Dcera říše
Louise Fein
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476534/bmid_dcera-rise-K9P-476534.jpeg
4
117
117
Hetty je dokonalá německá dívka. Její otec vyzdvihuje nacistickou ideologii, její bratr nadšeně vstoupí do Hitlerjugend. Hetty bezmezně věří ve svou zemi i lidi, kteří jí vládnou. Dokud se jednoho dne neocitne v hledáčku nacistů Walter, židovský chlapec, který jí kdysi zachránil život. A to změní úplně vše.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2021
,
Alpress
Originální název:
Daughter of the Reich, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
!!!POZOR SPOILERY!!!
Ze začátku jsem se vážně nemohla začíst, styl psaní z pohledu naivní holčičky, která se před spaním modlí k Führerovi, mi přišel divný a možná trochu přehnaný. Ale pak se to začalo rozjíždět...
Malá Herta je od narození vychovávána v představě, že je vyvolená a nadřazená. Všichni si jistě pamatujeme, jak nám jako malým říkávali, abychom se nebavili z cizími lidmi a nebrali si od nich bonbónky. Byli jsme neustále napozoru a po oslovení cizího pána, který se jen chtěl zeptat na cestu, jsme byli předem nedůvěřivý a ostražití. U Herty tomu nebylo jinak, ta si neustále připomínala varování rodičů i učitelů, aby se obloukem vyhýbala zlým Židům, kteří by jí mohli znásilnit či okrást. Proč by tomu měla nevěřit? Vždyť to říkali všichni, ke kterým vzhlížela.
Pak je tu Walter, chlapec s árijským vzezřením, co jí kdysi zachránil před utopením a zároveň nejlepší kamarád jejího bratra Karla.
O to nepochopitelnější je, když Waltera vyhodí ze školy kvůli židovskému původu. Herta je přesvědčená, že muselo dojít k hroznému omylu, o Židech se přece učí ve škole neustále, aby je poznala na hony daleko. Bachratý nos, tmavé vlasy, neatletická postava, ploché nohy a mnoho dalších ukazatelů, z nichž Walter nesplňoval ani jeden. Ke všemu byl vždy tak milý, vtipný a laskavý, takhle se přece Židi nechovají...
Po letech ho znovu potkává a všechno jí říká, aby se s ním vůbec nebavila, ale je to silnější než ona. Walter jí prozrazuje, že její otec přišel k tomu nádhernému domu díky vykonstruovaným obviněním proti čestným židovským novinářům, kterým sebral firmu i střechu nad hlavou. Herta to považuje za podlé a typické židovské lži, červíček v ní ale hlodá a postupně po oné pomluvě pátrá a se zdéšením zjišťuje, že na tom přece jen může být něco pravdy.
Nedokáže se od Waltera držet dál a ze zakázaného přátelství vyrůstá láska. Walter jí otevírá oči a ona najednou chápe, že žila v hrozných lžích. Sházejí se spolu každou neděli na procházce v lese a jednou se dokonce odváží vyjít si jako pár do města, kde je nikdo nezná. Přitom je ovšem zahlédne Hertina služebná Ingrid, která má rázem na ni mocnou páku. Jenže situace je pro lidi jako Walter čím dál horší, jsou jim zabavovány podniky či musí platit nehorázné sumy, které nemohli uhradit. Walterova strýce a otce zatýkají a Herta ukrývá Waltera ve svém stromovém domě, kde spolu stráví tři noci. Když se situace uklidní, Walter se vrací domů, děje se tak krátce před Křišťálovou nocí, kdy Walter se strýcem a otcem vyrážejí bránit židovské obchody před vandaly. Herta tuší, že se něco chystá, využije otcovi nepřítomnosti a toho, že matka je po smrti Karla u Luftwaffe stále duchem nepřítomná, a prohledává otcovu kancelář, kde najde rozkaz týkající se hromadného zatýkání židovských obyvatel. Utíká Waltera varovat, ale je pozdě, byl převezen i s otcem a strýcem do koncentračního tábora Buchenwald. Herta nemá jinou možnost a vydírání otce, že zveřejní jeho nevěru i mimomanželské dítě, když Waltera