Deset malých černoušků
Agatha Christie
Na sídlo, vybudované na ostrově kdesi v devonském hrabství, je pozváno deset lidí, kteří spolu na první pohled nemají naprosto nic společného. Snad kromě toho, kdo je pozval. Hostitel se však zatím neobjevil. Místo toho se při večeři ozve zvláštní hlas z gramofonu, který každého z hostů obviní ze zločinu. Nedlouho poté je první z hostů nalezen mrtev. Napětí začne sílit, neboť začíná být jasné, že vrah je zřejmě na ostrově a chystá se znovu udeřit – přesně podle dětské říkanky…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Ten Little Niggers / And Then There Were None, 1939
více info...
Přidat komentář
Důmyslně vymyšlený příběh, kde pravý vrah umí skvěle skrýt své úmysly. A skvěle popsané chování obětí, které čekají na smrt. Vědět, že určitě zemřete a přitom jasně uvažovat, abyste se to pokusili zvrátit? Mistrovské dílo Agathy Christie. Tuhle knihu si musí přečíst každý milovník dobrých detektivek.
Zaujímavo napísaná kniha. V prvých kapitolách nás autorka zoznamuje s hlavnými postavami, ktoré sa vydali na Černochov ostrov. Hoci je ich desať, autorka predstavuje každú postavu v samostatnej kapitole, čo sa mi páčilo. Nedochádza potom k zbytočnej "detektívnej" práci ako keď vám autor naservírujeme 10 postáv a o ich úlohe a motívoch sa dozvieme až postupne. Nie raz sa potom stáva, že sa musíme k danej postave vrátiť, aby sme si osviežili pamäť kto je kto. Takto hneď vieme kto má aké motívy prísť na ostrov, a aký je jeho pôvod. Vieme, že to hlavné ale ešte len príde.
Udalosti na ostrove sú podané presvedčivo, pútavo a vy rozmýšľate kto začal na ostrove vraždiť. Je to niekto zo skupiny? Alebo je na ostrove ešte niekto ďalší? A prečo sa na ostrove stretla taká rôznorodá skupina? Čo majú spoločné?
Kniha sa číta veľmi dobre, má spád a stále vás drží v napätí až do prekvapivého konca. Určite vám odporúčam, aby ste siahli po tejto knižke. Verím že sa vám bude páčiť tak ako mne.
Agatha prostě nikdy nezklame. A tahle knížka je obzvlášť vydařená, i když tam nebyl můj oblíbenec Hercule Poirot. Spojitost s dětskou říkankou (která mi teda naháněla strach), odříznutý ostrov, gradování vražd a idea "vzít spravedlnost do svých rukou" dodává příběhu až hororovou strukturu. Po celou dobu čtení jsem měla problém vyznat se ve jménech, pořád jsem se musela vracet k jejich popisu a k tomu, co spáchali za zločin, ale to už jsem si u této spisovatelky zvykla. Také jsem měla neustále nutkání přečíst si konec a zjistit, kdo to kruci dělá. Konec knížky mě překvapil, nečekala jsem to, a vlastně mě to trošku popíchlo. Ale i přeš to hodnotím největším počtem hvězdiček a jsem z knížky nadšena.
Agatha Christie je nepřekonatelná spisovatelka detektivek a Deset malých černoušků je oprávněně zařazováno mezi světovou klasiku. Skvělá zápletka vám roztočí v mozku všechna kolečka, nutí vás neustále číst dále, být v pozoru a hádat, nejenom kdo je vrah, ale také kdo bude další obětí. Knížka je literární chuťovka, ve které atmosféra houstne, napětí graduje, úzkost pohlcuje jednoho návštěvníka ostrova za druhým a pravdu se čtenář dozvídá na posledních stránkách.
První kniha od Agáty a hned taková bomba. Příběh vás naprosto pohltí a vyplivne až na konci se spoustou otazníků. Poctivá detektivka připomínající staré dobré Sherlokovky.
Již po x-té "přečteno" ušima. V podání Vladimíra Čecha je to těžko překonatelné. Mohu to poslouchat pořád dokola.
Tak to bylo super! Skvěle jsem se bavil! Kdysi jsem viděl film, ale stejně jsem se nechal nachytat. Nikdy nějak nebyla příležitost si tuhle klasiku přečíst až teď v době coronavirové a rozhodně nelituji!
