Dcera zimy
Vladimíra Šebová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475487/bmid_dcera-zimy-IO8-475487.png
4
377
377
Dcera zimy / Piesne troch svetov série
1. díl >
Věčný život jako prokletí. Moderní fantasy, ve které ožívají slovanští bohové i bestie. Moranu a její sestru Vesnu černá magie navždy uvěznila ve světě živých. Před Moraninou krutostí se smrtelníci třesou, ale ona jen touží zachránit laskavou Vesnu, uvrženou do nekončícího koloběhu znovuzrození. Ve snaze zlomit prokletí a získat alespoň jeden normální život protrpěly sestry celá staletí. Pokud chtějí tentokrát uspět, musí čelit démonům ze samotného podsvětí i své minulosti. Vymaní se zpod kletby, nebo s nimi bohové rozehrají jinou hru?... celý text
Literatura slovenská Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Dcéra zimy, 2021
více info...
Přidat komentář
Poslední dobou se roztrhl pytel s fantasy tituly, které čerpají z různých mytologií. Jsem ráda, že tuto knihu mohu řadit k těm povedenějším.
Co se mi na knize líbilo:
- skoky v čase (12.; 18. a 21. století)
- dokázala ve mně vzbudit emoce (záleželo mi na některých postavách - #teammorana)
Proč nedám 5/5:
- opakování (na jedné stránce číst několikrát o -nějakém něčem- bylo únavné)
- poslední třetina (kniha má své tempo, ale samotný konec mi přijde zbytečně utnutý a uspěchaný...)
A na závěr - Vesna je kolosální tupelo...
Chvíli sice trvalo, než jsem se začetla, ale nakonec se povedlo. Příběh se mi líbil a byl poměrně čtivý.
Nicméně mě v průběhu čtení rušily drobné nedostatky. Například nadužívání neurčitých tvarů. Podala nějaké lahvičky, nějací lidé, něco. Občas to proto působilo, že ani sama autorka nemá o dané scéně příliš jasnou představu. Ze začátku mě hodně iritovaly látky. Ognjen měl sklep plný proutěných košíků a kusů lněné látky. Morana před svým útěkem vytáhla ze skříně kus látkyzabalila věci do látkyzasukovanou látku si hodila přes rameno. Proč zrovna tohle slovo? Pro všechny případy by se dala poměrně snadno najít vhodnější alternativa. A podobných neobratností (nebo možná nepřesností v překladu?) by se našlo víc.
A dojem bohužel kazil i (zřejmě) nedostatek v rešerších pokud jde o historická fakta. Opravdu se kolem roku 1770 bavíme o mateřských školách a nadstandardech v hospicu?
Četla jsem kdysi autorčinu prvotinu a moje dojmy byly podobné. U Dcery zimy je ale znát posun a jak už jsem řekla na začátku, příběh je i přes tyto drobnosti čtivý.
Príbeh Moreny a Vesny, dvoch sestier - jedna predstavuje smrť a druhá život. Sú zviazané kliatbou večného života, v ktorom sa Vesna bude opakovane rodiť a zomierať, Morena ju bude stále hľadať a pokúšať sa ju zachrániť. Prelínajú sa tu dve dejové linky. Jedna je z roku 1187, popisuje históriu a mladosť sestier, kde celá dejová zápletka začala. Druhý je rok 1775, ktorý odhaľuje tajomstvá a sestry zisťujú príčiny ich prekliatia.
Dlho som hľadala knihu, kde budú zaujímavo zakomponované slovanské tradície, bohovia a kúzelné bytosti našej mytológie. Je toho u nás také veľké množstvo a predsa o tom vieme minimum, čo je veľká škoda. Historickú presnosť neskúmam, užila som si to ako fantasy, možno trochu viac ako rozprávku so zimnou tématikou a určite sa teším na ďalšiu časť.
Většinou mám s českými knihami docela velký problém, tím spíš mě Dcera zimy překvapila tím, že se mi líbila a bavila mě.