nedostane ven. Je jí jasné, že si po tom už nikdy cestu do otcova srdce nenajde, ale nemá navybranou. Tajně se pak s Waltrem sejde v kavárně, než vycestuje do Anglie a chce se rozloučit. Je však v šoku, byl pryč jen pět dní, ale téměř ho nepoznala. Oholená hlava, vyhublé tělo, rozdrcené prsty na levé ruce a před odchodem dostal dvacet ran na cestu. Přesto to byl on, hlavně že žil. Loučí se s ním a ví, že musí začít znovu. O kariéře lékařky nemůže v nacistickém Němcku být řeč, a tak pro ní rodiče plánují buď rodinou školu pro hospodyňky či projekt Lebensborn, kde by jí oplodnil nějaký vysoce postavený árijský důstojník SS. Osud však zasáhne jinak a Herta zjišťuje, že je s Walterem těhotná. Pro otce v tu ránu není jeho dcera, jen židovská kurva a míň než špína, a je odhodlán z ní dítě vykopat. Zachrání jí příchod Tomase, který tvrdí, že dítě je jeho a otvírá se mu tak cesta ke sňatku s Hertou. Všichni se ale stejně dovtípí, jak to ve skutečnosti je a naplánují, že Herta musí toho bastarda odložit do židovského útulku v Berlíně. Hetty je nešťastná a zoufale ráda by si chtěla Waltrovo dítě nechat. Její nejlepší kamarádka však napíše Walterovi do Anglie, který doufá, že se podaří dostat miminko k němu. Zdálo se to nemožné, ale Hertina matka nakonec svolí, aby porodila v tajnosti u kamarádky. Herta pak smí s miminkem strávit ještě dva týdny a těšit se z něj, než ho nakonec musí předat do rukou cizím lidem a doufat, že prožije šťastný život po boku jeho skutečného otce a jeho manželky, daleko od genocidy, antisemitismu a koncentračních táborů.
Doufá, že se ještě setkají, kdo ví, možná ano...
Musela jsem se oprostit od toho, že už jsem podobné téma četla stokrát a nakonec se mi to vlastně líbilo a můžu knihu všem doporučit.
Po prvních stránkách mi to trochu "zavánělo " červenou knihovnou a měla jsem obavy, že jsem tentokrát sáhla vedle. Mýlila jsem se. Je to neuvěřitelně čtivý příběh. Historicky samozřejmě nic nového ( snad jen pohled zase z jiného úhlu), nicméně optikou dnešní doby příběh snad ještě děsivější. Právě tohle vyprávění ukazuje, jak plíživě a nenápadně, aniž by si kdokoliv dokázal připustit jasnou odchylku od normálu , vše spěje k zvrácenému finále.
Nacisti a zlo, které spáchali, je nepředstavitelné.
Co když, je ovšem takový nacista vaším otcem...
Co když se zamilujete do žida a je to pokládáno za horší čin než vražda...
Pro Hetty to byla opravdu příšerná situace, od dětství jí samozřejmě učili sloužit říši, jejím úkolem bylo, stát se dobrou manželkou, matkou a rodit co nejvíce čistých arijských dětí.
Změnit myšlení jí pomohla její láska Walter.
Pochopila, že lidé jsou všichni stejní, někteří páchají zlo, jiní zase dobro a nezáleží na rase či vyznání.
Při čtení tohoto smutného příběhu jsem si uvědomila, že dobrý konec nemusí být "zůstali spolu" ,ale stačí ZŮSTALI NAŽIVU.
Dcera říše je krásná kniha z období před vypuknutím druhé světové války v Německu. Na konci jsem si i poplakala. Doporučuji.
Někteří manipulují se slovy v knižní recenzi, nejen že prozrazují děj, ještě i zavádějící. Někteří manipulují s lidmi, k čemuž netřeba číst knihy, ani o 2SV, stačí kovid. Autorka je precizní, důsledná v charakteru a postojích postav i v dějinných souvislostech. Její podání „obyčejných“ lidí v Německu – jak se mohlo stát, že uvřískaný Rakušák (ne Němec) spustil ze svých mindráků od počátku do detailů promyšlenou odplatu – je téměř dokonalé. Opět se nabízí všem známá, naštěstí mírová ukázka kovid, kdy se menšině, jejíž názory se nehodí, možná náhodně možná promyšleně nedá prostor, resp. bere se jí prostor....
