Deset malých černoušků
Agatha Christie
Na sídlo, vybudované na ostrově kdesi v devonském hrabství, je pozváno deset lidí, kteří spolu na první pohled nemají naprosto nic společného. Snad kromě toho, kdo je pozval. Hostitel se však zatím neobjevil. Místo toho se při večeři ozve zvláštní hlas z gramofonu, který každého z hostů obviní ze zločinu. Nedlouho poté je první z hostů nalezen mrtev. Napětí začne sílit, neboť začíná být jasné, že vrah je zřejmě na ostrově a chystá se znovu udeřit – přesně podle dětské říkanky…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Ten Little Niggers / And Then There Were None, 1939
více info...
Přidat komentář
Kniha má velice zajímavý děj, je velmi napínavá a člověk se od ní nechce odtrhnout. Závěr byl také pozoruhodný, ale dokonalý mi nepřišel.
Mistrně vykreslená atmosféra a pocit strachu aniž by se jednalo o akční krvák, jaké se píší dnes. Všechny emoce vyvolá pomocí náznaku a vlastně skrze představivost čtenáře. Pro mě byla tak přesvědčivá, že jsem si musela knížku v noci odepřít, abych vůbec usnula.
Poslouchala jsem jako (Vladimírem Čechem dokonale načtenou) audioknihu. Blaženě jsem se bála, nejlépe večer, v teplém ochranném valu peřiny spolehlivě eliminujícím případné napadení. S gradujícím napětím znovu úměrně rostl můj obdiv nad geniálně vystavěným detektivním příběhem, ke kterému se tak ráda vracím. A znovu a znovu jsem opět v duchu marně předkládala své argumenty, vždycky o krok pozadu za vysvětlením, a tak...nezbyl...žádný...
Genialni. Mnou prectena jedina kniha od ACH, do par ostatnich jsem se zkusil zakousnout, ale neslo to. Ale to je jedno. Timhle ziskala nesmrtelnost.
Super atmosféra i postavy, hvězdičku ubírám za překombinovaný konec, který byl dokonce i na Agathu přitažený za vlasy.
Z toho co jsem od Agathy Christie zatím četla asi nejlepší. Nemohla jsem se od ní odtrhnout ani na minutu, takže jsem ji nakonec četla i u drinku v baru :-D A chvílemi mě docela zamrazilo, ne že by to bylo děsivé, ale běhá z toho mráz po zádech. A nejhorší je, že ani nemáte komu fandit, protože všichni se něčím provinili, nikdo z nich není dobrý člověk. A konec jsem opravdu nečekala. Musím souhlasit s některými komentáři, že to vysvětlení mohlo být podáno jinak, asi by se mi to líbilo víc. Ale netroufnu si kritizovat Královnu zločinu, chyba je spíše ve mě, protože ona nedokáže nic napsat špatně
Kdybych měl menší trpělivost, tak po úvodních kapitolách představujících jednotlivé osoby, jsem knihu zaarchivoval k věcem určeným k recyklaci. Po nešťastně chaotickém úvodu je příjemným překvapením přechod k samotné hlavní dějové části s příjemnou gradací a nápaditými úmrtími. A pak přijde konec. Prapodivně naroubovaná teorie snažící se objasnit celý děj je jak dopsaná jiným autorem a zabíjí jinak nadprůměrnou knihu tak drastickým způsobem, že by bylo lepší ušetřit lesy a prodávat knihu bez těchto nešťastných stran.
Moc ráda bych dala 5 hvězdiček, ale nemohu si pomoci, ten konec mi nesedl. Nevím proč, ale prostě se mi nelíbil a byl takový překombinovaný.
Právě jsem ji dočetla a ihned se zařadila mezi mé oblíbené knihy. Skvěle promyšlená zápletka a úžasná atmosféra. Určitě si ji přečtu ještě jednou. 5/5
Pěkná rozpočítávačka :-) Myslím, že se královna detektivních příběhů při psaní dobře bavila. Líbí se mi ten nadhled, vlastně je to celé trošku žert, nadsázka a takové spisovatelské dovršení spravedlnosti pomyslným potrestáním viníků, kteří trestu unikli.
Zase som si dala po vsetkych tych severskych a neviem akych,klasicku detektivku.Neskutocne dobre napisana detektivka, klobuk dole pred p.Christie, bola to spisovatelka s genialnym myslenim a citenim pre perfektne detektivky.
Zatím první kniha, kterou jsem od autorky četla, a ne viděla v televizi, mě velmi nadchla. Příběh odsýpal, nebyl dlouhý, což mnoho detektivek v dnešní době je a stejně pak nedokáží vyčarovat takovou atmosféru, jako byla třeba tady.
Spíš než jako detektivka mi přišla kniha jako thiller. Ať je to co chce, zhltla jsem to na jeden zátah, napnutá jak kšandy :D
Určitě doporučuji přečíst, konec je nečekaný, kniha je skvěle napsaná, a autorka vás dokáže dokonale zmást. Zároveň vraždící maniak postupující přesně podle dětské básničky je samo o sobě poměrně děsivé téma, že?
Kapitola 2. X.
Generál Macarthur vraštil čelo.
Krucinál, všechno je to po čertech divné! Vůbec nic z těch nadějí, které v něm to pozvání vzbudilo. Nejradši by se nějak vymluvil a zdrhnul...a na celý ten podnik se vykašlal...
Tohle by měl být vzor, modla a předpis toho, jak se píší skvělé detektivky. Když čtu Agathu Christie, nemám sebemenší pocit toho, že držím v rukou tolik let starou knížku. Klasika nad klasiky a přesto vám vždy vyrazí dech. Děkuji jí za to, jak poctivou práci při každém tajemném příběhu odvedla. Protože co může být víc než 10 lidí na opuštěném ostrově, z nichž se nakonec stane 10 obětí?
Film podle této knihy (asi ten z roku 1965) jsem viděl někdy hodně dávno (asi tak před 30 lety), přesto jsem si děj pamatoval. Teď jsem se rozhodl přečíst si knihu - ne že by mě přímo zklamala, ale změna závěru ve filmu podle mě příběh vylepšila - udělala ho méně pochmurný.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány smrt zfilmováno ostrovy anglická literatura sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi zfilmováno – TV seriál detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Genialita tomuto bestselleru se nedá upřít. Za mě osobně mohl být příběh ještě více rezepsán a napínám, klidně mohl být jednou tolik delší, ale i tak je naprosto dokonalý. Stejně jako všechny vraždy a závěrečné vysvětlení :-) Černoušci jsou má první přečtená kniha autorky, ale rozhodně ne poslední. Bez váhání 5*.