Je to příběh dvou sester Vesny a Morany, které sužuje kletba. Vesna je pěkná ale naivní blondýnka plná života, která miluje květiny a vyhledává lásku. Jejím prokletím je věčné znovuzrození. Morana je jejím opakem, černovlasá, vyhublá a bledá jako sama smrt, kterou se také stala.
Jsou tu dvě dějové linky. První se odehrává ve 12.století předtím, než Moranu a Vesnu postihne kletba a druhá je z 18. století, kdy se sestry snaží kletbu prolomit. Poslední část se odehrává v současnosti a je z nich všech podle mě nejslabší a nejméně záživná.
Příběh jako takový se mi líbil, upoutal mě hned ze začátku, postavy za mě také super a dobře se mi to četlo. Na českou knihu to pro mě bylo příjemné překvapení.
Teď ale mínusy. Vadilo mi to, že se spousta informací neustále opakovala dokola a postavy neměli prakticky žádný vývoj a pořád se chovali stejně. Taky by mi nevadilo, kdybychom se o některých vedlejších postavách dozvěděli něco víc.
I přes to však dávám 4 hvězdičky, protože jsem si knížku užila.
@jenny.knihovna
Nemám slov. Byla jsem překvapená příběhem a vším co nám autorka sdělila svou knihou.
Autorka má opravdu talent a těším se na další její knihy
Dcera zimy byla od začátku do konce ohromně čtivá, napínavá a dobrodružná. Díky střídaní dvou dějových linek nás autorka nechávala v neustálém napětí a pomalu odhalovala jednotlivá tajemství. Měli jsme tak možnost potkat Vesnu a Moranu ještě předtím, než je poznamenala černá magie a dozvědět se víc o jejich životě, do kterého byly krásně vsazeny další postavy ze slovanské mytologie. A přiznám se, že právě tato dějová linka z 12. století mě bavilo o chlup víc. Kniha má nádherné zpracování, krásnou obálku, mapu a oddělovače kapitol.
Hlavní hrdinky byly jako den a noc. Zářivá, usměvavá, květinami obklopená Vesna a oproti ní její sestra Morana, bohyně Smrti, ze které měl každý strach. Nenechte se ale tak snadno zmást, Morana je v jádru duše obětavá, statečná a pro svou sestru by udělala naprosto cokoliv. Líbilo se mi, jak je každá ze sester rozdílná – vzhledově i povahově. Rozumná a ochraňující Morana a rozjařená a lehce naivní Vesna. V knize je velké množství postav, které zde ale nejsou jen do počtu, ale každá z nich má i svůj vlastní příběh a důležitou roli v životě sester. Je pravda, že bych asi ocenila víc romantiky, ale nevadí, nejde tu o ni a k příběhu takto pasuje.
IG: @strana394
Vladimíra Šebova - Dcéra zimy
Na úvod musím povedať, že nemám moc rada "históriu" ale tento príbeh to bolo niečo úžasné.
Slovanská mytologia o dávnych bohniach Morene a Vesne, kde sa prelinaly dva časové deje.
Hoci som sa troška bála toho skákania v čase ale bola som milo prekvapená, že mi to vôbec nevadilo a že som nad tým ani nepremýšľala. Jeden časový skok bol o minulosti , čo všetko sa udialo a druhý časový skok v minulosti bol o tom ako to všetko napraviť.
Celý dej, rozprávania, mýtické bytosti má jednoducho očarili a ja som sa nevedela od knihy odtrhnúť a čakala som čo sa nakoniec stane kto vyhrá a kto prehrá, kto prelomí kliatbu a či ju vôbec prelomí.
Knihu naozaj odporúčam a som rada, že vďaka online čitaniu som sa k nej dostala a mohla som si prečítať jeden fantastický fabtasy príbeh.
Zajímavé. Jsem trochu rozpolcená, jak se z tohohle vyhrabat. Začneme postavami.
