Spoveď zlej matky
Stephanie Calman
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/189457/spoved-zlej-matky-189457.jpg
3
73
73
Deník špatné matky série
1. díl >
Šokující, legrační a pravdivá zpověď autorky Stephanie Calmanové, která otevřeně vypovídá o svých názorech, úspěších i neúspěších v roli matky, boří všechny tradice. Vtipné repliky, odkazy a citáty inspirují generaci mladých žen po celém světě. Deník psaný s humorem a nadsázkou neodsuzuje poslání matky, ale v žádném případě je nepovyšuje nad smysl života. Přečtěte si Deník špatné matky a uvěřte - konečně - že jste Normální.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2006 , Fragment (SK)Originální název:
Confessions of a Bad Mother, 2005
více info...
Přidat komentář
O ničem.
Nemá děcko: ach Bože, tolik ho chci, potřebuju hooooo!
Má děcko: ach Bože, chci být zas člověk, pít kafe z kelímku a nehroutit se v půlce dne...
Prostě typická slípka, co neví, co chce.
A nevychovaní spratci? Holt Anglie.
Začala jsem knížku číst na konci těhotenství,konečně jsem ji dočetla mezi krátkými šlofíky mé malé. Knížka mě pobavila a uklidnila ,že nemusím mít všechno perfektní.
Kniha dobrá, pobavila. My matky s dětmi víme :-D četla jsem ji před asi 8 lety když se mi narodila první dcerka, a nyní jsem po ní znovu s chutí sáhla.
Uf, dočteno! Oddechové čtení, ale zážitek žádný.
Čekala jsem více zážitků s dětmi, ale četla jsem o tom, jak hlavní hrdinka má, pak nemá, a pak zase má, chůvu, což české maminky v drtivé většiné případů vůbec neřeší. Proto jsem se s dějem nedokázala ztotožnit a postupem času začal nudit.
Autorce, která děti nejdřív nechtěla, se po narození Lawrence a o rok později Lydie obrátí život vzhůru nohama, přesto si zachovává nadhled a všechny příhody vypráví s lehkostí a vtipem. I přesto, že se zřejmě nejedná o nic světoborného a podobný text by dala dohromady každá máma, která by na to měla čas ;), líbilo se mi barvité líčení, jak se život mladé ženy změní po narození prvního a pak druhého dítěte, jak se postupně mění nejen náplň jednotlivých měsíců a let, ale i osobnost rodičů, názory... Přesto je kniha optimistická - vychází z ní, že vše jde zvládnout a člověk se u toho ve výsledku i pobaví, když k tomu přistupuje v dobrém rozpoložení.
Zase tak šokující mi tahle zpověď nepřišla, ale na pár místech jsem se od srdce zasmála. Zábavné je to v tom, že víte, že se to netýká jen vás a souběžně s knížkou si vybavujete i vlastní lapálie. Příjemná oddychovka.
Nenáročná kniha, kde se vyskytovaly i zábavné příhody :-) Knihu jsem však četla na doporučení a za mně to asi nebyla úplně nejlepší volba. Věřím, že kdybych měla děti, četlo by se mi zase o něco lépe. Ostatní díly si určitě zanechám na později :-)
Byla to taková oddychovka. Kniha se mi líbila a to asi z toho důvodu, že jsem ji četla mezi kojením mého syna. A vzhledem k tomu, že mám ještě jednoho tříletého syna,tak jsem se docela autorčinými příhodami bavila.
Tak táto kniha ma vôbec nezaujala. Boli tam sem tam dobré pasáže, ale ako celok nič moc. Musela som ju čítať na etapy, na striedačku s inou knihou. Aj tak som nenašla nejakú pointu.....
Řekl už někdo někdy nějaké mámě, že to není v ní ale v dětech? Někdy se můžete snažit sebevíc a z vašich andílků budou stejně zmetci, kvůli kterým si budete připadat jako nemožně špatné matky.....
Co se týká knihy: četla se celkem dobře, začátek se mi moc líbil a do půlky jsem děj vyloženě hltala. Pak jsem se začala pomalu nudit, protože to bylo pořád stejné, ó já jsem tak nemožná, mé děti jsou tak dokonalé.... Fňuk, fňuk, které mě nebaví poslouchat, natož ho pak dobrovolně číst.
Mě se kniha líbila. V poslední době čtu samé detektivky a thrillery, ale toto byla příjemná oddychovka.
Určitě byla místy přehnaná, ale zasmála jsem se a pobavila.
Na téma mateřství (budoucí i stávající) jsem toho, pravda, tolik nepřečetla, ale i tak byly všechny ostatní knihy mnohem vtipnější než Deník špatné matky
Knížka se mi líbila právě pro svou nenáročnost a humor, kterým je doslova prošpikována. Výpověď Stephanie jako matky je dost odvážná a někdy i trochu šokující. Mně se líbila, při čtení jsem se smála a říkala si, že to se mnou jako s matkou není zas tak špatné. :-). Určitě doporučuju čtenářkám, které mají smysl pro humor a tuhle knížku budou chápat především jako nadsázku.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Deník nemožné matky |
| 2010 | Jak (ne)zabít vlastní matku |
| 2013 |  Deník špatné matky |
" Chci mu dát - manželovi - ránu a vypadnout z tohohle prisernyho místa s rudým kobercem a zalostnou snahou stát se restaurací umístěním jednoho výtisku Nedělního Blesku na baru. Chci na něj zařvat, vyhodit ho z okna a vrátit se na to rozcestí, kde jsem opustila svůj život- ten, který jsem měla pod kontrolou. A i když nebyl vždycky úplně zvladnutelny, neutíkal mi pořád takhle mezi prsty. Nikdy jsem se neměla stát rodičem. Je to zoufalý. V časopisech rodičovství popisují jako výletní plavbu. Jenže když do toho spadnete, sedíte najednou v maličké barce, kterou zmítá bouře. A nějaký mizera vám do ní ani nedal vesla...... ", začíná britská publicistka svou knihu.
A má pravdu, zatraceně, má pravdu. Co funguje jeden den, to je nazítří úplně bezcenné.
Tuto knihu mi zhruba vpřed sedmnácti lety poslala matka, když jsem ji psala zoufalé maily nebo kvílení v transkontinentálních hovorech, jaká jsem příšerná matka. A zabralo to : Všechno nemusí být perfektni a rozhodně je naprosto přirozené, že máte chuť sáhnout po knize, než dookola memorovat dětské říkanky. Mému synovi je dnes osmnáct, za dva měsíce narukuje do Izraelských obranných sil, dokončil s dobrým prospěchem střední školu, plánuje univerzitu a umí jist nožem a vidličkou. Knihu by si měly přečíst všechny budoucí matky, které vysiluji podobně jako já.
" Miluju ho. Ale také bych si rada dala pauzu. Je to těžké, běhat kolem něj ve dne v nočním. Ale to je proto, že nejsem správná matka. Správné matky do dokáží. Správné matky neodkladaji své děti.
Ty jsi správná matka. Ty ho neodlozis. "
"Lawrenci. Nerikej prdel, říkej zadek.
Jasně, zadelko."