Deníček moderního páru
Dominik Landsman , Zuzana Hubeňáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518753/bmid_denicek-moderniho-paru-shs-518753.jpg
3
1076
1076
Kdo by neznal eskapády „moderního fotra“, které Dominik Landsman zachytil ve svých úspěšných Deníčcích? Nová kniha, kterou napsal společně s blogerkou a spisovatelkou Zuzanou Hubeňákovou, se pouští na stejnou půdu, ale zpátky do doby, kdy ještě nebyl otcem. Jindřich a Nataša s ironií a černým humorem sobě vlastním popisují své seznámení, sestěhování a nakonec i početí dítěte a mezitím neodolatelně glosují rozdíly mezi muži a ženami, vztahové stereotypy, různé fáze zamilovanosti nebo nástrahy společného bydlení. Deníček moderního páru zachovává styl předchozích dílů, ale díky spoluautorství je bohatší o dva rozdílné, ale srovnatelně humorné styly. Pojďte zjistit, co se dělo předtím, než na svět přišel Čeněk!... celý text
Přidat komentář
Absolutní ztráta času, hlavní hrdinka blbá nána a hlavní hrdina absolutní debil :D
Docela kontroverzní dílenko. Takový ten klasický trapný český humor, který se buďto někomu líbí, nebo jej nesnáší. Za mě: „Těžko říct.“
Z dlouhé chvíle mě deníček docela probral. Žádná sláva – polní tráva. Některé vtípky byly i zábavné. Jinak je kniha založena na satirickém vykreslení genderových stereotypů. S mírnou dávkou absurdity pro navození jakéhosi kritického pohledu z obou pohlaví.
Pozitivně hodnotím styl psaní, jak se oba protagonisté střídají ve svých pohledech a zároveň se přelívají. Dobrý nápad, dodalo to knížce na atraktivitě.
Zbytek je pak nevalné kvality. Ono není moc o čem. Prvně knížka není v ničem originální a sází na běžné rámcování heterosexuálního vztahu. Vysloveně otravné mi přišlo, jak se z ubohého polochlapa a mírně duchaplné ženy stal párek pololidí. Nataša dostala mnohem víc prostoru a její postava se plíživě táhla až k samému dnu toho nejhoršího, co ženský stereotyp nabízí. Omlouvám se, ale docela urážlivé. Jindřichovy naproti tomu jeho aura flákače a ztracené existence pořád kolísala nahoru-dolů a ke konci z této dvojice vyšel jako vítěz. Alespoň pro mě.
Finální hodnocení je pro mě ošidné. Na jedné straně to opravdu není žádná sláva, na straně druhé si nemyslím, že autoři aspirovali k něčemu většímu, nežli bezduché zábavě založené na obecně platných vzorcích, které se alespoň mírně otrlému čtenáři, který má už nějaký ten příběh za sebou, docela zajídají. Aby mě někdo nenařkl z pokrytectví, své bilancování uzavírám třemi hvězdami, protože v rámci žánru se jedná o přesné naplnění toho, co by člověk čekal.
Ze začátku jsem se u knihy i nasmál, ale později jsem se do dalšího čtení musel spíše nutit, abych knihu dočetl. Brzy mě tento styl humoru přestal bavit a kniha o 2 retardech mě nějak nenadchla.
Strašná kravina. Dočetla jsem ,ale musela jsem se strašně nutit. Knihu jsem dostala, tak nevím, jestli to mám brát jako pomstu teda.
Zábavná kniha plná absurdního humoru, který mě vysloveně bavil. Vtipně naráží na všechna partnerská klišé, přitom nemá vůbec ambici moralizovat. Lehká a hravá věc. Líbí se mi, jak se autoři navzájem pošťuchovali skrze své postavy. Místy jsem se smála nahlas. Rozhodně se zaměřím i na další knihy autorů. Tenhle styl humoru mi sedí.
S každou další stránkou rostla má touha fláknout oba hlavní hrdiny něčím těžkým po hlavě. Jak se mi Nataša zdála během první stránky v pohodě a Jindřich idiot, pak jsem si nebyla jistá, který z těch dvou mi leze na nervy víc.
Průměrná kniha, která poslouží spíše jako oddechová četba. Místy jsem se pobaveně smála, místy jsem se pozastavovala nad poněkud primitivním druhem humoru. Více mě bavili pasáže psané D. Landsmanem, byly čtivější a humornější. Doporučuji číst u vína za dlouhých zimních večerů. Náročnější čtenáři by měli jít o dům dál.
Oddechová literatura, pro zahnání podzimního splínu ideální. Celkově mě více bavily kapitoly psané Dominikem Landsmanem - styl vyprávění mi přišel zábavnější a postava hrdiny mi byla sympatičtější... během knihy čím dál tím více. Zatím co na začátku jsem měla stejné sympatie k oběma dvěma hrdinům, ženská hrdinka mi připadala čím dál protivější a přiznám se, že některé úseky, psané z jejího pohledu, jsem nakonec přeskakovala.