Morana s Vesnou jsou naprosto ústřední postavy, které jsou definované svojí kletbou. Pochopitelně je nám všem sympatičtější nebo řekněme víc k nám promlouvá Morana, protože Vesna až na to, že prozpěvuje a zaplítá si kytky do vlasů za celou knihu v podstatě nic neudělá. Vlastně jo, jednou a je to pěkná kravina. Oproti tomu Morana má zaděláno na to, aby nás chytla...píšu zaděláno, protože víc to není. Autorka je určitě zdatnou vypravěčkou, ale vypsat postavu tak, abychom s ní hluboce soucítili, to zatím neumí. Ostatní postavy a jejich vztahy k nim nestojí za řeč.
A teď příběh...ve své podstatě ok. Konec totálně překombinovaný, občas to trochu ujelo a byl tam nějaký ten protimluv. Ale dobře...není první ani poslední.
Připadá mi, že se slovanskou mytologií to nemá nic společného, jenom vypůjčená jména pro postavy...jinak je to naprostá blbost ať už se ocitneme ve 12. nebo 18. století.
Co mě vlastně mrzí asi nejvíc je ta nevytěženost situace....jako haló, tohle mohla být epická sága na pět dílů, kde by se postupně rozvíjeli vztahy mezi bohy, lidmi, jejich Besties atd....nápad se slovanskou mytologií prostě pecka. No a je to takový trochu nedochůdče.
Kniha je rozdělena na čtyři části, ty první tři mě bavili a u té čtvrté už jsem se začínala trošku nudit a to je u důvod proč nakonec dávám 4*.
"Né každý, kdo na tebe bude sladký jako med, to s tebou myslí dobře, to si pamatuj."
Knihu jsem si pořídila čistě kvůli obálce a ani jsem nečetla anotaci. Byla jsem zvědavá, co za příběh mi zas skočil do ruky a nakonec příjemné překvapení.
Četla jsem knihu zároveň s kamarádkou a každou kapitolu jsme zdedukovaly. Líbilo se mi, jak se střídal děj z 12. a 18. století. Nepřišlo mi to nijak uspěchané ani táhlé, prostě akorát šitý na míru. Téma slovanská mytologie spojená s fantasy mě chytla a nepustila. Už se těším na další díl :)
Možná konec mi přišel trochu překombinovaný, ale to je jen maličkost.
Přirostla jsem srdíčkem více k Moraně než k ostatním postavám, ale stejně byli všichni úžasní.
Konec jsem vůbec nečekala, další plus.
SPOILER!!! Tak utesuju se tím, ze aspoň mohly Vesna a Morana být se svou životní (posmrtnou) láskou, když se vídaly jen jednou v roce. A jakože ten Veles, no toto, učit sám o sobě.
A naše reakce, kdyz andrei polibil moranu aaaaaaaaaa (sice zase v nejhorší čas a na nejhorším místě jak je vsude zvykem ale nevadiiii)
Dcera zimy pro mě byla příjemným překvapením. Autorka si skvěle pohrála se slovanskou mytologií a celý příběh jsem byla v napětí, jak to s Moranou a Vesnou nakonec dopadne. A proč se vlastně jejich životy točí v neustálémm koloběhu. Nakonec do sebe vše krásně zapadlo.
Tak tato kniha mě příjemně překvapila. Četla jsem ji zároveň s kamarádkou, takže jsme každou část knihy probraly. Příběh se rychle rozvíjel a pořád jsme chtěly vědět víc a víc. Minulost se pomalu odkrývala, takže čtenář musel stále číst dál, aby se vůbec dozvěděl, co se tam stalo.
SPOILER!! Miltonovi a Vesně jsem fandila od začátku, když umřel bylo mi jí líto, ale nakonec to s nimi skončilo dobře:). Morana a Andrei byli taky pěkná dvojka, ale zase položil za ní život, tím že ji zachránil.
Konec jsem čekala jiný, ale nebylo to tak špatné. Vesna mohla konečně být se svým milovaným Miltonem v Pravu. A Morana s Andreiem mohli být po dlouhé době spolu.
Zakončení knížky mě dohnalo až k slzám, prostě takovej ten šťastnej konec.
Jsem ráda, že jsem tuhle knihu četla. Jestli někdo váhá nad čtením dcery zimy, určitě neváhejte a pusťte se do toho.
