Deset malých černoušků
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56191/bmid_deset-malych-cernousku-Mo4-56191.png
5
5996
5996
Na sídlo vybudované na ostrově v kdesi v devonském hrabství je pozváno deset lidí, kteří spolu na první pohled nemají naprosto nic společného. Snad kromě toho, kdo je pozval. Hostitel se však zatím neobjevil. Místo toho se při večeři ozve zvláštní hlas z gramofonu, který každého z hostů obviní ze zločinu. Nedlouho poté je první z hostů nalezen mrtev. Napětí začne sílit, neboť začíná být jasné, že vrah je zřejmě na ostrově a chystá se znovu udeřit - přesně podle dětské říkanky...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
Ten Little Niggers / And Then There Were None, 1939
více info...
Přidat komentář
Tohle byla moje úplně první detektivka v životě, už to bude šedesát let zpátky. Stará láska nerezaví, miluju a vždycky budu milovat. Takhle má vypadat detektivní příběh.
Super skvělé nadčasové! Audio kniha načtená panem Vladimírem Čechem, naprosto dokonalá. Já knihomol detektivek jsem si dala tuto královnu do výzvy, neboť příběh notoricky známý jsem vlastně nikdy nečetla. Byla to rychlá jízda už dlouho se mi nestalo, že bych zavírala knížku, tedy vypínala mobil ve 4 ráno. Já jsem si tuhle klasiku užila, rychlý spád, rozklad psychologie postav, gradace děje, prostě osvěžující bonbonek mezi dnešními brutálně krvavými severskými příběhy jako třešnička na dortíku. Tohle mě hodně bavilo, Agatho byla jste geniální a ve své době fakt královna detektivek.
Tohle byla rychlovka, geniální, promyšlený od samého počátku až do konce. Samozřejmě vraha jsem netipl ani náhodou, hodně bavilo.
Bože, to je taková klasika! Autorka umí udržet napětí, jazyk míří rovnou k jádru pudla.
Moja prvá kniha od autorky, vďaka výzve. Tak trochu mám z knihy zmiešané pocity. Mám rada detektívky, no táto je akási nemastná, neslaná. Čítala sa rýchle, postupne vás autorka pomaly zaplieta. Trocha viac krvavé,veľa mŕtvol, vraha som neuhádla. Ale chýbali mi tu emócie a zimomriavky. Vraždy išli za sebou tak rýchlo, že som sa nestíhala báť. Kým mi do mozgu došla myšlienka o vražde, už bola spáchaná ďalšia. Chápem vraha prečo to urobil a prečo sa rozhodol byť sudcom nad "vrahmi", no na konci knihy by som mala mať pocit, že mi kniha niečo dala, akési mravné ponaučenie. Tuná som necítila nič, len zmätok. Takže nebolo to vôbec zle, keď sa na to pozrieme očami z pred 80 rokmi, no v dnešnej dobe mi tu niečo chýbalo.
Nějak jsem se nemohl do příběhu úplně dostat, ale celou dobu mě to táhlo k tomu, abych knihu dočetl. Poslední kapitola ale byla tak úžasná, že to změnilo pohled na celou knihu.
Poirot je můj oblíbenec a od autorky čtu spíše jenom jeho vyšetřování, ale toto je klasika. Tohle by měl přečíst každý nadšenec pro detektivky.
Jak jinak než skvělá kniha od skvělé autorky. Opravdu promyšlené a napínavé od začátku až do konce.
Naprosto skvěle promyšlené napínavé od začátku do konce. A k tomu medový hlas pana Vladimíra Čecha co víc si přát. Rozhodně doporučuji si poslechnout.
Skvěle promyšlené, nadčasové, napínavé, a čtivé. Bavilo mě číst od začátku až do konce..
Skutečně mistrná detektivka! Má první kniha od A. Christie a musím říct “Klobouk dolů!”
Moje první kniha od autorky. V rámci našich rodinných večerů jsem viděl několik desítek filmů o Hercule Poirotovi a o slečně Marplové. V těchto zfilmovaných příbězích na mě vždy působil nějaký tak trochu naivismus té doby před 100 lety. Podobně na mě působila i tato kniha.