Jak jsem už uvedla, jde o nenáročnou knihu. Svůj cíl, kterým je především pobavení čtenáře, jistě plní. K některým částem (například k návštěvě jasnovědkyně z pohledu muže) se ráda někdy vrátím znovu.
Takové lehké letní oddechové čtení, které uteče dřív než voda v řece. Párkrát jsem se opravdu zasmál od plic.
The best: "Ani v sexu mu to poslední dobou moc nejde. Včera zase uklouznul po prostěradle, a jak se soustředil na křečovité držení se za noční stolek, vůbec si nevšiml, že hloubí jamku v matraci a já před notnou chvílí odešla otevřít pošťákovi. Začínám o něj mít vážně starost."
Strašně nerada hodnotím knihy nulou, už jen pro tu práci, kterou si s ní autor dal. Ale tohle fakticky ne. Nejhorší je tvořit rádoby humor na sílu. Čtenář to stejně pozná a naprosto souhlasím s komentáři níže umístěnými- oddechová knížka člověka "nakopne", užije si u ní a odpočine, ale číst knihu, od které odcházíte s pocitem něčeho nechtěného je dost otrava .
Kniha je hodně přehnaná. Aktéři se chovají úplně nesmyslně, nekomunikují, pouze si domýšlejí a provádějí tanečky. Popsané situace působí absurdně vykonstruovaně. Chápu, že je to psané s nadsázkou, ale ta nadsázka ze začátku knihy postupně přešla v hyperbolu a absurdno. Je to plné hloupých stereotypů a klišé, které snad měly být použity jako zrcadlo společnosti, ale autoři je vlastně nijak nerozporují, špíš tiše propagují.
Z literární stránky je jeho strana psaná lépe než její strana.
Od autora bych spíš doporučila Deníček moderního fotra, který je psaný zábavněji, než tuto slátaninu. Od autorky jsem nic jiné zatím nečetla a po tomhle snad ani nechci.
Očekávala jsem něco víc. Samotné to, než jsem knihu dočetla bylo poměrně na dlouho. Nějak mě extra nechytla. Asi má být kniha vhledem do mužského a ženského světa, logiky, myšlení, cílů.. Některé pasáže jsou vtipné a úsměvné.
Všichni píšou, že je to dobrá oddechovka, ale u dobré oddechovky bych čekal, že si oddechnu, ne že mě pořád bude obtěžovat, jak je všechno neuvěřitelné a nevtipné. Příspěvky na Facebooku občas ano, celá kniha od autora rozhodně ne. Nedočetl jsem a nic dalšího ani začínat nebudu. 1* za to, že se s tím nesere.
Po staříkovi, který mě moc nebavil jsem potřebovala jednoduchou oddechovou knížku, a to se mi díky této splnilo.
Smála jsem se snad u každé stránky. Za mě palec nahoru
Po přečtení knížky Postřehy teplákové bohyně, jsem si musela objednat další dvě knihy od Zuzky Hubeňakové.Jedna z nich je i tato.A za mě super.S nadsázkou, černým humorem i sarkasmem jakým je napsána, jsem se bavila od začátku do konce.Styl psaní mi mnohdy připomněl pány humoru Šimka a Grossmanna.Takže pokud neberete život příliš vážně, mohu jen doporučit
Nevím, jestli je to pouze smutné, nebo i k pláči, ale nebavilo mě to. A to vypadal začátek tak slibně, a říkala jsem si, jak to začíná vtipně a poutavě. Ne. Kniha mě spíše odradila. Dočetla jsem spíš proto, abych si mohla udělat celkový názor. Přišlo mi to spíše urážlivé. Nevím, kdo je vykreslený jak větší debil, jestli muž, nebo žena. Každopádně, kdybych měla takový vztah, jdu se asi rovnou odstřelit. Je mi jasné. že se to musí brát s nadsázkou, a třeba na to nahlížet ironicky? Ale něco nešlo. Dvě hvězdy za to, že jsem se občas pousmála, ale vážně ne. Kdyby takhle smýšlela každá žena, a každý chlap se takhle skutečně choval, nevím, kam by naše lidstvo opravdu spělo :D nechci radši domýšlet.
U třetí autorovy knížky už pro mě nějak jeho humor přestal mít to kouzlo. Asi je to tím, že u první je člověk mile překvapen jiným stylem, než je zvyklý, u druhé už ví do čeho jde a tak ho nakonec už nemá co překvapit, protože ví že obraty a vtipy jsou stále stejné.
Vtipné, některé postřehy bohužel pravdivé:)