Deset malých černoušků
Agatha Christie
Na sídlo vybudované na ostrově kdesi v devonském hrabství je pozváno deset lidí, kteří spolu na první pohled nemají naprosto nic společného. Snad kromě toho, kdo je pozval. Hostitel se však zatím neobjevil. Místo toho se při večeři ozve zvláštní hlas z gramofonu, který každého z hostů obviní ze zločinu. Nedlouho poté je první z hostů nalezen mrtev. Napětí začne sílit, neboť začíná být jasné, že vrah je zřejmě na ostrově a chystá se znovu udeřit – přesně podle dětské říkanky…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1995 , Knižní klubOriginální název:
Ten Little Niggers / And Then There Were None, 1939
více info...
Přidat komentář
Pro mě je to trochu velká klasika. Je tu zvláštní skladba vět a vyprávění. Ovšem to nic nemění na tom, že tohle je opravdu perla a detektivní učebnice. To je neskutečné co na tak malém stránkovém prostoru Christie dokázala. Všechna čest. Zároveň prosím všechny budoucí čtenáře, aby knihu dočeli až do úplného konce :).
Tato kniha mi nedala spát. Napětí a dusno v pokoji mi zastínilo mysl tak, že i přes své tipy na pachatele se mi zatemnila mysl (a myslím, že i nejednomu dalšímu čtenářovi) a na konci jsem byl mile/nemile překvapen. Do knihy jsem se tak zabořil, že se četla jedna báseň
Musím se přiznat, že mě název ani obálka nijak nezaujaly, knihu jsem otevřel jen díky velkému množství dobrých recenzí.
Rozhodně jsem neprohloupil, protože jsem přečetl jednu z nejlepších detektivek, jaká se mi dostala do ruky. Mělo to všechno: spád, napětí i dobrou pointu. Vyčíst by se tomu nedal ani řádek, chvály by se daly vršit kopy.
Mě se hlavně líbilo, že jsem si mohl klást otázku "Tak kdo je, sakra, vrah?" až do poslední chvíle. To je tuším cílem všech detektivek, ale málo které se to podaří.
Je to i tím, že člověk už viděl/četl ledacos a je připravený téměř na cokoliv. Opravdu překvapit je pořád těžší a těžší. U Deseti malých černoušků bylo navíc rafinovaně použito stylu vyprávění, u kterého můžeme "slyšet" myšlenky postav. To by mělo identifikaci pachatele usnadnit, ale samozřejmě je tomu naopak.
Znovu jsem se ujistil o tom, že: Dobrá kniha se pozná tak, že ji přečtete do týdne - a nezáleží na tom, kolik má stránek.
Tuhle jsem zhltnul za tři dny.
Deset malých černoušků je dnes už legendární detektivka se spoustou nejrůznějších zpracování, jak divadelních, tak filmových. Kniha sama je čtivá, tak jak je u Christie zvykem. Bohužel samotné finále jsem čekala, no trošku větší, možná více šokující. I tak ale nemohu upřít nesporné kvality tohoto díla.
Pro mne trochu zklamání, od královny detektivek jsem očekávala více. Asi mi v žilách proudí málo ledové a klidné anglické krve. Zdrchaná severskou surovostí, toužím být překvapována. Tady jsem bohužel od prvního společného večera na ostrově tušila, kdo za tím vším stojí. Škoda Agatho, měla jsem tě najít dřív, zdá se mi...a možná bys mne uhranula. :)
Neuvěřitelné. Myslím, ze lepší detektivku jsem od ni nečetla. Celou dobu jsem citala napětí a strach... A to jsem s nimi na tom ostrově ani nebyla.
Skvělá knížka, co chvíli jsem podezřívala někoho jiného.. Film jsem sice neviděla, ale kniha opravdu stojí za přečtení.
Kniha se mi moc líbila. Děj byl napínavý, do konce knihy jsem nevěděla, kdo je vrah. Ale přišlo mi trochu divné, že se vrah pohybuje po domě a nikdo jej nespatřil. I když byla půlnoc a mně zbývalo ještě asi 40 stránek, prostě jsem to musela dočíst!! Musím říct, že by se mi to líbilo i bez toho závěrečného vysvětlení, prostě nás nechat v nevědomosti:))).
Absolutně skvělá detektivka, neuhádla jsem vraha, ale byla jsem blízko, každopádně lituji, že jsem si knihu nepřečetla už dřív. Jenom doporučuji, nemohla jsem se odtrhnout. Úplně jiná A.CH. Jsem zvědavá na filmové zpracování. :))
Má první přečtená kniha od Agathy Christie. Žádná její další detektivka (ač jsou také perfektní a já je prostě zbožňuju) ji už nepřekonala. Když jsem ji poprvé četla, začínal podzim. Vždy když jsem přečetla kousek z básně o malých černoušcích, přejela mi po šíji husí kůže a ve tvářích mě zahřálo slunce babího léta. Už nikdy nevymažu z hlavy ten pocit jaký mi kniha dávala. Vždy když se vrátí podzim, vrátím se i já alespoň na chvilinku na ostrov. Tento rok si ji znovu přečtu. V originále.
Brilantní.
Miluju detektivky a Agatha Christie je prostě základ. Byla to má první kniha od ní a také asi největší letošní očekávanání. Pustila jsem se do ní hned, jak mi přišla a ještě ten den přečetla. Bylo to prostě geniální, myslím, že nebýt epilogu, nikdo nedokáže přijít na to, kdo je vrah. I když jsem během četby nějaká podezření měla.
Stejně, jako jsem četla v jednom komentáři, i mě trochu chyběl popis ostrova, domu a počasí, ale psychika postav byla popsána skvěle.
Zajímalo by mě, jestli jste si nějakou postavu oblíbili? Já ano, pana Lombarda a doktora Armstronga. Soudce byl taky fajn, měl dobré postřehy.
Hrozně mě bavilo to ozvláštnění pomocí říkanky! Vždycky jsem se podívala na následující verš a radovala jsem se, že jsem alespoň přišla na způsob vraždy, dřív, než to bylo řečeno :D Nicméně jsem byla v koncích s určením vraha.
Taky má přenádhernou obálku!!! (2017)
Normálně detektivky nečtu, ale díky výzvě jsem se do jedné pustila. A vypadá to, že do té nejlepší. Přečetla jsem jí jedním dechem. Můžu jen doporučit.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány smrt zfilmováno ostrovy anglická literatura sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi zfilmováno – TV seriál detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Jedna z nejlepších detektivek co jsem kdy četla - dokonalý zločin