Démon: Bouřlivé výšiny

01.07.2016

Těšila jsem se na krásný klasický příběh plný lásky, ale tato kniha pro mě byla bohužel velkým zklamáním. Do knihy jsem se nedokázala začíst a najíst si v ní sympatického hrdinu. Ani po měsíci "trápení" jsem knihu nedočetla dokonce a veškeré naděje na její dokončení jsem již vzdala.

25.06.2016

Jsou to vskutku milí lidé na té Větrné hůrce, po všech stránkách...:). Kdo si chce tak trochu zkazit dobrou náladu, vychutnat si morouse, choleriky, životní ztroskotance, tyrany, kteří se neštítí ničeho, tak ať sáhne po Větrné hůrce. Člověk aby pohledal tak depresivní četbu o hluboké nenávisti mezi dvěma rody, resp. o několika lidech s nenávistnou povahou, mezi nimiž vyniká především jeden, a to nenávistí doslova až za hrob. Aspoň Katku a Haretona že nechala Emily přežít:). Na druhou stranu, uvážíme-li, že Emily Brontë napsala Větrnou hůrku coby svou románovou prvotinu v 29 letech, tak nezbývá, než jí přiznat nesporný talent, já bych to teda dohromady nedal:). Pokud člověk nepochází ze zrovna rozvětveného rodu (jako třeba já) nebo nemá jako koníčka sestavování rodových stromů a hledání předků do doby středověku (jako třeba já), tak to není zrovna lehká četba:). Než jsem se mezi příbuzenskými vztahy hlavních postav zorientoval, nějakou chvíli mi to trvalo.

Čtenář se tu nedočká žádných romantických vyznání lásky, milostných citů jako třeba u Jany Eyrové, ani velkého dvoření á la Pýcha a předsudek, snad až na drobnou výjimku sbližování Katky a Haretona v závěru knihy, tohle je proti takové té typicky romantické anglické literatuře celkem syrová četba. Nicméně neuvěřitelně čtivá. Myslel jsem, že budu mít trochu problém se stylem vyprávění, kdy se chvílemi přebíhá od jedné vyprávějící postavy ke druhé, ale kupodivu se tak nestalo, četlo se to velmi dobře. Nevidím důvod, proč neudělit plné hodnocení.

18.06.2016

Nevím proč, ale měla jsem v hlavě utkvělou představu jiného příběhu. I když byl nakonec příběh úplně jiný, mně to nevadilo. Četlo se to velmi dobře.

Bohužel mi celý zážitek z knihy kazili všechny postavy. Některé byli kruté a prostě povahově odporné a jiné naopak neskutečně hloupé a naivní. Nad některými částmi knihy jsem kroutila hlavou, u jiných jsem musela zavřít knihu a jít dělat něco jiného, protože mě to hrozně rozčilovalo.

13.06.2016

Ani se nedivím, že Větrná hůrka zmátla kritiky v době jejího vydání. Sám jsem byl překvapen, jaký příběh jsem dostal. Očekával jsem zcela něco jiného a nakonec byl uchvácen, ačkoli bylo znát, že se jedná o Emilynu prvotinu (a bohužel jedinou knihu). Hned úvod mě dostal gotickými prvky (ty mě na knize nejvíc bavily), kdy se Lockwood poprvé podíval na Větrnou hůrku. Následné vyprávění hospodyně o životě a dramatu dvou sídel, kdy Drozdov září na první pohled jasným světlem pohody, zatímco Větrná hůrka je děsivým místem nehostinnosti. A v neposlední řadě samotní protagonisté; tolik zášti, zla, psychického hororu, nenávisti, zármutku a dalších negativních lidských vlastností jsem snad na jednom místě ještě nepotkal. Za vrcholnou postavu považuju samotného Heathcliffa; marně totiž v paměti pátrám, zda jsem někdy narazil na charakter tak zkažený, zlý, podlý, odporný, tajemný, nenávistný, brutální a přitom zvláštně zvráceným způsobem fascinující.

Opravdu skvělá knížka, jejíž snad jediná slabost je snad v poněkud zmatených skocích mezi postavami, občas jsem si totiž nebyl jist, o kterou osobu z obou rodin se zrovna jedná.

07.06.2016

Určitá rozervanost a tajemnost postav je v knihách obrovským plusem, ale to by tyto postavy musely mít také nějakou lidskou a nesobeckou stránku. A tu bychom u Catherine a Heathcliffa hledali asi dost stěží.

Mimo to jsme se s kamarádkou po zhlédnutí divadelního zpracování v brněnském Buranteatru bavily, jak na to ta Emily všecko přišla? Žena, která za celý svůj život poznala snad jenom špatné počasí a dívčí internáty a napsala knihu, která se jenom hemží lidmi s dosti sporným psychickým zdravím a chovají se k sobě tak neuvěřitelně uvěřitelně.

30.05.2016

Jedním slovem krásné :)

15.05.2016

Před přečtením této knihy by mě nenapadlo, že lze nějakou knižní postavu mít rád i nenávidět zároveň. Tady bylo takových postav hned několik. Způsob, kterým byla kniha napsaná i přeskakování mezi vyprávěním Nelly Deanové a přítomností.... to všechno bylo dobré, ale ta ponurá atmosféra... Potěšilo mě, že na konci knihy byl rodokmen hlavních postav, protože jsem se díky tomu neztratila v příbuzenských vztazích. Je neuvěřitelná škoda, že toho Emily Bronte nestihla napsat víc...