Tak to bylo super! Skvěle jsem se bavil! Kdysi jsem viděl film, ale stejně jsem se nechal nachytat. Nikdy nějak nebyla příležitost si tuhle klasiku přečíst až teď v době coronavirové a rozhodně nelituji!
Kdybych mohla dát víc hvězdiček, tak bych to udělala. Naprosto geniální kniha. Od počátku jsem nevěděla, kdo to byl, pokud jsem si myslela, že to vím, tak mi to autorka okamžitě vyvrátila. Musím říct, že jsem se občas i bála a byla jsem jako na trní až do úplného konce. Všem vřele doporučuji.
Agátu moc nemusím, tuhle knížku jsem četla kdysi hodně dávno a jediné co si z ní pamatovala, bylo to, že se mi strašně líbila. Když se teď o knížce začalo víc mluvit v souvislosti se změnou názvu, rozhodla jsem se ji přečíst znovu. Opět jsem byla spokojená. Je fakt, že ten začátek není zrovna záživný a než jsem se zorientovala, kdo je kdo, mi taky trochu trvalo, ale pak už jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Nevím jak tehdy, ale tentokrát jsem pravdu odhalila jenom hodně částečně, a jsem zvědavá, pokud budu knížku zase za 20 let číst znovu, jestli tentokrát pachatele odhalím. Myslím ale, že je to nemožné.
První kniha od Agathy Christie, co jsem četla. Pasovala mi totiž do Čtenářské výzvy a jelikož nemám detektivky ráda, asi bych se k autorce jinak ani nedostala. Ale bylo to napínavé. Ačkoliv je nám hned na začátku naservírováno mnoho postav, vůbec jsem se v nich neztrácela. Do poslední chvíle člověk neví, co a jak se vlastně stalo. Byla jsem vyústěním překvapená a nejspíš si přečtu od Agathy něco dalšího.
Cloveku se chce napsat, ze kniha je az hrava. Hraje a vodi vas za nos az do uplneho konce.
Kniha má něco málo přes 200 stran a na sálodlouhé popisy není prostor. Přesto dokázala autorka postavy dostatečné charakterizovat a o napětí není nouze. Můj tip na vraha se měnil skoro s každou přečtenou stranou a stejně jsem se netrefila. Během čtení mě pobavilo, když jsem si uvědomila svou myšlenku "Kdyby tam byl Poirot, tak by tolik mrtvých nebylo, ten už by to vyřešil."
Je to trošku dobově zatížené, ale jinak to poskytuje skvělý základ pro kompletně psychotický zážitek.
O tomto kousku jsem slýchala ze všech stran a to pouze v superlativech. Co fandové černoušků vychvalovali nejčastěji, byla nepředvídatelnost, která mě navnadila asi nejvíce. Přestože tedy nejsem zrovna člověk, který by se v detektivkách nějak vyžíval, řekla jsem si, že tuto knihu prostře musím přečíst.
A jsem moc ráda, že jsem tak udělala. Přestože nehodnotím pěti hvězdami, i tak se mi tohle svižné počtení moc líbilo. Z počátku jsem měla trochu problém si postavy zapamatovat (ale přisuzuji to hlavně čtení v době, kdy jsem byla opravdu velmi unavená a dvakrát se mi podařilo usnout). Takže jsem si pak pro jistotu udělala poznámky se jmény a povoláním jednotlivých aktérů, aby se mi to nepletlo. Netrvalo dlouho a děj nabral spád. Nenápadný začátek, ale krátké kapitoly, takže stránky ubíhaly rychle. A tak jsem zkoušela hádat, kdo by mohl být vrahem. Můj tip vydržel až téměř k samému závěru, už jsem si pomalu začínala myslet, že jsem to prokoukla. Ale ono ne, přeci jen mi tam na konci něco nesedělo. To jsem ale nečekala, co přinesou až úplně poslední stránky knihy. Vraha jsem tedy neodhalila, a o to více jsem potěšena. Agatha to prostě uměla. Jsem ráda, že tedy Deset malých černoušků mohu řadit do přečtených a dokonce se mi trochu nečekaně kniha nakonec hodila i do výzvy (kniha, ve které hraje důležitou roli dopis).
Moja obľúbená, veľmi pútavé, krátke kapitoly, super záver. Nie nadarmo jedna z najpopulárnejších.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány smrt zfilmováno ostrovy anglická literatura sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi zfilmováno – TV seriál detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Vynikající záležitost. A opravdu jsem se bála.