Pohádkový příběh s postavami slovanské mytologie. Morana, Vesna, Kostěj a Baba Jaga prožívají život poznamenaný kletbou. Děj plný napětí, dobrodružství a tajemna, zaujme všechny milovníky Fantasy. Citlivý, lidský pohled na nelehké zákruty života, okořeněný tajemnými zvířecími společníky. Vlk se mi opravdu líbil. Mavky a rusalky vykreslené hodně děsivě. Kniha spíše pro mladší čtenáře.
Dcera zimy je inspirována slovanskou mytologií. V této knize nalezneme staré bohy, legendy, mýty a také několik bestií (rusalky, mavky aj.). Lidé věřili ve staré bohy. Věřili ve 3 světy Prav, Jav a Nav. Věřili v boha hromu PERUNA, v boha dobytka a obchodu VELESE, v bohyni plodnosti MOKOŠ aj.
Autorka v Doslovu píše, že četla několik měsíců knihy o slovanské mytologii a panteonu, studovala odborné knihy a články a sledovala historická videa. Mluvila se Slováky a Čechy, ptala se na stará božstva, příšery a tradice svých přátel, kteří pocházejí z Polska, Bulharska a Srbska. Při psaní knihy ji pomohlo nespočet knih.
Hlavními postavami jsou MORANA a VESNA, které jsou sestry. Morana je bohyně smrti, kterou si dodnes v některých zemích lidé připomínají tradicí vynášení slaměné loutky, kterou potom pálí a hází do řeky, aby tím ukončili zimu a přivolali jaro. Vesna je opakem Morany, představuje mládí a život.
Morana se snaží zachránit Vesnu, která je uvržena do nekonečného koloběhu znovuzrození. Ve snaze zlomit prokletí protrpěly sestry celá staletí.
Jedná se o moderní fantasy. Kniha má 4 části. Kapitoly se střídají z roku 1775 a z roku 1187. Kniha je čtivá, nabitá dějem, akčností a dobrodružstvím. Myslím si, že tato kniha může směle konkurovat angloamerické literatuře žánru fantasy.
Kniha obsahuje Prolog, Epilog, Doslov a Poděkování.
Kniha má pěknou obálku. Časem si přečtu druhý díl z této série SYN PODSVĚTÍ.
Slovanská mytologie je námět, který se v knihách až zas tak často něobjevuje, což je docela škoda. Toto pojetí příběhu Vesny a Morany jsem si užila.
Více jsem si oblíbila Maranu, protože Vesna mi většinu příběhu přišla jako naivní puberťačka, která si neváží věcí kolem sebe a její největší starost je vypadat hezky. Takhle bych si moc bohyni jara a života moc nepředstavovala, ale v příběhu to byl skvělý protipól k Moraně, která je spíš sarkastická a pragmatická.
Bavili mě i vedlejší postavy, které se objevovali v jednotlivých částech příběhu. Občas mě trošku mátlo přeskakování mezi časovými osami příběhu, protože pokud jsem si nevšimla změny roku, chvilku mi trvalo než jsem si uvědomila co se vlastně děje a proč děj najednou úplně nenavazuje.
Děj sám o sobě byl chvílemi velmi napínavý, ale objevili se i části, které mě až tak nezaujali a trochu mi přišlo že se opakují. Autorka má ovšem velmi čtivý styl takže se i tyto méně zajímavé části příběhu dobře četli. Líbilo se mi rozuzlení celého příběhu, ale úplný závěr bych si možná představovala trošičku jinak.
Zatím co jedna život dává, tak druhá ho bere.
Příběh o dvou sestrách. O tragédii, která se jim stala.
Do příběhu jsem se tak začetla, že jsem si ani nevšimla, že už je konec. Příběh se mi opravdu líbil. Bylo to velmi zajímavé. Příběh se odehrává jak v minulosti tak v přítomnosti.
V příběhu se vyskytuje mnoho různých bytostí a příšer. Vůbec se zde nebudete podle mě nudit, protože se v příběhu pořád něco děje.