29.04.2016

Bože, cože a ne ne. Tak to jsem si neustále opakovala. Heathclift byl s prominutím magor,Kateřina sobecká nána, která nevěděla co vlastně chce. Isabela naivka a Edgar slaboch. Ale celé to dohromady a všichni ,včetně služebné Eleny ( ta byla u všeho )vytvořili nádherný příběh plný pýchy a nenávist. Ale úžasně čtivy a napínavý. Prostě dokonalé.

22.04.2016

Tahle kniha je snad má nejoblíbenější. Na knihu, která byla napsaná v 19. století je naprosto nezapomenutelná a fenomenální. V knize se prolínají různé časové děje, je ukázána nezapomenutelná láska, ale i to jak to v té době chodilo. Ať si kdo chce, co chce říká, tato kniha toho má v sobě tolik, že mě mrzí, že stihla autorka napsat pouze tuto knihu a žádnou jinou.

20.04.2016

Dějově se mi to moc líbilo, ale povahy postav mi požitek z četby trochu znechutily.
Jediný, kdo mi asi nejvíc sedl, byla služebná Nelly Deanová, ale i tu bych v některých chvílích nejraději nakopla.
Těšila jsem se, až bude tomu utrpení konec a každý dostane, co si zaslouží...hlavně Heathcliff.
A jak jsem se blížila konci přestala jsem doufat, že i na něho dojde a začala věřit, že je nesmrtelný. (Díky bohu není.)
Abych to zkrátila...konec mě překvapil a potěšil. Jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Ovšem film z roku 1992 se mi líbil více.

14.04.2016

Knížka, z které mám velmi nejasné pocity. Jsou tam popisovány hluboké city, přesto mě příliš nezasáhly. Postavy jsou tam vesměs záporné, ale ani tak mě nepřiměly něco cítit, teda až ne Nelly, kterou jsem ze srdce nesnášela snaž už od počátku. Nemám ráda tento typ lidí (nemůžu napsat postav, podobné lidi potkávám dnes a denně).
Prostředí se mi velmi zamlouvalo, a proto mi nesedí překlad názvu Na Větrné hůrce. Zní mi to příliš poklidně až idylicky. Myslím si, že překlad Bouřlivé výšiny sedí mnohem lépe. Stejně tak obdivuji jazyk a celkově vyprávění.
Přesto mi tam něco vadí, nesedí. Nedokážu to přesně pojmenovat, jak zmiňuji výše, mám velmi nejasné pocity. Proto tři hvězdičky.

09.04.2016

K této knize se určitě ještě vrátím! Bavila mě, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Úžasný příběh. Milovala jsem tam vše do posledního detailu.

07.04.2016

Jedna z mých velice, velice oblíbených knih. Ráda se k ní vracím, i když čím více ji čtu, tím více mě irituje Kateřina i Heatcliff.

04.04.2016

Kniha, na ktorú som bola nesmierne zvedavá, veď je to klasika, mnohým sa páči atď. Mňa však vôbec neoslovila. Prichodilo mi to depresívne, plné zvrátených emócií, psychicky labilných postáv... Nič pre mňa.

29.03.2016

Pane bože, to byla ale blbost! první třetina knihy se ještě dala, ale ty zbylé dvě třetiny jsem se prokousávala skoro tři týdny. Zbytečně zdlouhavé, nezajímavé, všichni tam po sobě jenom řvou, nikdo neřekne jediné milé slovo, i když si vyznávají lásku tak si u toho nadávají a to i sprostě. Už NIKDY tuhle knížku číst nebudu a tím pádem ze mě bude šťastný člověk.

23.03.2016

Skvěle propracované charaktery, ač zde není téměř nikdo, s kým bych sympatizovala.
Prostředí Anglie, které mě fascinuje, ale rozhodně není nijak pohostinné.
Historický román s nepředvídatelným dějem.
Zloba, zlo, zášť, nenávist všude a ve všech.
Ideální kniha do zachmuřeného počasí, která čtenáře přenese o pár set let zpět.
Rozhodně to není lovestory ani prvoplánový román, ale dle mého nadčasové dílo, které i po tolika letech dokáže uchvátit, zaujmout a i zrcadlit některé charaktery.
Rozhodně se k ní někdy vrátím a rozhodně ji doporučuju k přečtení všem.

22.03.2016

Napsané je to krásně a až nečekaně čtivě. Ze začátku jsem taky měla zmatek v příbuzenských vztazích, ale celkem rychle jsem se zorientovala. Postavy jsou vykreslené opravdu hodně barvitě a ta příroda - aaach... No ale ten příběh? Plný krutosti, násilí a nenávisti, kterou z mého pohledu nemůže omluvit jakkoliv velká láska. Heathcliff zkrátka bezhlavě ničí až se mu konečně podaří zničit i sám sebe... Nechápu, jak se do něho někdo mohl díky knížce zamilovat, nedej bože ho brát za vzor! Jsem ráda alespoň za ten konec. Katka nebyla bezvýhradně "můj typ", ale už jen díky tomu, že se H nepoddala a nenechala se zadupat a naopak se jí v té hrozné atmosféře ještě podařilo vdechnout nový život do Haretona, tak jsem jí moc fandila. Suma sumurám - literární hodnotu to bezpochyby má, jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale pochybuji, že se k ní budu někdy s láskou vracet, nejsem masochista...

Super knížka

11.03.2016

Krásná kniha, klasika, které nelze nic vytknout!