Více jsem to celé vnímal jako sociální a psychologickou studii, než jako drsnou detektivku, kde se stalo 8 vražd a 2 sebevraždy. Film jsem neviděl, ale dovedu si představit, že by to ve filmu mohlo být zpracováno tak, že divák si nestihne ani na minutu vydechnout.
Autorka píše zajímavě, nápad je to vynikající, osoby jsou popsány dokonale, prostředí už méně. Časem si přečtu i nějaké jiné knihy, abych srovnal filmové zpracování s knižní předlohou. Možná si pak tuto skvělou autorku několika desítek knih více oblíbím.
Geniální. Zkoušela jsem předvídat další kroky podle říkanky, zkoušela jsem zjistit, kdo to má na svědomí. A neměla jsem ani stín podezření.
Stránky utíkají pod rukama, není to zbytečně krvavé a nechutné, je to do detailu promyšlené.
Když si člověk uvědomí , že je to 80 let starý příběh, který i v dnešní době umí zaujmout a prakticky na pár stránkách vylíčit celkovou atmosféru, psychologii těch "návštěvníků" a celkové rozpoložení, tak musím smeknout. No Agatha Christie, zřejmě dobrý oddíl.
Deset malých černoušků hostil děda Vševěd.
Jedna z nej detektivek, co jsem zatím četla. Celý děj je bezvadně promyšlený, z tajemných náznaků mi běhal mráz po zádech a až do konce jsem netušila, kdo zatím vším stojí. Moje první Agatha a zcela jistě ne poslední.
Psát o detektivce, která se kopíruje už dobrých 80 let, že je nápaditá, je informace asi tak hodnotná, jako když někomu budete popisovat, že v zimě je zima… Přesto dodám snad jen to, že mně u první dámy napětí právě to napětí často schází, což je ale dost možná dáno taky tím, že je ten příběh tak notoricky známý…
Za fun fact považuju jedenáct mrtvol na dvě stě třiceti stranách - kdejaký současník by to rozmázl na stran tisíc, ideálně ještě ve verzi na pokračování.
Jo a četla jsem vydání z roku 2017, to nejnovější z letoška (2021) už se jmenuje A pak nezbyl žádný. (Původní, britské vydání z roku 1939 znělo Ten Little Niggers, v USA v roce 1940 knížka vyšla pod odlišným názvem And Then There Were None). Mně osobně se ten druhý název líbí víc, ale dost mi vadí ta tendenčnost.
Přes všechny eskapády s názvem v zešílevší době posledních let na tuto knihu, ani filmová zpracování, nedám dopustit. Po Vraždě v Orient-Expresu a Domu u kanálu nejoblíbenější "christieovka".
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány smrt zfilmováno ostrovy anglická literatura sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi zfilmováno – TV seriál detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Knížku jsem četla už kdysi ještě na gymplu a když jsem ji náhodou potkala v knihobudce, musela jsem si ji vzít. A tak mi velmi přišlo vhod společné čtení.
Agatha Christie dokazuje, že napínavá detektivka se dá napsat i bez potoků krve. Knížka vás chytí hned na prvních stránkách a nepustí vás až do konce. Děj rychle ubíhá, snad až na pár stránek téměř na konci, kdy už postav zbývá málo a autorka se hodně zabývá jejich psychologií.
Postavy jsou napsané s jistou majoritní charakteristikou a každá má své tajemství.
Prostředí odlehlého téměř liduprázdného ostrova je velmi zajímavé, ovšem sneslo by trochu více popsat. Z knížky se dozvíme pouze, že je ostrov skalnatý a leží asi míli od nejbližšího pobřeží. Zajímavá je i psychologie postav a jejich vývoj poté, co vražedné řádění započne. Každá na nastalou situaci reaguje jinak.
Bohužel jsem si z minulého přečtení pamatovala jeden detail, který mi v polovině knihy sdělil, kdo je vlastně vrah. Zpětně si říkám, že to bylo vcelku jasné.