Deník Anne Frankové
Anne Frank
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121597/mid_denik-anne-frankove-QnP-121597.jpg
4
3405
3405
Zajímavý kulturně historický dokument, který je závažnou ilustrací nacistického pronásledování Židů za druhé světové války očima čtrnáctileté dívky. 3. vydání, v SNDK první 13-026-66
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 1966 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch, 1947
více info...
Přidat komentář
Knihu radim mezi historicky dulezite zdroje diky podminkam a okolnostem vzniku. Nepodcenuji jeji vyznam. Urcite doporucuji. Cetbu mi vsak bohuzel trochu narusovala skepse a nejistota, ktere pasaze otec upravil a co se ztratilo v prekladu. Nechci podcenovat predcasnou vyzralost Anne, nicmene neslo setrast pocit, ze nektera slova ji "vlozil do pera" nekdo jiny.
Pokud se někdo chce dozvědět o tom jak vlastně vypadal svět během 2. světové války očima židovského dítěte, tak doporučuji tento deník přečíst. Není to nijak zábavná četba, ale je v ní poukázano na krutost a absurditu války. Po přečtení této knihy se hodně člověk zamyslí nad tím jak se v dnešní době máme docela dost dobře.
Kniha není úplně čtivá, ale to jsem vlastně od Deníku Anny Fankové ani nečekal. Zanechala ve mě velmi silný zážitek, podobně jako "Dítě zvané To" od Dave Pelzera, i když se vlastně jedná o zcela odlišná témata.
Deník Anny Frankové byla má první kniha o holokaustu a musím říct, že jsem z ní byla hodně dlouho nesvá.
Každá knížka na toto téma je smutná, ale mně přijde tahle ještě o mnoho víc hlavně proto, že se to děje malému dítěti. Měla by si užívat života, a ne být zavřená v úkrytu a bát se i dýchat, aby je tam nikdo nenašel. Takže za mne 5 hvězdiček.
Vím, že se jedná o autentický deník dívky, která prožila vše, co se tam píše a nakonec velmi mladá zemřela, ale mně se tato kniha nijak dobře nečetla. Anna líčí život v úkrytu, ve kterém se v podstatě nic neděje a pro mě není ani nijak moc sympatickou dívkou. Zkrátka jsem si Deník přečetla, ale nezanechal ve mně žádné hlubší dojmy.
Kolem této knihy jsem kroužila dlouho a nebýt letošní čtenářské výzvy, kroužila bych asi dál. Už po předmluvě jsem si však nebyla jistá, jestli budu číst Deník AF (napsaný Annou Frankovou) nebo Deník AF (sestavený a cenzurovaný jejím otcem nebo Fondem AF). Dojmu, že zápisky a hlavně všechny úvahy nenapsala čtrnáctiletá dívka a celý deník je tak trochu upravený, jsem se bohužel do konce knížky nezbavila. Přestože osud této židovské dívky byl bezpochyby velmi smutný, jsou díla, která se mne dotkla víc.
silné čtení; jen je škoda, že my ji měli k dispozici v okleštěné verzi a velká část deníku byla publikována až po smrti jejího otce v r. 1980, který tak "chránil její památku"; doplněné vydání vyšlo až r. 1986;
koho by zajímaly podrobnosti, našla jsem víc na:
https://www.novinky.cz/zena/styl/319608-proc-vysel-kompletni-denik-anny-frankove-az-po-54-letech.html
Po Deníku Anne Frankové jsem sáhla z nutné potřeby poznat knihu, o které mnozí mluví. Četla jsem spoustu knih o holokaustu ... a mnohé z nich mi připadají zajímavější. Přesto dávám plných pět hvězdiček, protože nesmíme zapomínat na to, co se stalo. Anne Franková popsala vlastní předčasné dospívání v „zadním domě“ (ovšem neustálé záporné hodnocení ostatních mi vadilo … všichni to tam měli těžké a na malém prostoru se museli navzájem snést, což určitě muselo vést k problémům) a ukázala, že žili lidé, kteří chtěli jiným nezištně pomoci. Anne Franková chtěla být slavnou, škoda že se tak stalo touto cestou. Holokaust vzal světu mnoho nadějných dětí.
