Démanty noci
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/138421/demanty-noci-138421.jpg
4
243
243
Démanty noci , soubor jedenácti strhujících povídek z koncentračních táborů, transportů smrti i pražského květnového povstání. Lustig věnuje knihu parašutistům operace Anthropoid, kteří hrdinně zemřeli po vykonání atentátu na Reinharda Hendricha. Knihou chce uctít tyto hrdiny a také všechny oběti války
Přidat komentář
Démanty, které zaujmou oko nejen znalce tehdejší doby, ale i člověka, který si dneska v poklidu dnešní doby zapálí červenou Marlborku, posadí se do vyhřívané Audiny a který s určitou dávkou sebeironie vezme tuto knížku do ruky. Je toho plná hlava a není z toho úplně příjemně po těle...ale tak to prostě má být.
Rozhodně nikoli lehké čtení. Autorův vypravěčský jazyk je komplikovaný, ale příběhy mají nesmírnou sílu. Není to "potrava" pro každého, ...
Některé povídky vás za srdce chytí více, jiné méně, určitě ale sbírka stojí za přečtení. Nedostanete ji z hlavy ještě pěkně dlouho.
Syrové, bez příkras, silné... Mozek se vzpírá věřit, jak brutálně se může chovat člověk k člověku, jak lze snášet trýzeň, bolest a ponížení a přitom si zachovat důstojnost. Je velmi důležité, že lidé jako pan Lustig, kteří tyto hrůzy přežili, o tom dokáží psát a pomáhat tak, aby se nezapomnělo. Kniha se nečte lehce, ale to je u takového tématu snad jasné. Jednoznačně doporučuji!
V některých pasážích bylo těžké sledovat dialogy, ale těžká témata nejde asi zpracovat jednoduše. Až sem se divil, že se mi o těch věcech nezdá a nebudím se hrůzou.
Kniha se mi nelíbila. U každé povídky jsem byl pořádně zmatený, kde se co odehrává a dlouho mi pokaždé trvalo, než jsem zjistil o co go.
Připravte si nejméně troje nervy. S nadlidským úsilím jsem přečetla 6 povídek.
Možná za pár let budu Lustigovu tvorbu vnímat pozitivněji, ale prozatím to pro mě bylo jen nutné zlo v podobě povinné četby.
Jak se válka otiskla do duše osobám na obou stranách zákopů, lidskost, silné příběhy, náměty na přemýšlení, kde jsme dnes my a kam bychom tehdy patřili?
Můj první Lustig. Silná kniha, silné příběhy, malí hrdinové, velcí zbabělci, neuvěřitelné hrůzy i emoce. Silný zážitek
Moje zklamání nebere konce. Nic neříkající a zdlouhavé a ani židovská tématika mě nijak do srdce nezasáhla.
Tahle kniha mě opravdu dostala a určitě se k ní několikrát vrátím. Skvěle popisuje hrůzy, děsy a osudy lidí z tak hrozné doby. Celou dobu při čtení jsem jen tajila dech.
Na malém prostoru je tu ukázáno strašně moc - například v povídce Michael a druhý s dýkou zachrání nejprve židovský chlapec Michael život stejně starému chlapci z Hitlerjugend, který by jej mohl klidně udat za rabování po výbuchu a poslat tak na smrt, ale neudělal to, dokonce poděkoval Michaelovi za záchranu života. "A Michael cítil, že teď jsou si strašlivě blízko, že jeho maso je stejné jako jeho vlastní maso a cítil zároveň naléhavou potřebu se toho druhého dotknout rukou a pocítit, že tím jsou opravdu stejní.Dal mu prostě prve kus života a teď si ho od něho nechal vrátit."
Je strašně zajímavé sledovat osudy Lustigových hrdinů. Sic se všechno točí jen kolem krádeží, jídla a přežití, je to zcela pochopitelné. A v rovině, v níž to Lustig zde popsal, také popsané z různých úhlů a rovin. Podle mého názoru velmi sevřený povídkový soubor. Některé bych ráda viděla rozepsanější, jiné bych zkrátila. Některé se mi zdály slabší, jiné se mi naopak vryly do paměti. Každopádně je to zatím to nejlepší (jak po stránce obsahové, tak i po stránce formální), co jsem od Lustiga četla. Jen škoda, že zrovna neinvestoval do korektury, stejně jako v jiných knihách je i v Démantech noci spoustu překlepů a patvarů.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Krásně napsané. Každá věta je perla. R