Nejvíce mi byla sympatická ze sester Morana. Zamilovala jsem se do její povahy. Naopak Vesna mi dělala krapet potíž ze začátku, ale čím více jsem jí poznávala, tím více jsem ji měla raději.
Příběh to byl opravdu krásný. Na konci mi dokonce ukápla slza. Pokud jste fanoušek slovanské mytologie, tak tohle je přesně pro Vás.
Co mě krapet asi mrzí byl vztah s Andreiem. Ocenila bych více o nich dvou
Na fantasy by člověk neměl uplatňovat stejná měřítka jako na historii, ale protože spousta lidí má představy o středověku a dobách před přijetím křesťanství ovlivněné právě tímto žánrem, myslím, že nebude na škodu upozornit na pár drobností.
Předně je autorka hodně mimo s dobovými reáliemi. Děj pendluje mezi několika časovými rovinami, nejčastěji 12. a 18. století. Ani jedno z nich není bohužel dobře a věrohodně vylíčeno. První život Vesny a Morany je opravdu vše jiné než středověký. Nemají rodiče, nemají poručníky, přesto si dvě mladé dívky kolem 15-17 žijí spokojeně samy v domě. Nemusí se o nic starat, žádná práce, žádné pole, žádná domácí zvířata. Morana údajně chodí lovit, ale spíš to vypadá, že obě jsou živy z ničeho, samy od sebe. Vesna má spousty šatů a stará se jen o parádu. Jak podivně nestředověký a nakašírovaný obraz. Vyvrcholením je, když si tuto chudou dívku z lidu vezme princ - jako by neexistovaly žádné společenské rozdíly, jako by neexistovala žádná hierarchie.
Nejvíce mě však pobavil závěrečný Velesův výstup na vysoké škole, který trumfnul i pseudovědecký rozhovor dvou etnoložek v Žítkovských bohyních, který jsem do té doby považovala za nejvíc mimoňský pokus o náhled do vědeckých sfér ztvárněný v naší moderní literatuře. Už jen to naivní zkoušení, kdy "profesor" Veles chce, aby mu žáci vyjmenovali nejdůležitější slovanské bohy a jejich pole působnosti - opravdu si autorka (která sama vystudovala angličtinu a anglickou literaturu a němčinu a německou literaturu) myslí, že rozhovor vyučujícího se studenty na VŠ vypadá tak, jak je popsán v knize? Vždyť to spíš připomíná základní či střední školu - jasné odpovědi, o kterých se nepolemizuje, žádné hlubší přihlédnutí k různých verzím, žádné zkoumání pramenů, žádné nejasnosti, žádné možnosti interpretace. Proč? Navíc považuje za jisté a ověřené takové věci, jako například skutečnost, že Vesna a Morava byla bohyně a sestry. Nic z toho není doloženo. Jav, Nav, Prav rovněž ne, jde o výmysl z tzv. Velesovy knihy, což je padělek.
Výborná kniha, a teším sa, že od slovenskej autorky. Kniha sa čítala doslova sama, skvele prepletené rôzne postavy zo slovanskej mytológie.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Dcéra zimy |
| 2016 |  Insomnia |
| 2023 | Syn podsvetia |
| 2021 | Azaelov pád |
| 2024 | Vlákna mágie |
Krásná kniha s úžasným pojetím mytologie, velmi čtiva, děj měl spád, snad až ke konci, kde kniha pomalu ztrácela na dynamice.
Postavy jsou velmi dobře popsané a uvěřitelné. Vztah Morany a Vesny je bezpochyby sesterský. Zároveň je krásně vykreslené i prostředí, scény z knihy jsem měla doslova před očima. Bohužel mi příběh v některých jeho částech přišel plošší. Určitě šlo přitlačit na vztahy mezi postavami, které nebyly tak propracované, jako postavy samy.
Prolínání různých století mi nevadilo, ději neškodilo. V příběhu jsem se skvěle orientovala. Postavy se mi taktéž nepletly, zde bylo poznat, že autorka si dala s knihou obrovskou práci. Klobouček a těším se na Syna podsvětí, na kterého hned jdu.