Dcery dvouhlavého draka: Příběh „ženy pro útěchu“

07.08.2023

Linka ze současnosti mě moc nebavila, ta mi přišla až moc - proto jen 4 hvězdičky. Do knihy jsem se začetla až s vyprávěním paní Hong. Její pasáže jsem četla jedním dechem.
Opět jsem se dozvěděla něco nového a jasně - jak je napsáno v komentáři pode mnou, válka je plná silných a krutých příběhů, já jsem byla ale až přesycena těmi z Osvětimi, takže tenhle korejský příběh mě vtáhl.
Ke knize se jednou rada vrátím.

19.07.2023

Bohužel se nemůžu přidat k vlně nadšení, která dle komentářů níže nad knihou vládne.
Ano, je to silný příběh o krutém období historie. Ale takových příběhů byla druhá světová válka plná.
Nějak mě kniha nedokázala vtáhnout, nebyla jsem v napjatém očekávání, jak to s Čehi dopadne. Nečetlo se to špatně, ale něco tomu prostě pro mě chybělo.

14.06.2023

Krásná kniha. Naprosto souhlasím s komentářem Allii, přesně vystihuje moje názory na tuto knihu.

05.06.2023

Obvykle jsem čtenář scifi, fantasy a starší historie (od stědověku dozadu), nicméně člověk si občas musí rozšířit obzory že? Knihu jsem měla půjčenou doma již nějakou chvilku, bylo mi jasné, že na ni musí přijít vhodná nálada, aby se s příběhem člověk vyrovnal. Nálada přišla a knihu jsem schroustla za jeden den, to se mi u knihy přes 300 stran už dlouho nestalo.
U přechodů mezi historickým vyprávněním a návraty do současnosti mívám obvykle problém, mám pocit, že se mi někdo snaží přetrhnout historickou linku, ale tentokrát jsem tento problém překvapivě neměla. Ačkoli Anna o své rodné zemi nic moc netuší, návrat do současnosti je v knize jaksi plynulý a člověka z vyprávění nevytrhne.
Korejské i další ženy musely přežít hrozivé věci a ještě zvládly žít dál, obdivuhodná síla.
Určitě se těším na druhý díl a případně na další knihy od Williama Andrewse.

04.06.2023

Knihu jsem si půjčovala především kvůli příběhu - myslela jsem si, že jde hlavně o příběh nedobrovolné ženy pro útěchu, ale to, že se bude rozebírat historie Koreje, tak to mě mile překvapilo. I to, jakým jemným způsobem je vyprávěný! Jakože tak nenápadně a přitom zajímavě... Doporučuji! A těším se na druhou knihu... :-)

21.05.2023

nádhera

21.05.2023

Nahled do historie jedne neobycejne zeme, ktera to nemela vubec lehke a stale nema. Pribeh vypravi o o divce, ktera chtela poznat svou skutecnou rodinu a tim se rozviji neskutecny a nelehky zivotni pribeh jeji babicky.....Stoji na precteni

20.05.2023

Velmi silný příběh žen, které si musely za svůj život mnohé vytrpět, ať už od okupantů za dob války, spojenců, či vlastního národa, který nebyl schopen kvůli své "hrdosti" uznat i jejích část historie. Myslím si, že větší hrdostí by bylo, nebát se tuto část historie přiznat a postavit se za tyto ženy, které byly násilím a pod hrozbou smrti přinuceny k věcem, které nechtěly. Bohužel to se stalo až po velmi mnoha letech a svým způsobem ne tak jak by si tyto ženy přály. Člověka tato kniha přinutí přemýšlet o životě trochu více a více se také člověku rozšiřují obzory, že má chuť se zajímat nejen o Evropskou historii, ale podívat se i dál za hranice. Po této knize se i můj pohled na Japonsko a Koreu jako takové trochu změnil a těším se na další knihy od tohoto autora a určitě si přečtu něco více o historii nejen Koreji.

19.05.2023

Výborné čtení, strašné téma. Budu to vstřebávat ještě dlouho.

19.05.2023

Téma, kterému se tato kniha věnuje, se nečte lehce, obzvláště ženám. Ač jsou některé scény popsány dost věrohodně, naštěstí (ve srovnání s jinými knihami), je vyprávění podáno "starou" ženou, jejíž nejhorší zážitky a vzpomínky již otupil čas. Bolest, nespravedlnost, hnus a bezpráví zůstává, jen nad tím vším vládne chuť k životu a snaha o nápravu. Snad proto se mi příběh nečetl až tak hrozně a moc ráda si přečtu pokračování.

09.05.2023

Kousek temné historie Japonska/Koreji, o které ani dodnes není moc zmínek, protože autority nestojí o to, aby se zrovna tahle část minulosti poodkryla. Sice se jedná o fikci, ale založenou na reálných událostech. I přes nelehké téma je to psané čtivě a čtenář se tak může dozvědět hrůzy, které se děly, a to prostřednictvím hlavní hrdinky, která se ocitá ve středu dění. Mladá dívka je odtržena od rodiny a stává se ženou pro útěchu (ačkoli je ještě skoro dítě), explicitně řečeno nedobrovolnou "prostitutkou" pro uspokojení vojáků. Děj prolínají dvě časové linky, současnost a minulost a musím říct, že jsem se tak zažrala do minulosti, že mě vytržení zpět do současnosti skoro až "vadilo", protože jsem chtěla vědět, co se bude dít dál. Skvěle napsaná fikce, člověk se zase dozví něco nového z dějin pro nás "exotických" zemí.

