Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29820/bmid_den-trifidu-65e238215baa1.jpg
5
5757
5757
Když v roce 1951 vyšel poprvé Den trifidů od, měl autor John Wyndham za sebou už řadu románů a povídek, s nimiž však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen v časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil několik knižních vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval již nastálo vědecko-fantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklostí, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Četl jsem to uz jako malej kluk a ted to čtu znovu. Určitě jedno z nejlepších sci-fi. Tenkrát toho moc nebylo. Dnes je sice velký vyber,ale většina ma hezky jen obal. (film nic moc)
Druhá polovina moc natahovaná. Jinak se mi ale celek líbil. bylo zajímavé jak se vypořádávali lidé s problémy. Ze začátku jsem nemohla odtrhnout oči :)
Všude jsem slyšel jen samou chválu na Den trifidů až mě to nakonec donutilo po něm sáhnout. Byla to snad první sci-fi knížka, kterou jsem četl. V důsledku jsem čekal něco víc. První polovina byla obstojná a napínavá, protože se děj neustále někam posouval. Zbytek knížky mi ovšem přišel až příliš natahovanej a dějově nudnej. Pořád jsme ke konci čekal nějaké rozhřešení a byl jsem zklamán, když nic nepřišlo. Pořád má ale celá kniha nějakou úroveň..
Perfektní kniha!!Nejsem nadšencem sci-fi a přesto je tato kniha jednou z nejlepších knih vůbec,které jsem četla!
Perfektní čtení. Z počátku mě od čtení odrazovala hrozná filmová adaptace. Jsem rád, že jsem knihu přečetl, patří k jedné z mých nejoblíbenějších.
Tahle kniha mě dostala. Doslova jsem jí hltala a nemohla se odtrhnout. Hodně dlouho jsem přemýšlela jestli by to vlastně nebylo možné. V této době genetika myslím dost pokročila, tak proč by se něco takového nemohlo stát? Zkrátka úžasná kniha, s úžasným nápadem, dějem a prostě vším, co taková úžasná kniha může mít.
"Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“
Těmito slovy kniha začíná. A něco opravdu je zatraceně v nepořádku. Hlavní hrdina románu zmešká konec světa čirou náhodou. Právě tak jako všichni, kdo katastrofu přežili. Ti, co jim tolik štěstí nepřálo, oslepnou. A aby toho nebylo málo, všichni jsou ohrožování trifidy - chodícíma kytkama, které projevují notnou dávku inteligence.
Knihu jsem četla už před lety, ale ještě dnes se k ní ráda vracím. Jasně, dají se jí vytknout drobné nelogičnosti, ale ať. Kromě napínavého děje poskytne, podle mne, i některé hlubší podněty k zamyšlení. Třeba tu myšlenku, že co se týká morálky, neexistují absolutní pravdy. Není možné přenášet si morálku z dneška a z našeho světa do naprosto jiné situace. Tak, jak to píšu, to zní možná až děsivě, ale v románu to bylo naprosto logické a oprávněné. V zásadě šlo o to - těch pár vidoucích nemůže zachránit všechny slepé - může jich zachránit jen pár. A těch pár musí být být mladé a zdravé ženy. Protože ty mohou rodit zdravé a vidoucí děti. Z pohledu dnešního světa to je hrozné, ale když to vezmete z pohledu přežití lidské rasy...
Vede mne to i k zamyšlení nad tím, jak odsuzujeme morálku jiných kultur (třeba islámských apod.). Je to správné? Máme pravdu s naší evropskou nadřazeností? A co náš pocit, že se můžeme povznést i nad křesťanskou morálku? Ze svého pohledu si myslím, že naše doba a naše morálka je jaksi lepší než ty ostatní, ale je to tak?
já ty postapokalypsy zboznuju! A kolik variavant uz spisovatele vymysleli.... jinak jo, hlavni postava je moc veliky spravnak, jo, maji az moc uzasny a pevny vztah na to ze je rozdeli po nejakych 3 dnech....ale kdyz je clovek v prostredi jako oni, resi trochu jine veci ;)
Tak touto knihou u mne čtečí mánie začala. Je zde spousty otázek: Jako třeba co se stane, pokud lidstvo přijde o tak běžný smysl jako je zrak. Přemýšleli jste nad tím? Jestli ne, tak vřele doporučuji přečíst.
Deň Trifidov som čítal v časoch vydania knihy v češtine a už vtedy sa mi veľmi páčila. Zaujímavým a nenápadným spôsobom sa v nej mieša realizmus a vízia. Odvtedy knihu čítam pravidelne takmer každý rok a napriek niektorým aspektom, ktoré jednoducho zostárli vekom (ani Verne už nie je dnes celý aktuálny, ale je stále rovnako zaujímavý ako literatúra), je stále zaujímavá a podnetná. Je v nej totiž zakodovany (podľa môjho skromného názoru) prvok neustálej aktuálnosti - zobrazená situácia sa môže stať kedykoľvek a kdekoľvek.
Je to dobré, dobře se to čte ale že by to byla až taková bomba si nemyslím. U mě v utopických a apokalyptických vizích vede 1984.
Den Trifidů je taková nenápadná knížka, která toho v sobě skrývá mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příběh je vyprávěný v ich-formě, čímž čtenáře spolehlivě dostane do děje a už nepustí. Skvělý vypravěčský styl Wyndhama čiší z každé stránky románu, ani chvilku nenudí zbytečnými popisy zbytečných detailů, ale zaměřuje se na nejpodstatnější věc, která hlavního hrdinu trápí, a to je přežití nejen jeho, ale i celého lidského rodu, který je zranitelnější, než si mnoho jeho zástupců odmítá připustit.
Tak konec jsem už vážně nečetla.. Zbytek knihy parádní - ale ten konec se už prostě nedal..
Vztah mezi Billem a Josellou mi přišel jak z filmu z 50.tých let, staromódní a zidealizovaný, hlavní hrdina byl příliš 'správňák'.
Knížka, která mě uvedla do světa sci-fi a povedlo se jí to skvěle, nemám co vytknout. Uchvátila mě od první do poslední stránky.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Knihu jsem četla před dvacátým rokem svého života a tehdy mne uchvátila,i když tento žánr nepreferuji...
Dnes mne už není schopná vtáhnout do děje...i obliba mých knih se mění...