Jedna z mála knih povinné četby, kterou jsem přečetla a něco mi skutečně dala. Naprosto otřásla mým dosavadním světem. Nebylo to tou přítomností války. Nebylo to ani tím zoufalstvím a svízelností situace, ve které byla. Bylo to tou otevřeností, optimismem, hrdostí, dospíváním, panikou i radostí nad životem. Stále nevěřím, že tak vyspělé myšlenky sepsala dívka ve věku 13ti let. Pozoruhodné, mistrovské a tragické. Dojalo mě to.
Celkově zajímavý popis života v úkrytu a neustálého strachu z objevení. Co se pouze Anny týče, jsem trochu na rozpacích, místy mi přišla jako velmi uvědomělá a místy jako ne moc vychované dítě. Každopádně stojí za přečtení, už jen proto, aby se nezapomínalo.
Cesta do hlubin duše Anne Frankové toho času žijící v "zadním domě" v Amsterdamu a vnímající události kolem sebe.
Ani po přečtení moc nechápu, proč právě Deník Anny Frankové...Takových dětí a příběhů je neskutečně mnoho...Samozřejmě, že by nikdo z nás nechtěl ty hrůzy zažívat, ale...no já nevím, no...Chápu, že byla mimořádná a mnohdy jsem byla překvapená, jak rozumná a vyspělá na svůj věk byla, ale k tomu okolnosti donutily všechny děti té doby...
Myslím, že je moc dobře, že kniha existuje a určitě by se měla číst, ale mám trochu pocit, že na úkor Annina deníku zapadají knihy, které jsou možná ještě silnější...
Jsem poněkud rozpačitá, abych řekla pravdu...
Je mi tak líto, jak to dopadlo. Anne byla mimořádné děvče s vyspělými názory a myšlenkami. Její deník se mi četl hodně dobře, protože ona měla na psaní vážně talent a čím déle jsem ho četla, tím mě více bavil. Některé zápisky mě nesmírně překvapily, a ačkoliv mezi ní a mnou panuje rozpětí skoro sedmdesát let, puberťáci jsou furt stejní. Člověk se pak cítí úzko, když pročítá poslední stránky deníku a dodatek, přes záda mu prošlehne mráz a slzy se mu nahrnou do očí, když si uvědomí, že zemřela stejně stará jako já. Ach, jak já bych jim přála lepší osud.
Jedna věc se však Anně splnila. Na straně 199, kde vyprávěla, že se chce stát pisatelkou, napsala, že chce žít dál i po své smrti. A stále žije se svým deníkem.
Anna, tak rada by som ťa poznala. Prinajmenšom by som aspoň chcela prečítať si viac diel z tvojej tvorby. Ďakujem, že aspoň toto dielo sa zachovalo a môžeš svoje posolstvo šíriť ďalej...
Dívka, která měla před sebou velkou budoucnost. Její příběh je jeden z mnoha, ale přesto je něčím originální. V jejím deníku jsou sice pasáže, které odpovídají jejímu věku, ale styl, kterým píše je pro mě nadčasový. Věřím, že kdyby všechny ty hrůzy Anna přežila, byla by slavnou a uznávanou ženou. V knize je mnoho částí, které nejsou nikterak záživné, ale když se jimi člověk prokousá, čeká na něj napínavé vyprávění plné naděje.
Tuto knihu bych do školy zařadila jakou povinnou. Krásný příběh holčičky, která nakonec umřela v koncentračním táboru.
Nechápu, proč hodně lidí, kteří napsali komentář, očekávali veledílo. Začala to psát holka ve 12ti letech, v naprosto jiné době a asi určitě nepředpokládala, že deník někdo najde, natož posmrtně vydá.
Já ho poprvé četla asi ve čtnácti a bylo mi Anne líto už jen proto, jak se musela několik let schovávat, aby její rodinu stejně nakonec našli. Donutilo mě to už tenkrát se zamyslet, jak můžu být ráda za to, kde jsem a jak na tom jsem. Nehledě na to, že je Deník popsaný reálně a necenzurovaně očima mladé holky uprostřed války a pokud někdo chtěl historický román o pronásledování židů, pak měl sáhnout po něčem jiném.
Nejsem naivní, určitě by se Deník nevydal, kdyby nebyl z takové doby a prostředí, ale pochybuju, že naše deníčky by byly inteligentnějším svědectvím zase naší doby.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 1956 |  Deník Anne Frankové |
| 2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
| 2022 | Souborné vydání |
Kniha se mi četla docela dobře. Ale moc mě neuchvátila. Souhlasím s StihOMam, taky jsem si hodně říkala jestli to tak mohla napsat dívka, která měla 12 let? Každopadně za přečteni stojí.