16.04.2023

V prvním příběhu od Williama Andrewse se setkáváme s Annou Carlsonovou, která přijíždí do Koreje, aby poznala svoji biologickou matku.
Setkává se však s neznámou ženou, která ji dá nečekaný dárek - starožitný hřeben s dvouhlavým drakem. Anna následně zjišťuje, že neznámá žena je její babicka.
Ta ji posléze začne vyprávět příběh svého života, kdy byla společně se svoji sestrou odvlečena do tábora, kde z nich staly tzv. ženy pro útěchu japonských vojáků.
Příběh je skvěle vystavěn a čtenář odhaluje příběh tisíců žen a dívek, které byly sexuálnímy otrokyněmi japonské armády.
Jak se Anna s těžkou minulosti vyrovná a pochopí, jakou roli v celém příběhu hraje dvouhlavý drak?
Dívka Anna je pojítkem s druhý příběhem, který jsem vám představila minuly týden a který vyjde na začátku května.
Trochu jsem pátrala a zjistila, že se Japonsko za tyto hrůzy prakticky do teď korejským ženám neomluvilo (omluvilo, ale velmi povrchně).
Obě knihy jsou skvěle a doporučuji je číst tak, jak jdou za sebou.

20.03.2023

Výborné. První kniha od tohoto autora, první kniha z jihokorejského prostředí, poprvé zmínka o této části historie. Pěkné, děkuji.

16.03.2023

Opravdu velice dobré. Je třeba číst.

16.03.2023

Dcery dvouhlavého draka jsou skvělou knihou, která rozhodně stojí za přečtení. Jedná se o příběh mladých dívek, které ve 2. světové válce sloužily jako ženy pro útěchu pro vojáky japonské armády. Téma je to těžké, avšak v této knize popsáno velmi jednoduše. A kdo mě zná, ví, že tuto kombinaci miluju. Některé scény byly na čtení velmi nepříjemné, avšak ono to k tomu tématu neodmyslitelně patří.
Jediná věc, která mi na knize vadila, byla současná časová linka. Ta naštěstí není stěžejní částí knihy, mnohem více převládá ta historická, která je mnohem více zajímavá a napínavá.
5/5 a rozhodně všem doporučuji!
Pokud by vás tematika žen pro útěchu zaujala, mohu vám doporučit ještě komiks Tráva. Recenzi na něj najdete u mě na profilu :)

16.03.2023

skvělé, povedlo se. Mělo to vše, co potřebuji - příběh, napětí, poučení. Četlo se samo. Nemám co bych vytkla a doporučuji všem, co nechtějí číst mrazivé detektivky nebo přeslazené romanťárny, ale kdo touží po poučném a silném příběhu.

11.03.2023

V podstatě vše už bylo řečeno níže. Je to strhující kniha, drsná, poučná, silná. Nečekala jsem takto poutavý příběh, četla jsem ji v sedě vleže, při vaření, opřena o topení v koupelně, zkrátka nešlo přestat. Pak jsem začala googlit a koukat na reportáže o těchto ženách. Velice důležitá o historii vypovídající knížka, která Vám pootevře dveře zase někam dál.

Většinou jsem na takové ty love story a young adult knižky, ale prostě se mi strašně líbila obálka a musela jsem si jí pořídit .. Nelituji, upřímně mě to donutilo se zamyslet i nad tím, co po většinu času čtu a že bych měla dát prostor i jiné tvorbě :D. Každopádně tahle knížka mě opravdu dostala na kolena. Byly tam scény, které se mi četly opravdu špatně a musela jsem si dát i pár dní pauzu, ale i tak dávám 10/10 !

04.02.2023

Nezbývá mi nic jiného než se přidat ke spoustě komentářů níže.
Tahle kniha - to byla opravdu "síla", doslova mě pohltila, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Příběh z druhé světové války z Japonci okupované Koree. Smutný pohled do života "žen pro útěchu". Bohužel ani konec války neznamenal pro tyto ženy (většinou ještě dívky) konec utrpení. Schylovalo se ke smutnému rozdělení Severní a Jižní Koree, jak toto rozdělení dopadlo, vidíme i dnes - totalitou zmítaná Severní Korea a jako protiklad prosperující Jižní Korea. Držela jsem hlavní hrdince palce, prožívala jsem s ní každé příkoří, smutek nad ztrátou jejich nejdražších, lásku k dceři, nemožnost zbavit se minulosti, i když už několik let žila ve svobodné zemi...
Je smutné si na konci knihy přečíst, že vlastně až do dnešní doby Japonci neodsoudili toto nelidské chování ke Korejským dívkám, a že i jejich omluva je nedostatečná... a přitom stačí tak málo.
A poslední myšlenka, postřeh... i po přečtení této knihy mi na mysl neustále přicházelo, jak jednoduchý a šťastný život prožíváme, a to i přesto, že jsem dětství prožila ještě před rokem 1989. Měli bychom si připomínat, že naše "trápení" a "krize" musíme zvládnout, postavit se jim čelem, věřit, že to bude lepší a neustále si nestěžovat.