Příběh knihy je hlavně o soukromí, v každém řádku, je o lidském přístupu, hodnotách, odvaze, ale i zbabělosti, slepé poslušnosti, jednodušší cestě nevidět neslyšet, což vše a zvláště dohromady vedlo ke katastrofě, do pekel. Na extrému „Němec a Žid“, typickém pro 2SV mohla autorka postavit vše až na hranu, takže čtenář tuší další vývoj, protože dnes už ví „jak to dopadlo“, ale prožívá to s postavami krok za krokem…. Děj končí začátkem 2SV, i když se díky prologu/ epilogu dozvíme „konec.“
Stejně jako nelze říci, že byli jen čestní hrdinové na straně vítězů, tak nebyli ani všichni Němci či jiné národy, jejichž politici je nasměrovali k nacismu jeden odsouzeníhodný dav. Bez jednotlivců, kteří věřili v sílu volby, pravdy, lidskosti, svobody a kteří za to umírali, nejen na bojištích, v koncentrácích, ale i ve svých domovech kvůli udání souseda, nelibosti silných či jen kvůli moci, bez každého takového jednotlivého člověka bychom dnes žili v jiném světě…. Je otázka, ať už vzhledem ke kovidu nebo třeba změnám klimatu zda je lidstvo poučitelné? Jsme schopni minulé chyby, vzorce chyb vidět a napravit je, jsme schopni slyšet jednotlivce, nebo je umlčíme, protože dav je víc….
Čtivý román o německé dívce, židovském chlapci a jejich lásce. Příběh dokazuje že ne všichni Němci byly zapálení nacisté. Hetty žijící v roce 1933 je dcerou vysoce postaveného nacisty a člena SS, bratra v Hitlerjugent se bezhlavě zamiluje do Waltra, který je židovský mladík. Bohužel doba jim nepřeje v Německu panuje výrazná protižidovská atmosféra. Příběh je zajímavý a umožní sledovat přerod jasně smýšlející protinacistické dívky na dívku, která chce pomáhat židům.
Tak toto byla jedna z nejlepší knih, co jsem za svůj život přečetla! Vřele doporučuji a doufám, že brzy u nás vyjde i autorčina druhá kniha. Má neskutečný talent příběhy poutavě podávat a toto byla vskutku jízda, moc jsem si ji užila a vychutnala.
Dobře vystavěný, čtivý román, který dokazuje, že ne všichni Němci byli nacističí fanatici. Jedinou výhradu bych měla k předvídavosti děje. Jak se to s hlavní hrdinkou vyvine jsem vytušila už někde v polovině knihy. To však neubírá na kvalitě knihy.
80%
"Dal bych ti půl světa, kdyby to šlo," šeptá Walter.
Náhle mě zády otočí ke stěně, chytne mě kolem pasu, přitáhne k sobě a poprvé mě doopravdy políbí. Dlouze a něžně. Okolní svět se rozplývá a mně už nezáleží na ničem jiném než na Walterovi.
Poutavě popsaný příběh dívky Hetty, začínající v roce 1933, dcery vysoce postaveného nacisty, člena SS, bratra má v Hitlerjugend. Hetty se v době, která je už výrazně protižidovsky zaměřená začne scházet s židovským chlapcem, kterého zná už z dětství, postupně se do něj zamiluje. Je zajímavé sledovat přerod původně jasně pronacisticky smýšlející dívky až k dívce, jejímž přesvědčením je Židům pomáhat.
Knížka je čtivá, velice realisticky a citlivě napsaná. Je to zase něco jiného, než příběhy z koncentračních táborů, kterých jsou teď mraky. Já ji ráda doporučím.
Neuvěřitelně čtivý román o německé dívence, která vyrůstala snad v té nejhorší možné době. Ač zcela obklopena nacistickou propagandou, dokázala udržet srdce i mysl otevřené. Díky této knize člověk alespoň malinko nabyde přesvědčení, že ne všichni Němci byli stejní, a ne všichni podporovali Hitlerovy žvásty o nadřazenosti a čisté rase.
Dal by se z této knihy vytvořit zajímavý film. Autorka pěkně popsala ovzduší Německa od roku 1933 i když na soukromé věci tam nebylo místo. Všechno se podřizovala době. I když si hlavní hrdinka kladla otázky, stejně spoustu věcí nepochopila nebo se schovalo pod pláštíkem doby. Láska hlavní hrdinky byla korunována dítětem, které musela poslat se svým otcem pryč. Sice se nakonec setkali, ale bohužel až dlouho po válce
Doporučuji