastavit, pohledět do dálky a zeptat se sama sebe: "Co to, do háje, čtu?"
Kdybyste se mě ptali, o čem ta kniha byla, nedokážu vám to říct, protože opravdu nevím, asi to nemělo tak výrazný děj, aby byl hoden zapamatování.
Ale byly tam příšery s blonďatou parukou!
Jo a taky hodně narážek na autorovu obsesi penisy.
Cynické,tak trochu psycho řízlý seriálem “věřte,nevěřte” a béčkovym americkym hororem kde bandu sjetejch puberťáků honí po hřbitově emzák z pekla .Musim uznat že to místy bylo zdlouhavé jak sex s opilym týpkem,ale stejně tak to pobavilo...
Trošku mi prišlo, že pán Wong musel frčať pri písaní tejto knihy na drogách, a ak nie, tak teda skladám poctu jeho fantázii. Tento príbeh bol jedna divoká jazda. Bolo to vtipné, nesmierne chytré a hlavne úplne uletené. A keď už som si zvykla na dané množstvo divných vecí čo sa diali, tak sa to všetko ešte sto krát viac zdivnilo. A bolo to super.
Jednotlivé nápady byly super, líbilo se mi, že se může stát úplně cokoli a bude to dávat stejný smysl jako cokoli jiného. Nejlepší byly vygradovaný scény, kde začaly postavy najednou řešit nějaký úplně nepodstatný a zbytečný detaily. A taky je tam poměrně hodně zapamatováníhodných pasáží o penisech. Zároveň jsem se ale celou dobu hrozně nudila a nemohla se dočkat, kdy už to konečně skončí. Jestli vám připadá tenhle komentář úplně odtržený od čehokoli, tak přesně taková je tahle knížka.
Neotřelé nápady, neustále měnící se děj a naprosto skvěle chladnokrevný a maniakální John, kterého jsem zbožňovala. Doufám, že se dostanu i k dalšímu dílu. :-)
musim priznat, ze ja se bavil kralovsky. fantasticky skvela parodie a styl humoru, ktery me vazne bavi.
Tak nějak nevím. Začátek mě hodně bavil, ale když se příběh začal "vyvíjet", spíš to bylo přeskakování z jedné scény do druhé, už to ztrácelo původní humor a šlo to do větší a větší splácaniny, přišlo mi, že i po jazykové stránce to bylo horší a horší (tolik překlepů!) a postavy ze začátku knihy, které měly alespoň nejakou charakteristiku, nahradily jenom monstra a zrůdy. S odstupem času ani nedokážu říct, kterou postavu jsem si oblíbila, nikdo mě totiž nenapadá, snad kromě Molly, kterou autor bohužel ke konci taky zanedbával. A co se týče konce, tak z něj jsem taky dvakrát chytrá nebyla, věci, které jsem nechápala, mi nakonec vysvětlené nebyly.
A abych nakonec jenom nekritizovala, několik scén a vtipů bylo vážně povedených a vzpomínám na ně s pobavením, protože při čtení jsem se kolikrát musela nahlas zasmá.
A na úplný závěr mám pro vás jeden tip - pusťte si ke čtení písničky, které v knize zmiňují. Je to mnohem větší sranda a taková hezká interakce s dějem :)
Nic podobného jsem nikdy nečetla.
John na konci umře
Knížka samotná podle mě není nic extra, ale poslouchala jsem jako fakt PERFEKTNĚ načtené audio. Dalo to tomu tu správnou "šťávu", takže jsem se chechtala občas i nahlas a prostě jsem si to užila. Mám ráda tento styl humoru :D